Fórum MyPower.CZ

Někde jsem četl, že se solární panel dá v tomto počasí odmrazit tím že se do něj pustí proud, panel se zahřeje a námraza/sníh sjede. Standardní panel se má jistit cca 10-15A, což vidím jako maximum, nejspíše to bude méně. Zkoušel jste někdo odmrazovat panely elektricky? jde to? a s jakým výsledkem?

Mě by spíš zajímalo, co na to životnost panelů. Přece jen je to něco, na co nejsou stavěné.
Chtělo by to vzít nějaký článek změřit jeho maximum na přímém slunci, pak ho měsíc ho nechat topit a potom ho změři znovu. Aby se předešlo chybě měření, tak porovnat ještě výkon s totožným článkem.

U mě jsem zatím vypozoroval při sklonu 49°,že stačí trocha slunce a do půl hodinky tam není nic samo od sebe.A výkonnost přez 2-3cm nános sněhu jede taky,když začne svítit,tak bych to zase moc nehrotil.Pokud máš zdroj tak tam jednoduše pusť 100VDC a pár A a uvidíš,osobně si mylím ,že tam ale překáží ty diody v krabičce panelu ne,sám ale neznám propoje?

Mám odskúšaných až 60° ( od roviny ) a lezie všetko samospádom dolu. V poslednej zime som prvý a jediný raz čistil panely od snehu okolo MDŽ... Nestálo by mi to zato. Diody by museli preč, jasná vec.

Já mám jen asi 43° a dolů sníh nesleze, až když začne dost svítit.

Já mám smeták na šestimetrové tyči. Prima ranní rozcvička! Shora padá sníh na držku, zespoda pes chňapá po konci tyčky.

Zdravím ,

téma opakující se každou zimu .
1. pouštěním proudo do jej lze odmrazit . se totiž chová obdobně jako DC motor působením vnější síly (točivý moment či ) generují el. proud , je-li do nich přiveden el. proud vytváří to , co je umí pohánět . V případě je tím elektromagnetické záření vlnovou délkou odpovídající vlnové délky elektromagnetického spektra z níž generuje elektřinu . Jelikož je toto nákladnější (kde v zimě vzít dost el. k rozmrazení když je hnusně ) než klasické ometení či shrnutí sněhu domácím udělátorem zmrzlýma rukama .

2. integrované bajpass diody při reverzaci chodu můžou zůstat kde sou , ovšem připojíte-li externí zdoj proudu k blbě , tak ty diody zabijete a bude nutná jejich výměna .
Mám dojem že správně by to mělo bejt + na + a - na - .

3. maximální proud cpaný do by neměl překročit jeho Isc . Větší proud = víc tepla poškození vrstev kolem + možné riziko poškození skla nerovnoměrným zahříváním .
Tu je má fotka z elektro-luminiscenčního testování poškozeného :
co "svítí" je naživu a kde je tma je mrtvo 4. z vlastních zkušeností mám vypozorováno , jsou-li pod vrstvou sněhu či ledu vidět postarají se osebe sami , ale je-li vrstva silnější jež zcela pohltí sluneční paprsky je třeba zasáhnou smetákem či hrablem . V důsledku pokročilé solarytýdy sem schopen ometat i v papučích ikdyž tuším že je to dost blbej nápad .

Nejblbší kombinace je fest přimrzlej led na (mrznoucí déšť nebo sněžení na ohřátý ) a nato napadanej sníh ... to samo nesjede ani při 90° . Pomůže koštětem nahrubo oméct sníh aby byli vidět a o zbitek se postará . Násilně mlátit pryč i led je .

Elektronům zdar

Snad není pozdě začít se učit.Mohl bych být solariologem ,mám dojem že bych se uživil Vzhledem k tomu že psychiatr je prý sám blázen ,uvádím že jsem vloni čekal u panelů pokrytých ledovou krustou ,až se tato pustí.Šlo to poměrně rychle.Byl mráz ale svítilo a z panelů jsem shodil "druhé sklo".V případě sněhu bych počkal ,nebo pokud to jde ,ometal.Ale pokud je mráz je ometat nutnost ,mokrý sníh sjede sám.

Mám pro holku, co má pokoj v podkroví, připravenej speciální dárek s extra dlouhou teleskopickou násadou. Jestli se dočtete po vánocích o násilné smrti muže z rukou dítěte, už dál nemusíte pátrat

ota píše:Někde jsem četl, že se solární panel dá v tomto počasí odmrazit tím že se do něj pustí proud, panel se zahřeje a námraza/sníh sjede. Standardní panel se má jistit cca 10-15A, což vidím jako maximum, nejspíše to bude méně. Zkoušel jste někdo odmrazovat panely elektricky? jde to? a s jakým výsledkem?

Jednomu zákazníkovi jsem pro odtávání sněhu nainstaloval toto:
http://www.solutronic-energy.de/index.p ... -box-1p-en
Říkal že to funguje, jen stékající voda ve velkých mrazech mrzne pod nejnižšími panely a vzniká tam velký val ledu který brání dalšímu sjíždění sněhu.

Hmmm, paradna masina. Sakra a nenapadlo ta pomerat ake napatie a prud z toho lezie. To by bola pecka nieco take vyrobit. Nam ide uz iba o hodnotu IU aby sme nezniclilo jednotlive clanky panelu.
Parada

Odoslané z Lenovo Vibe Z2 Pro.

napětí neřeš, bude cestovat dle teploty. Stačí prachsprostý proudový zdroj (zdroj konstantního proudu). Panely v polaritě jako kdyby vyráběly. Obtokové diody nechat tam kde jsou.

tomas píše: Jednomu zákazníkovi jsem pro odtávání sněhu nainstaloval toto:
http://www.solutronic-energy.de/index.p ... -box-1p-en
Říkal že to funguje, jen stékající voda ve velkých mrazech mrzne pod nejnižšími panely a vzniká tam velký val ledu který brání dalšímu sjíždění sněhu.

A to postačuje 30W výkonu na odmrazení celého stringu?

Dobrý postřeh kybosy Samozřejmě že nestačí a také mne zajímalo tak to funguje, takže jsem do toho jako vždy vlezl. Ale bylo to v roce cca 2010, tak už si to přesně nepamatuji. Ale bylo to nějak takto: Je to jen pouze hloupá (a předražená) krabička se zdrojem cca 300Vdc a pouze napájí měnič (vlastní spotřeba měniče je brána z panelů, měnič má nulový odběr ze sítě) aby se spustil a ještě tuším sepne nějaké vstupní kontakty na měniči a tím mu dá informaci že má pracovat opačně (jako řízený usměrňovač). Jaké napětí a proud má zpětně do panelů dávat se nastavuje v měniči (jaké hodnoty nastavit bylo napsané v návodu, tak si jej stáhněte a přečtěte). Takže energie na ohřev panelů jde z měniče a krabička se na odtávání nijak nepodílí, tuším že jsem ji i odpojil a měnič stále odtával.

Mám doma DC/DC 10-60 / 12-80 V 16A/12A menič, s nastavením max. prúdu.
Tak keď to napojím na jeden string, na vstup PV do DC ističa a istič vypnem,
aby prúd nešiel do reglu, je ráno a polotma panel dáva 15 V 0.1 A, pričom
ide o 2 x 38.1 Voc, Isc = 8.98 A, ergo zapojené do série.

Aký prúd a napatie mám nastaviť na tom DC/DC meniči, aby mi začalo odmrazovať ?

Panel by mel fungovat jako zenerka okolo napeti Voc. Nastav limit na max proud stringu a zvysuj napeti nez ho dosahnes. Ja ale myslím ze staci i min. Ta spodni vrstva na panelu staci lehce zvodnatet a uz to jede dolu. Asi jen pozor u paralelnich stringu, tam nebude rozdeleni proudu stejnomerne. Dal bych u ciste paralelniho stringu jen max proud jednoho panelu jako prvni test. Tam to nemusi fungovat dobre, mozna to rozmrazi jen nektere panely.

Budem to robiť len na jednom stringu, a budem kontrolovať dlaňou zozadu teplotu
jednotlivých článkov. Ja to mám na zemi, tak mne stačí použiť metlu.
Ale zaujíma ma to správanie celého stringu.

A čo sa stane, keď polovica panelu bude už odmrazená a začne na ňu svietiť,
ale dolná polovica bude pod snehom/ľadom, ako sa budú jednotlivé články správať,
ak tam budem dodávať z meniča DC/DC nejaké U a I ?

Rád bych se zeptal nelépe na konkrétní zkušenost:
Mám doma malý sklon panelů a tedy zrovna poněkud problém se sněhem.
V mém případě je reálné se vysunout ze střešního okna s hadicí napojenou na teplou vodu cca 50 stupňů a na panely stříkat a stříkat. Ale nejsem si jist, zda takový teplotní ráz panelům prospěje, resp. jestli rovnou sklo nepraskne.
Zkoušel to takto někdo?
Díky

proč tak teplou. když už experimentovat tak bych začal od "kohoutkově" studené a případně přidával na teplotě. Teplá voda je drahá proti studené.

Už roky čistím sklo na aute studenou či vlažnou vodou, vždy tak akurátnou. Nikdy ľad alebo srieň neškriabem nejakým nástrojom a myslím, že mám to sklo stále zachovalé.
Panel je ale z časti umelá hmota a nie som si istý, že je vhodné oblievať ho 50° vodou. Ťažko asi domyslím, či to neškodí a len predpokladám, že také teplotné šoky mu neprospejú.
Myslím, že lepšie je nesiahať na to a až keď sa snehová či ľadová vrstva sama odlepí, popostrčiť ju napr. metlou nabok alebo dolu. Tak som to robieval, túto zimu som nemusel ani raz !