LiFeYPO4 balancéry

[ixo]

Co je zac ten balancer s ledkou?

[rva]

Co je zac ten balancer s ledkou?

Byl to
- Balanční modul pro LiFePo (3.60V- 1A) za 99 Kč
koupený v 06/2013 na eskutr, ale koukám, že už ho tam nemají.

[alp]

Aha. Já přemyšlím co s tím, chci rozšiřovat baterie a kdybych měl na každej článek kupovat třeba 4ks těch 1.7A topítek, tak se pěkně prohnu.
Asi nezbude nic jiného, než se vydat cestou DIY ....

Tod otazka, zdali je nutne mit tolik balanceru. Ja mam 3 battery banky a jen jednu sadu balanceru, s tim ze to mam vyvedeno na konektor a tyto balancery postupne cyklicky presouvam mezi battery bankami. Urcite to neni idealni, ale po roce a pul baterie krasne vyrovnane a spokojene pri kontrolnich merenich. Prakticky po +-30ti cyklech udelam cvak/cvak a posunu na dalsi sadu v poradi.

[FRSO]

Co je zac ten balancer s ledkou?

Byl to
- Balanční modul pro LiFePo (3.60V- 1A) za 99 Kč
koupený v 06/2013 na eskutr, ale koukám, že už ho tam nemají.

Zdravím, já jsem je koupil taky z otestování poslední 4 kusy, ale ten proud není 1A ani omylem, mě to vychází cca 0,4-0,5A, trochu jsem se s nimi pohrál, nakreslil jsem si schéma z DPS a doladil to napětí stejně na těch modulech cca +- 1mV. Mám to na LIFEYPO4 90Ah, pokud to nabiju na cca 14,4V, tak jak to vypnu, tak se napětí srovná na těch cca 3,550V +- 0,001V a ledky shasnou.

[kodl69]

To bych spíš doporučoval sério paralelní spojení článků, aby se balancovaly zároveň. Já mám balancer vlastní konstrukce, dá se celkem přesně nastavit při použití víceotáčkového trimru a při 5A jde napětí nahoru max o 0,1V, protože to co je vydáváno na netu za balancer balanceje tak na 3,8V a max 1A, pak de napětí výrazně nahoru. zde schéma:

balancer v2a.pdf

(50.99 KiB) Staženo 987 x

pokud má někdo zájem, mám k tomu v eagle i dps, akorát je navržená k namontování přímo na A123 20Ah. OPtočlen může třeba řídit nabíjení, nebo sepnout spotřebu přebytků, protože 30A když praží slunko ten balance nezpracuje. I tak je v komůrce občas pěkně vyhřáto. Baterky jsou krásně srovnaný dokud jsou nový, moje použitý A123 potřebují balancovat a zase balancovat (a nebo vyměnit ty slabší články...). Na ebay je za 1,5Usd voltmetr na 8 článků se signalizací vybití článku, dá se nastavit napětí, a křičí to fakt na celej barák. a tím je BMS v minimální variantě hotovej

[tomas]

kodl69 prosím tě, ten tranzistor je do max. 10A, a čím je ten proud tranzistorem omezen? Tím že ho neotevřeš úplně? Jinak přece zkratuje článek a proud může téct daleko vyšší než 10A. A ty pojistky 1A a svorky X1-1 a X1-2 jsou tam na co?

[kodl69]

pojistky jsou pro připojení voltmetrů z ebay, mám strach to nechat nejištěný. Druhý svorky jsou kvůli přímému připojení na A123, mají na + i na - 2 otvory. Proud tranzistorem je omezen tím, že se nedá otevřít naplno, jsou v cestě 3 PN přechody, EC tranzistoru ktrerý se neotevře nikdy úplně do saturace a odpor 33 ohm, tj proud báze max. 30mA a při vyšších proudech klesá zesílení, je cca 500 dle datasheetu, skutečnost je při tomhle napětí ještě horší, takže cca 7A a potom jde napětí nahoru, ale spíš to chce hlídat teplotu chladiče a příp. omezit nabíjecí proud. Mám to takhle cca 0,5 roku a zatím žádné úmrtí tranzistoru, komůrku to právě teď vytápí pěkně.. Dioda do báze darlingtonu je kvůli tomu, aby zbylo nějaké napětí na LED a Optočlen, možná by bylo lepší dát samostatné BC pro led a optočlen, diodu vypustit a měl by být dosažitelný vyšší proud. Nejvyšší nabíjecí proud mám cca 20A ale celý to balancerem asi nikdy neteklo.

[tomas]

presne tak neotevre se uplne. zkousel jsem, bylo by to uchladitelny ale nelibilo by se me to.

vystup z balanceru oddelim optem, timto optem privedu napajeni na neco takovyho http://pandatron.cz/?305&menic_napeti_z_clanku_1.5v zvysim si napeti a tim sepnu tranzistor. Bude to v cinnosti pouze tehdy, pokud bude aktivni balancer.

A co tyto FETy: ML8205A, UPA1872B ty by se měly otevřít od 2.5V i bez měniče. Používají se v ochranných obvodech Li-ion akumulátorů.
http://www.belza.cz/charge/liion1.htm
V pouzdře jsou dva FETy, jeden odpojuje nabíječku a druhý spotřebič. Většinu přesto pouštějí max. 2,5A. Pro balancér a větší proud by se dali zapojit paralelně cca 5A, případně i více kusů napájet jednoduše na sebe 5, 10, 15, 20.....A.
To by bylo možná menší, jednodušší i levnější než ten měnič.

[kodl69]

tak tohle je dost dobrý, to by stálo za pokus s tímhle udělat izolovaný dc dc a použít to jako aktivní balancer. Netušil jsem, že 2,5V může otevřít něco jinýho než bipolár, holt pokrok nezastavíš.

[tikonik]

Co je zac ten balancer s ledkou?

Byl to
- Balanční modul pro LiFePo (3.60V- 1A) za 99 Kč
koupený v 06/2013 na eskutr, ale koukám, že už ho tam nemají.

Zdravím, já jsem je koupil taky z otestování poslední 4 kusy, ale ten proud není 1A ani omylem, mě to vychází cca 0,4-0,5A, trochu jsem se s nimi pohrál, nakreslil jsem si schéma z DPS a doladil to napětí stejně na těch modulech cca +- 1mV. Mám to na LIFEYPO4 90Ah, pokud to nabiju na cca 14,4V, tak jak to vypnu, tak se napětí srovná na těch cca 3,550V +- 0,001V a ledky shasnou.

Zdravim, pozor na napeti 3,55 - 3,6V je jiz dost vysoke, pokud chcete pouzivat baterie dlouha leta je optimalni balancni napeti mezi 3,46 - 3,49V. Optimalni je pokud lze nastavit balancni napeti jako treba zde http://eskutr.cz/cs/bms-balancery/544-b ... atory.html

Proud do FVE instalaci staci 5A, pokud totiz jednou za 14 dni, az mesic clanky vybalancuji, tak se prilis nerozhodi. Zalazi taky na kapacite baterie a vykonu FVE, v poddimenzovanych systemech je dobre zajistit pripadne omezeni nabijeciho proudu napr. spoustenim topne spiraly v bojleru.

[dracekvo]

Tak u téhle věcičky by mě zajímala její spotřeba.

[kodl69]

No změřený to nemám, ale je tam nějakej PIC, 1x za s krátce blikne ledka a zároveň to pošle přes optočlen data, takže tipuju max. 5mA na článek. Možná autor by to mohl trochu upřesnit.

[tomas]

tak tohle je dost dobrý, to by stálo za pokus s tímhle udělat izolovaný dc dc a použít to jako aktivní balancer. Netušil jsem, že 2,5V může otevřít něco jinýho než bipolár, holt pokrok nezastavíš.

Napadlo mne co jako aktivní balancér (izolovaný dc/dc měnič z cca 3,2V na 56V) udělat z těchto levných úsporek:
http://www.hadex.cz/s227-usporna-zarovk ... z-pri-14v/
schéma zapojení:
http://danyk.cz/ccfl.html
To trafko z těch úsporek za 10Kč 20W by mělo dát cca 6A balancovací proud. Výstup usměrnit a připojit na celkové napětí akumulátoru (56V). A primár předělat tak, aby kmital od 3V. Jen chybí nějaký regulátor co bude měřit napětí na všech článcích a na těch článcích s nejvyšším napětím zapínat tyto měniče. Tím se přenese energie ze "silnějších" článků na ty "slabší" články.
Ty trafka na izolovaný DC/DC měnič za 10Kč asi nikde nekoupíte.

Měřil jsem ty nové úsporky:
https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 40&#p37512
a začínají svítit od 5,4V po dotyku rukou trubice a od 5,6V se zapálí trubice sama a svítí.

[rottenkiwi]

Kúpil som si 4 LiFE na hokusy-pokusy, aby som bol aj ja v obraze.
Ale už som strávil niekoľko týždňov čítaním textu o spávnom nabíjaní
Li-ion, LiFE, Li-cobalt, Li-NiMnCo, Li-titan etc. a nič.

Moja situácia je nasledovná. Nabíjam 0.3 C, keď napatie dosiahne 3.4 V,
prepnem na 0.2 C, potom to isté 3.4 V, prepnem na 0.1 C, etc.
až som pri 100 Ah Winstonoch v záverečnej fáze na 4 A a nabíjačka
má obmezdenie na GEL, ergo 14.2 V. Už dostať sa z 3.41 na 3.5 V
zaberie dosť času, ale o to ide, ak nám ide o prioritu kapacity.
Pri 3.54 na článkoch to vypne, ak vyskúšam ( čo nerobím ), prepnúť
nabíjačku na 14.4 V / 4 A, tak sa balancéry neotvoria, ak to prepnem
na 14.8, tak zapne prvý a pár sekúnd ďalší, po minúte všetky hrejú,
ale načo ?
Má top balancing zmysel ? Áno, ak ide napr. o toto:
http://faktor.de/bootsmotoren-und-zubeh ... e-8kw.html
http://faktor.de/bootsmotoren-und-zubeh ... ystem.html
lebo im tam ide o každý km a každú sekundu, tak sa snažia o maximalizáciu kapacity.

Ale u nás v FVE, ak máme slabý článok a ak budeme ďalšie tlačit vyššie = vačšiu kapacitu,
tak ak nemáme bottom aktívny balancér, tak len pálime zbytočne kWh a ničíme všetky
články, ktoré sú na top napatí, za cenu pár Ah, ktoré nevyužijeme.

Ak máme bottom aktívny balancér, tak tu by sme tie Ah, čo sme surovo natlačili do najslabších
článkov mohli využiť, tým že "prečerpáme" energiu z článkov/ku z max. kapacitou do toho/ých
najslabších. Ale koľko nás to vyjde ?

Páči sa mi čo robí Abrams, no ale ja som na inej lodi, ja chcem prežiť a hľadám efektívne riešenie.
U Pb sa nám nepáči nízka účinnosť, no ale keď si spočítame čo nás stojí /nepotrebné/ balancovanie,
tak sme skoro 1:1, len Pb má nevýhodu, že nemože ostať stáť vo vybitom stave.

Tu je o tom pekný článok: http://batteryuniversity.com/learn/arti ... _batteries

Takže skor ako balancovať, je cieľom nebalancovať, alebo balancovať minimálnymi prúdmi, ergo
mali by sme sa my + výrobcovia zamerať na inteligentný regulátor, ktorý na povel z hocičoho
continuálne alebo diskrétne bude znižovať nabíjací prúd, až na požadovanú úroveň a potom ....

No to už záleží na používaní battery banku. Malo by sa dať nastaviť buď vypnutie nabíjania
a potom zapnutie pri poklese napr. na 3.3 V pri nezaťaženej baterke, alebo ak chceme odber,
tak by ten regulátor mal vedieť kompenzovať odber, podobne ako pri floate, ale mal by mať
aj snímač prúdu, nie len napatia. Ale nemala by nabíjačka znova ísť do max. top balancing napatia
ale tesne pod. Do top napatia by mala ísť len keď jej to povolíme, podľa nejakej logiky,
resp. ak chceme batérie šetriť, tak by sme tam nemali ísť nikdy, pravda za cenu straty kapacity.

Ja neviem prečo ľudia idú do 48 V systémov, prečo radšej nepoužiť 2 , 24-voltové systémy,
tým mám možnosť prerozdelenia batérií podľa kapacity, lebo ten zlý článok aj tak robí len
problémy. Jednak mám redundantný systém a keď sa mi niečo pokazí, aspoň jeden mi funguje,
mám nižšie prúdy, mám 2 polia panelov a možem ich podľa potreby orientovať tam, kde je dlhodobo
podľa počasia lepší harvest, etc.

Takže celkom by som súhlasil s Pan Tauom či bertom, zdá sa mi že majú celkom dobré postrehy.

[rva]

Mám balancéry u 48V systému. Ze začátku jsem se snažil dostat do baterií co nejvíc energie a balancéry se otvítaly. Pak jsem usoudil, že nemá cenu snažit se do baterek dostat maximum, protože to snižuje jejich životnost. Přenastavil jsem solární regulátory na nižší napětí a k balancování snad vůbec nedochází. Není to snad ani potřeba. Mám je tam kvůli případným problémům, aby se nestalo, že některý článek vysokým napětím zničím.
Regulátory sami snižují nabíjecí proud jak se blíží požadovanému napětí, takže nakonec dodávají třeba jen 1A, a to by už mé balancéry zvládly.
Jednou za půl roku si sednu za provozu k nabitým bateriím a pokud vidím že některý článek má nižší napětí, než ostatní, trochu mu pomůžu tím, že do něj externím zdrojem pustím něco náboje (třeba 10 minut 3A). Provozovat dvě nezávislé elektrárny 24V nepovažuji za optimální. V případě katastrofy můžu přepnout na DS.

[ota]

Souhlasím s příspěvkem uživatele rva výše

Při napětí do 3,45-3,5V není třeba balancovat. Řekl bych, že se problematika balancování zveličuje. Na 400Ah LiFe na 24V používám pasivní balancery 1,7A jen jako aktivní prvek při řízeném ručním balancování.

Manuálně balancuji takto:
zvýším na regulátoru napětí z 28 na 28,5V a čekám až zabere první balancer na nejslabším (nejvíce vybitém) článku. Jakmile balancer zabere zpomalí se nabíjení uvedeného článku a ostatní články se mu napětím přibližují.
Po nějaké době na ostatních článcích vystoupá napětí natolik, že na tom prvním nejslabším článku klesne napětí pod balancovací úroveň.
Přidám tedy napětí z regulátoru o 0,1 až 0,2V a regulátor zvýší proud natolik, že zaberou nyní již 2-3 nejslabší články. Ostatní se ale stále nabíjejí a napětí se posléze mezi články rozloží a musím přidat další 0,2V.
A tak dokola až do 29,2V, kdy je na všech článcích 3,65V a všechen proud spotřebují jen balancery.
Během této procedury kontroluji napětí, aby na žádném článku nestouplo napětí nad 3,9V.
Celé to trvá 4-6hodin a je to pravidelná servisní procedura, která je součástí pololetní revize aku, kdy čistím svorky, dotahuji spoje a hledám možné závady elektrárny.

Za normálního provozu, kdy je regulátor nastaven na 28V nedojde nikdy k aktivaci balanceru.

[PavelR]

Sice mam 10A balancery ale pozoruju stejny jev - nabijim do 3,42V a nektere balancery se aktivuji pouze v situaci ze je skoro nabito a regulator do 200Ah packu dava 60-80A. To prisuzuji vetsimu vnitrnimu odporu mych aku. Tak jak tak jde o stav ktery nastava pouze zridka. Vybijim do cca 3,06V ( jak idle tak pod velkou zatezi).
Nevim jaka je kapacita v tomto intervalu napeti, ale pro me je dostatecna. Na DS jsem jel naposled na jare.

[ota]

Ona je v intervalu napeti 3,00V do 2,80V v baterce pri proudu 0,1C asi tak 4% naboje. A nad 3,5V jeste mene.
Proste nema smysl tu baterku drtit z minima na maximum, protoze je to bezvyznamna cast kapacity.

Napr.u li ion clanku, ktere se nabijeji na trochu vyssi napeti uvadi studie ze snizeni katalogoveho nabijeciho napeti ze 4,2V na 4,1 snizi kapacitu o 15% ale zvysi vyuzitelny pocet cyklu na dvojnasobek. Tedy na cca 2000 cyklu. Zivotnost je tedy misto 2,5 roku 5let.
Navic li ionkove balancery balancuji oproti nasim balancerum pidi proudama radu 150mA a podobne. Nic proti balancovacim superstrojum s prelevaci nabojovou pumpou, ale pokud se chovame k akumulatoru trochu slusne, nejsou podle mne takove ficury potreba.

[marko250]

Ano provoz Lifepo4 je nutné udržovat v limitech 3.00-3.49V na článek,protože cokoli mimo toto rozpětí se strmě mění v hodnotě dolů/nahoru a nic pozitivního to už nepřinese,krom potíží.Ale i nově koupené články se od počátku zapojení jen rozjíždí v kapacitě a to je problém,který z větší části vyřeší aktivní balancování s přeléváním energie mezi jednotlivými články.Jen takovýto systém nesmí stát dva průměrné platy v ČR a být dostatečně dimenzovaný na max. proud z regulátoru.Life články jsou značně tvrdé na dobíjení a rychle jdou jen ty se sníženou kapacitou a to dělá samozřejmě bordel v celém packu.To přelívání by nebylo zase tak od věci v rámci automatizace a bezobslužnosti s klidným odchodem z domu. Mimochodem nemáte už někdo toto vychytané na těch max.3.49V?

[kybos]

Běžně nabíjím LiFePO na 3,45V a balancuji jen občas v rozsahu od 3,4V do 3,5V. Jednak zatím nevidím potřebu častějšího balancování a za druhé je to pro mne výhodnější z hlediska kompatibility s AGM VRLA olověnými bateriemi. Běžně se tedy nabíjí akumulátory na 55,2V a při balancování na 56V. První vytěžovač udržuje hladinu 54,5V, druhý vytěžovač 54,8V a tristary 55,2V v absorption a 56V v equalize.