Fórum MyPower.CZ

willcz: tohle jsem řešil taky, a nejjednoduší a nejlevnější řešení je ADS1115 , umí i 250mV rozsah, dif. měření, arduino knihovna included, připojeno na I2C, takže analogový vstupy nejsou problém. a hlavně, je to 16bit rozlišení, zdroj ref. napětí na čipu, takže i když na dva bity "zapomenu" mám pořád 14 bit rozlišení a nechodí mi to s napájením jak u arduina, to je spíš na hraní než na měření. Další bonus je HW nastavení adresy, 4 adresy, takže v podstatě bez omezení vstupů. Snažím se svoje arduino projekty dělat víceméně na I2C, pak stačí většinou arduino nano, pokud vystačím s pamětí. Mnoho výstupů nejlépe MCP2317 (16 výstupů) když nestačí vývody z procesoru, displej samozřejmě taky I2C...

Teplota spalin: otázka je, jestli je lepší řešit dehet v komíně, odvod kondenzátu a nebo prostě těch pár procent účinnosti odepsat. Důležitý je si taky uvědomit, že kotel nejede pořád v optimálním režimu, a na hormím konci komína je ta teplota spalin nižší než v místě připojení kotle.

gupa píše:Další výměník jsem dělal pro Dakon prohořívací článkový. Jenže tam nedošlo ještě k instalaci, nejde o můj zdroj tepla. V podstatě jsem došel ke kotli změřil prostor mezi komínem a kotlem a na míru jsem udělal model obalu výměníku a navrhl a udělal trubkový výměník např. jak vidno v odkaze.

Kdysi jsem taky uvažoval ač to tuším nesmí být, přídavný výměník mezi kotel a komín. Je to onen zmiňovaný princip, že jo? Vy to zaháníte do extrémů, jak to ovlivní životnost komponent si netroufám soudit. Moje úvaha byla taková srazit teplotu spalin na 120, 130°C. Tam ještě nehrozí problémy s kondenzáty, nebo se pletu? Komín mám keramická skládačka, 5? cm vaty a to co je v exteriéru navíc jako celek zatepleno 3cm vaty. Aby povrchová teplota kouřovodu nedosáhla pouze teploty topné vody, tak jsem chtěl udělat něco jako http://obchod-kominex.cz/81-vymeniky-ke-kamnum a nebo něco podobného a teprve s odstupem výměník, myslel jsem si na nerez vlnovec, a buďto zajistit uvnitř nucenou cirkulaci vzduchu a nebo vhodnou konstrukcí vodního výměníku tuto zajistit. Vodu by pouštěl termostatický ventil snímající teplotu spalin za výměníkem. Řízení mým oblíbencem od Siemensu jsem zavrhl, páč mně už dřív došly AI, AQ, DO ... Nakonec jsem se na to vykašlal, čuchal jsem vícero problémů a jestli by se ta snaha rentovala fakt nevím... Spíš se mně do toho nechtělo Ale přesto by mne zajímal Váš názor. Až by to člověk vychytal má to potenciál fungovat? Jako že žádná kondenzace, ale přesto urvat ten kus energie která zdrhá? Nebo je to pitomost?

pezizka píše: Kdysi jsem taky uvažoval ač to tuším nesmí být, přídavný výměník mezi kotel a komín. Je to onen zmiňovaný princip, že jo? Vy to zaháníte do extrémů, jak to ovlivní životnost komponent si netroufám soudit. Moje úvaha byla taková srazit teplotu spalin na 120, 130°C. Tam ještě nehrozí problémy s kondenzáty, nebo se pletu?

Popravdě jsem nad dodatečným spalinovým výměníkem uvažoval taky, aby kotel mohl hořet na vyšší výkon a tedy čistěji. Ale protože neumím změřit rosný bod spalin na ústí komína, zavrhl jsem to.

Rosný bod na ústí komína asi není lehké měřit,u uhlí se s rezervou uvádí teplota 120 stupnů,u suchého dřeva to bude bud stejné,nebo i mín,tento údaj mám ze školení topičů,nebot ještě mám platný průkaz topiče do 50 MW.Jelikož na kotlech,na kterých jsem topil,se dělalo hodně úprav,jako jednu z možností bylo i instalace dodatečného výměníku mezi kotel a komín.Protože ale mezitím došlo k filtraci kouře látkovým filtrem, tím došlo ke snížení výkonu kotle a tím i teploty spalin a nastal opačný problém.Jelikož jsem se o to na rozdíl od ostatních kolegů zajímal,dostalo se mi poměrně hodně zajímavých námětů na řešení.Současné kotle jsou dělány většinou hlavně kvůli zisku výrobce a tím i tak,aby to bylo co nejlevnější a pokud možno aby to dlouho nevydrželo,protože zisk je z výroby a ne z dlouhé výdrže.Dobře navržený kotel by měl mít spalovací komoru nechlazenou vodou aby nedocházelo ke snižování teploty hoření a tím i k nedokonalému hoření a vyměník by měl navazovat na topeniště tak aby se dal v případě koroze vyměnit jen výměník a ne zbytečně celý kotel.Jinak pokud se výměník vyrobí z materiálů odolných kondenzátu,je možno o dost navýšit účinnost kotle,tento princip je používán u plynových kondenzačních kotlích.Pokud by někoho zajímalo proč má plynový kotel větší účinnost než ostatní kotle je to způsobeno jiným způsobem výpočtu ůčinnosti.Pánové se dohodli,že u plynu se nebude do účinnosti započítávat komínová ztráta a to prý proto aby se zajistila konkurence schopnost plynu oproti kotlům na klasická paliva.Proto se uvádí ůčinnost plynového kotle kondenzačního přez 110 procent....

To je navíc tím započtením kondenzačního tepla, proto je to víc než 100 procent, není to perpetum mobile.
Vzhledem ke složení metanu CH4 je té vody, co vznikne poměrně hodně, proti "delším" uhlovodíkům, třeba hlavní součást dřeva, celulóza [C6H10O5]n kde už je dost kyslíku pro všechny vodíky ve struktuře, takže ze suchého dřeva by měla být vodní pára víceméně jenom ta, co je ve dřevě obsažená jako vlhkost, a využití nějakýho kondenzačního tepla je jaksi neúčinné, spíš bych se zaměřil na efektivitu spalování a tím snížení látek typu saze a dehet ve spalinách, a dosažení co nejnižší vlhkosti dřeva.
S tím ochlazováním spalovací komory - pro akumulační pece na dřevo se doporučuje spalovací komora minimálně 70cm vysoká, aby všechno shořelo před setkáním se stěnami tahů (u kotle je to výměník). V kterém kotli na dřevo je takto vysoká spalovací komora, obložená šamotem nebo vermikulitem, žárobetonem a pod?
V takové akumulační peci navíc obvykle není rošt - dřevo hoří odshora, a ve výsledku dochází ke zplynování a hoření plynů, na rozdíl od roštovýho spalování, kde se ze dřeva vytrhávají dlouhý uhlovodíky, tj "kusy" který nestihnou ve spalovací komoře shořet kompletně, jenom z části, a to je další důvod vzniku dehtu a sazí.
Takovou akumulační pec provozujeme na chatě, v tazích je po 5-ti letech víkendovýho provozu trochu "naprášeno" popelem, ve spalovací komoře jsou černý jenom rohy, kde je nižší teplota, jinak všude čistej šamot...

Myslím že je to systém takzvaných raketových kamen,plamen není ochlazován vodním pláštěm...

To, co popisuju, je klasická těžká akumulační pec, u nás přetržená tradice nástupem uhlí a pak plynu, v rakousku stále používaný systém topení, dokonce je na to i platná ČSN EN 15544, asi díky té německé - rakouské tradici.
Je tam celkem po lopatě napsaný (což je u v současnosti platnejch norem s podivem), jak spočítat důležitý rozměry pece pro danej výkon - pozor, počítá se s přikládáním 1x za 12 nebo 24 hodin...

Dík za upřesnění,podle popisu mi to připomělo systém raketových kamen,tam je též dokonalé spálení dřeva a dokonce pro lenochy je to už předěláno na peletky.Mě to zaujalo hlavně kvůli téměř bezdýmnému spalování dřeva při vysoké teplotě,což by šlo využít pro výrobu páry a tu použít v zimních měsících k dobíjení akumulátorů a použitou páru použít k ohřevu vody,nejlépe v akumulační nádrži pro topení a TUV.Jelikož jsem ale trošku pohodlnej a ještě asi nepřišla ta pravá pracovní horečka,tak na tom pokračuji velice zvolna a jen pomalu pokračuji vpřed.Ne nadarmo se neříká co se vleče,neuteče.generátor už je vyřešen,válec parního zesilovače též,už zbývá jen několik málo drobností,do kterých se mi nějak zatím nechce.Pokud se vše zdaří,rád se podělím,jen bez záruky,protože na některé věci není žádná norma a na některé ač vyrobené svépomocí podle norem by žádný revizák asi neschválil.Běžná prakse dnešní doby,co sám neudělám,nebo na čem jsem nezbohatnul preventivně neschválím.Takže jedině bez záruky a na vlastní triko....Podle toho co dnes vidím,jakým kvapem se mění zákony a nařízení,že ani právníci se neorientují v některých změnách protože se dají vyložit několika způsoby dá se vcelku logicky předpokládat,že dojde k situaci kdy se na to ....hezký večer přeji

Jestli je zateplení stále aktuální, tak se podívej na www.novabrik.cz. Koupíš pouze materiál a práci zvládneš určitě sám.
Já to taky dal. Trvalo to sice déle, ale mám 400m2 hotových.

Buď blbě hledám nebo sem neviděl ceny na co vyjdeme m2?

To jakspt:Celkom sa mi to pozdava, uz som ta davnejsie videl niekde v TV, ako si s tym spokojny a ako je na tom s izolacnymi vlastnostami, aku izolaciu si pouzil a aka je cena oproti standardnemu zatepleniu???

jakspt píše:Jestli je zateplení stále aktuální, tak se podívej na http://www.novabrik.cz. Koupíš pouze materiál a práci zvládneš určitě sám.
Já to taky dal. Trvalo to sice déle, ale mám 400m2 hotových.

Ehm, já bych to tak růžově neviděl. Když jsem na to před časem koukal, tak to vycházelo na 1000Kč/m2 (bez izolace), zbytečně to zvětšuje tloušťku stěny (okna jsou potom jak střílny) a stejně se některé detaily (ostění) řeší jako běžný kontaktní zateplovací systém. Myslím, že existuje spousta lepších a zároveň levnějších způsobů jak zateplit barák.

No keď to robíš kontaktne, lacnejšie to tiež nieje. Lepidlo, sieťka, kotvy a nakoniec fasáda ktorú keď niekto nevie spraviť, tak bude krivá ako vlnitý plech. Novabrik je suchý a rýchly proces a tomu prislúcha aj cena!

Nakupte za pár korun Amorfy bez rámu teď to vychází na nějakých 300kc/ks a je fasádní systém jak vyšitý

Nechci se přít. Jen jsem chtěl poukázat na druhou stranu věci. Vše má své pozitivní a negativní stránky. A já osobně těch pozitiv na novabriku fakt moc nevidím.
- V porovnání s KZS to není levnější ani při svépomoci, ani při platbě za práci. Za 1000Kč/m2 ti udělaá fasádu kdejaký řemeslník. Na novabrik za to nekoupíš ani materiál. (nemám 100% aktuální informace, ale takto to před lety pro mě vyznělo)
- zbytečně to zvětšuje tloušťku stěny
- není to suchý proces - ostění se stejně dělají mokrým procesem.
- a protože jsem viděl, jak to dělají, troufám si tvrdit, že to není ani rychlý proces.

Pokud je cílem difuzně otevřená odvětrávaná fasáda, existují rychlejší a ekonomičtější varianty. Estetiku sem netahám. Když se to někomu líbí, tak proč ne.

S těma amorfama je to fakt. Jen člověk musí mít barák postavený v násobcích rozměru panelu

Jelikož je to sklo tak to diamantem na sklo riznes na rozměr co potřebuješ a prostě tu část obetujes že to nebude vyrábět.

nie je to spatna myslienka, len neviem co by na to povedala polovicka ked by nas dom vyzeral potom ako kremak

http://www.solarninovinky.cz/?nove-prod ... m-designem
Když to bude vypadat takto dobře tak ti bude ruce boskavat

Trochu k tématu: Rád bych použil tenhle termostat pro řízení přebytků do podlahovky. Na stránce níž je popis komunikace. Podle popisu to umí RS485 modbus RTU.
A teď co neumím: potřeboval bych nějakej nástroj nejlépe s grafickým rozhraním, krterej simuluje modbus master, nejlépe pro linux, abych si to mohl osahat, než budu tvořit nějakou finální verzi pro Arduino nebo RBpi. Tohle bych samozřejmě užil i pro nazkoušení načítání z Midnite, s arduinem mi to nějak nechtělo fungovat...

ještě mě napadla kacířská myšlenka: koupit ten termostat ve wifi verzi, odposlechnout to, co posílá na čínskej server (asi to bude ten stejnej modbus akorát over IP) , na routeru tu IP adresu zakázat (případně udělat wifi bez přístupu k netu, jenom pro termostaty) a nasimulovat ho ve vnitřní síti nějakým arduino (ESP8266, RBPi) serverem. Ale to asi není úplně moje parketa. Ale na druhou stranu by se to asi dalo i prodávat...