Fórum MyPower.CZ

Chcel by som vedieť, ktoré topológie meničov sú vhodné na určité použitie.
Napr. LF sine. w. má výhodu robustnosti pri motorovej záťaži, výhodu v robustnej
konštrukcii, ale zas je ťažký.
HF sine. w. zas je ľahký, ale nezvláda dobre rozbeh motorov a je viac náchylný
na poškodenie, pri náhlej zmene záťaže.

Chcel by som vedieť, keby mi niekto uviedol k daným topológiám v tomto pdf,
nejaké príklady z meničov, ktoré tu na fóre užívatelia používajú/li.

Chcel by som si na druhý rok nejaký menič postaviť a tak by som chcel vedieť,
čím začať a či by sa to dalo ziadiť Arduinom.

http://www.dieselduck.info/machine/04%2 ... nology.pdf
https://www.slideshare.net/anuragkinger ... topologies

--- Topológia ---- Spínanie --- Frekvencia --- Tvar krivky -- Odolnosť na pret.
1. Vibrátor ------- Mechanické ---- LF -------- Obdĺžnik ---------- Zlá
2. Push-Pull ------ SCR ------------- LF -------- Obdľžnik ---------- Dobrá
3. Push-Pull ------ MOSFET -------- LF -------- Mod. sinus -------- Veľmi dobrá
4. H-Bridge LF --- MOSFET -------- LF ------- Mod. sinus --------- Veľmi dobrá
5. H-Bridge HF --- MOSFET -------- HF ------- Mod. sinus -------- Dobrá
6. Dual Xfrmr ---- MOSFET -------- LF ------- Mod. sinus --------- Dobrá
7. Rotary --------- Mechanické ---- LF ------- Sinus --------------- Zlá
8. FerroResonant - MOSFET ------- LF ------- Semi-Sinus -------- Zlá
9. HF -------------- MOSFET ---------HF ------- Sinus --------------- Zlá
10. LF Multi-Step - MOSFET ------ Med.LF -- Sinus --------------- Veľmi dobrá
11. Hybrid HF/LF - MOSFET ------- HF ------ Sinus --------------- Dobrá

Zdravím,
tak stručně. Vibrační měniče se používaly tak před 40 roky. Pamatuji je naposledy ve vojenských radiostanicích.
Pusch Pul je oblíbená jednoduchá topologie , ale zvládne výkon jen do 1kW.
Plný můstek je topologie nad 1kW.
Rotační měniče se kdysi také používaly, ale myslím, že dnes už vůbec ne.
Nejčastěji na foru se používají pro FV měniče HF nebo LF měniče.
Jestli nějaký měnič dobře zvládne výkon a zatížení, není ani tak druhem
měniče, ale spíše na jaký je dimenzovaný výkon a jaké má vnitřní ochrany.
V případě HF musíte mít zvyšující DC- DC měnič na DC napětí meziobvodu.
HF znamená,že tento zvyšující měnič
přenáší výkon do meziobvodu na desítkách kHz.Za to zařadíte modul DC / AC sinus.
LF měnič pracuje s transformátorem na nízkém 50Hz kmitočtu.
Je to hodně stručné, neúplné, ale detailní popisy najdete na netu.
Ukol který jste si vytyčil není vůbec jednoduchý a měl by jste mít nějaké měřící přístroje,které
asi nemáte. Nechci Vás od toho odradit, ale vezme Vám to čas i peníze a možná
s výsledkem nebudete ani spokojený. Poslední radu prosím neberte nijak špatně, myslím to dobře. Ale
Vaše konstrukce na Vašich fotkách mně někdy připadají život ohrožující.
Kdybych byl na Vašem místě nejprve bych uvedl všechny současné konstrukce do bezpečného
a učesaného stavu. A studoval všechny měniče zatím jen teoreticky.
Pokud chcete, pošlu Vám ke studiu např. diplomové práce, je tam dobře popsaná teorie.

Ja si svoje nedostatky uvedomujem, ale finančná situácia nedovoľuje nič iné.

Láka ma hlavne možnosť si nejaký menič sám opraviť, lebo tým by sa značne
zvýšila moja šanca na prežitie.

Keď mi kamarát požičia osciloskop a nejaké súčiastky a trafá,
tak sa do toho pustím.

Teoretických vedomostí mám dosť, skor mi chýbajú praktické skúsenosti,
ale človek sa asi najviac naučí na svojich chybách, takže asi tak.

Aj iné veľké firmy začínali s pár ženami, ktoré pájkovali veci na stole
a dnes predávajú meniče v desiatkách miliónov kusov.

Dají se koupit polotovary u číňana, s tím rozdělením měničů bych plně nesouhlasil, ještě je dobrý se zajímat o to, jak si daný měnič poradí s induktivní/kapacitní zátěží, tj s nízkým cos. fi. U HF měničů je to z principu větší problém než u LF...

Ako tak študujem meniče a PSU pre PC, tak by som chcel vedieť ako by mal zareagovať
DC-AC menič na PSU, kde je pri zapnutí Inrush Current od 22 do 81 A.
Ak dobre počítam, to je od 5280 do 19440 W okamžitej
spotreby, kým sa nabije cca. 1100 uF kondíkov v zdroji.

Ako na takúto záťaž zareaguje LF a ako HF menič ? Ochrana ho vypne ? Alebo nestihne ?

Zdravím ,

gratuluji k 1000+ příspěvku .
To bude pěkně starej PC zdroj všechny zdroje nad 150W musí mít startovací omezovač proudu právě kvůli těm hovadským špičkám .
LF má z principu velkou "setrvačnost" - takže vadá z jádra pořádnou proudovou špičku , jenže záleží na schopnostech elektroniky na DC straně jak se s tím vypořádá , jestli dokáže včas zareagovat a ukočírovat to nebo ne .
HF s dobrým soft-startem dokáže reagovat velice rychle (díky malé setrvačnosti hmoty) a udržet proud v únosných mezích . dovede tak značně suplovat chybějící startovací omezovač ve zdroji .

Elektornům zdar

No je to zdroj z r. 2016.
https://www.techpowerup.com/reviews/EVG ... A_T2_1600/
A má Inrush Current 67.3 A.
https://www.techpowerup.com/reviews/EVG ... 600/5.html

By som rád vedel, ako vyzerá tá ochrana v HF alebo LF DC-AC meniči,
čo má toto na starosti, keby mi dal niekto odkaz.

V tomto článku je popisovaná ochrana meniča, ale čo sa stane keď zlyhá samotná ochrana ?
Ako vyriešiť toto ?
https://www.tuc.gr/fileadmin/users_data ... s/J.27.pdf

Mám doma na stole teď notebook, který je celkem v pohodě na baterky,ale když zapnu prodlužku s nabíječkou tohoto noťase,tak mi tady poklesne napětí takovou měrou,že to zastaví televizi(restart) na tomto okruhu a zblbne myčku(pauza).Přitom náběh těchto spotřebičů nijak provoz navzájem neovlivňuje.Dělá to jen ten zdroj z vyplého stavu,je na něm napsáno output- 19V/6,32A.

Ktorá z metód riadenia meničov zapojených paralelne je vhodná v prípade, že jednotlivé
meniče majú rozne DC napatie a AC záťaž je induktívna ?
https://www.ijareeie.com/upload/2014/ap ... hnsyAU.pdf

Aký osciloskop je vhodný na meranie signálov pri konštrukcii reglov, meničov, atď. ?
Akú musí mať min. šírku pásma, koľko vzoriek do pamate, koľko kanálov, FFTransform,
či má aj generátor a súčasne aj zdroj ?
Je veľký rozdiel medzi napr. týmito dvoma ?
https://sk.axiomet.eu/product/axiomet/o ... 1100cfm/96

https://rlx.sk/sk/2ch-oscilloscopes/285 ... nnels.html

Osciloskop podle mě stačí klasika dvoukanál, Můžeš si průběhy ukládat a potom není problém si je proti "referenčnímu" průběhu třeba z A kanálu poskládat na sebe. Co je hlavně důležitý, aby mohl být "plovoucí" kvůli připojení gnd osciloskopu na různý potenciály ( třeba střed můstku), což třeba nejlevněj splňuje OWON s akumulátorem. Jestli je osciloskop 20MHz, 50, nebo 100 už v tomhle případě nehraje roli. Stačí, když dokážeš spolehlivě detekovat nežádoucí špičky na spínacích tranzistorech a jinde v obvodu.
Z toho posledního je zajímavá ochrana před nedokonalým sepnutím mosfetu. Jinak proč paralelní měniče?
U HF měničů vidím hlavní slabinu v baterii elektrolytyckých kondenzátorů v režimu s velkými zatěžovacími proudy.
Ještě by se dal udělat měnič tak, že se bude budit pwm přímo primár HF trafa, tj na výstupu usměrňovače bude něco jako průběh za můstkovým usměrňovačem, a tohle už jenom můstkem mosfetů (igbt) ve spínacím režimu (100hz)rozdělit na dvě půlvlny. ale nikde jsem se s tím zatím nesetkal v praxi. Díky téhle koncepci by zmizely elektrolyty v 315V DC větvi.

Tohle se používá: microchip vzorové zapojení DSPic, grid tie Microinverter, z panelů udělají dvěmi flybacky "usměrněnou sinusovku" a tu pak rozstřidají FETy... Na větší výkon jsem to zatím neviděl.
K těm osciloskopům: pokud si někdo nedokáže osciloskop vybrat, pak by měl asi začít od začátku, i když budete mít vhodný osciloskop, dokážete ho zabít nevhodnou sondou. Pokud hledám nežádoucí stavy, převodové děje na spínacích prvcích s napětím vyšším než 50V, bez aktivní sondy ty důležité průběhy vůbec neuvidíte. Strmost 1kV/us prostě kabelem přenést nejde. A to se bavíme teprve o měniči z 24V cca 100kHz. Bez aktivní sondy se nemá cenu se bavit jestli RC(D) a podobné obvody dělají svou práci, nebo jsou tam pro okrasu. Na osciloskopu to vypadá dobře, protože se signál po cestě na obrazovku zkreslil.

Odesláno z mého SM-G920F pomocí Tapatalk

S tou aktivní sondou bych nebyl tak hr. Správně nastavená pasivní, s rovným přenosem do 50MHz funguje taky dost dobře, a zatížení obvodu kapacitou 10pF asi taky nebude problém. 1kV/us? Takový spínací prvky ani nevím, kde bych koupil, a potom ani čím budil.

Často v DC-AC meničoch zlyhá driver, ktorý riadi cca. 24 FET-ov.

Je nejaký rozdiel v tom, ako dimenzujú súčiastky firmy ako EpSolar či PowerJack
a ako to robí napr. SMA, Victron, Studer a pod ?
Je to len v kvalite súčiastok, alebo aj v kvalite návrhu a samotného výr. procesu
a kontroly pri výrobe ?

základem je kvalitní návrh, a taky odladění a dostatečný ochrany proti všemu, co si dokážeš a možná ani nedokážeš představit, samozřejmostí je správné dimenzování součástek, v tom PJ nevyniká, to je "zemědělská" technologie. Ostatní jmenované výrobky neznám, nemůžu soudit.

Má šancu na úspech objednať riadiacu dosku z PJ 15000 VA, použiť dva toroidy,
dať ich dokopy a previnúť a potom to zaťažovať do 10000 VA ?

http://www.fieldlines.com/index.php?topic=148717.0

Než PJ tak raději jinou řídící desku, takovou ke které je alespoň nějaká dokumentace.
Objednej si například tuto stavebnici LF měniče:
https://www.aliexpress.com/item/1PC-48V ... da1b&tpp=1
k tomu přidej 3kW toroid, případě si k tomu řídícímu modulu EGS002 přidej displej který se dá také dokoupit a komunikaci a hraj jsi.

u techto polotovaru by me zajimala ochrana proti zkratu na vystupu. Zkousel nekdo?

Je tam jenom bočník na nadproud na - pólu aku, ze sekundáru se jenom snímá napětí pro ZV.
Zrovna tenhle měnič nemá galvanický oddělení zpětné vazby od 230V, je dobrý do zpětné vazby dát malý trafo třeba 230/12V a trochu změnit hodnoty odporů okolo, viz datasheet eg8010.