Fórum MyPower.CZ

Za pokojové teploty je kalafuna nerozpustná ve vodě a nereaguje s kovy. Viz wiky https://cs.wikipedia.org/wiki/Kalafuna
Takže tak. Přepokládám že nikdo nechce mít na baterkách 60-80 stupňů.

Moja skúsenosť je taká že lankové kábliky vo vlhkom prostredí uhnili tam kde končil cín a ešte bola navzlínaná kolofónia.

DanoP píše:Moja skúsenosť je taká že lankové kábliky vo vlhkom prostredí uhnili tam kde končil cín a ešte bola navzlínaná kolofónia.

Ano, kalafuna je hygroskopická. Vodou ji nesmyješ ale ona ji nasaje. Inu a potom to je o elektrochemické korozi....

ja vam teda nevim, ale pokud sem nekde nechal zbytky kalafuny tak mi to casto dost osklive zoxydovalo...

dik za postřehy, je dost možné že oxidují zrovna ty spoje co jsem dělal právě skušebně cínem stou kalafunou.

očistím to a přelakuju, lakem na plošné spoje.

Mam taky dotaz/ uvahu. co som odsledoval tak kazdy zrovnava packy tak aby mali rovnake napatie hore, pri plnom nabiti baterie su teda jednotlive sady zrovnane, povedzme 4,1V. ked sa bateria vybija tak pri spodnom napati pod 3,3V sa zacinaju sady rozchadzat. Nebolo by vhodnejsie sady zrovnat dole, povedzme na 3V a nech sa to rozchadza hore? aj tak nikto nenabija na plnych 4,2V a navyse rozne vytazovace to aj tak nedovolia takze by sa nemalo stat ze sa nejaka sada dostane nad 4,2V. alebo je to cele hlupost? co vy na to?

Zkoušel jsem to, ale nebylo to dobré, spíš to přispívalo k cekovému rozhození všech baterií. Musel bys mít zařízení, které by slabší začalo postupně dle poklesu napětí dobíjet. Chtěl jsem si postavit pro 7S systém takovou dobíječku, kdybys to chtěl zkusit mám tu zakázkové oddělovací trafo 220V/asi 7x 6V, pak mi došlo, že při větším odběru by to nestíhalo dobíjet. Takže jsem přešel na systém horního balancování(spalování), čímž se baterky parádně srovnají, pak při vybíjení můžeš těm slabším přidat články, takže si hezky srovnáš kapacity. Nebo použít přelévací balancéry a nemusíš přidávat nic. Pokud máš nějakkou malou baterii asi by to byla cesta, ale jakmile máš velkou a taháš z ní velké proudy, musel bys dobíjení postavit na ty velké proudy a to se nedoplatíš na trafu.

Když si o tom něco přečteš, tak jsi neobjevil ameriku, ale z praktickýho hlediska je u FV jednodušší "top balancing", než "bootom balancing" - pod těmito hesly to najdeš na internetu.
A teď ta praxe: pokud svítí slunko a mám plně nabitý baterky, tak je mi "skoro jedno", že se nějaká energie spálí v odporu, kterej odebere přebytečnou energii z některých článků. Ale naopak, když už mi baterky dochází, musel bych mít izolované DC/DC měniče, kterými by se převáděla energie ze silnějších článků do slabších. Nevýhodou je složitost, spotřeba energie ve chvíli, kdy jí nemám nazbyt. Ale není pravda, že by se tohle řešení nikde nepoužívalo, TI má sadu obvodů, které tohle řeší. A umí přelévat energii jak při nabíjení, tak při vybíjení, což částečně řeší třeba problém se slabším článkem v baterii...

Zauzivalo sa zrovnat hore a vypnut dole, pokial niektory z clankov klesne pod min. hodnotu. Tento pristup sa pouziva preto, ze sa lahsie zrovnava hore, ked je prebytok energie "palicmy" na clanku (balancery). Tu staci kontrolovat max. napatie clanku, a ak sa prekracuje spustit palic ktory znizi nabijaci prud do clanku alebo este aj pripadne znizi nabijaci prud celeho paku. Jednotlive palice nemusia o sebe vediet a aj tak to funguje. Zrovnanie na dolnej strane bez koordinacie alebo pouzitia zdrojov per clanok nie je mozne.

Už při stavbě je jednodušší srovnat články na horním napětí. Já osobně všechny nabité postavené články spojím na 24hodin paralelně, rozpojím a pospojuji seriově. pokud je baterie srovnaná i kapacitně (přibližně stejná kapacita jednotlivých článků), nepotřebuje balancér, ani jiné balancování.

u članku 18650 kdy se članky neselektuji tak je idealni je srovnat na hoře a dole jenom hlidat nejnižší napěti članku ktere odstaví celou baterii např 3V

Ak je baterka primeraná k odberu a nabíjaniu, je výhodnejšie kapacitne zrovnať každú vetvu a balancer je potom bez práce. Moja je hore po dvoch rokoch rozhodena o 0.03 V a keďže mam vrch ďaleko od maxima 4.2V je jedno ze jeden článok ma 4.05 a druhy 4.02V. Balancer nemám, teda mam ale nie je pripojený.

kodl69 píše:Když si o tom něco přečteš, tak jsi neobjevil ameriku, ale z praktickýho hlediska je u FV jednodušší "top balancing", než "bootom balancing" - pod těmito hesly to najdeš na internetu.
A teď ta praxe: pokud svítí slunko a mám plně nabitý baterky, tak je mi "skoro jedno", že se nějaká energie spálí v odporu, kterej odebere přebytečnou energii z některých článků. Ale naopak, když už mi baterky dochází, musel bych mít izolované DC/DC měniče, kterými by se převáděla energie ze silnějších článků do slabších. Nevýhodou je složitost, spotřeba energie ve chvíli, kdy jí nemám nazbyt. Ale není pravda, že by se tohle řešení nikde nepoužívalo, TI má sadu obvodů, které tohle řeší. A umí přelévat energii jak při nabíjení, tak při vybíjení, což částečně řeší třeba problém se slabším článkem v baterii...

Dokonce stačí jeden oboustranný měnič a přepínání jak to dělají levné čínské "active balancery", už se to tu rozebíralo. Funguje to hezky, netřeba čekat na top ani bottom, balancuje pořád jak je potřeba.

Pouzival som tzv. prelievacie balancery (mandy), a podla mna balanovat na zhodne napatie uprostred nema zmysel, skor skodi, lebo potom sa moze stat ze pri dalsom nabijani alebo vybijani uleti napatie na niektorom clanku a musi zasiahnut BMS-ka obmedzenim nabijacieho prudu alebo odpojenim pre nizke napatie. Na LiFe by som prelievacie balancery ala mandy zakazal. Tam je kazdy clanok vlastna individualita a postacuje kontrolovat top napatie pri nabijani a bottom napatie pri vybijani (s korekciou podla odoberaneho prudu).

ok, zacalo sa to cele tocit okolo balancerov a to som nechcel, nemam balancery ani palice. Tak teda na sadu ktora sa odchyluje dole pripojim jeden clanok naviac a malo by to byt ok.

DanoP píše:Pouzival som tzv. prelievacie balancery (mandy), a podla mna balanovat na zhodne napatie uprostred nema zmysel, skor skodi, lebo potom sa moze stat ze pri dalsom nabijani alebo vybijani uleti napatie na niektorom clanku a musi zasiahnut BMS-ka obmedzenim nabijacieho prudu alebo odpojenim pre nizke napatie. Na LiFe by som prelievacie balancery ala mandy zakazal. Tam je kazdy clanok vlastna individualita a postacuje kontrolovat top napatie pri nabijani a bottom napatie pri vybijani (s korekciou podla odoberaneho prudu).

Tady jsme v sekci 18650 LiIon, tady jsou přelévácí v pořádku a i ty čínské fungují hezky. Nezajímá je absolutní napětí ale jak stejné je napětí článků, resp. Ten s nejnižším a nejvyšším napětím pouze.

Jak jsem již psal, pokud je to malý systém je to možné takhle dělat, ale musíš se tomu docela dost věnovat. Při větších odebíraných proudech se můžeš chvilkově dostat mimo pracovní napětí, záleží na článcích. Mě tohle řešení vydrželo asi rok a půl, pak jsem nenápadně přešel na balancování shora. každopádně to bylo za většího dohledu provozuschopné. Jen jsem stejně musel hlídat i horní napětí a nějak ho likvidovat, ručně jsem připojoval žárovky s odběrem asi 2A na nejsilnější články, aby se dobily i ty slabší. Ono to nakonec může být jedno, v každém případě se tomu musíš časově věnovat, jinak to neuhlídáš. Ideální by bylo balancovat dole v zimě, kdy spíš hrozí vybití a shora v létě, kdy spíš hrozí přebití.

Zdar pánové,
teď musím taky dorovnat jednu sadu. Rozjíždí se mi nahoře při 4.1V o 0,1 - 0,14 V
Chci se zeptat, jak moc je to průserový a jakej rozdíl mezi min a max je ještě v toleranci a bezproblémový.
Jeden článek baterky jsem udělal asi o trochu silnější a nahoře mu trvá než se dobije. Dole okolo 3.8V je rozdíl 0,05 -0,07V. BMS ani balancer nepoužívám, na 18650 jsem začal nedávno.

Najlepšie by bolo to mať zrovnané, lebo:
1, články s roznym napatím a rezistivitou sa rozne hrejú
a teplota sposobuje úbytok uhlíka na elektródach,
na anóde nastáva úbytok uhlíka tým rýchlejšie,
čím je el. teplejšia a čim je na vyššom SOC,
narastá tam aj podiel kyslíka, lebo pri vyššej teplote
anóda a katóda reagujú s elektrolytom rýchlejšie
2, vyššie SOC oproti iným článkom pri tej istej teplote
sposobuje rýchlejšiu degradáciu elektród.

Takže ak sú články pri rovnakej teplote a rovnakom SOC,
tak by mali degradovať rovnako a to sposobí v budúcnosti menej
problémov.

Ak budeme dlhodobo články prehrievať, lebo tie horšie majú
vyššiu rezistivitu ako tie slabšie, kvoli roznej hrúbke SEI vrstvy
a kvoli degradovanému elytu, tak ak ich aj umiestnime neskor
pri nižššej teplote, či už skladovacej alebo pracovnej,
tak už sú tam ireverzibilné zmeny a tie sa už nepodarí obnoviť,
jedine reverzibilné zmeny, ale tie sú rádovo menšie, ako zmeny
ireverzibilné.

Uvoľňovanie plynov z 18650 bateriek NCA pri horení:

SOC % --- max. TEMP *C --- H2 --- CO2 --- CO --- CH4 %
---0 --------315 ---------------- 2 ---- 94 ---- 2 ---- 1
---25 -------740 --------+----- 15 ---- 63 ---- 8 ---- 7
---50 -------970 --------+----- 17 ---- 34 --- 40 --- 5
---75 -------960 --------+----- 24 ---- 21 --- 44 --- 7
---100 ------960 --------+----- 28 ---- 23 --- 42 --- 6
---130 ------980 --------+----- 29 ---- 16 --- 47 --- 6
---140 -----1100 -------+----- 26 ---- 12 --- 43 --- 7

18650 LiFePO4:

---0 --------250 ---------------- 3 ---- 93----- 2 ---- 1
---25 -------230 --------+------ 7 ---- 85 ---- 3 ---- 1
---50 -------280 --------+----- 21 ---- 66 --- 5 --- 2
---75 -------360 --------+----- 22 ---- 63 --- 6 --- 2
---100 ------440 --------+----- 29 ---- 48 --- 9 --- 5
---130 ------450 --------+----- 30 ---- 56 --- 7 --- 6