Vaření na propan-butanu

[Trosecnik]

Teď nevím zda to bylo v Rakousku nebo Německu, ale v jedné z těch zemí se prý takový lis prodává a i používá. Říkali známí (žili v obou zemích) co stále nechápali co to ten pán na protější pavlači pořád dělá, až se ho jednou zeptali... lisoval noviny a reklamní letáky.
Také se mi to nezdálo, ale snad takhle opravdu někteří lidé ve městech, našich vzorů a ekonomických tahounů Evropy, jsou nuceni hospodařit.

Já jsem loni zkusil hodit do kamen pár bytelných knih (knih v celku, tedy prakticky více neslisovatelné) a nic moc. Spousta popela, která postupně dusí oheň (je neustále třeba otvírat ohniště a zasahovat do hoření), v jiné fázi hoření zase velký žár,...

Jinak ale trocha pilin, trocha papíru, trávy (třeba ve formě kobylince, husince - natrávená a maximálně slisovaná tráva), i jiné hovno či trus (natrávené zrní musí také hořet výborně a je v něm více energie),... rozmočit a ňahňat si přes léto bábovičky... zatím snad není taková krize, aby se na to člověk nemusel...!
Ta voda, která vytvoří kaši, podle mne v tomto případě zcela nahradí lis, který pokud by měl být ekvivalentně drahý jako třeba ruční lis na cihly... i když tu (u briket) hovoříte o plechu a pár korunách.

P.S.
Ono totiž co si budeme říkat. Nejde v zimě ani tak o plamen, jako o stáložár ve správně dimenzovaném topidle. Tedy tvrdé dřevo které zůstane v celku a bude velmi dlouho vyzařovat dostatečné teplo je výhra. Stejně tak asi dobré dřevěné brikety (nepoužívám a tak neznám). "Podobně" se topí i s uhlím (odhořívání s vrchu).

Myslím, že takovéhle brikety by bylo opravdu nejvhodnější použít tak jak je používají lidé v zemích odkud to máme odkoukané. Na ohřátí trochy vody, uvaření, bez nutnosti velkého výkonu v topeništi. Jenže ten kdo chystá dříví na zimu, pak stejně na začátku (či v celém průběhu) zimy spaluje hromadu balastu, který nepovažuje za ideální palivové dříví. Něco z toho bude určitě použitelné i pro vaření ve druhém malém topeništi, a to by bylo vyhovující více, než vlastní brikety (uvedené konstrukce). Já dám v tomto případě zavděk plynu.

Jinak letos topím i černým topolem (v mokřinách to umírá také jako náletové dřeviny) a větve o ničem protože mají moc kůry, samotné dříví hoří rychle. Navíc je potřeba opravdu topit suchým dřevem, protože třeba ty mokré větve s kůrou dokáží dehtovat hodně. Rozštípané plné dřevo zase vysychá velmi rychle, případně dosychá vedle kamen naprosto bleskově.

Co se dosychání u kamen týká, mám i dobrou zkušenost s rok pokáceným dubem, pořezaným a rozštípaným jen asi půl roku před topnou sezonou. U mých kamen šlo o stěnu ve vzdálenosti asi půl metru od boku kamen která vysychala týden až dva týdny než se s ní začalo topit. Akorát pozor na nejrůznější brouky, kteří z toho polezou.

[mobilik]

Přesně.O tom se mluvilo.Jakýsi rychlerostoucí asijský topol.To je prostě Olše/Jíva.Po vyschnutí dobré na vor,nikoliv na topení.Zásoba na zimu by musela být obrovská i vporovnání se smrkem.Smrk je proti tomu Habr.
Ale byl jsem u pána,který projevil zájem o fotovoltaiku,už důchodce,tak jsem mu půjčil jeden panel a 20A regl,aby si to osahal.Měl ve skleníku paletu papírových briket vlastní výroby.Výhřevnost obrovská a hoří to relativně dlouho.Má na to takový plechový lis za pár kaček.Ale,musí být někdo,kdo má čas lisovat.

Mozem potvrdit, mal som moznost vyskusat takto vyrobenu briketu z novin a letakov. Hory to dost dlho, az som bol prekvapeny.
Znalmy to cez leto lisuje, pride z prace za 20 minut ma nalisovane tri kusy v troch lisoch a takto to praktizuje skoro cele leto. Ani ho to nezatazuje, berie to ako ked ja idem na cigaretku.

[Tonicek]

http://www.ireceptar.cz/pro-kutily/vyra ... e-brikety/

asi pred mesiacom v Loskutakovi to robil aj Petr Rychlý - noviny namočené, vrtačkou a pilovým kotúčom rozdrvil a medzi dvoma vedrami stlačila nechal sušiť. Horenie ale nepredviedol. tak neviem.

[fugas]

Mě se to také líbilo.Nedobře jsem se vyjádřil.Zmiňované brikety jsou taktéž z namočeného kašovitého papíru a podle slov autora i s přídavkem zmíněných pilin přesně podle mobilika.Při lisování není třeba vyvíjet nijak vysoký tlak.Jde jen o to,zbavit papír vody až do bodu,kdy briketa je schopna držet pohromadě a věnovat se schnutí.Kniha nebo časopis hoří opravdu špatně a zanáší popeliště přesně jak píše Trosečník.Ale z brikety prohořelý materiál odpadává v malých kouscích popela,podobně jako ze dřeva.Dřevěné brikety jsem jednou koupil z nouze do krbovek na překlenutí krátkého období.Také to dělá dojem.Topí se s tím dobře,ale za ty prachy by za mě mohl i někdo chodit přikládat

EDIT:Pravda je,že přijít z práce a z připravené kaše vyprdět tři nebo čtyři brikety není zase takový úkol.Dát za komín a průběžně topit podle přísunu letáků Lepší než čekat sedm let na rychlerostoucí cizokrajnou potvoru,která nám nakonec ještě může zaplevelit naši přírodu.

[rottenkiwi]

No ja používam hrab a agát. Ale to sú dreviny, ktoré rastú tak, že by som ich musel vysadiť 20 rokov
pred svojim narodením, to akosi zatiaľ s mojimi vedomosťami z fyziky neviem realizovať.

Ale keď mám 3 x viac topoľa za cenu dovozu a niekto mi to poseká a poreže za 10 € + 10 €,
tak je určite lepšie, ako dať 120 € ročne za hrab.

[Trosecnik]

No ja používam hrab a agát. Ale to sú dreviny, ktoré rastú tak, že by som ich musel vysadiť 20 rokov
pred svojim narodením, to akosi.

Hrab-em myslíš habr?

Jinak zrovna habr i akát rostou docela rychle a obojí mají skvělou výhřevnost. Jsou to oboje náletové dřeviny a nemusíš čekat až na dospělé stromy.

Akát navíc roste do slušného průměru mnohem rychleji než se domníváš. Deseticentimetrový kmínek (u země, palivo nikde nic) můžeš mít za tři roky, ale to už je ten strom nezničitelným plevelem. Dvacet centimetrů v průměru do deseti let může zvládnout.

Při řezání pilou s dvou mužným pohonem, je řež ještě mokré. Pak je, přinejmenším habr, jako ocel. Podobný je jeden druh vrby, ted si na jméno nevzpomenu (ale roste pomalu - přinejmenším od 30 cm v průměru, mladší si nedokáži vybavit jak rychle rostou), a ta se za čerstav řeže jako máslo, ale jak vyschne...
Byla tu zmíněná olše. Ta má zase v dřevní hmotě písek, uvidíte že vám jiskří pila, ale není to horší než když třeba řežete staré palety (nemyslím hřebíky, ale sem tam právě písek ve vlastním dřevě, sem tam písek zamačkaný do poškozeného dřeva palety). Pilu (ruční, motorovou) to ale tupí.

P.S.
To už máš lepší lidem nabízet, že je zbavíš starého, neplastového, nábytku.

I dřevotříska (dřevo a lepidlo, žádné moderní plastové nesmysly) shoří dobře, drží se pohromadě a udržuje tedy žár. Navíc to při správném spálení (tedy v současných kamnech s několikanásobným spalováním a účinností nad 70%) spálíš asi ekologičtěji než velká spalovna, rozhodně nikdo nepozná a neucítí, že spaluješ něco jiného než čisté dřevo.
Ono se to nezdá, ale taková běžná skříň-laťovka (tedy čisté dřevo), to máš klidně při teplotách +/- 0°C topení na týden i dva. Musíš ovšem přikládat častěji než s tvrdým dřevem. Nicméně také dokážeš před spaním mít šachtu plnou velkých kusů žhavého, které při dostatečné hmotnosti kamen udrží žár až do rána a bude stačit ráno jen přihodit dříví.

[Martin_fio]

Zdravím, dovolím si přispět k přestavbám sporáků na propan butan. Při své pracovní cestě v Bulharsku, skoro každý používal sporák na určený na zemní plyn a připojený přes 30mbar na propan butan. zkusil jsem to také a je to jen o málo větší plamen než na zemní plyn, tedy s regulovatelnám regulátorem 20-40mbar to funguje bez přestavby. Není vhodné použít starší sporák co nemá hliníkový kalíšek kolem trysky ale jen trysku v změti trubic. Pokud se tenhle prostor naplní propan butanem (propanbutan těžší vzduchu) ať už z důvodu zhasnutí hořák apod, letí do vzduchu celá deska, třeba zápalem od jiného hořáku. Ten s kalíškem na tohle prostor nemá.

[lopez]

.....
I dřevotříska (dřevo a lepidlo, žádné moderní plastové nesmysly) shoří dobře, drží se pohromadě a udržuje tedy žár. Navíc to při správném spálení (tedy v současných kamnech s několikanásobným spalováním a účinností nad 70%) spálíš asi ekologičtěji než velká spalovna, rozhodně nikdo nepozná a neucítí, že spaluješ něco jiného než čisté dřevo....

Zdravím

Pálit dřevotřísku v kamnech rozhodně nedoporučuji. Fenolformadehyd, který obsahuje, vám spolehlivě zabetonuje komín. Dělal jsem ve fabrice, kde s dřevotřískou pracovali a měli spoustu odřezků. První rok jim to lidi ve velkém kradli, druhý rok se toho už nikdo ani nedotkl.
L.

[Pavel.Z.]

Ahojte. Nezakladam nove vlakno ked toto sa zaobera ,,propan-butanom,,
Mam sporak GAS rok. v 1994. Je celkom zachovaly a na take varenie, alebo pecenie na chate by bodol. Bol urceny na zem.plyn no ja by som ho chcel na PB. Povodne trysky boli M6 zavit 1 a priemer otvorov 1,1 ; 1,1 ; 1,30 ; 1,35 ; 0,8. Vobec Neviem aku velkost mam kupit na PB ? Nevedel by mi niekto poradit ?
Dakujem

[marko250]

Nechaj tak,iba pootočíš gombíkom .

[rva]

U mě je v návodu
zem. plyn 1.46 mm = pb 0.98 mm.
1.20 mm = pb 0.86 mm
0.70 mm = pb 0.50 mm
Tak u tebe bych viděl, že do největšího hořáku bude celkem pasovat ta 0.8 mm.

[mobilik]

Neviem ako u Vas, ale u nas v zeleziarstve mali taku sadu tych redukcii. Jednoducho som kupil vymenil a pouzivam to uz zopar rokov na chate.

[matobabetak]

ja som daval plunovu dvojplotnicku na zahradu do garaze, uz je tam maly kuchynsky kut. trysky zozeniete v kazdom servisnom stredisku, tj tam ode opravuju elektrospotrebice ako sporaky, chladnicky a pod, cena par eur. pouzivam ale propan nie propan butan, hori aj cez zimu, cely obsah flase miniem, menim za 13,7€ 10kg a 3,20€ 2kg ....tiez si z nich plnim kartuse 220g a 450g ...original 5€ a 8 €...naplnenie 40centov prespustaci ventil z ciny za 5€.... a nedavno som kupil meva svietidlo na 2kg flasu krasna velka osvetly priestor do 20-25m na grilovacky, zaloha spotreba 50g plynu na hodinu, samozrejme infraohrievac 5kw ked nieco robim v dielny alebo vonku cize za mna vyborna zaloha, mal som uz aj 30rocny propan butan a ziadny problem, cena tiez ujde