Fórum MyPower.CZ

Aj bych tomu věřil a mám na 24V systém komponenty jako třífázový trafo pro nabíječ až 200A (svářecí zdroj), ostrovní měnič XY, jenže tu je to, že když měnič přepíná sám na DS, šetří ztráty při dobíjení. Ztráty má i takový naddimenzovaný DC/AC měnič když jede pořád. Určitě to má význam u olova které se musí fur ládovat, ale u NiCd pro které jsem se rozhodl vybitá baterie není tak kritická. U LiFePO nevím.

Ani u LiFePO4 / Li ion není vybitá baterie kritický stav.

Pavlik píše:

ota píše:Jediný ekonomicky smysluplný hybridní systém co jsem zatím viděl je ten co vymyslel marko250:
10kW powerjack a baterie do kterých se dotlačuje v případě potřeby (poklesu napětí baterek) energie z 60A nabíječky.
Není žádný strach o přetoky a navíc se jedná o galvanicky oddělené zařízení, kde stačí na 230V 13A jednofáz jistič.

Jo tak tohle je dobrý , to mi dalo brouka do hlavy

Souhlasím s tím, že jde o dobrý a výkonný OSTROVNÍ systém. (Používám něco podobného, ale slabšího). Není to ale hybridní systém!!
Je třeba se seznámit i s nevýhodami neupraveného PJ o takto vysokém výkonu.

Můj názor je, že to hybrid je. Jen s jinou topologií hybridního užití energie z DS.
Ostrov by to byl, pokud by nebylo možno přisosávat energii z DS, ale pokud jí přisosnu, jedná se o princip hybridního měniče. Jen je ona hybridní podpora jiná než je obvyklé, ale není to slepá ulička. Fakt, že to co beru z AC měním na DC na podstatě hybridního měniče nic nemění.
Všechny nevýhody LF Powrejacka jsou bohatě vyváženy cenou. Za zlomek toho co ušetřím proti např. Studeru si koupím 2-3 panely, které budou krýt vlastní spotřebu Powerjacka a je vystaráno.

ota píše:Můj názor je, že to hybrid je. Jen s jinou topologií hybridního užití energie z DS.
Ostrov by to byl, pokud by nebylo možno přisosávat energii z DS, ale pokud jí přisosnu, jedná se o princip hybridního měniče. Jen je ona hybridní podpora jiná .....

Je pravda, že definici hybridního systému asi zatím nikdo do norem nevetknul.

Já zastávám jednoduchou definici a dělení FV systémů

ONGRID - paralelně pracující s distribuční sítí s maximálním možným výkonem měniče.
OFFGRID - nepřipojený k distribuční soustavě na svém výstupu a generující právě takový výkon, jaký je pro daný systém v určitém okamžiku potřeba. Připojení k DS na vstupu pro nabíjení akumulátoru (nebo i přisosávání) je považováno za spotřebič.
HYBRID - schopný pracovat buď v režimu ONGRID (paralelně připojen a dodává do sítě) nebo v režimu OFFGRID (žádný výkon nejde do distribuční sítě, ať je nebo není přifázován k síti)

Nebo-li systém, který neumí dodávat do distribuční sítě není "Hybridní".

Toto je můj názor.

Já považuji za hybridní měnič takový, který je schopen čerpat energii z více různých zdrojů. Obdobně jako v automobilu. Čili považuji za hybridní měnič i obyčejnou UPS, která běžně odebírá elektrickou energii z distribuční sítě, ke které se doplní solární nabíjení akumulátoru. Splňuje tedy pravidlo dvou rozdílných energetických vstupů a jednoho výstupu. Hybridní automobil je hybridní i když nevrací elektřinu do distribuční sítě ani benzín u pumpy.

Možná by bylo vhodnější rozlišovat měniče podle počtu vstupů a výstupů a počtu cest toku energie na:
1. jednocestné: jeden vstup a jeden výstup
2. dvoucestné: dva vstupy a jeden výstup, případně jeden vstup a dva výstupy nebo dva vstupy a dva výstupy (obousměrný tok energie)
3. třícestné: dva vstupy a dva výstupy

Já bych zvolil tento měnič s příslušenstvím..cena je podstatně nižší než Studer a kvalita stejná

http://solar.schneider-electric.com/product/conext-sw/

kybos píše:Já považuji za hybridní měnič takový, který je schopen čerpat energii z více různých zdrojů.

To je také správně, ale je potřeba dodat, že hybridní měnič tu energii z více zdrojů může čerpat současně a v reálném čase ji sčítat podle aktuální výroby a spotřeby.
Je jedno, jestli jeden zdroj jsou fotovoltaické panely a druhý zdroj síť, diesel agregát nebo větrná elektrárna. Důležité je to sčítání s prioritou zdroje obnovitelné energie.

Jesli takový k síti paralelně připojený měnič dokáže do sítě i dodávat je už podle mě vedlejší, málokdo to taky asi z pochopitelných důvodů využije - na co zatěžovat celý rok měnič na maximum, když z toho kápne pár stokorun?

honzaL píše:

ota píše:Můj názor je, že to hybrid je. Jen s jinou topologií hybridního užití energie z DS.
Ostrov by to byl, pokud by nebylo možno přisosávat energii z DS, ale pokud jí přisosnu, jedná se o princip hybridního měniče. Jen je ona hybridní podpora jiná .....

Je pravda, že definici hybridního systému asi zatím nikdo do norem nevetknul.

Definici hybridu není z pohledu legislativy zatím potřeba protože jsou pouze tyto systémy viz. PPDS příloha číslo 4:
ONGRID - pracující paralelně s distribuční sítí (klasické FVE)
ONGRID i OFFGRID - pokud je síť připojena tak pracující paralelně (je sfázována) s distribuční sítí (AC vazba) a umožnující i ostrovní provoz (Studer, InfiniSolar, Vertex, Fronius, Xantrex, Victron atd..) Tady vůbec není podstatné jestli je to střídač s trafem LF nebo HF nebo jen s cívkou a kondenzátory atd...
OFFGRID bez podpory distribuční sítě - nepracuje paralelně s distribuční sítí a nebere s distribuční sítě energii
OFFGRID s podporu distribuční sítě - nepracuje paralelně s distribuční sítí ale bere energii s distribuční sítě - má nabíječku (DC vazba), (Axpert, Effekta, i OnLine UPSky, atd...)

Teoreticky je možná i obousměrná OnLine UPSka (která přenáší energii oběma směry a tedy pracující paralelně se sítí) když se mění funkce střídače na usměrňovač a usměrňovač na střídač. To umí některé frekvenční měniče s rekuperací energie. Ale pro použití v elektrárně s akumulátory to asi zatím nikdo nevyrábí. Možná je to v akumulačních stanicích pro stabilizaci frekvence v síti.

Já hybridní elektrárnou nazývám takovou která má více zdrojů např. FVE - vítr, FVE - centrála - vítr, FVE - voda - vítr, atd...
Jen hybridní elektrárny pracující s distribuční sítí (FVE - distribuční síť, vítr - distribuční síť a další kombinace) se dále dělí podle výše uvedeného dle způsobu jak pracují s distribuční sítí.
Elektrárna s centrálou je také hybrid a může pracovat paralelně s centrálou (AC vazba) nebo pouze přes nabíječku (DC vazba) podobně jako s distribuční sítí.

tomas píše:...............
Teoreticky je možná i obousměrná OnLine UPSka (která přenáší energii oběma směry a tedy pracující paralelně se sítí) když se mění funkce střídače na usměrňovač a usměrňovač na střídač. To umí některé frekvenční měniče s rekuperací energie. Ale pro použití v elektrárně s akumulátory to asi zatím nikdo nevyrábí. Možná je to v akumulačních stanicích pro stabilizaci frekvence v síti. ...............

Tuto funkci dokáže zastat třeba STUDER, ať už se použije AC coupling (což umí v podstatě každý paralelně nafázovaný měnič), ale i při použití DC couplingu, tam je ale potřeba nejnovější firmware, kde už se dá nastavit i množství energie, kterou chci pustit ven (pro ČR samozřejmě nastavíme 0).
Tady pak nastává ten okamžik, kdy můžeme hovořit o SMART Grid systémech, které jsou schopny do určité míry podporovat síť i z baterií.

xmasin píše:

ota píše:Jediný ekonomicky smysluplný hybridní systém co jsem zatím viděl je ten co vymyslel marko250:
10kW powerjack a baterie do kterých se dotlačuje v případě potřeby (poklesu napětí baterek) energie z 60A nabíječky.
Není žádný strach o přetoky a navíc se jedná o galvanicky oddělené zařízení, kde stačí na 230V 13A jednofáz jistič.

Tohle řešení mě také napadlo, jen nevím, jak se zachová nabíječka v případě, že bude požadavek na výkon, který je větší než nabíječka je schopná dodat. Teoreticky by se měl nedostatečný výkon dobrat z baterie, ale jistý si tím nejsem.

Předpoklad je že budeš mít na takouvouhle soustavu baterií inteligentní a výkonou nabíječku která v sobě bude mít integrovanou ochranu před přetížením. Dle mě je spíše jiný problém a to jak udělat nebo nabíječce vysvětlit že má nabíjet až když baterie budou na xy kapacitě a ne nabíjet průběžně. Asi by to šlo spoštět nabíječku přes stykač v zaásloti na napětí či jiném ukazateli nabití baterií. Dál by s edalo využívat nabíjení když se spíná HDO, to je převážně v noci. Nakonec z toho může vzniknou dost složitý systém na řízení. Kdy má nabíječka ládovat a kdy ne.

Pavlik píše:..... Předpoklad je že budeš mít na takouvouhle soustavu baterií inteligentní a výkonou nabíječku která v sobě bude mít integrovanou ochranu před přetížením.....

Ochranu před přetížením má snad každá nabíječka co jsem kdy použil. Já považuji za důležité možnost nastavení režimu nabíjení (parametry pro absorption, možnost ekvalizace, atd...)

Pavlik píše:..... Dle mě je spíše jiný problém a to jak udělat nebo nabíječce vysvětlit že má nabíjet až když baterie budou na xy kapacitě a ne nabíjet průběžně. Asi by to šlo spoštět nabíječku přes stykač v zaásloti na napětí či jiném ukazateli nabití baterií. Dál by s edalo využívat nabíjení když se spíná HDO, to je převážně v noci. Nakonec z toho může vzniknou dost složitý systém na řízení. Kdy má nabíječka ládovat a kdy ne.

Tuto situaci já řeším jednoduchým PLC, kde měřím napětí, detekuji HDO, nastavuji dobu nabíjení (kratší v létě delší v zimě) a používám PLC ještě na spostu jiných věcí. Trošku si člověk musí pohrát s partametry, aby do dělalo co člověk chce. a jsem nastavoval parametry jednou týdně a po půl roce už to šlapalo docela dobře (a šlape už 4 roky bez problému ).

honzaL píše:

tomas píše:...............
Teoreticky je možná i obousměrná OnLine UPSka (která přenáší energii oběma směry a tedy pracující paralelně se sítí) když se mění funkce střídače na usměrňovač a usměrňovač na střídač. To umí některé frekvenční měniče s rekuperací energie. Ale pro použití v elektrárně s akumulátory to asi zatím nikdo nevyrábí. Možná je to v akumulačních stanicích pro stabilizaci frekvence v síti. ...............

Tuto funkci dokáže zastat třeba STUDER, ať už se použije AC coupling (což umí v podstatě každý paralelně nafázovaný měnič), ale i při použití DC couplingu, tam je ale potřeba nejnovější firmware, kde už se dá nastavit i množství energie, kterou chci pustit ven (pro ČR samozřejmě nastavíme 0).
Tady pak nastává ten okamžik, kdy můžeme hovořit o SMART Grid systémech, které jsou schopny do určité míry podporovat síť i z baterií.

Ne, to není to co jsem myslel
OnLine UPSka:
- distribuční síť - řízený usměrňovač (střídač ve funkci usměrňovače) - DC meziobvod - střídač - soukromá síť (rozvod domu)
Veškerá energie z distribuční sítě prochází přes DC meziobvod OnLine UPSky, u STUDERu to tak nefunguje ten jen přes trafo přidává paralelně do sítě tolik energie aby zastavil tok energie přes elektroměr. Přes svorky STUDERu sice veškerá energie prochází, ale je to jen kvůli měření energetického toku, to co má Fronius mimo skříň (stykač, SMRTmetr (elektroměr) atd.. to má STUDER uvnitř v jedné bedně. U Infini jsou možné oba způsoby (interní měření a přepínač ONGrid/OFFGrid nebo externí).

STUDER pouze v případě:
- distribuční síť - STUDER (ve funkci nabíječky, nebo jiná nabíječka) - aku 48V - STUDER (ve funkci střídače) - soukromá síť (rozvod domu).
Jeden STUDER pracuje paralelně se sítí (výstup transformátoru je připojen paralelně k síti) jeho transformátor má pouze dvě vinutí 230/48V stejně jako Victron, Power Jack atd...
0 není vždy 0 u střídavé sítě musíte zadat časové rozmezí (iterační konstanta elektroměru) ve kterém má být tato 0 udržena. V jedné půlvlně není možné rozlišit zda se jedná o činný výkon nebo jalovinu a určit její směr (4 kvadranty) a tuto energii v inverzní hodnotě vyrobit a paralelně "vykompenzovat" a tedy ani STUDER nemá absolutní 0, ale díky vysoké rychlosti signálního procesoru dokáže tuto 0 nulu udržet ve velmi krátkém intervalu a současné elektroměry nic nezaznamenají. Osciloskop by možná STUDER odhalil. Zatím si distributoři iterační konstantu elektroměru nemohou libovolně měnit, ale jsou lobbistické tlaky aby jim to bylo umožněno podobně jako již legalizované podvodné vyhodnocování energetického toku v třífázové síti.

Ahoj,

infinisolar, elektra a další jsou defakto stejné stroje, všechno to má +/- stejná střeva. Je dobré se podívat přímo do číny, kde se to vyrábí...

Zajímavá je firma Must-Solar, které mají stejné modely jako infini, dokonce co jsem se jich ptal, tak část jejich výroby jde nebrandovaná jejich značkou a právě je odebírají infini a jim podobní, jedná se o tentýž produkt.

např. 3 phase -10kw: http://www.alibaba.com/product-detail/2 ... 0.0.F04Z8b

4kw - infini: https://www.alibaba.com/product-detail/ ... 02366.html

a další jim podobní: http://www.alibaba.com/product-detail/N ... 0.0.smzbVp


cena za ten hybridní bazmek je cca 400USD...