Fórum MyPower.CZ

Kybos, to vysvetleni s tlumivkou a ohrozenim vseho co je na DC sbernici dava smysl.
Diky, za jsem se neucil neco noveho

Takze idealni reseni je asi takovy regl, ktery ma ochranu v sobe, k tomu zachranny akupack a silne pojistky.

Ochranám v regulátorech bych moc nevěřil. Jsou tam osazeny jen varistory a jejich spínací napětí je většinou vyšší než průrazné napětí tranzisorů připojených na DC sběrnici. To je také důvod, proč se zásadně doporučuje odpojit nejdřív vstup regulátoru a následně výstup. Kdyby ty ochrany spolehlivě fungovaly, nebyl by tento postup nutný. Již několik uživatelů se přesvědčilo o tom, že nedodržení uvedeného postupu se přísně trestá.

Vychádzam z toho, že práve vo floate alebo absorpcii, je reakcia na zmenu najviac skoková. Prudkým poklesom napätia až na nulu sa snaží regulátor dorovnať ho veľkým prúdom z dc/dc meniča. Možno laické vysvetlenie, ale tuším, že to tak byť môže.

Toto poznanie, alebo ak chcete podozrenie, ma stálo jedného Victrona 100/15.

Ako spomenul aj jouda, sú reglery, ktorým odpojenie batérie až tak nevadí. Alebo, doplnil by som, že sú reglery, u ktorých je pripojovanie panelov pred batériou v návode :

1. regulátor se namontuje ve svislé poloze na nehořlavou podložku s možností přirozené cirkulace
vzduchu
2. jako první se zapojí spotřebiče 12-24V na výstupní svorky LOAD
3. jako druhý se připojí teplotní senzor do konektoru pro teplotní snímač, druhá strana senzoru se přilepí
na bok akumulátoru
4. jako třetí se připojí solární panel ve správné polaritě
5. jako poslední se připojí akumulátor, regulátor se automaticky přepne na 12 a nebo 24V

To je z WRM 15, ktorý sa zdá byť skutočne dobrý. Vie to niekto analyzovať ? Je to iná architektúra ?

Mal by som podozrenie, že tento regulátor by mohol náhle odpojenie batérie prežiť.

Životnost varistorů v ochranných obvodech měničů je kapitola sama pro sebe. Tak, jak jsem viděl realizaci varistorových ochran realizovaných v některých měničích, to může způsobit víc problémů než užitku. Varistory stárnou a ve zvýšené teplotě prostředí měniče ještě rychleji. Stárnutí způsobuje zvýšení unikajícího proudu a tím další zvýšení ohřevu varistoru. Pokud není současně aplikována tepelná ochrana varistoru, může takto nechráněněný varistor způsobit v zařízení zahoření, místo toho aby jej ochránil. Aby se snížilo nebezpečí ohřevu varistoru unikajícím proudem, doporučuje se poměr AVR (vybavovacího a provozního) napětí 0,7. To znamená že na správně navržené ochraně měniče s výstupním napětím 60V začnou varistory fungovat nejdříve při 85V. To už ale vzaly za své spinače, které mají závěrné napětí 75V. Konstruktéři střídačů se snaží udržet co nejnižší závěrné napětí spínacích FETů, aby dosáhli co nejnižšího odporu kanálu v sepnutém stavu, který s hodnotou závěrného napětí úzce souvisí. Nízká hodnota odporu kanálu v sepnutém stavu potom vede k vysoké účinnosti střídače při velkých výkonech, což je hlavním cílem konstruktéra.

vlkazajac píše:Vychádzam z toho, že práve vo floate alebo absorpcii, je reakcia na zmenu najviac skoková. Prudkým poklesom napätia až na nulu sa snaží regulátor dorovnať ho veľkým prúdom z dc/dc meniča. Možno laické vysvetlenie, ale tuším, že to tak byť môže

Je to příliš laické vysvětlení. Takhle to skutečně nemůže fungovat.
Je zapotřebí si uvědomit, že u klasického MPPT regulátoru s akumulační indukčností probíhají současně dva děje a to každý s jinou rychlostí. Jeden z nich jsou změny energie v akumulační indukčnosti, které řídí regulační smyčka v regulátoru a druhý, řádově rychlejší jsou změny poruchových veličin na které se snaží regulační smyčka regulátoru reagovat. Jednou z takových poruchových veličin je právě odpojení zátěže. Na tuto změnu reaguje akumulační tlumivka okamžitě a bezodkladně zvýšením napětí na výstupu na takovou hodnotu aby se udržel proud procházející indukčností před změnou. Proud tedy teče do výstupních filtrů měniče, na kterých se s ohledem na jejich kapacitu prudce zvyšuje napětí a teprve s určitým zpožděním regulační smyčky na toto napětí reaguje regulační smyčka. Velikost překmitu je tedy dána poměrem indukčnosti a kapacity výstupního filtru a následně rychlostí regulační smyčky, která je dána rychlostí procesoru, převodníků a počtu instrukcí ve smyčce řízení. Rychlost přelití energie z indukčnosti do výstupní kapacity (a všech ostatních na DC sběrnici) je dána Thomsonovým vzorcem a bude v daných časových poměrech zřemě řádově vyšší než rychlost regulační smyčky.

vlkazajac píše:Ako spomenul aj jouda, sú reglery, ktorým odpojenie batérie až tak nevadí. Alebo, doplnil by som, že sú reglery, u ktorých je pripojovanie panelov pred batériou v návode :

1. regulátor se namontuje ve svislé poloze na nehořlavou podložku s možností přirozené cirkulace
vzduchu
2. jako první se zapojí spotřebiče 12-24V na výstupní svorky LOAD
3. jako druhý se připojí teplotní senzor do konektoru pro teplotní snímač, druhá strana senzoru se přilepí
na bok akumulátoru
4. jako třetí se připojí solární panel ve správné polaritě
5. jako poslední se připojí akumulátor, regulátor se automaticky přepne na 12 a nebo 24V

To je z WRM 15, ktorý sa zdá byť skutočne dobrý. Vie to niekto analyzovať ?

Za prvé se v návodu píše jen o postupu připojení, což je stav, kdy v akumulační indukčnosti ještě neteče žádný proud a není zde tedy riziko poškození regulátoru. O postupu odpojení není v citované části ani slovo.
Stav při odpojení lze v prvním přiblížení analyzovat na základě zákona o zachování energie. Předpokládejme pro první náhled, že v obvodech jsou jen ideální prvky a že se celá energie indukčnosti přeleje do výstupní kapacity měniče. Dále předpokládejme, že regulační smyčka je tak pomalá, že do prvního přelití energie ani nezasáhne. Pak pro překmit výstupního napětí lze odvodit vztah U= I * SQRT(L/C). Čili při malých proudech a vhodném poměru L/C nemusí být překmit při odpojení akumulátoru smrtelný.

Podla principu ako dnu - tak von by mohlo byt logickejsie najprv odopnut bateriu a potom vstup. Ale nejako mi to nepasuje a aj s tymto reglerom zaobchadzam standardne, t.j. pripajam bateriu prvu a odpajam poslednu a vsetko je OK. Vzdy a len cez ziarovku.
Dakujem za reakciu.

Mozu sa tu viaceri zmienit, ako mate konkretne vyriesenu ochranu menica pred napatovym pretazenim v pripade odpojenia baterie ?

Ja mam odpojenie regulatora riesene cez DC 200A stykac. Ak je bateria mimo prevadkovych hodnot odpajam Life. Paralelne na Life je pripojena gelova bateria 160Ah ktora to vsetko stabilizuje ak je odpojene Life. Realne odakusane pri nabijani 130A surovo odpojene Life a regulatory okamzite znizia nabijaci prud.
Skusal som to viackrat a uz neraz aj ochrana sama vypla ked som nemal zbalancovane clanky poriadne.

Je pravda ze olovo sa nabija a vybija spolu s Life, ale neriesim to. Je tam ako zaloha a neriesim aku ma kapacitu. Bezne vidim ako Life dotuje olovo vecer, ale nieje to vela. Zasa ked je Life vybite este dava olovo, je to take zaujimave.

Na dvoch videách si možete pozrieť odpojenie bateriek od reglov.
Výška Slnka 38*, teplota vonku +13*C.
Teplota reglov, ktoré majú 60 V vstup je 32 *C, tie kde je 30 V vstup, je 27 *C.

Na vrchnom rade merákov, na 1. a 2. zľava je prúd z reglov do bateriek.
Na ďalších dvoch je napatie Pb na spoločnej lište a napatie LiFE tesne pred Victronom,
na 5. meráku je aktuálny výkon z panelov.

Vo videu som najprv odpojil 400 Ah Life, potom som odpojil 400 Ah Pb,
regle ostali pripojené na 700 Ah Bannerov, potom som pripojil 400 Ah Pb,
potom som pripojil 400 Ah Life a nakoniec som resetol všetky 4 regle.

https://www.youtube.com/watch?v=u2iZ76Vibv0
https://www.youtube.com/watch?v=IqrS8jgWScg

mobilik píše:Ja mam odpojenie regulatora riesene cez DC 200A stykac. Ak je bateria mimo prevadkovych hodnot odpajam Life. Paralelne na Life je pripojena gelova bateria 160Ah ktora to vsetko stabilizuje ak je odpojene Life. Realne odakusane pri nabijani 130A surovo odpojene Life a regulatory okamzite znizia nabijaci prud.
Skusal som to viackrat a uz neraz aj ochrana sama vypla ked som nemal zbalancovane clanky poriadne.

Je pravda ze olovo sa nabija a vybija spolu s Life, ale neriesim to. Je tam ako zaloha a neriesim aku ma kapacitu. Bezne vidim ako Life dotuje olovo vecer, ale nieje to vela. Zasa ked je Life vybite este dava olovo, je to take zaujimave.

Dobrý den.
V podstatě jsem to takhle nějak myslel. Když se z nějakého důvodu odpojí Life, tak záložní baterie podrží napětí z reglu. Jen jsem uvažoval menší kapacitu záložní baterie.
Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P

Dobrý den.
Doplnění k minulému příspěvku.
Díval jsem se na nabíjecí napětí baterií a Pb ma nižší nabíjecí napětí než Life. Bude možné toto ošetřit dvěma paralelně protisměrně zapojenými diodami?
Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P

Zdravím ,

již se to tu řešilo . Regl k je nejvhodnější jistit pojistkou v pojistkovém odpojovači - je oproti jističi blbuvzdornější , v případě opodstatněné potřeby odpojení reglu toto umožňuje . Nastanou-li okolnosti vyžadující nouzové odpojení reglu od aku , kupříkladu selháním reglu , je na nejíš vhodné co nejrychlejší odpojení od aku a omezení vzniklých škod pouze na reglu . Spřažené odpojení je na místě také bez energie by měl ohňostroj ustat . O tom je řešení havarijního stavu . K zamezení vzniku škod nevhodnou manipulací je rozumější vyšší stupeň blbuvzdornosti .

Elektronům zdar

Stav, kdy elektrárna funguje normálně, poznám podle toho, že Axpert pwm má na výstupu napětí.
Toto napětí přidržuje
1. cívky stykačů od FV panelů
2. cívku stykače, který pouští DS na vstup obou Axpertů. Tento stykač má zároveň rozpínací kontakt, který v případě katastrofy přivede 48 V na bistabilní relé a odpojí baterky od všech tří regulátorů. Rozpínacím kontaktem je zajištěno, že nejprve se odpojí DS (spolu s FV panely a až pak se rozpínací kontakt sepne a vyšle signál k odpojení baterie)
1. V případě požáru požární hlásič přívod tohoto napětí na cívky stykačů přeruší
2. Pokud kterýkoliv cellog zaznamená napětí na některém článku mimo rozsah, opět pomocí relátka přívod tohoto napětí přeruší.
3. Central stop taky přeruší toto napětí.
Párkrát v rámci kontroly jsem zkusil odpojení. Dnes i s osciloskopem, ale než jsem to všechno propojil, celkový proud všemi regulátory byl pouze 6A. Horní krivka je napětí měřené na baterii. Dolní je napětí měřené za bistabilním relé. Není tam žádný napěťový skok, je vidět pozvolný pokles k nule, jak se vybíjí kondenzátory. Až bude slunečno, zkusím zopakovat.
Pojistku na baterii mám taky, ale zatím nevybavila. I to by nakonec vedlo k odpojení všeho, ale tam by se baterie odpojily o trochu dříve, než panely a to zkoušet nebudu.

rva píše:....Párkrát v rámci kontroly jsem zkusil odpojení.......

Při odpojení regulátoru od baterky je problematická indukčnost. Kde není indukčnost, není problém. PWM indukčnost nemá, tudíž s odpojením problém ani nemůže být. Není zde nahromaděná energie jež by se chtěla destruktivním způsobem vydovádět nadměrným růstem napětí.

Od baterky se odpojí samozřejmě všechny tři regulátory, které mám v podpise - tedy jeden pwm a 2x mppt. Výstup měniče Axpert pwm používám jako základní, který musí mít pořád napětí pro spotřebiče v domácnosti. V případě přetížení se přepíná na bypass. Výstup měniče Axpert mppt může být klidně přetížen s tím, že se v tom případě vypne a za chvíli zkusí, jestli přetížení pominulo.

Martin P píše: Díval jsem se na nabíjecí napětí baterií a Pb ma nižší nabíjecí napětí než Life.

Záleží na tom, o jaké baterie jde. Pokud se jedná VRLA Pb staničního typu, které je doporučeno nabíjet napětím úrovně float (pro 20°C 2,27V/článek), pak mají koncové napětí pro 48 V systém 24 x 2,27 = 54,48. Pokud spolupracuje tato baterie s akumulátory LiFePO pak pro 16 článků vychází koncové napětí na článek 54,48/16 = 3,405 a to je právě tak akorát na ideální nabití pro dlouhou životnost LiFePO. Pokud nastane jednou za čas krátkodobé vyrovnávací nabíjení na hladině 3,45 V/ článek, olovo to přežije bez ztráty vody. Vyšším napětím nemá smysl LiFePO týrat. Osobně mám nastaveno startovací napětí balancérů na 3,4 V na článek, takže když má některý snahu "ujet", začíná jej balancér napravovat již při běžném nabíjení na celkové napětí 54,5V. Vyrovnávací nabíjení s hodnotou celkového napětí 55,2 V je aplikováno jen na pár minut za den. V této době jsou ideálně v provozu všechny balancéry a rovnají se větší nesrovnalosti mezi články. Vyrovnávací nabíjení provádí pouze solární nabíječe a to až v době, kdy jsou uspokojeny veškeré energetické požadavky spotřebičů. Prakticky se napětí na tuto úroveň dostane až když vytěžovače nemají kam přesměrovat nadbytečný výkon.

kybos píše:

Martin P píše: Díval jsem se na nabíjecí napětí baterií a Pb ma nižší nabíjecí napětí než Life.

Záleží na tom, o jaké baterie jde. Pokud se jedná VRLA Pb staničního typu, které je doporučeno nabíjet napětím úrovně float (pro 20°C 2,27V/článek), pak mají koncové napětí pro 48 V systém 24 x 2,27 = 54,48. Pokud spolupracuje tato baterie s akumulátory LiFePO pak pro 16 článků vychází koncové napětí na článek 54,48/16 = 3,405 a to je právě tak akorát na ideální nabití pro dlouhou životnost LiFePO. Pokud nastane jednou za čas krátkodobé vyrovnávací nabíjení na hladině 3,45 V/ článek, olovo to přežije bez ztráty vody. Vyšším napětím nemá smysl LiFePO týrat. Osobně mám nastaveno startovací napětí balancérů na 3,4 V na článek, takže když má některý snahu "ujet", začíná jej balancér napravovat již při běžném nabíjení na celkové napětí 54,5V. Vyrovnávací nabíjení s hodnotou celkového napětí 55,2 V je aplikováno jen na pár minut za den. V této době jsou ideálně v provozu všechny balancéry a rovnají se větší nesrovnalosti mezi články. Vyrovnávací nabíjení provádí pouze solární nabíječe a to až v době, kdy jsou uspokojeny veškeré energetické požadavky spotřebičů. Prakticky se napětí na tuto úroveň dostane až když vytěžovače nemají kam přesměrovat nadbytečný výkon.

Dobrý den.
Krásně popsané. Jak máš nastavené nabíječe? Přeci jenom má každý typ baterií jiný postup nabíjení. Jinak předpokládám, že při akci BMS na Life olovo "podrží"solární nabíječe v rozumných mezích.
Díky za odpověď.
Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P

Absorpční napětí mám nastaveno na 55,2 V a dobu absorpce na 5 minut. Na toto napětí se ale akumulátory dostanou jen výjimečně, neboť vytěžovače udržují napětí na 54,5V. Float mám nastavený na 53,28 V. Havarijní odpojení pokud se některý z článků LiFePO dostane mimo interval mezi 3V a 3,6V. Ekvalizační napětí mám 55,59V. Do stavu float se nabíječe mohou dostat až jsou ohřáté boilery a ty se začínají ohřívat s nejnižší prioritou, až je uspokojená ostatní spotřeba.