Fórum MyPower.CZ

V našich elektrárnách stále něco jistíme, někdy mi to přijde zbytečné až zavánějící zničením nějaké součásti. Jedním z takových případů je nouzové odpojení baterií od regulátoru, třeba zkratem na baterce nebo přívodech na baterku atd. Odpojit baterie od regulátoru se mi jednou povedlo a regulátor přežil, ale pro případ takové chyby máte nějaká řešení? Mě teď jedno napadlo, ale rád bych nejprve věděl jak to řešíte vy. Pak sem samozřejmě dám i můj nápad, ale nechtěl bych jím nikoho ovlivnit. Díky za pomoc, Vla.

Nemám to řešené. Věřím tomu, že pojistka na baterce odejde jako poslední
Ale svého času sem to chtěl řešit použitím jističů a jejich spojením, tj aby to spadlo všechno, nebo použít vyrážecí cívku.

zkus hledat, Tomas to řeší 3f jističem, který kromě baterky zároveň odpojuje panely. Jak snadné, ale ne levné. Já mám na panelech jistič s podpěťovou cívkou na 48V, přip. k výstupu z regulátoru - zatím netestováno - a snad to tak i zůstane.

Přívody panelů jsou vedeny do 3 regulátorů přes obrovský stykač (nekupoval jsem, zbyl z nějakého zařízení do šrotu). Cívka stykače 230V je napájena z měniče. Když vypadnou baterky, vypadne měnič, odpadne stykač a odpojí se panely. Nevýhodou je stálý odběr cívky stykače, výhodou je snadná implementace dalších čidel, které vypínají elektrárnu - požární čidlo, ...

dracekvo píše: Věřím tomu, že pojistka na baterce odejde jako poslední

Nevěř tomu. Už to mám vyzkoušené. 200 A pojistka na baterce shořela dřív, než 160 A ve střídači a domino bylo odstartováno.

Jsem nad tím nějak tak přemýšlel kdysi dávno a co se pamatuju, tak jsem došel k výsledku, že jediné spolehlivé řešení jsou asi sdružené jističe. Tj, když spadne některý z nich, tak sebou veme i všechny ostatní.
Neb např. řešení co psal rva. Když vypadnou baterky, tak není vůbec jisté jestli vypadne měnič. Protože tam jsou všude kondíky a regulátor to tam může prát veselé dále a udržovat celej systém tak nějak na živu i bez baterek. Vůbec si netroufám odtadnout, jak by se to opravdu chovalo a zkoušet na živo se mi to rozhodně nechce.

Jinak pojistky jsou u mě na baterce 250A a u měniče 160A. Takové ty klasické nožové OEZ.

Zdravím ,

u sebe to mám takto : z čtyři stringy nom. 8A do čtyřech odpojovačů nom. 25A (AC jističe B25) , následně tyto čyři plusy spojeny do jednoho odpojovače nom. 50A spojený s druhým 50A odpojovačem pro společný mínus pól z pomoci vyrážecího modulu ovládaného CellLogem hlídající přepětí . Následně do reglu , z reglu mínus pól přímo do centrání mínus svorkovnice a plus do 100A válcové pojistky v pojistkovém odpojovči jež je z důvodu blbuvzdornosti nesnadno přístupný , následně do plus centrální svorkovnice .
Domnívám se že toto jištění nemá za úkol ochránit selhávku jištěného zařízení před destruktivním poškozením , ale ochránit okolí v případě selhání jištěného zařízení . Mám to bohužel z praktických zkušeností .
Pokud dojde k selhání v tomto případě reglu , jde o ochránění okolí , a to jak zastavením bengálu tak především omezením možnosti vznícení okolí havárie . Havarovaný komponent beztak bývá .

Elektronům zdar

Takže díky za různá řešení, samozřejmě jsem vymyslel vymyšlené. Vyřeším tedy tím co vymysleli jiní a až poté já a to nejednodušším řešením sdružených jističů. Mezi panely a regulátor doplním 10A jistič, který bude sdružený s 50A jističem mezi regulátorem a baterkami, nevím jestli někde dělám chybu, kolega Kodl píše, že je to drahé, mě to přijde naopak levné, že bych něco špatně zvolil? Jedná se mi o fakticky o 2x2 dva panely v serii, takže by měly stačit běžné jističe do 72v s cenou do 100 Kč/kus.

Zdravím ,

nedoporučoval bych mechanické spřažení jističů s jističem reglu do aku !!! Jištění / odpojování kvůli servisu či laboraci v instalaci za dne a oddělený jištění reglu pro případ průseru či laboraci s reglem .
Případné dálkově ovládané odpojení od reglu bohatě stačí k zastavení nabíjení (reglem) , součinné odpojení reglu nemá smysl , pokud jej nechceš zabít . Jo , a jištění měniče pochopitelně vlastním jištěním - nikoli spoečně s reglem .

Elektronům zdar

Nedoporučoval bych..., ale proč? Chtěl bych tím řešit problém při nějakém nouzovém stavu mezi reglem a baterií, či samotnou baterií kdy odpadne baterka a regl by teoreticky neměl bez baterky být v provozu. Jde mi v zásadě přesně o to, když z jakéhokoli důvodu přijdu o baterku, udělá se na ní, nebo vedení k ní zkrat atd. nezůstal regl připojen. Předpokládám, že by takový typ provozu nemusel přežít, nebo se pletu? Pro servis jako takový instaluji pojistkové odpojovače.

Zdravím ,

problém u baterie ? Jde-li třeba o zkrat jednoho článku , tak regl uvidí jen pokles napětí . Jde-li o selhání celé baterie , tak to y užbyl pořánej malér a k odpojení od reglu by musel být monitoring který při případném selhání dálkově odpojí . Totiž , selháním nemusí proud mezi reglem a aku vyrazit jistič jež by vyrazil i případně spřažené jističe . Otázkou taky je , co by řekl regl na současné odpojení i ... jistota nepoškození není .
Řeklbych že selhání je pořádný malér , ať už vinou obsluhy či selháním materiálu ... . Každopádně de o nestandartní podmínky .

Elektronům zdar

Otázkou taky je , co by řekl regl na současné odpojení i . Pro mě je i otázkou co by řekl regl jen na odpojení , to je vlastně důvod proč vše řeším, třeba to ani nemá smysl, nevím, proto jsem napsal dotaz.

vla píše:Otázkou taky je , co by řekl regl na současné odpojení i . Pro mě je i otázkou co by řekl regl jen na odpojení , to je vlastně důvod proč vše řeším, třeba to ani nemá smysl, nevím, proto jsem napsal dotaz.

Zdravím, záleží jak který, mě u MPPT Victron Blue 100/30A už 2x odešel poj. držák na jedné chatě-nevydržel proud 30A, regl. jel dále jako zdroj 13,8V, takže nic nedodával do aku a byl ve Floatu celý týden, systém byl na 12V, panely k MPPT 72čl. 3 ks 190Wp.

Některým regulátorům odpojení akumulátoru zřejmě nevadí. Například regulátory Victron používá i výrobce průtokové baterie ZBN 2 a ta když se nabije (přečerpá elektrolyty) tak se vlastně odpojí. A když se úplně vybije tak je také odpojená (napětí 0V) a regulátor musí zvládnout "start do tmy".
Myslím že i Studer VS-120 by také neměl mít problém s odpojením akumulátoru. Vzhledem k tomu že má všechny póly oddělené tak tam není DC/DC měnič s tlumivkou ale s HF trafem a tedy zřejmě tam mají full bridge step down a snad i trafo s rekuperačním vinutím.

můj tip je: na výstup regulátoru přepěťovou ochranu, bez jištění, co nejkratší drát, a potom klidně ta podpěťová spoušť na jistič panelů. Regulátor zničí indukční špička, která vznikne v okamžiku odpojení zátěže - proud v cívce měniče nemá kam odtéct, tak vyroste napětí tak, že něco shoří. Ale na to stačí milisekunda, představa, že stačím shodit jistič dřív než se něco stane je mylná. U victronu to asi mají ošéfovaný, u tristaru ne, u midnite nevím.

kodl69 píše:můj tip je: na výstup regulátoru přepěťovou ochranu, bez jištění, co nejkratší drát, a potom klidně ta podpěťová spoušť na jistič panelů. Regulátor zničí indukční špička, která vznikne v okamžiku odpojení zátěže - proud v cívce měniče nemá kam odtéct, tak vyroste napětí tak, že něco shoří. Ale na to stačí milisekunda, představa, že stačím shodit jistič dřív než se něco stane je mylná. U victronu to asi mají ošéfovaný, u tristaru ne, u midnite nevím.

U midnite to také nemají ošéfovaný a navíc jej dokáže zničit i zkrat (když otevře přepěťovka) na straně panelů. A myslím že otevření přepěťovky na straně (odpojeného) akumulátoru by také nedal, ty nabité kapacity nadělají také "pěknou" paseku.

U mě k destrukci midnite nedošlo jenom díky tomu, že multimetr chybně zapojenej na 20A kterej jsem připojil k panelům, měl vevnitř uvolněný matičky a v tu ránu shořel skoro plamenem... To byla poslední kapka k tomu dát do rozvaděče hned k midnite diodu (teda 3 ks paralelně), aby k tomuhle nedošlo už nikdy. Na diodách je sice při 40A 1V ztráta, ale za ten průšvih to nestojí. Jak na zkrat panelů třeba reaguje victron nebo švýcar?

Zdravím ,

OT : na Midnajtu je psáno že je Buck Boost ... neznamenáto že by měl umět nabíjet ze zdroje s nižším napětím ? Netušíte někdo ?

Elektronům zdar

a proč píše, že napětí panelů je nižší než baterie a o nic se nepokouší? A proč je přes substrátový diody na vstupu napětí aku, když by to při buck boost topologii mělo být jinak? Takže asi ne... Ale v emerice gdyš je neco "boost" tak je to jako "super turbo"

Dobrý den.
Jestli tomu dobře rozumím, tak odpojení baterie od reglu při připojených panelech může znamenat jeho smrt. Pokud nějaká havarijní situace odpojuje baterii a až následně se vazbou odpojují panely od reglu tak to může způsobit nárůst napětí který odpálí regl.
Napadlo mne, zda-li je možné vedle hlavní baterie paralelně připojit nějakou malou (např. gelovku/y) přes diodu. Pokud budu mít tuto malou baterii zapojenu k reglu, tak proud bude do ní moci přicházet přes diodu, ale už ne zpět do reglu. Pokud se odpojí hlavní baterie a až následně se budou vazbou odpojovat panely od reglu tak tato malá baterie pohltí ee vytvářenou reglem mezi odpojením hlavní baterie a reglu. Dioda už ee z malé bat. nepustí zpět do reglu.
V případě více reglů by mohla stačit jedna malá baterie, dráty k ní by se svedly od všech reglů jednotlivě přes diody.
Malá baterie se necykluje spolu s velkou baterií (dioda to nedovolí), jen udržovaná čeká na svoji záchrannou šanci. Myslím, že by klidně mohla být i nějaký starší.

Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P