Fórum MyPower.CZ

marko250 píše:Zkus tu účinnost i s větší zátěží,postupně jim nalož,nebo jeď jen s jedním do maxima.

Jasně marko250, až bude vhodná příležitost, vyzkouším i pořádné zátěže.
Včera odpoledne mi jel bojler (AC), pračka a do toho se žehlilo u TV. "User experience" tedy zatím stejná jako s DS. Určitě to ale bude chtít nějaké exaktnější měření.

marko250 píše:To jsou údaje ,které hodně pomůžou ostatním při výběru,díky.Zatím to zvládá bravůrně jen Studer.

Popravdě, InfiniSolar není produkt, který bych mohl doporučit průměrnému malo-solárníkovi. Obzvláště, pokud řeší i ekonomickou stránku věci. Ta krabice je sice levná na pořízení a umí toho strašně moc (paralelní provoz, offgrid, přisosávací hybrid s limiterem, UPS režim atd.), ale v reálu je k ní potřeba dokoupit desítky panelů a desítky kWh baterek. To prostě není pro každého.

Nechci aby to vyznělo, že snad Infini pomlouvám. Já jsem zatím spokojen a těším se na bádání. Chci prostě podávat pravdivé informace, protože to co fakt nemám rád je, když tu někdo s ušmudlaným 1200W měničem a olověnou baterkou tvrdí, jak mu to utáhne cokoliv, vlastní spotřeba s malou zátěží je 7W a ovládací software je super-špica. Prostě když píšu report, tak plusy i mínusy, aby se z toho ostatní opravdu mohli poučit.

marko250,
jak sis přál, vyzkoušel jsem nějaký větší AC výkon:

2x InfiniSolar Plus 5KW v paralelním zapojení: Postupně jsem pozapínal několik zón elektrického podlahového topení, přidal horkovzdušnou troubu a navrch ještě rychlovarnou konvici. Udělalo to 10.640W. Přiznám se, že naložit tomu ještě víc jsem měl strach, takže jsem to takto nechal běžet jen 4 minuty, a to od 18:06 do 18:10. Jestli by to vydrželo déle netuším, jelikož se mi v kalhotech začaly hromadit bobky.
PS: Na 230V AC v tu chvíli elektroměr ukazoval 46.5 Ampér.

Do mého výzkumnického notýsku si tedy můžu zapsat, že co se týče maximálního výkonu, tak v případe InfiniSolar Plus 5KW nám pan číňan nelhal a maximální výkon v datasheetu tedy není nutné dělit dvěma, tak jak je to u čínských výrobků jinak zvykem.

Datasheet: http://www.voltronicpower.com/oCart2/fi ... lar_DS.pdf

Super že to dají a ta účinnost?

Ahoj Marko,

Během testu jsem si poznačil tato čísla:
Výstup
AC 230V = 10.641W
Celkem = 10.641W

Vstup
Inf1FV1 = 2.044W
Inf2FV2 = 1.121W
Ubat x Ibat = 53,2V x 158A = 8.406W
Celkem = 11.571

10.641W / 11.571W = 92%

Pozor, účinnost bude určitě proměnlivá vzhledem k tomu, jaký bude v tu danou chvíli poměr energie tahané z baterií vs z FV. Interní sběrnice infini je totiž postavena na high-voltage a má lepší účinnost při okamžité spotřebě energie z FV. Baterka je k tomu vlastně přilepená z boku, přes interní DC-DC konvertor. A spotřeba z baterie má účinnost horší.

Až bude vhodná příležitost, vezmu zátěž třeba 6kW po dobu půl hodiny. Ideálně když bude obloha zcela bez mráčku, aby se čísla vůbec nehýbala. Při výše uvedeném 4 minutovém testu je, dle mého názoru, chyba měření příliš veliká a výsledek je tak vlastně pouze orientační - účinnost cca 90%

PS: Drtivá většina zátěže měla odporový charakter, jen cca 500W kapacitní charakter. V tomto případě tedy snad lze mnou provedený zjednodušený výpočet považovat za přijatelný postup.

To napětí 53,2V jsi měřil na svorkách měniče? Při 158A už mají docela velký vliv úbytky napětí na kabelech i pojistkách. BMS v akumulátoru bych to napětí nevěřil.
Dále je to přesně jak píšeš. Infini prioritně a s velkou účinností pokrývá spotřebu, to co jde přes baterku 48V je s horší účinností a výsledek závisí na vzájemném poměru těchto energetických toků.
Infini má největší účinnost když pracuje bez akumulátoru a obousměrný DC/DC měnič/nabíječ je vypnutý. Ten 48V aku. tu účinnost dost zhoršuje.
Studer to vyhrává pouze v noci na vlastní spotřebě, ale v celkovém toku aktuálně vyráběné a spotřebovávané energie: panely - regulátor - 48Vdc - měnič 230Vac nemá šanci.

youda píše:
Pozor, účinnost bude určitě proměnlivá vzhledem k tomu, jaký bude v tu danou chvíli poměr energie tahané z baterií vs z FV. Interní sběrnice infini je totiž postavena na high-voltage a má lepší účinnost při okamžité spotřebě energie z FV. Baterka je k tomu vlastně přilepená z boku, přes interní DC-DC konvertor. A spotřeba z baterie má účinnost horší.

Aby dalo měření nějaké hodnoty, které by vypovídaly lépe o vlastnostech měniče, bylo by vhodnější oba energetické režimy změřit samostatně. Tedy zvlášť třeba v noci režim na baterie a samostatně kolem poledne v provozu při odpojené baterii (pokud je to možné).

Napětí 53,2V repotovaly oba Infini přes RS232.
Proud 158A reportovala BMS. (Infini reportovaly o pár Ampér menší proud, protože naschvál kecají.)

Režim jen na baterie změřím snadno, jen nevím jestli se mi chce týrat zbytečně AKU proudem skoro 200A po celou dobu potřebnou k měření. Režim jen PV by šel změřit v režimu Ongrid (hybridní režim), ale ten já nepoužívám.

Pro mne osobně jsou asi důležité dva údaje - že se z toho dá vytáhnou těch 10kW, když by náhodou bylo potřeba. A že v noci, s tím mým typickým zatížením domácí havětí, to žere jako kyselina.

dnes jsem testoval levnej měnič 24/230V s modifik. sinusovkou, tzv "chatovej" a co mě hodně překvapilo, tak byla klidová vlastní spotřeba cca 0.1A a nepodařilo se mi ten měnič dostat do kolen ani při rozběhu vysavače , pily a horkovzduchu zároveň, trochu si pomohl poklesem napětí, ale 100A si z 26V LiFePo4 vzal jak nic, a ani po 10 minutách se nezapnul větrák, všechno skoro studený. Zajímavý je taky to, že byl skladem v eu, v pátek jsem to objednával a dnes už byl u mě doma.
Škoda že jsem nevyfotil vnitřek, 4 poměrně velký trafa zvyšujících měničů, každý se svou čtveřicí mosfetů na chladiči a zároveň s přenosem tepla na obal, takhle nějak si představuju použitelnej HF měnič. Dobrá věc je to dálkový ovládání měniče, kabel je standartní eia/tia rj45, na ovladači je indikace napětí (svítí jenom při zapnutým měniči) a malinko podsvětlený tlačítko pro zap. měniče. Aspoň se to nemusí bastlit, jako u starších PJ...
Co je trochu úlet, tak k měniči jsou přibalený CYa 10mm2 káblíky s úplně tenoučkejma plechovejma očkama na připojení, ale uvnitř měniče je propoj z celkem vydatnýho kusu mědi a je tam i něco jako pojistka na přívodu. Přívody v místě instalace budou z CYa 35mm2, což mi na tenhle výkon připadá rozumný...
Co jsem si prohlížel vnitřní zapojení, tak zrovna u tohohle měniče bych nedoporučoval spojovat některej z vývodů 230V na zem, připadalo mi, že DC meziobvod je - pólem spojenej s - pólem 24V, ale na 100% to netvrdím. Pokud to tak je, tak by měl chránič typ A fungovat srávně, stačí mít uzemněný - baterek.

kodl69 píše:dnes jsem testoval levnej měnič 24/230V s modifik. sinusovkou, tzv "chatovej" a co mě hodně překvapilo, tak byla klidová vlastní spotřeba cca 0.1A a nepodařilo se mi ten měnič dostat do kolen ani při rozběhu vysavače , pily a horkovzduchu zároveň, trochu si pomohl poklesem napětí, ale 100A si z 26V LiFePo4 vzal jak nic, a ani po 10 minutách se nezapnul větrák, všechno skoro studený. Zajímavý je taky to, že byl skladem v eu, v pátek jsem to objednával a dnes už byl u mě doma.
Škoda že jsem nevyfotil vnitřek, 4 poměrně velký trafa zvyšujících měničů, každý se svou čtveřicí mosfetů na chladiči a zároveň s přenosem tepla na obal, takhle nějak si představuju použitelnej HF měnič. Dobrá věc je to dálkový ovládání měniče, kabel je standartní eia/tia rj45, na ovladači je indikace napětí (svítí jenom při zapnutým měniči) a malinko podsvětlený tlačítko pro zap. měniče. Aspoň se to nemusí bastlit, jako u starších PJ...
Co je trochu úlet, tak k měniči jsou přibalený CYa 10mm2 káblíky s úplně tenoučkejma plechovejma očkama na připojení, ale uvnitř měniče je propoj z celkem vydatnýho kusu mědi a je tam i něco jako pojistka na přívodu. Přívody v místě instalace budou z CYa 35mm2, což mi na tenhle výkon připadá rozumný...
Co jsem si prohlížel vnitřní zapojení, tak zrovna u tohohle měniče bych nedoporučoval spojovat některej z vývodů 230V na zem, připadalo mi, že DC meziobvod je - pólem spojenej s - pólem 24V, ale na 100% to netvrdím. Pokud to tak je, tak by měl chránič typ A fungovat srávně, stačí mít uzemněný - baterek.

není se co divit,každý měnič bez velkého trafa na výstupu prostě spotřeba 00nic.

Je spousta vlastností, který jsou u HF horší něž u měničů s trafem, např. menší špičková přetížitelnost, extrémní nároky na elektrolytické kondenzátory v meziobvodu (často způsobí smrt příp nepoužitelnost HF měniče) , a co mi vadí nejvíc, poroblémy se spotřebiči s indukční nebo kapacitní složkou impedance, modif. sinus samozřejmě, ale i "čistě sinuslové " měniče. pokud je měnič navržen tak, aby jalovou složku kompenzoval, tak už není ani levný, ani jednoduchý a naroste i ta vlastní spotřeba. Ale netvrdím, že HF měniče nemají svoje uplatnění, jinak bych ho dotyčnýmu nenabízel.
Hodně mě překvapilo, že v meziobvodu byly jenom dva kondenzátory tuším 470uF. Až to budu zapojovat, tak to musím vyfotit. Určitě ten měnič ale není dimenzovanej na provoz 24/7. Ve víkendovým provozu, a to ještě jenom někdy (světla a další jsou na 24V) snad pár let vydrží.

Protože došlo ke zpřesnění měření výkonu z panelů, musím aktualizovat toto výborné číslo a poněkud ho pokazit.

josse píše:Účinnost z panelů do AC 93.5% přes dva regulátory, myslím že hodně dobrý na to že to je s DC meziobvodem 48 V jak tu často zaznívá špatné řešení. Lepší než jsem očekával.

vysvětlení zde: https://forum.mypower.cz/viewtopic.php?f ... 116#p88116

Opravené hodnoty:
PV input 2707 W, spotřeba domu 2776 W, z baterek 432 W => účinnnost 88,3 %. Vrtá mi hlavou, jestli těch 363 W dokáží ty chladiče a ventilátory z té bedny dostat ven, jestli pravda nebude někde mezi.
Každopádně se na to ještě letos zaměřím. Kalibrovat měření napětí baterie nepotřebuje ani jeden můj Axpert, oba měří stejně jako multimetr.

Ahoj všem, mám asi hloupej dotaz, ale může měniči CARSPA 24V/230V 1000W,čistá sinusovka vadit na výstupu připojení digitálního měřáku výkonu, nebo digitální spínačky?

Aká tam je vytvorená sieť ?

Zatím ho zkouším, takže vlastně IT. Další dotaz, neodpálím měnič když připojím kostru na kolík zásuvky v bytě? Ptám se protože jsem naměřil na výstupu mezi kolíkem a fází asi 140V a mezi kolíkem a nulákem asi 100V. Tímto spojením vytvořím TNS jako je v bytě?

místo spoje který chceš provést dej vláknovou žárovku a změř jaký proud jí teče (měř prvně střídavý, pak i stejnosměrný). změř odpor té žárovky a napiš sem všechny změřené hodnoty.

Ahoj, měl bych takovou otázku, kterou si neumím zodpovědět ani po letech zde na fóru.
Již mnohokrát jsem zde četl názor, že by se ostrovní střídač neměl dlouhodobě zatěžovat na plný výkon. Proč ale vlastně? Ongrid střídače se běžně na plný výkon zatěžují a vydrží mnoho let a určitě jim to nevadí. V čem jsou ostrovní střídače z tohoto pohledu jiné, že jim plný výkon vadí? Vadí jim opravdu?
díky za osvětlení

Technicky to nie je problem, keby sa uvadzali pravdive udaje. Seriozne firmy maju grafy zavislosti max. prikonu od jeho trvania. Vacsinou je to problem tepelneho namahania suciastok pouzitych na hrane ich parametrov.
Bohuzial je to trend poslednych desatroci ze uvadzane technicke parametre (aj suciastok) su pre kratkodobe a nie trvale zatazenie, lebo to tak lepsie vyzera, pripadne su parametre ciste z rise snow. Bohuzial podvod sa stal beznou pracovnou metodou (napr. bezne tranzistor ma uvedene prierazne napatie 100V ale na konci datasheetu sa dozvies ze pri danom prude sa pre spolahlivu fukciu odporuca max 50V - lepsie datasheety - ale v katalogu je pod udajom 100V. Kedysi to bolo opacne bol v katalogu pod 50V a mal uvedene ze spickovo 100V pocas x ms a prude y...).

Zdravím ,

1. on-grid je korektně nazývám střídačem .
2. ostrovní je korektně nazýván měnič .
Střídač pouze střídá DC vstup dle taktu DS , kdežto měnič dokáže vše sám bez vnější pomoci . Jen tak na ujasnění .

Střídače jsou konstrukčně dimenzovány na chod v nominálním wýkonu - ve skutečnosti bývají předimenzované a softwérově omezeny na bezpečnou mez . Měniče jsou ocechovány maximální konstrukční hodnotou wýkonu , je to psychologii marketingu . Dle reálných zkušeností , mnohé měniče nedokáží splnit co je na nich napsáno . Papír holt snese hodně .

Elektronům zdar

Myslím že žádný takový přístroj není primárně stavěn na dlouhodobé zatěžování na plný výkon. Jde hlavně o chlazení a s tím související životnost součástek, hlavně kondenzátorů. On grid střídače jsou patrně předimenzovány protože se s tímto provozem počítá.

Zase mě předběhli.

abrams píše:Zdravím ,

1. on-grid je korektně nazývám střídačem .
2. ostrovní je korektně nazýván měnič .
Střídač pouze střídá DC vstup dle taktu DS , kdežto měnič dokáže vše sám bez vnější pomoci . Jen tak na ujasnění .

Střídače jsou konstrukčně dimenzovány na chod v nominálním wýkonu - ve skutečnosti bývají předimenzované a softwérově omezeny na bezpečnou mez . Měniče jsou ocechovány maximální konstrukční hodnotou wýkonu , je to psychologii marketingu . Dle reálných zkušeností , mnohé měniče nedokáží splnit co je na nich napsáno . Papír holt snese hodně .

Elektronům zdar

Omlouvám se za neznalost. Předpokládal jsem, že pokud je na vstupu Ongridu PV napětí o hodnotě 150V nebo 350V, tak se taky musí jednat o měnič - tedy o tranformaci. Navíc pokud např. ongrid střídač např. značky Fronius má trafo, tak nač tam je?
Obecně ale jestli to dobře chápu, tak se u značkových ostrovních měničů není čeho obávat a můžou jet na plný výkon trvale, podobně jak to známe u Ongridů.
Díky za objasní, zase jsem o kus chytřejší....