Fórum MyPower.CZ

Takže další důvod, proč mít doma raděj LIFEPO4 než Li-ion... U LiFePO4 výrazně vyšší vývin CO2, což je hasivo, a nižší teploty jsou jednoznačně plus.

Pánové, provedl jsem vlastní výzkum v oblasti protipožárních opatření při používaní Li baterií.
Jedná se o technologii velmi jednoduchou a dostupnou, přitom ekologickou.
Hodlám tuto technologii nejdříve řádně prověřit a po dalších pokusech chystám patentovou přihlášku.
Pokud by měl někdo zájem o spolupráci a financování tohoto projektu prosím SZ.

Tak vidím že o bezpečnost zase takový zájem, jak někteří předstírají, není. Děkuji tomu jednomu člověku který se mi ozval a je ochoten pomoci.
Kdo mě zná snad musí vědět, že slova o financování a patentové přihlášce byla úmyslně nadnesena.
Takže jinak, kdo by měl zájem udělat pár pokusů s Li-Ion články s investicí maximálně 500,- Kč a publikovat je zde?
V principu jde o to přivodit podmínky zahoření pouze elektrickou cestou (mechanické poškození snad v domácí elektrárně nehrozí), a porovnat výsledky nebezpečnosti s mojí technologií uložení a bez. Sám budu samozřejmě tyto pokusy dělat také, jde mi o porovnání výsledků.
Podotýkám že tato technologie uložení není vhodná pro euta, ekola a značně zatěžované články, kde jde o intenzivní chlazení. Prostě bezpečné úložiště energie bez bezpečnostních ocelových skříní, Cetrisu a pod., s nulovými nároky na nucené chlazení.
Najde se někdo?

Ahoj Volente,

Ja to zasponzoruju. Napis cislo uctu do SZ!

Máš to tam, i když pro Pylontech to asi použít nebude možné.

čau
Ja bych par pokusu s Li-Ion články udělal .
Na hašeni jsem uvažoval něco takoveho https://www.muziker.cz/osculati-spray-p ... rical-2-kg
nebo http://www.tepostop.cz/cs/fire-extingui ... -firestop/

volente píše:Najde se někdo?

Jsem další zarputilý testovač.

Jelikož je pro provedení testu nutné donutit 18650 hořet, prosím o návrhy jak tohoto dosáhnout.
Poprosím jen o praktické zkušenosti, Zatím se mi moc nedařilo.

volente píše:Jelikož je pro provedení testu nutné donutit 18650 hořet, prosím o návrhy jak tohoto dosáhnout.
Poprosím jen o praktické zkušenosti, Zatím se mi moc nedařilo.

Nechat zestárnout, zajistit článek který má samovybíjení, dendridy dostatečně velké aby při dlouhodobém nabíjení nad 4,1 V už převažovalo zahřívání, a v tomto momentu tepelně izolovat aby ho okolí nechladilo. Zajistit si dost velký zdroj, aby držel to napětí nad 4,1 V. Pak už to přijde samo. Čím bude teplejší tím bude mít větší zkrat uvnitř a za nějaký čas buď ufoukne, pak se vnitřek asi bude tavit bez ohně, nebo neufoukne a pak je velká šance ohně...

Článků, které se při nabíjení dostatečně hřejou, mám snad dostatek. Pokud by je někdo chtěl na pokusy, rad poskytnu, nebo mi poraďte jak a čím je dostatečně rozpalit a mohu nechat zahoret u sebe. Jen z mých skromných poznatků jsem došel k závěru, ze ntb články červené barvy jsou největší svině. Nejvíce se hřejou a proto mám averzi na červenou. Všechny články, co jsem kdy do systému zařadil, byly měřeny na nabijeckach litokala a opus. Některé topné články jsem z nabíječky sundaval a bylo nepříjemné je v ruce udržet, ale naštěstí nehorely. Tímto se připojuji do klubu ohňostrůjců a pokusím se vytvořit požár na kontrolovatelnem místě. Systém 1540 článků bych rád ponechal bez požáru a snad s dlouhou životností a spokojeností strojníka baterek.
Ještě bych rád připomněl problém, který jsem řešil v jiném vlákně.
Jednalo se o rozbalancovani článků. Po konzultaci s volentem jsme se schodli, ze jsem udělal jednu zásadní chybu. Sice jsem baterky srovnal podle kapacity, dále spojil všechny články paralelně, ale svou lehkomyslností jsem je nechal delší dobu rozpojené a dal jim dostatek času, aby se samovolně rozjely. Píšu to zde pro ostatní začínající strojníky baterek, kteří nejsou v problematice kovaní jako já, aby se předešlo případným problémům a zklamání ze své práce. V tuto chvíli mám problematickou sadu rozjetou o 0.04V a pokud nebudu líný, sadu odpojim od systému a provedu nápravu spojením všech článků paralelně. Zatím jsem líný.

Paralelné spojenie je na vyrovnanie zdĺhavé. Skús aspoň 10 W odpor s pár ohmami zavesiť na niekoľko minút na výtržníka, čo moc vyskakuje. Stopneš si čas / účinok a môžeš opakovať.

KubisKV píše:Článků, které se při nabíjení dostatečně hřejou, mám snad dostatek. Pokud by je někdo chtěl na pokusy, rad poskytnu, nebo mi poraďte jak a čím je dostatečně rozpalit a mohu nechat zahoret u sebe. Jen z mých skromných poznatků jsem došel k závěru, ze ntb články červené barvy jsou největší svině. Nejvíce se hřejou a proto mám averzi na červenou. Všechny články, co jsem kdy do systému zařadil, byly měřeny na nabijeckach litokala a opus. Některé topné články jsem z nabíječky sundaval a bylo nepříjemné je v ruce udržet, ale naštěstí nehorely. Tímto se připojuji do klubu ohňostrůjců a pokusím se vytvořit požár na kontrolovatelnem místě. Systém 1540 článků bych rád ponechal bez požáru a snad s dlouhou životností a spokojeností strojníka baterek.
Ještě bych rád připomněl problém, který jsem řešil v jiném vlákně.
Jednalo se o rozbalancovani článků. Po konzultaci s volentem jsme se schodli, ze jsem udělal jednu zásadní chybu. Sice jsem baterky srovnal podle kapacity, dále spojil všechny články paralelně, ale svou lehkomyslností jsem je nechal delší dobu rozpojené a dal jim dostatek času, aby se samovolně rozjely. Píšu to zde pro ostatní začínající strojníky baterek, kteří nejsou v problematice kovaní jako já, aby se předešlo případným problémům a zklamání ze své práce. V tuto chvíli mám problematickou sadu rozjetou o 0.04V a pokud nebudu líný, sadu odpojim od systému a provedu nápravu spojením všech článků paralelně. Zatím jsem líný.

Jo červený, hlavně Sanyo... Divné je že Panasonic je koupil a s jeho články problémy naprosto minimální...

Treba články schladiť na -20 až -10 *C a potom vybrať a nabíjať, tým sa dosiahne efektu,
že sa začne deponovať kovové Li a začnú rásť dendrity.
Po 10 - 20 cykloch články nahriať na izbovú teplotu
a začať nabíjať na 110 , 120 či 130 % SOC, tým sa dosiahnu podmienky
pre thermal runaway a články začnú horieť.

Predtým sa však bude v nich vznikať množstvo plynov, ktoré budú unikať von
a články začnú vďaka akcii, reakcii a len tak voľne položené, lietať.

Keďže LiFEPO budú mať okolo 450 *C a NMC či NCA nad 950 *C, tak
je vhodné to robiť v komore schopnej kinetickú energiu článku absorbovať.

Tak nedalo mi to a dnes som svoju bateriu vybil a jednotlive sady zrovnal na spodnom napati. nasledne chvilku oddych a opat pripojenie panelov. regulator som radsej nastavil na 3.8v na sadu a postupne pojdem hore a budem sledovat co sa bude diat. Zatial sa baterky nabili na 3,5v na sadu a je vidno ze su sady uz mierne rozhodene ale nie nejak moc. sada co sa odchylovala predtym dole mala o nieco vyssie napatie ako ostatok. to je asi logicke ak ma trosku nizsiu kapacitu tak bude naplno nabita skor ako ostatne. ak ale hore nepojdem moc vysoko, povedzme do 4,05V, malo by to byt v ramci bezpecnych hranic.

Co to pořád máte s tím srovnáváním dole? Srovnám to na těch 4,05 co budu nabíjet, případně a většinou o něco níž (protože napětí spadne na 4,02-4,01V, a tady je srovnám paralelním zapojením), a dole mě to až tak nezajímá, protože vybijím max na 23,5V, což je 3,35V na článek, a jestli nějaký padne na pár minut pod 3V při zatížení tak se nic neděje. Nebezpečí je na horním napětí.

Ja by som sa vyhýbal prevádzke pod 3,5 V. Najvyrovnanejšie charakteristiky vybíjania sú niekde medzi 3,6 - 3,9 V. Vyrovnával by som ( ak by som musel ) radšej pri hornom napätí.
Zatiaľ sa mocem štandardne okolo 3,7 V a čakám na zimu, kedy zdvihnem latku vyššie.

Volente bol rýchlejší, vidím.

Závery jednej štúdie o horení NCA a LFP 18650-tok.
LFP ani NCA vybité na 0 % SOC nezačnú horieť ani pri 250 *C.
Čím vyššie SOC tým viac plynov H2 a CO, čím nižšie SOC tým viac CO2.
Prebité NCA začnú horieť už pri 65 *C.
Najviac prispieva k termálnemu koncu horenie zlúčením obsahujúcich C a oxidácia Li.

josse píše:

KubisKV píše:Článků, které se při nabíjení dostatečně hřejou, mám snad dostatek. Pokud by je někdo chtěl na pokusy, rad poskytnu, nebo mi poraďte jak a čím je dostatečně rozpalit a mohu nechat zahoret u sebe. Jen z mých skromných poznatků jsem došel k závěru, ze ntb články červené barvy jsou největší svině. Nejvíce se hřejou a proto mám averzi na červenou. Všechny články, co jsem kdy do systému zařadil, byly měřeny na nabijeckach litokala a opus. Některé topné články jsem z nabíječky sundaval a bylo nepříjemné je v ruce udržet, ale naštěstí nehorely. Tímto se připojuji do klubu ohňostrůjců a pokusím se vytvořit požár na kontrolovatelnem místě. Systém 1540 článků bych rád ponechal bez požáru a snad s dlouhou životností a spokojeností strojníka baterek.
Ještě bych rád připomněl problém, který jsem řešil v jiném vlákně.
Jednalo se o rozbalancovani článků. Po konzultaci s volentem jsme se schodli, ze jsem udělal jednu zásadní chybu. Sice jsem baterky srovnal podle kapacity, dále spojil všechny články paralelně, ale svou lehkomyslností jsem je nechal delší dobu rozpojené a dal jim dostatek času, aby se samovolně rozjely. Píšu to zde pro ostatní začínající strojníky baterek, kteří nejsou v problematice kovaní jako já, aby se předešlo případným problémům a zklamání ze své práce. V tuto chvíli mám problematickou sadu rozjetou o 0.04V a pokud nebudu líný, sadu odpojim od systému a provedu nápravu spojením všech článků paralelně. Zatím jsem líný.

Jo červený, hlavně Sanyo... Divné je že Panasonic je koupil a s jeho články problémy naprosto minimální...

Ano přesně červený jsou nejhorší. Mám vždy velké zklamání když otevřu pack a nejdu červené. Nicméně mám ~20ks které jsou úplně na nic, ale pro tento test test ideál. Mohu poslat nebo sám zahořet ale to je pro mne omezením spíše na víkendy na chalupu. Až se nějak shodnete na přesném technologickém postupu, aby výsledky o něčem vypovídaly a daly se porovnat. Rád se připojím.

Mám tu asi 40-50 článku co jsou kapacitou pod 800mah tak bych ti je doručil na pokusy. Aby pokus měl nějakou ověřitelnou hodnotu bylo by možná lepší kdyby je dělal jeden člověk a za stejných pod.inek což může být u ostatních problém. Jinak zahoření nebo lépe pár výbuchu sem viděl při nabíjení baterií na prase . Třeba jako dát jí do zásuvky a tak

diablo007 píše:Mám tu asi 40-50 článku co jsou kapacitou pod 800mah tak bych ti je doručil na pokusy. Aby pokus měl nějakou ověřitelnou hodnotu bylo by možná lepší kdyby je dělal jeden člověk a za stejných pod.inek což může být u ostatních problém. Jinak zahoření nebo lépe pár výbuchu sem viděl při nabíjení baterií na prase . Třeba jako dát jí do zásuvky a tak

To zní lákavě, nabijet ze zásuvky. To dělám doma běžně.
Rozhodně jsem linej baterky zmrazit na -20’ a pak zdlouhavě testovat. Nevím jestli jen pro mě, nebo i pro ostatní je rozhodující chování článků v systému fve za běžných podmínek. Nebráním se články přebít Napr 12V a zkusit jejich výbuch, nebo chování. Chtěl bych, aby se už dala jasná hranice nebezpečnosti používání těchto článků a nejen aby se tu strašilo jak je to nebezpečný, protože na youtubu je video, kde něco hoří. Tímto nechci zlehcovat pruser který může nastat, ale najít řešení, aby se nestal. V reálu většina nás strojníků články opatří pojistkovým drátem, někdo používá bms a hlavně baterky používá v rozumném napětí a proud, který z jednoho článku bere je skoro směšný. A proto že své baterky skladame ať z novych, nebo jetych článků, se k nim nechovame jako prasata. Pokud už měl někdo zkušenost s tím, ze baterka bouchla za běžných podmínek, ať se prosím podělí o tuto zkušenost. Jestli si dobře pamatuju, josse měl nějaký problém, ale už si nepamatuju, jak byla vysvětlena příčina požáru. Jestli baterky byly bez pojistkovych drátů, nebo Pojistky byly nepomohly? atd.