Fórum MyPower.CZ

Tak som začal pájkovať ďalšiu časť tentokrát 7S8P. Články LG 18650 E1 - 3200mAh/3,7V max 4,35V. Takže štítková kapacita cca 0,66kWh, pri nabíjaní len na 4,2V cca 0,56kWh.
To pájkovanie mi príde také trvácnejsšie, aj môžem dať hrubšý medenný drôt.

zdravim , robim si 48V pak , chcem dat 13 clankov bude to sluzit ako zaloha jednej vetvy kde mam pc a arduina , problem je ze mam v systeme pb baterie ,tak musim pouzit balancer a odpojovac pri nabiti lion clankov, co by ste mi odporucili pouzit?

ja som kupil toto ,ale asi sa to neda pouzit , nema to spolocny minus http://www.ebay.com/itm/142186989135?_t ... EBIDX%3AIT

Kupte a otestujte..mne tato činska "BMS"

https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 1&start=20

funguje 100% len smerom dole..pri prekročení 4,2V na článok nezabrala...ale ešte to budem skúšať...balancér to však nie je..to ma minimalny výkon

Zdravím ,

už se mi doma taky válí "pár" Li-Ionek přemýšlel sem jak je efektivně (snadno a rychle) roztřídit dle jejich stavu . Dělat každýmu buřtíku plný kapacitní test by bylo . Napadlo mě zkusit využít modelářský měřák mimo jiného měřící vnitřní odpor článku . Zbastlil sem si měřící kleště a potunil připojovací vodiče origo řešení bylo zoufalý . Měření je docala pohotové - měřák po připojení článku provede test automaticky . Hodnotu vnitřního odporu měří při 1Ohm , 0,5Ohm a 1kHz/1Ohm . U každého parametru je výsledek jíný odpor je to v pořádku ? Má to nějakou vypovídací hodnotu o daném článku ? Lze z toho odvozovat +/- reálnou kapacitu ?
Články mám nadity na stejné napětí různá hodnota vnitřního odporu by tedy mohla vypovídat o jeho stavu ?

Elektronům zdar

Ja tiež nerobím celý kapacitný test, len časť. Vybijem povedzme 1A po dobu 60 minút. A zapisem si napätie po hodine na zaťaží. Tak ich aspoň rozdeliť na dobré a tie naozaj zničené. Potom zložiť pack a nechať si zopár článkov ktoré potom doložiť k najslabšej vetve, vetvam . Aby v každej 4.2V vetve bola aspoň približne rovnaká kapacita.
Ak však "pár" znamená že máte stovky článkov je to o držku

to abrams,
hodnota vnitřního odporu dle mého názoru vypovídá více o tvrdosti článků, než o jejich kapacitě.

Pokud jsou na stejném napětí, tj i na stejném SOC, tak potom vnitřní odpor vypovídá o kapacitě, ale jenom u stejného typu článků. Jsou články 1.5Ah s možným vybíjecím proudem 10C a články 3Ah s vybíjením max 1C.... a tomu samozřejmě odpovídá vnitřní odpor.
Měřák na vnitřní odpor pro měření 1A 1kHz už mám cca rok, bez toho bych si větší akupack netroufl postavit.

Tak nějak jsem to myslel, vnitřní odpor přímo souvisí se zatížitelností, takže v případě různých článků o kapacitě moc nevypovídá. Více zde: http://rcmodely.cevaro.sk/index.php?id= ... pristrojov
Co se týká kapacity doporučuji přečíst závěr tohoto článku. http://www.zajic.cz/mericri/mericri.htm

a to je zrovna ten krám, co jsem si zbastlil už před rokem. Navíc v tom mám step-up měnič od číňana, abych nemusel připojovat žádný externí napájení. Celý mě to stálo jedno odpoledne bastlení s důkladným prohrabáním zásob, s tím, že buz11 už nemám, je tam nějaký irf a tak nějak co dům dal. Kapacitní test jsem dělal dycky až s celým akupackem, a díky tomu, že mám v obou min 4p, tak vlivem statistického rozložení kapacit aku mám při vybíjení na 2.7V na nejslabším článku proudem 1C zbytkovou kapacitu v tom s největším napětím cca 2Ah. Mimochodem, měl bych obě baterky vylovit a zkusit jak na tom sou, jestli mají šanci přežít další sezónu bez nějakejch úprav.

Zdravím ,

testnul sem první buřtík :
v nabitém stavu na 4,25V měl 130mOhm po vybití na 3,40V (-1,7Ah) má vnitřní odpor 115mOhm .

Elektronům zdar

To je celkem hodně, co mám 4Ah placky, tak mají cca 40miliOhm, ten tvůj metr asi dost kecá nebo ty aku za moc nestojí - ověříš si to tak, že k baterce přidáš do série známej odpor řádu 0.1 Ohm, a hodnota se o to musí zvětšit, příp. ho připoj k nějakýmu 200Ah článku a musí ukazovat pod 10miliOhm, i když takovej článek má cca 1 miliOhm, ale to je mimo možnosti jednoduchýho amatérskýho měření. Měřák od zajíce má proudový a napěťový vývody, já je mám pro zjednodušení propojený, ale až na kontaktech baterie, takže mi do toho kecá jenom přechoďák kontakt - baterka.

Kapacitní test dělám tak ze články zapojim paralelně a do plna nabiju.
Pak je zapojim sériově, zhruba 70 článků a zatizim na C2. A pak vybijim a měřím cas a proud. Vybité baterky průběžně odpojuji. Pri konci vybíjení se zbylé články od sebe moc neliší a kapacita se dá spočítat ikdyby nejsou zcela vybite.

Zdravím ,

druhý článek : plně nabitý 90mΩ - po vybití na 3,40V (2,79Ah) vykazuje 88mΩ .
Našel sem Li-Ionky s 87mΩ a jenu s 255mΩ uvidíme co vypoví kapacitní test . Pár článků tenhle měřák nechtěl změřit ty asi budou hodně .

Kodl69 - vřazený rezistor 0,1Ω zvýšil měřené hodnoty o cca 105mΩ . Na LiFe 26650 měří hodnoty kolem 17mΩ .

Oto - takový testy sou nej .

Elektronům zdar

Tak to je metr asi v pořádku, a budou měkký ty baterky. Ale pokud jich bude 10 paralelně, a nebude se z toho tahat 100A tak je to použitelný.

Vybíjím články do odporu 5,6 ohmu a měřím čas vybíjení. Nabito na 4,10, vybíjeno na 3,20V. Mě toto měření ukazuje využitelnou kapacitu při proudovém zatížení které bude použito jako maximum.
Zatím jsem nepřišel na jednodušší uspokojivou metodu pro třídědí článků. Časově je to ovšem hodně náročné.

Vidím že tu sa venujete stavbe packov z 18650, tak to dám sem.
Mne sa to páči, ako to automatizovali.
https://www.youtube.com/watch?v=oNfTEHBz_bg

Tyyyy, kokos. Kvoli ten kameraman je totalny MAGOR! Nedokazal som to dopozerat do konca. Ale inak, zaujimava vyroba.

Odoslané z Lenovo P2a42 pomocou Tapatalku

Tak tento pán murár asi nebude, ale tehličky do svojho múru si vyrába precízne :
https://www.youtube.com/watch?v=sP3gJRVLii0

Pokračujem ďalšími 56ks, tentokrát každá 7ks sekcia iný typ. Každá ma kapacitný test , takže cca o rok zistím ktoré sa držia najlepšie v solárnom systéme.

No nevím co tím chceš zjistit, pokud se k nim budeš chovat slušně tak za rok nepoznáš rozdíl. Pokud je budeš zatěžovat na maximum tak se budeš možná divit, ale stejně ti z toho nevyleze rozumné srovnání.