Fórum MyPower.CZ

Všechny typy li ion vydrží stejné počty cyklů když se jim zmenší rozsah napětí a zatěžovací proud bude minimální. Neznamená to +1000, znamená to třeba 1000, nebo 2000, podle zatěžování.

Nezdravé zatěžování je jak proud > 0.05 CA, tak napětí nad 4.1 V, tak napětí pod 3.3 V. Je jedno jaké napětí a počty cyklů jsou napsané v datových listech. Každý výrobce má jinou metodu jak umožnit využít kapacitu pod 3.3 V, nad 4.1 V, všechny tyto metody snižují cyklovatelnost.

Konkrétní situace mých recyklovaných 18650: Začal jsem přemeřovat moje články. Ještě někdy v březnu jich bylo málo, proud velký, úbytek kapacity například (Sanyo červené s modrým kolečkem) z 1400 na 800 mAh během 8 měsíců (pravděpodobně během prvních 2 měsíců, zbylých 6 měsíců menší proud). Původní kapacita například 2600 mAh. Ale když už jich bylo dost, to jest proud malý, za 6 měsíců, úbytek kapacity neměřitelný (v rámci chyby na oranžovém LG) nemám poznamenáno kdy jsem které články nasadil, dokážu poznat, že určité typy se mi dostali do ruky poprvé v ... A podle toho dokážu odhadovat jak dlouho byly zapojené. Oba případy článků výše jsou značně opotřebované, zapojil jsem je když už měli kapacitu na cca 55%.Taky jsem měnil během roku značně jejich využití. Někdy v létě jsem měl dost článků na to abych mohl v NT nabíjet když nesvítí dost a nemám skoro žádnou spotřebu v VT. Typický odběr je v mém případě dnes (84P) 0.08CA (aktuální nikoliv výrobní), typické nabíjení (v listopadu až panely skoro nenabíjí, takže síť) 0.17CA (aktuální nikoliv výrobní) a opotřebení za 360 různě hlubokých cyklů nedokážu změřit. Nabíjím 2x za den + trocha občas z panelů odpolední cyklus není do plna, noční je do 4.1 V. Odpoledne mívají nejčastěji 3.7 V před nabíjením. Špičkové odběry < 0.4CA.

U některých typů převažuje zvětšení vnitřního odporu, u jiných převažuje snížení plochy elektrod. Zvětšení vnitřního odporu nám tolik nevadí, protože je provozujeme na malých proudech, pak jejich využitelná kapacita je větší než naměřená!

Doufám že to je trochu srozumitelné a poučné... Ten proud a napětí jsou naprosto klíčové pro dlouhou životnost, informace v datových listech jsou pro nás solárníky naprosto k ničemu!

Odesláno z mého SM-G920F pomocí Tapatalk

fuuu, no dakujem pekne za vycerpavajuce objasnenie. tak aspon v tom mam jasno.

Mám podobnou zkušenost, z mých 400Ah je max. krátkodobý odběr 107A, běžný odběr se pohybuje od 20 do 50A. A protože je chci ještě více šetřit skládám dalších asi 170Ah z 18650 použitých.

Protože se tady řešilo, a dost lidí mělo na mě dotaz, jaký drátek použít na připojování článků ke sběrnici, provedl jsem pokus s drátkem který používám. Měděný pocínovaný drát 0,6mm průměr, běžně v prodeji v GME. Spojil jsem 14ks článků o nevalné zbytkové kapacitě1200-1450mAh.
Napětí na celém článku bylo 3,62V. Tyto články jsem odstavoval od vybíjení na napětí méně než 3,2V. Takže tyto vybité články dokážou svým zkratovým proudem tento použitý drátek přepálit během okamžiku při simulovaném zkratu jednoho článku. Takto je celý blok jištěn před případným vnitřním zkratem některého článku a přitom neomezuje ztrátami odběr článků, kdy ztráty na tomto vedení jsou pouze 0,06% při proudu 1A.

Super díky, to je zbytek drátku 0207 odporů? Nebo se pocínovaný dá koupit někde ve svitku?

Odesláno z mého SM-G920F pomocí Tapatalk

Odkaz
https://www.gme.cz/medeny-pocinovany-dr ... -delka-10m

Zdravím ,

volente píše:Protože se tady řešilo, a dost lidí mělo na mě dotaz, jaký drátek použít na připojování článků ke sběrnici, provedl jsem pokus s drátkem který používám. Měděný pocínovaný drát 0,6mm průměr, běžně v prodeji v GME. Spojil jsem 14ks článků o nevalné zbytkové kapacitě1200-1450mAh.
Napětí na celém článku bylo 3,62V. Tyto články jsem odstavoval od vybíjení na napětí méně než 3,2V. Takže tyto vybité články dokážou svým zkratovým proudem tento použitý drátek přepálit během okamžiku při simulovaném zkratu jednoho článku. Takto je celý blok jištěn před případným vnitřním zkratem některého článku a přitom neomezuje ztrátami odběr článků, kdy ztráty na tomto vedení jsou pouze 0,06% při proudu 1A.

nejsem si jistý zda-li se vadný článek projeví jako náhlý zkratující element . Domnívám se že spíš jako nenabitelný článek s vnitřním svodem vybíjející okolní články .
Zajímal by mě typ drátku co používá Tesla - není to žádný chlup , dá se přibodovat (ideální automatizování sestavování) a přitom se dovede při nadproudu snadno přerušit : https://www.youtube.com/watch?v=_IYXxGQ6Giw .

Elektornům zdar

Ten který se zkratuje, ohrožuje bezpečnost baterie a je třeba ho odpojit ihned. Samozřejmě existuje další případ kdy článek začne mít velký svodový proud, ale dost malý na to aby nepřepálil pojistku. To do určité míry musejí zvládnout balancéry a BMS musí upozornit že se děje něco špatného. Upozornění jsou dvě, článek se začne ohřívat a bude ohřívat i nejbližší okolí a je potřeba balancovat více než obvykle.

Už mám přeměřeno 50ks a žádný nemá zvýšený svodový proud, buď žádná změna(Samsung, LG), nebo snížení kapacity(Sanyo). Mám vysledováno, že problém nastává na napětí mezi 4.1-4.2 V, tam se ale my solárníci nedostáváme. Za půl roku to ještě nemá velkou vypovídací hodnotu.

Odesláno z mého SM-G920F pomocí Tapatalk

Určitě by se dal sehnat pojistkový drátek odpovídající hodnoty (2 - 3 A). Jenomže při použití recyklovaných článků by hrozilo že ty nejlepší a nejtvrdší se při větším nárazovém odběru odpojí jako první, protože jsou to oni kteří zvýšený proud vykrývají jako první.

Zdravím ,

2 až 3A je málo ... při jakém proudu došlo k přetavení onoho 0,6mm drátku ?
Pro mou konstrukci skládání Li-ion buřtíků (viz muj vzorek komponentu na Volenteho srazu) uvažuji o článkově jistícím proudu cca 8A dost na běžný provoz a snad málo pro případ sehávky článku . Nápad byl použít letovací SMD pojistky na každý článek ... jenže cena a křehkost to zavrhla .

Elektronům zdar

Při jakém proudu došlo k přetaveni opravdu nevím, nemám to jak jednoduše změřit. Jinak ten pojistkový drát se v různých hodnotách prodává na E-shopech třeba v Anglii.
Třeba podle tohoto odkazu odpovídá ten drátek hodnotě 20A.
https://www.transnet.co.nz/shop/Circuit ... +Wire.html

Tady je odkaz na drátek který by ti mohl vyhovovat na těch 8A.
http://cz.rs-online.com/web/p/zapojovac ... y/0390555/

Niektorí používajú toto:
https://www.ebay.com/itm/200Pcs-Glass-F ... 0005.m2219

Nějak mi uniká důvod proč použít rychlou pojistku na 5A, aby nám 18650 vydrželi, stačí nám 1.5A pomalá. Co to Abrams vytváří, že z 18650 tahá 2-4CA?

0.1 mm se používá na 1.6 A což nám bohatě stačí, důležité je mít to co nejkratší, hotová pojistka vám cestu prodlouží a tudíž má větší úbytek, drátek uvnitř je stejný, stejně dlouhý, ale navíc má uvnitř dva sváry na vývody a ty vývody.

Pro Abramse: hledej 0.315 mm Fuse Wire. To bude na 9A a tam platí ještě více, jen nezbytných 3-5 mm mezi kontaktem a sběrnicí.

Moje doporučení je použít pojistkový drát.

Když jsem dával dohromady pytlíky 4 Ah, používal jsem na to pocínované vodiče z jemné 6 mm2 licny, drátky jsem neměřil, odhaduji 0.1-0.2 mm. Zkoušel jsem to aby to ustálo 60 A při 15P. A jednou jsem si samozřejmě nedával pozor a jak jsem byl rád že se odpařili pojistkové drátky a ne vývody z pytlíků.

Odesláno z mého SM-G920F pomocí Tapatalk

Ja som použil jednoducho oholený drôt zo sieťového kábla..netuším aký ma prierez ale je skutočne tenučký .
Odhadom tak 0,4-0,5 ?

Ahoj.
Ja na prepoje medzi jednotlivými článkami použijem toto: https://www.ebay.com/itm/36-SWG-Tinned- ... 0752.m1982

existuje to viacej prúdov...akú kto si zvolý ako najvhodnejšiu podla danej aplikácie

je nutne tym tenkym drotikom pripajat aj + aj - pol? nestaci to len na jednej strane napriklad na + pole a na - pouzit hrubsi drot? alebo to ma nejaky vyznam?

shuty píše:je nutne tym tenkym drotikom pripajat aj + aj - pol? nestaci to len na jednej strane napriklad na + pole a na - pouzit hrubsi drot? alebo to ma nejaky vyznam?

Tak ked uz máš tenký drôt na +..prečo ho nepoužiť aj na minus?..a výhoda je hned v tom že tenký lahučko prehreješ a pripájkuješ...s hrubým to pôjde horšie.

Zdravím ,

tenký pojistný drátek stačí na jedné straně . Druhou stranu přiletovat klidně silnějším vodičem . Na tenkém drátku budou nezanedbatelné ztráty napětí - proč je zdvojovat . Běžné je jištění v jednom místě obvodu .
Jak to má Tesla přesně nevím , z videí na trubce tento detajl není patrný , zda-li je tenký drátek jen z jedné strany či z obou stran článků . Ikdyž s ohledem na robotizaci výroby je dost možné že obě strany článku připojují stejně .

Elektronům zdar

Ja by som to neriesil..tie nezanedbatelne straty budu kolko? Dratik ma z polu po zbernicu 12-15mm?