Úložiště LI-ON 18650

[volente]

Teď napíšu jenom svůj názor.
Musíme se chovat trošku jako ti průmyslový výrobci.
Nemá cenu se honit za nejmenším úbytkem u baterií které skládáme, když ho vzápětí promrháme ve vedení, spojích apod.. Takže hlavně spokojenost s naší prací i po delším čase je nám odměnou.
Nic se nehřeje, všechno funguje jak má, a jestli mám celkové ztráty 9, nebo 9,6% je mě jedno. Dostal bych je i pod 8%,ale za cenu že se mi nikdy nevrátí.
Čísla % jsem uvedl pouze jako příklad, tak aby mně někdo nechytal za slovo

[volente]

"Myslím si, že by bylo vhodnější použít Tichelmannovo zapojení (+ na jedné straně a - na protější straně)"

A tu výhodu prodrbu v tom 3x delším přívodu k tomu vzdálenějšímu terminálu. Zase nula od nuly pojde.

[vlkazajac]

"Myslím si, že by bylo vhodnější použít Tichelmannovo zapojení (+ na jedné straně a - na protější straně)"

A tu výhodu prodrbu v tom 3x delším přívodu k tomu vzdálenějšímu terminálu. Zase nula od nuly pojde.

Presne tak. Ak sa vyhneme veľkým prúdom, tak nejaká tá dĺžka medeného vodiča naviac nijak nezníži národný dôchodok ani nič nerozsvieti.

Práve pre vlastnosti lítia by sa každý tvorca systému mal zaoberať strategickou témou - manažment a nivelizácia spotreby domácnosti. Snáď sa tu rozvinie diskusia v iných témach, to by som si prial.

[volente]

Myslím že víc sedláckého rozumu (u těch co o elektrice něco ví) je lepší než nějaké laboratorní výsledky (v našich podmínkách většinou neměřitelné).
Nainstalujte si do mobilu ElectroDroid a v sekci "kalkulátor úbytku napětí" si to můžete počítat a počítat. Pak si uvědomíte že 2% ztrát jsou dobré, a dostat se pod 1% je drahé.

[josse]

Já tedy nevím jaké kusy se vám dostávají do ruky, ale když se podíváte https://docs.google.com/spreadsheets/d/ ... _W/pubhtml tak poznáte, že dávat dohromady 40x 600 mAh, 20x 2200 mAh, 20x 1600 mAh, pak si vyzkoušet, že by to byla zbytečná práce, protože ty 600 vydrží asi tak rok a pak už budou zabírat jen místo, protože budou mít za onen rok půlku a to už j fakt zbytečná práce.

Já jsem se rozhodl všechno změřit a roztrídit, do jednoho 80P dám například pouze 2100-2190. Když opotřebuju za nějaký rok ty nejslabší, například 1600-1690, tak prostě ten jeden vyndám a nahradím ho lepším. Měřím 12 kusů najednou, <2400 zvládnu dva články za den na každém kanálu (>2500 to trvá déle, takže jich zvládnu jen 1-1,5 na každý kanál), než jdu do práce a až přijdu z práce tak popíšu a vyměním, rychlost je tedy cca 168 ks za týden. Teď momentálně mám poškozený jeden kanál nabíječky, ale to je detail.

Já jsem jednou dostal tak špatnou várku notebookových paků, bylo toho 90 kg a možná 40-50 kg bylo opravdu na vyhození, bylo to hodně pod 600 mAh a přitom na vnitřní odpor i samovybíjení by vyhověli! To mě hodně zdrželo mezi listopadem-únorem.

Ty slabší (pracovním názvem sračky) 600-1590 mAh zapojuju po 2P14S přes konektor, dohromady jich už dlouho mám 3x18x2P14S = 1512 kusů, tam se mi osvědčilo připojení na konektor PFL40, snadná práce, snadné přeměření, horší parametry, horší vzhled, bez jištění jednotlivých článků, snadná rozšiřitelnost.

Aktuální počet ve statistice 2246 je bez těch vyhozených po prvním kole, dohromady už by jich bylo někde kolem 4000-4500 kusů.

Při nabíjení velké skupiny na 4,něco V a odpojit tam se pak nic nepozná, je potřeba měřit proud každému článku. Standardní nabíjení je omezení proudu 0,5 CA, omezení napětí 4,35V, při poklesu proudu pod 50 mA nebo po 3h celkového nabíjení. Tohle myslím říká své, když dám dohromady lepší a horší kusy paralelně, nabiju a změřím potom napětí nevím vůbec nic. To by člověk fakt musel sestavit pack zatížit ho velkým proudem a koukat termokamerou kudy to teče.

Ty co jsou pod 30 % zbytkové kapacity, pak už skoro mizí před očima každým cyklem viz extrémní test který jsem dělal.
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 655#p64655
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 652#p64652

Počátek toho byl de fakto 0,5 CA (zbytkové kapacity) a přesto je úbytek kapacity naprosto zásadní a rychlý.

Asi jsem tomu věnoval hodně úsilí. Moje zkušenost zatím říká, že se mi to vrátí, nebudu na to muset šahat delší dobu, oproti tomu kdybych to udělal jednoduše. Za ty dva dny můžu říct, že se to chová luxusně, naprosto to splnilo moje očekávání a zatím toho času ani materiálu nelituju.

[kybos]

Já jsem se rozhodl všechno změřit a roztrídit, do jednoho 80P dám například pouze 2100-2190. Když opotřebuju za nějaký rok ty nejslabší, například 1600-1690, tak prostě ten jeden vyndám a nahradím ho lepším.

To zní celkem promyšleně a smysluplně. Jaká je korelace mezi procentem zbytkové kapacity a zbývající životností v cyklech?

[kybos]

Asi jsem tomu věnoval hodně úsilí. Moje zkušenost zatím říká, že se mi to vrátí, nebudu na to muset šahat delší dobu, oproti tomu kdybych to udělal jednoduše.

Jaká je zkušenost se způsobem smrti LiIon článků 18650? S tímto typem chemie nemám zatím téměř žádné zkušenosti. U chemie NiCd končily články většinou nárůstem vnitřních kovových můstků, což se projevovalo nejprve zvýšeným samovybíjením, dále to pokračovalo neschopností nabít článek ve standardních podmínkách a končilo to úplným zkratem. Občas se mi podařilo určité procento takto dožitých článků vrátit ještě na čas do života proudovým šokem (krátkodobě o několik řádů zvýšený nabíjecí proud), který kovové můstky upálil.
Předpokládám, že u LiIon technologie bude jiný průběh závěru životnosti.
Jde mi o to, jaký je charakteristický projev ukončení životnosti s ohledem na paralelní zapojení článků. Zda jen klesne kapacita nebo se i zvyšuje samovybíjení. Při zvýšeném samovybíjení by se pak takový odpadlík ve velkém paralelním bloku těžko hledal.

[střídač_N]

.....Takovýhle rady jsou k ničemu......

Nechci se v tom pitvat, ale napsal jsem jen dvě oznamovací věty. Spíš to mělo vyznít jako dotaz, proč se to tak chová.

....To může platit pro nové díly, zde jsou ovšem momentálně příspěvky k použitým a tam platí trošku jiná pravidla....

Souhlasím. Stačilo napsat: moc jsem se s tím nesral a výsledek tomu i odpovídá.

[josse]

To zní celkem promyšleně a smysluplně. Jaká je korelace mezi procentem zbytkové kapacity a zbývající životností v cyklech?

Čím je zbytková kapacita větší, tím větší je pravděpodobnost dlouhého života.

[vla]

Vulgarity používají primitivové, když jim dojdou argumenty. Tímto jsem s Vámi skončil. Vla.

[abrams]

Zdravím ,

hledal jsem korelaci mezi reálnou kapacitou a vnitřním odporem , avšak dle mých měření korelace není . Nelze tedy Li-Ionky třídit na základě změření vnitřního odporu na hromádky označené mAh . Reálnou kapacitu je jak již bylo zmíněno , měřit plným cyklem dobít na požadovanou horní mez napětí , následně vybít na požadovanou dolní mez napětí přičemž měřit vydaný náboj . Po vybití osobně články nabiji zpět na horní mez napětí a nechám uležet . Po čase je přeměřím čímž lze odhalit "zapomětlivější" jedince .

Jak se projevuje umírání Li-Ionky ? Zejména poklesem reálné kapacity (pojem zbytková kapacita není v tomto ohledu správné označení) , jenž je při standardním zacházení téměř lineární . Tudíž lze víceméně ze změřené reálné kapacity porovnané s nominální kapacitou odvodit reálný % stav s možnou predikcí doby do konce funkčního života .

Vážený Střídači , Byl byste tak laskav a poděli se s námi , neznalými , babrajícími se s použitými o moudro poznání dokonalého akumulátoru ? Akumulátoru ve smyslu akumulace (přijímat i vydávat) elektrického náboje ? Jež dle Vašeho mínění odsoudí stávající Lithiové akumulátory do propadliště dějin . Předem děkuji za Vaši odpověď .

Elektronům zdar

[josse]

Jaká je zkušenost se způsobem smrti LiIon článků 18650? S tímto typem chemie nemám zatím téměř žádné zkušenosti. U chemie NiCd končily články většinou nárůstem vnitřních kovových můstků, což se projevovalo nejprve zvýšeným samovybíjením, dále to pokračovalo neschopností nabít článek ve standardních podmínkách a končilo to úplným zkratem. Občas se mi podařilo určité procento takto dožitých článků vrátit ještě na čas do života proudovým šokem (krátkodobě o několik řádů zvýšený nabíjecí proud), který kovové můstky upálil.
Předpokládám, že u LiIon technologie bude jiný průběh závěru životnosti.
Jde mi o to, jaký je charakteristický projev ukončení životnosti s ohledem na paralelní zapojení článků. Zda jen klesne kapacita nebo se i zvyšuje samovybíjení. Při zvýšeném samovybíjení by se pak takový odpadlík ve velkém paralelním bloku těžko hledal.

Část se jich odpojí, pravděpodobně PTC uvnitř, dále jsem nezkoumal. Viděl jsem jich málo, zatím tak 50 ks.
Část se jich vyzkratuje nenadále a bez nějakých upozornění a to docela rychle a tvrdě. Viděl jsem to ve všech stavech, klid, vybito, nabíjení, vybíjení, v poměru zhruba 1:1:1:1 celkem tak 200 ks. Všechno to bylo se zbytkovou kapacitou do 1500 mAh.
Části se vevnitř udělá vývin tepla, zpočátku malý odpovídající třeba 50 mA. Jak se to ohřívá, už je to nevratné, když ten proud budu kompenzovat, a udržovat v nabitém stavu, za několik dní je z toho zkrat tvrdý a zareaguje pojistka na článku. Ať už moje tenký drátek, nebo PTC. Také mám vysledováno, že se to děje kdykoliv, dokonce bych řekl, že se to děje častěji při vybíjení, Sanyo při tomto tak hnusně zasmrdí a vždy to u mě bylo při proudu do 20 A u 108P takže to s proudem nesouvisí. Bylo to tak 20x u mě vždy odpojení uvnitř.

Co jsem naměřil nad 2000 mAh, tak zatím nemám žádné úplně zničené. Toto je jediná důležitá rozhodovací úroveň, pod 2000 čekám kdy se to stane, nad 2000 neřeším, protože se mi s nimi nic nestává.

Věk zatím v mých statistikách nijak nefiguruje, všechny problémy jde předpovídat z opotřebení (zbytkové kapacity).

[kybos]

"Myslím si, že by bylo vhodnější použít Tichelmannovo zapojení (+ na jedné straně a - na protější straně)"

A tu výhodu prodrbu v tom 3x delším přívodu k tomu vzdálenějšímu terminálu. Zase nula od nuly pojde.

Pokud ovšem udělám sofistikovanější návrh připojení sběrnic a rozdělím bloky na liché a sudé tak, aby byly příslušné spoje proti sobě, pak k žádnému prodloužení přívodu nedojde.
Chtěl jsem tímto jen připomenout osvědčená pravidla zapojování článků do bloků pro ty , co je ještě neznají a nechtěl jsem prudit ty, co je ignorují.

[kybos]

Co jsem naměřil nad 2000 mAh, tak zatím nemám žádné úplně zničené. Toto je jediná důležitá rozhodovací úroveň, pod 2000 čekám kdy se to stane, nad 2000 neřeším, protože se mi s nimi nic nestává.

Věk zatím v mých statistikách nijak nefiguruje, všechny problémy jde předpovídat z opotřebení (zbytkové kapacity).

2 josse: Nezjišťoval jsi korelaci mezi vnitřním odporem článku a zbytkovou kapacitou? Jde mi o to, zda by nešlo proces třídění urychlit změřením vnitřního odporu v nabitém stavu a v kolika procentech případů bych se zmýlil, kdybych provedl třídění podle vnitřního odporu místo podle reálné aktuální kapacity článku.

[rottenkiwi]

Vnútorný odpor je daný javmi na elektródach + schopnosťou elytu difundovať ióny Li+.
Kapacita je daná javmi na elektródach, ergo hrúbkou SEI vrstvy, schopnosťou Li+
interkalovať do C6 štruktúr, schopnosťou C6 byť donorom Li+, ergo závisí to na veľkosti
častíc, ktoré tvoria vrstvy C6, čím sú častice vačšie, tým je schopnosť interkalácie / vsúvania /
nižšia.

Tie javy degradácie elektród + elytu sú dané hlavne teplotou, hoci baterky stoja na 40 % SOC,
tak aj tak degradujú, ale menej, ako keď sú v inom rozsahu SOC.

Firmy, ktoré sa zaoberajú výrobou packou pre eutá, vedia, že treba nižšiu teplotu,
aby baterka vydržala dlhšie, ale vyššiu, aby sme z nej dostali maximum kapacity.

Preto sa volí teplota kvapaliny chladiacej články tak, aby to bolo cca. +18 *C,
vo vnútri článkov, čo najdlhší čas.

Kombinujú sa aj batérie so superkapacitormi či inými typmi batérií, ktoré sú schopné
absorbovať veľké prúdy pri masívnej rekuperácii.

By ma zaujímalo, ako dlho tie robené packy z nových a použitých článkov vydržia, lebo ak by som
mal kúpiť toľko medi a cínu, spájkovačku, ventilátor smradu a ono by mi to vydržalo 4 roky,
tak sa mi s tým neoplatí babrať.

Chladenie článkov pri rýchlom nabíjaní:
https://www.youtube.com/watch?v=4_a4OAGT5pg

Nissan nestíha chladiť baterky:
https://www.youtube.com/watch?v=nmzmZKwu95k
https://www.youtube.com/watch?v=Iguq2_TRupM

Cylindrické články majú tú nevýhodu, že zle odvádzajú teplo zo strebu cylindra.
Prizmatické majú hrubšie current kolektory a lepšie vedú teplo k obalu.
Prizmatické, zas majú tú nevýhodu, že vačšie kapacity majú menej pevný obal
vzhľadom na hmotnosť.
Pevnosť cylindrických je zas výrazne lepšia.

Preto sa v autách a lodiach používajú cylindrické alebo prizmatické s malými kapacitami
a doma v FVE, prizmatické s veľkou kapacitou, lebo to je stacionárna insštalácia
a obal baterky nebude namáhaný zrýchleniami, ako na lodi či v aute po autonehode.

[ota]

2 josse: Nezjišťoval jsi korelaci mezi vnitřním odporem článku a zbytkovou kapacitou? .

Korelace mezi kapacitou a vnitřním odporem vůbec nemusí existovat protože se jedná o 2 různé parametry.
Měřil jsem články s 90% kapacity, co měly vnitřní odpor 30x vyšší proti nominálu.

[trud]

Co som vypozoroval ja na starých článkoch 18650....koniec je pravdepodobne vtedy ked klesne účinnosť nabíjania...dodam povedzme 1800mAh prúdom 1A ale vytiahnem už len 1300A. 300-400mAh sa stratí v teple...ale stále je to pri prúde 1A co je cca 0,5C ---ja z mojich lioniek taham tak 0,1-0,0,15C.
Zásadný vplyv na životnosť?
1.rozsah napätia ! (ja 3,45-4V)
2.prúdy nabíjanie/vybíjanie (ja 0,1-0,15C)
3.teplota kde máme batérie (garáž 7-25 stupnov)
Treba si uvedomit ze lion nie je olovo ....vrchol napätia je síce 4V ale moje baterky tam boli tento rok tak par desiatok hodín..najcastejsie sa pohybujú 3,55-3,9...regulujem to spotrebou. Aj tie prúdy bývajú na 0,15C max za slnecného dna 4-6 hod...zvyšok dna...mesiaca..roka..su nižiše.

[josse]

Viděli jste kolik typů článku už jsem měřil? Každý typ už z výroby měl jiný vnitřní odpor, jak bych jo tedy mohl porovnávat mezi jednotlivými typy? Jak píšu já i někteří další:
1. Vnitřní odpor nás nezajímá
2. Je to úplně jiný parametr který s kapacitou dle mých studií i zkušeností nesouvisí

[pezizka]

klesne účinnosť nabíjania...dodam povedzme 1800mAh prúdom 1A ale vytiahnem už len 1300A.

Škoda, že je to jen překlep, ty by se mně líbily

[střídač_N]

...Vážený Střídači , Byl byste tak laskav a poděli se s námi , neznalými , babrajícími se s použitými o moudro poznání dokonalého akumulátoru ? Akumulátoru ve smyslu akumulace (přijímat i vydávat) elektrického náboje ? Jež dle Vašeho mínění odsoudí stávající Lithiové akumulátory do propadliště dějin . Předem děkuji za Vaši odpověď........

No, nevím vo co gou.

Ale jo Abrams, vím to, vím to velice dobře. Dovolím si své pohnutky popsat.

Sám dělám nějaké baterky ze starších článků. Proto mne zaujalo to, že se střídač vypne na nízké napětí. Obtěžoval jsem se, a vypočítat kolik je asi na jeden článek, a jelikož já takovou zkušenost nemám, přišlo mi zajímavé se dovědět co je tou příčinou. Očekával jsem technické důvody problému, od dlouhé kabely, tenké kabely, baterky daleko, či nějaké jiné konstrukční nástrahy. Zdá se mi, že jsem byl s problémem souzněn, nikoli, že bych radil, či poučovat, či cokoli negativního. Byl to jen a jen technický zájem.

Dostalo se mi vypeskování za poučování a jiné hlouposti. Připadá mi vcelku hloupá reakce typu: " moudro poznání dokonalého akumulátoru".

Za ta léta oboustraně zde mi to přijde velice, ale opravdu velice nízké jednání ke kterému se nesnížím.