Fórum MyPower.CZ

Jelikož mi pomalu opouštějí PB akumulátory, jednak stářím a jednak minimální péčí z mé strany rozhodl jsem se pořídit jiné úložiště energie a při tom jsem měl štěstí, že jsem narazil na zdroj použitých článků 18650. Zatím jsem sestavil 32 sad á 20P. Jelikož se jedná o mix zcela nových, což jsem zjistil až později a použitých sestavoval jsem jednotlivé sady podle barvy, nikoli kapacity. Rozhodně se mi nechtělo měřit kapacitu kažeého článku zvlášť. Teď mě čeká sestavení do 7S 80P a vyrovnání kapacity formou přidávání článků k těm, které se nejdříve vybijí. Balancovat se mi nijak zvlášť moc nechce, jednak z důvodu ceny balancérů, také nepředpokládám vybíjení a nabíjení na limitní hodnoty a ani se těmto hodnotám nechci přibližovat. Tak a teď jde o to jak je nutné mít co nejpřesnější kapacitu jednotlivých packů, jestli se při vybíjení řekněme 50% kdy nedojde k podvybití žádného článku opět nabijí na plnou hodnotu slabší i silnější packy ( předoklad cyklování nekde kolem 3-3.2V spodní napětí a 3,8-4V horní napětí). Dále jsem vymyslel problémy s ochranou před přebitím , či nadměrným vybitím vyřešit PCB ochranou 7S 15A, která by pro moje zátěže měla stačit . Takto bych chtěl ošetřit i další komplety, které budu paralelně přidávat. Zatím si myslím, že tohle vše by mohlo docela fungovat. Ale vyvstává problém jak ošetřit regulátor nabíjení pokud mu PCB odpojí akumulátory, to předpokládám by asi nedopadlo dobře. Zatím mě jen napadá nechat trvale připojené nějaké olovo, které by při odpojení LI-ON záležitosti převzalo a zregulovalo odběr z regulátoru. Nechtěl bych žádná složitější elektronická řešení, která by sama cosi řešila, jednak se v elektronice se moc nevyznám a jednak by to zřejmě narušovalo mou snahu o rentabilitu elektrárničky, která je i tak pochybná. Tak a teď prosím mi mé předpoklady hezky rozcupujte, já si stejně případně nabourám čumák, neb chybami se člověj nejlépe učí, ale přesto bych z tohoto projektu rád vytěžil i nějaké zkušenosti, které zatím nemám. A snad to pomůže i dalším , kteří se plácají v této odlasti.

Jedu strop Absorbce 59V a mám místo 14 článků 15ks aby to vycházelo společně i na LIFEPO4 v 17ks.Tak se mě pohybuje napětí od 3,29-3,93V.Skládal jsem rovnou prismy paraelně v jednom článku na požadovanou kapacitu 330A a ty pak v patnácti kusech sériově dělají celou baterku na požadovaných 59V/330A.Jelikoš jsem tento blok přifařil paraelně k původním LIFEPO4 o stejné kapacitě ,tak to teď regl s maximem 90A a 5kW polem nedokáže přetěžovat a celá banka se plní velmi plynule bez nějakých výkyvů jednotlivých článků.Samozřejmě u konce Absorbce mají články LIFEPO4 tendenci rychleji stoupat(3,47V),jedná se o slabší kusy,ale mám tu Absorbci nastavenou tak(6min), ať skutečně neuletí a ve Floatu se vše okamžitě uklidní.Li-ion se chová velmi stabilně při každé etapě nabíjení i vybíjení a přisuzuji to právě skladbě z malých prisem o kapacitě 4,5A,narozdíl od pár velkých svitků v LIFEPO4 v jednom článku.Ochranu a pumpy na lionkách zatím nemám a přesvědčujou mě o stabilitě,vlastně jsem zanechal ochranné obvody přímo na prismách,které hlídají podpětí a přepětí tak ,že je odpojí od vývodů.
Odpojení baterky od reglu za slunce s panely je jistá smrt reglu ,já tam mám pojistkový odpojovač a ten se přepálí jen v případě nestandartní situace,kdy už bude jedno jestli regl přežije,tady pude spíše o dům.Přebití řeším odvedením panelů do spirál(AN) na základě infa z reglu,jsou to klasické přebytky.Situace,kdy selže regl a přez něj by šlo napětí z panelů(150V) přímo na bateriji ošetřenou nemám a spoléhám na přerušení cesty v reglu,tohle výrobce musel řešit v hardw. reglu přeci.

Mám aktuálně podobnou skladbu baterií.
Li ion prismatické cca 270Ah, jsou to bloky 25,9V, tedy 7S s kapacitou 3x 90Ah.
Hrál jsem si několik dní s doladěním stejné kapacity u všech článků a nakonec jsem to vzdal.
Balancování na nich také nemám, chovají se naprosto stabilně a kapacita neujíždí ani po několika desítkách cyklů.

Baterie při poklesu ani při dosažení plné kapacity neodpojuji. Podle empirických zkušeností neškodí vybít článek pod doporučenou hodnotu.
Přemýšlím o tom, že provedu spodní balancování a budu provozovat baterii obráceně než je obvyklým zvykem což je horní balancování na 4,0 nebo 4,2V.
Všechny články vybiju na 3,0V. Potom je budu postupně nabíjet a v okamžiku, kdy první z článků dosáhne 4,0V, ukončím nabíjení. Zaznamenám napětí celého bloku pro ukončení nabíjení a tato hodnota bude referenční pro všechny paralelní baterie.
Potom nebude třeba žádná elektronika a veškerou automatizaci obstará regulátor.

Zdravím ,

souhlas , proč to dělat složitě když to de jednoduše . Když se s někdo chce s složitě babrat , jeho cesta .

Elektronům zdar

Všechny články vybiju na 3,0V. Potom je budu postupně nabíjet a v okamžiku, kdy první z článků dosáhne 4,0V, ukončím nabíjení. Zaznamenám napětí celého bloku pro ukončení nabíjení a tato hodnota bude referenční pro všechny paralelní baterie.
Potom nebude třeba žádná elektronika a veškerou automatizaci obstará regulátor.

Oto a co napriklad aspon mala automatika. Clanky vybit na 3V. Nabijat s pasivnymi balancermi nastavenymi napr. na 4.05V. Tych 50mV naviac kvoli tomu aby po skonceni nabijania prudom C/10 mala bateria pri nulovom odbere 4V. To zo skusenosti s mojimi Li-onkami. Prve otvorenie ktorehokolvek balancera zastavi nabijanie. Napatie bloku po nabijani sa nastavi ako cielove na regulatore nabijania. Teda Tvoj postup s malou automatikou.
Ako vies momentalne sa hram s Tvojim desulfatorom. Ale dalsie by mali byt balacery pre moju bateriu Li-on 5kWh. A ide zima, stavba zmrzne a snad bude cas aj na konicky... A zo skusenosti viem, ze ukoncenie nabijanie bez automatiky neustrazim. Este sa mi to nikdy nepodarilo v tom momente ako som to potreboval:)

Používám baterie LiIon 7S sestavené z různých článků (vše použité a přebrané). Z placek 60, 54, 50, 40Ah. 18650ky 30, 180Ah.
Každá baterie má svoji 32A pojistku s vyjímkou 180Ah, ta má 100A nožovku. Každá baterie má balanční konektor pro měření. provozuji bez balancování, a některé z nich už fungují minimálně rok a půl. Provozuji s horním napětím 28,7V a spodním 22,5V. Občas, asi jednou za týden, to proběhnu s měřákem a při horní hranici napětí jsou rozdíly max do 0,05V, u spodního napětí při zatížení 80-100A třeba až 0,3 - 0,4V. Po nabití jsou znovu srovnané. Úbytek kapacity zatím nepociťuji i když občas úmyslně nechám baterie vybít do konce. Ohřev baterií je znatelný při vysokých odběrech nad 80A po delší dobu. Teplota nepřekročila ani v parném létě 34stupňů C.

Pro ty co by zajímala ekonomická stránka věci.
Stavím další úložiště z použitých 18650 (NTB baterie) 96p7s.
Potřebuji asi 700ks článků s minimální kapacitou 1650mAh, tzn. asi jednou tolik (1400ks) vypreparovat z baterií, přebrat, nabít, vybít a změřit kapacitu. To dělá asi 250 hodin práce (no z větší části jen dohledu, ale čas to spotřebuje), takže počítejme polovinu, tj 125hodin. Pocínování, slepení článků, pospojování to jsou další 3 hodiny práce na článek 96 čl. 18650, takže 3x7 je 21 hodin. Sečteno to dělá 146 hodin x 100,-Kč/h je 14600,- Kč
Při ceně 7,-Kč za článek jsme na 9800,- za potřebný počet článků.
Materiál na stavbu jsou zanedbatelné položky (cín 250,-, lepidlo 150,-, vodiče 300,-).
14600 + 9800 + 700 = 25100,-Kč
Takže to je cena asi za 4,4 kWh energie v bateriích složených z použitých článků z NTB baterií.
Samozřejmě můžete využít i články s menší kapacitou na další baterie, opravdu vadných na vyhození je tak 10%.
Výhra v loterii to není, ale pokud nemáte peníze a máte čas a chuť, tak proč ne.

Nic proti ale neni levnejsi a spolehlivejsi koupit hotovy akublok z Tesly S? Cena za 5.2 kWh (233 Ah) je cca kolem 1000Eur.

Pokud je za tu cenu umíš nabídnout, tak bych měl zájem.

vla píše:Pokud je za tu cenu umíš nabídnout, tak bych měl zájem.

Ja ne nenakupuji ale uz nekolikrat jsem na ne naraziz. prevazne jsou k mani v NL a DE. Ceny na ktere jsem narazil jsou od cca 950 do 1200eur. U tech levnejsich byva demontovana BMS.
Zde je treba jeden kontakt na obchodniky z NL https://www.facebook.com/Carel1956
Name: Carel Hassink pro-LOX
Straße: Houtsnip, 18
Stadt: NL- 1713SR Obdam, Nederland
Tel: +31226712020
Nabizi aku ze vsech moznych e-aut

Zaujimave info..zaujimave baterie a zaujímavá je aj cena

Tak mám nabitých 6 článků ze 7mi. Myslím že dosažené kapacity a hlavně jejich rozptyl mi dává za pravdu že třídit se vyplatí. krátká videa z propojování článků:
https://www.youtube.com/watch?v=Lb0cDtKPX1g&t=35s
https://www.youtube.com/watch?v=oOofWlovgiA&t=88s

Ty používáš ty "pojistkový" drátky?

Je to obyčejný zvonkový drátek ze starých zásob, průměr 0,5mm. V případě zkratu ve článku je přepálený hned. Je to pojistka na největší problém. Zkratový proud těch ostatních článků je obrovský a nechci vyhořet.

Zdravím ,

pěkná práce je vidět že to není první sestava . Jen tak dál .

Elektronům zdar

Děkuji za uznání, dělám co můžu.

Pěkná práce, jen tak dál.

Třídění se rozhodně vyplatí, byl jsem nucen přeměřit celou první 1/3 mých zapojených článků znovu (prosinec/leden), protože jsem na začátku nedělal druhé kolo (odstavit a po 2 týdnech zkontrolovat napětí = samovybíjení) a některé sekce začaly mít malou kapacitu a články se dostávaly vyjímečně až k 1 V.

Tak můj první pack stejné velikosti z 18650ek jsem zapojil do systému 6.3.2017. Doufám že stihnu ten druhý do roka a do dne také zapojit. Potom ten první odpojím a stejnou metodou změřím kapacitu a budu informovat o poklesu kapacity po roce provozu. Podotýkám že funguje bez balancování, jen s občasnou kontrolou napětí článků. Cyklován každý den, v zimě nabíječkou ze sítě. Úbytek kapacity zatím nepociťuji, v provozu je kapacita nižší díky nižšímu max. napětí. Reálně bude z těch 195Ah asi 180Ah. Tajně doufám že se to pozitivně projeví na životnosti.

Tak si tak chystám obaly na svoje LiIon, rozebírám 200Ah winston LiFe a náhle někde asi udělal soudruh v Číně chybu.
A na tom terminálu co měl být měděný už je vidět že mu ten styk s mědí nedělal dobře.
Pro moje použití je to jedno, používám pocínovaná očka i propojky.

Zdravím ,

se divím že to nehnije víc - dva různé kovy v přímém styku v elektrolytické atmosféře . Holt až poznatky z praxe přiměly výrobce používat na anodu měděný terminál jež je v kontaktu s měděnými elektrodami .

Elektronům zdar