Fórum MyPower.CZ

Zdravím.

Můžete mi prosím někdo poradit jaké hodnoty regulátoru mám nastavit u baterie Baterie Li-Ion 24V 108Ah 2,7kWh vč.BMS? (http://www.ostrovni-elektrarny.cz/index ... kwh-vc-bms)

Mám Epsolar 4215BN. Snažím se to držet kolem 29.0 V, (boost 29,0 V 60 minut, float 28,9 V). Ale i tak se někdy dostanu nad výrobcem požadovaných 29.05 V. Neměl bych to snížit? Více na:

http://cz0njf2.asuscomm.com/
http://s5.mypower.cz/fve-ulog2frydekmistek

Budu vděčen za jakékoliv doporučení, nebo radu k lion bateriím.

V navodu k baterii je psano:

,,BMS v baterii automaticky odpojuje výstupní kontakty při dosažení plného nabití nebo vybití, takže baterii není možné poškodit přebitím nebo hlubokým vybitím. Při přebíjení už baterie nepřijímá další proud, ale je možné ji normálně používat.,,

Zkontrolujte,zda pri napeti,prekracujicim 29,05 V [4,15 V na clanek] do nezatizene baterie stale tece vyznamny proud .Pokud elektronika v baterii nabijeni pri teto hodnote prerusi,bude pravdepodobne vse v poradku.

Ano, četl jsem to, jen je otázkou zda se mohu spolehnout na BMS baterie a nastavit na regulátoru např. 29,5 V (to by bylo ideální).
Prozatím jsem na ni nejvíce viděl kolem 29,20 a tekly tam stále cca 3A.
Nechtěl jsem riskovat a čekat až sama odpojí (zapnul jsem nějakou zátěž), takže vlastně ani nevím kdy se sama odpojí.
Hodnoty mám z BMV 700 a můj voltmetr +/- ukazuje stejně.
Odpojení jsem už zkoušel a bylo to něco nad 21V, ale při odběru cca 5A.

Já bych rád znal názor zdejší zkušené komunity zda napětí držet na prahu nabití, nebo z pohledu její životnosti to držet o něco níže a o kolik. Samozřejmě mou snahou je co nejvíce energie spotřebovat, ale nedá se vyhnout tomu, že vzniknou nějaké přebytky.

Pri zkouskach kapacity clanku 18650 ,kdy byly nabijeny proudem cca 0,5 C na napeti 4,1 V a pote proudem 100 mA postupne klesajicim az na 20 mA pri napeti 4,2 V se u clanku behem nekolika hodin podarilo malym proudem mezi 4,1 V a 4,2 V zvysit kapacitu o cca 15%.
Narust kapacity by ale byl mensi-odhadnu 8%,pokud by se clanky nabijely na 4,1 V proudem postupne klesajicim,nikoli konstantnim proudem 0,5 C pri 4,1 V. Po prechodu z rezimu konstantniho proudu 0,5 C [cca 1,5 A] pri dosazeni napeti 4,1 V a prepnuti na nabijeni proudem 100 mA napeti na clanku skokove poklesne na cca 4,02 V.

Solarni regulator bych radeji nastavil tak,aby napeti baterie neprekracovalo 29 V.

v podstatě napětí celé baterky nic nezmamená, důležitý je napětí jednotlivých článků, takže může nastat situace, že všechny články mají pod 4V a jeden třeba 4,5, ale to by snad bms baterku odpojila. Škoda, že do tohohle nejde dát
cell log nebo aspoň modelářský voltmetry na článcích, a občas to při plným nabití skouknout, jestli se neděje něco co nemá, balancery všechno nezvládnou.... A je otázka, jak je to provedený, jestli tak, jak u aku pro elektrokola, tak pěkně děkuju...
Jo a ještě upozornění - pokud je to jediná baterka v systému a bms ji odpojí při plným osvitu, tak jdeš kupovat novej regulátor, protože bez zátěže se zničí, možná by to řešila přepěťovka tak na 35V přímo u regulátoru.
To je ta výhoda hotovejch řešení , nevíš cos to vlastně koupil a jak to vlastně funguje, a jestli spojení různech aparátů nezpůsobí

tak jestli to dobře chápu, tak bms pouze odpojí baterii pokud některý z článků dosáhne nastaveného napětí. což může být časem problém, protože nikdy vlastně nedojde k vybalancování článků.

Zdravím ,

zmíněný Li-ion 24V aku je vhodný ... vlastně mě nic moc nenapadá . Vnitřní monitorovací a balanční systém bude obdoba SBM používaných v e-kolech a e-skútrech překročení "dorazů" přebití i vybití = odpojení aku od vnějšího světa . Jak napsal Kodl69 , toto je zaručená smrt pro solární regl a ja dodám i vážné ohrožení připojeného DC/AC měniče - žádný měnič se nesmí zapínat či vypínat připojením či odpojením DC vstupu !
Stejná kapacita aku s nastavitelnou BMS , z jednotlivých LiFe článků je levnější skoro o 12kKč nemluvě o možnosti ručně kontrolovat jednotlivé články ... .

Elektronům zdar

kodl69 píše:v podstatě napětí celé baterky nic nezmamená, důležitý je napětí jednotlivých článků, takže může nastat situace, že všechny články mají pod 4V a jeden třeba 4,5, ale to by snad bms baterku odpojila. Škoda, že do tohohle nejde dát
cell log nebo aspoň modelářský voltmetry na článcích, a občas to při plným nabití skouknout, jestli se neděje něco co nemá, balancery všechno nezvládnou.... A je otázka, jak je to provedený, jestli tak, jak u aku pro elektrokola, tak pěkně děkuju...
Jo a ještě upozornění - pokud je to jediná baterka v systému a bms ji odpojí při plným osvitu, tak jdeš kupovat novej regulátor, protože bez zátěže se zničí, možná by to řešila přepěťovka tak na 35V přímo u regulátoru.
To je ta výhoda hotovejch řešení , nevíš cos to vlastně koupil a jak to vlastně funguje, a jestli spojení různech aparátů nezpůsobí

Ano je to jediná baterie v systému.
Máš na mysli odpojení při 21V, nebo při plném nabití (dle výrobce 29,05V)?

Při 21V je mi to jasné a učinil jsem všechna opatření, aby se to nestalo (odpojování zátěží a určitá rezerva v baterii).

Při plném nabití (29,05V), mám na regulátoru nastaveno 29,0V (29,1V) a regulátor přestane dobíjet ještě dříve, než se odpojí baterie, tento stav nastává běžně. Regulátor dává do baterie 0A a na FVP naskočí 44,1 V (jejich Voc). Takže jestliže to dobře chápu, tato situace by mohla nastat pouze v případě pokud bych na regulátoru měl nastaveno např. 29,5V a baterie by se přestala přes BMS dobíjet? Nebo hrozí i jiné nebezpečí?

V MPPT regulátoru je DC DC step down měnič. Pokud se odpojí zátěž ve chíli, kdy je tranzistor sepnutý a "nabíjí" indukčnost, tak po odepnutí tranzistoru na cívce vyskočí nekontrolovatelně vysoké napětí, viz indukční cívka v autě. Tohle by mohl zachytit filtrační kondenzátor dostatečné kapacity v regulátoru, ale to by stálo peníze, a navíc by si nikdo nekoupil novej. Samozřejmě,je to přechodovej děj, pak už regulátor snad ukončí nabíjení a další impulsy se nekonají.
U BMS jsem měl na mysli chování standartní BMS pro e-kolo - když některej článek překročí 4,25V tak vypne nabíjení a jakýmsi pidiproudem začne ten jeden článek vybíjet, tokud na tomto není 4,05V a pak zase zapne dobíjení, pokud je ještě připojená nabíječka, protože to vybíjení trvá cca dva dny....

Na vašom mieste by som nadstavil na regulátore takú hranicu aby sa baterka od regulátoru pri prebití neodpájala, volil by som kludne aj 4V na článok čo je 28V. Tím že sa nebudú články nabíjať na plnú kapacitu pomôže predĺžiť možno aj o polovicu životnosť batérie. To je vec jedna, druhá je ako tu už bolo písané tak vôbec nie je dobré keď sa odpojá batéria od regulátoru.
Ďalšia vec, spomínali ste že máte BMV s ktorý všetko meriate, použite jeho odpínací kontakt na vypínanie meniča aby nemusela batéria pri plnej záťaži odpájať keď jej napätie klesne pod 21V. Na BMV nadstavte napríklad hranicu odpínania 22V a ešte nadstavte aj odpínanie po vybití batérie na 20% SOC. Ja to mám nadstavené na 30%. Takto predĺžite životnosť batérie, zaručíte nezničenie regulátoru a taktiež meniča.

Osobne si ale myslím že ludia čo robili tú batériu asi mysleli na to že batéria nemôže zostať po prebití úplne odpojená od regulátora, ale človek si tým nemôže byť úplne istý. Po splnení vecí ktoré som vám napísal by váš systém mohol šlapať ako hodinky s velmi dlhou životnosťou.

Dovolím si tvrdiť po skúsenostiach z batériovými packmi zloženými z článkov 18650 4,2V alebo 4,35V že sa rozchádzajú oveľa menej ako lifepo4. Teraz postupne nakupujem články (LG 18650 4,35V) na stavbu 1kWh 24V batérie a každý jeden testujem...po vybití sedí ich napätie na 0,01V. Súhlasím s LIXom batérie nabíjať na 28-28,35V a životnosti to moc pomôže.
Sám plánujem 4,35V články nabíjať iba na 4,2V...kašlať na 10-15% kapacity...radšej životnosť.

LIX píše:Na vašom mieste by som nadstavil na regulátore takú hranicu aby sa baterka od regulátoru pri prebití neodpájala, volil by som kludne aj 4V na článok čo je 28V. Tím že sa nebudú články nabíjať na plnú kapacitu pomôže predĺžiť možno aj o polovicu životnosť batérie. To je vec jedna, druhá je ako tu už bolo písané tak vôbec nie je dobré keď sa odpojá batéria od regulátoru.
Ďalšia vec, spomínali ste že máte BMV s ktorý všetko meriate, použite jeho odpínací kontakt na vypínanie meniča aby nemusela batéria pri plnej záťaži odpájať keď jej napätie klesne pod 21V. Na BMV nadstavte napríklad hranicu odpínania 22V a ešte nadstavte aj odpínanie po vybití batérie na 20% SOC. Ja to mám nadstavené na 30%. Takto predĺžite životnosť batérie, zaručíte nezničenie regulátoru a taktiež meniča.

Osobne si ale myslím že ludia čo robili tú batériu asi mysleli na to že batéria nemôže zostať po prebití úplne odpojená od regulátora, ale človek si tým nemôže byť úplne istý. Po splnení vecí ktoré som vám napísal by váš systém mohol šlapať ako hodinky s velmi dlhou životnosťou.

Diky za rady, odpínáni zátěže i měniče dělám arduinem dle SOC (také dle SOC je opět připojuji), které vyčítám z BMV a v sérii je ještě zapojeno interní relé z BMV, které to určitě vše odpojí, kdyby arduino náhodou selhalo. vidět je to na:
http://cz0njf2.asuscomm.com/ (relé BMV, load a AC)

trud píše:Dovolím si tvrdiť po skúsenostiach z batériovými packmi zloženými z článkov 18650 4,2V alebo 4,35V že sa rozchádzajú oveľa menej ako lifepo4. Teraz postupne nakupujem články (LG 18650 4,35V) na stavbu 1kWh 24V batérie a každý jeden testujem...po vybití sedí ich napätie na 0,01V. Súhlasím s LIXom batérie nabíjať na 28-28,35V a životnosti to moc pomôže.
Sám plánujem 4,35V články nabíjať iba na 4,2V...kašlať na 10-15% kapacity...radšej životnosť.

Moc díky, to jsem chtěl slyšet, spíše se ujistit.

Môžem otázku? Načo je dobré sa pri li-ion riadiť SOC ? Myslím ,že napätie batérie má ďaleko väčšiu presnosť ako nejaký SOC meter

Joskob píše:Môžem otázku? Načo je dobré sa pri li-ion riadiť SOC ? Myslím ,že napätie batérie má ďaleko väčšiu presnosť ako nejaký SOC meter

U liIon to opravdu není nutné, jde to počítat z napětí.