Parní stroje, výroba, servis, odkazy

[SJM]

Parní stroj L.Harníka vychází z parních strojů p. Petra Šedého, které zde již byly prezentovány.

[Wagoneer]

Chtělo by to něco takového:

http://stroje.bazos.cz/inzerat/20281527/Parni-stroj.php

[drama]

To je tuším pořád ten rezonanční parní motor, jehož výroba je popsána v jedné práci z průmyslovky.

[joseff]

Toto mi dnes pristalo v e-mailu:

Prodáváme některé naše vybavení... malý parní stroj za 8tis. kč (asi 50-100w do elektřiny). Po letní škole je na prodej i naše lehká bambusová jurta 7m za 55tis. kč, soběstačný ukázkový minidomek z ekofestivalu za 120tis. kč. Fotky najdete u nás v inzerci a nebo na fotkách z ekofestivalu na www.oazyzivota.cz ...

[Brčo]

Ozivim temu.Toto vypada zaujimavo
http://www.tuvatech.sk/sk/produkty/parn ... nologia-2/

[abrams]

Ozivim temu.Toto vypada zaujimavo
http://www.tuvatech.sk/sk/produkty/parn ... nologia-2/

Zdravím ,

vypadá to docela dobře , ale jen než sem vzal do ruky kalkulačku a naťukal pár čísel ... .

Vycházím-li z uvedených max hodnot :
max tlak páry 6BAR ,
max teplota páry 250°C ,
potřeba 150kg páry/hodinu a
max výkon motoru 2,5kW - považuji za výkon altíku

Tak mi vyšlo následující :
kotel o výkonu min 42,3kW (150l studené vody 15°C 250°C) a
při výstupním výkonu 2,5kW je účinnost kolem 6% .

Pro využití v domácnosti poněkud nevhodné ... ale je-li k dispozici potřebná pára , využití by našel .

Elektronům zdar

[brumlaj]

........a při výstupním výkonu 2,5kW je účinnost kolem 6% .

Pro využití v domácnosti poněkud nevhodné ... ale je-li k dispozici potřebná pára , využití by našel ......

Solárníci potřebují doplňkový zdroj elektřiny v zimě, tak ůčinnost přeměny na el. energii se může jevit nepodstatná, když "odpadní teplo" jde využít na topení. Ale pravda ten tepelný výkon zdroje - to není jenom tak. To si dovolí instalovat spíš menší obytný dům, než rodinný domek.

[gupa]

Pára se asi počítá jinak, teplota a tlak, přechod z teploty páry do "bubnu" v kterém se zpětně regeneruje po výkonu práce a ochlazení pára ve vodu a vrací se ke kotlu, základem je to, že litr vody a litr páry spojuje pouze objem a ne to, že z litru vody se po ohřátí vyvine litr oáry. Páry vznikne mnohem více.

Já bych se spíše zajímal, jakým způsobem je motor mazán a co to je za materiál.

http://fyzweb.cz/odpovedna/index.php?id=7590

Vycházím-li z uvedených max hodnot :
max tlak páry 6BAR ,
max teplota páry 250°C ,
potřeba 150kg páry/hodinu a
max výkon motoru 2,5kW - považuji za výkon altíku

Tak mi vyšlo následující :
kotel o výkonu min 42,3kW (150l studené vody 15°C 250°C) a
při výstupním výkonu 2,5kW je účinnost kolem 6% .

[gupa]

Zde je karta patentu
http://registre.indprop.gov.sk/registre ... v_id=55010

[tomas]

kotel o výkonu min 42,3kW (150l studené vody 15°C 250°C) a

Pokud se pára (kondenzát) z parního stroje bude vracet zpět do kotle a ne jak u lokomotivy vypouštět, tak ten teplotní spád na kotli bude jiný než 250/15°C, bude třeba 250/100°C. Takže výkon kotle bude daleko nižší. A když to z parního kotle půjde ještě do topení tak se asi pod 30°C stejně nedostaneš. 15°C jedině že by jsi čerpal vodu ze studny a z parního stroje vypouštěl ven a to by byla škoda. Pro výpočet účinnosti chybí informace o teplotě vystupující páry z parního stroje.
Parní stroj na rozdíl od turbíny má sice nižší účinnost, ale je odolnější a snese kondenzát (kapičky) v páře. Kdežto pára v turbíně musí být úplně suchá a kondenzovat až za turbínou, jinak by tu turbínu v té rychlosti kapky vody zničili.

[abrams]

Zdravím ,

co sem počítal bylo narychlo z hlavy , a jeto extrémní případ - bez kondenzace použité páry .

Samozřejmě že uzavřený oběh páry a kondenzátu podstatně zlepšuje účinnost celku , cehož bych rád u svého parostroje docílil ... ale sám nevím jak to pude .

Parní stroj na rozdíl od turbíny má sice nižší účinnost, ale je odolnější a snese kondenzát (kapičky) v páře. Kdežto pára v turbíně musí být úplně suchá a kondenzovat až za turbínou, jinak by tu turbínu v té rychlosti kapky vody zničili.

... toto budu muset ještě zapracovat do návrhu ... Díky

Elektronům zdar

[tomas]

Ten větší MIDI 1:
Premena tepelnej energie na mechanickú energiu dosiahne hodnotu 10-12%.
Skriňa motora a hriadeľ motora sú z nerezovej ocele.
Povrch piestu motora a tesnenia motora sú zo samomazného plastu odolávajúcemu dlhodobo teplotám do 220 stupňov Celzia.
Ložiská v motore sú z bronzu.
Parný motor je navrhnutý tak, že nie je nutné používať v komorách motoru mazivá.

Ten menší:
teoretická účinnosť premeny tepelnej energie na mechanickú energiu sa pri teplotách – do 220 stupňov Celzia, pohybuje maximálne na úrovni 30%

Těch 250°C bude asi překlep, v textu je 220°C max.

[gupa]

No pokud je těch 10 - 12 % získáváno v systému vytápění, možná je to zajímavé, jinak díky zaty materiály, píst bude potažen asi teflonem, nevím proč použily nerez, asi kvůli korozi, ale musely se tak vyrovnat s roztažností a teplotním šokem při nepředpokládané poruše, ty bronzové ložiska jsou dobrá volba, ale stále se musí oddělit od páry a hlavně mazat. Ještě mne napadá, jestli by po zvětšení nějakým měřítkem a odlehčení a s jiným tvarem toto nešlo použít místo známých vodních turbín.

[Brčo]

Ozivim temu.Toto vypada zaujimavo
http://www.tuvatech.sk/sk/produkty/parn ... nologia-2/

Zdravím ,

vypadá to docela dobře , ale jen než sem vzal do ruky kalkulačku a naťukal pár čísel ... .

Vycházím-li z uvedených max hodnot :
max tlak páry 6BAR ,
max teplota páry 250°C ,
potřeba 150kg páry/hodinu a
max výkon motoru 2,5kW - považuji za výkon altíku

Tak mi vyšlo následující :
kotel o výkonu min 42,3kW (150l studené vody 15°C 250°C) a
při výstupním výkonu 2,5kW je účinnost kolem 6% .

Pro využití v domácnosti poněkud nevhodné ... ale je-li k dispozici potřebná pára , využití by našel .

Elektronům zdar

Vcera som im pisal o blizsie info,tak cakam na odpoved.Planujem ostrovny system a nieco taketo ako zaloha v zime by bodlo.Akurat pocitam ze cena prototypu bude astronomicka...

[kodl69]

díval jsem se na tu konstrukci, a vidím hodně problémů se životností - těsnění pístu, nejen lišty na hranách, ale i mezi skříní, dvě šoupátka - asi značné tření, při menším tlaku se to asi nerozeběhne. Pára na 10bar je trochu o strach, to už dokáže napáchat škody, to není jak vybuchlej papiňák.

[Gordog]

Tak sem taky něco našel

http://paromanie.webnode.cz/tepelne-motory/

[Gordog]

našel sem toho i výc

https://www.youtube.com/watch?v=k8a-97nEcuc

http://parnistroj.blogspot.cz/2010_05_01_archive.html a za něco podobného chtěj cca 5000Kč

http://parnistroj.blogspot.cz/search?up ... results=50

[redcrown]

Já myslím, že jedna ze zásadních otázek je, kolik motor naběhal hodin do GO, co GO představuje a jaké jsou intervaly údržby (co údržba představuje). Od toho se to všechno odvíjí. Dokud výrobci motorů toto neuvedenou, je to všechno o ničem. Nevidím problém provést GO třeba jednou za sezonu, je jen otázkou, co to představuje za úkon a kolik to bude stát.
Osobně vidím největší perspektivu v pomaluběžném parním 1 pístovém dvoučinném motoru s mnohapólovým generátorm s PM přímo na velikém setrvačníku. Řízení otáček řešit pouze el. zátěží.
Celkem nechápu, proč když už před více než 100 lety parní stroje spolehlivě běhali, proč to neumíme teď ve 3 tisíciletí. S novými materiály by to muselo fungovat dobře.

[honzasl]

Celkem nechápu, proč když už před více než 100 lety parní stroje spolehlivě běhaly, proč to neumíme teď ve 3 tisíciletí. S novými materiály by to muselo fungovat dobře.

a) Parní stroje vždy provozovali profesionálové - firmy, spolky, družstva. Málokdy soukromníčci. Ty stroje zpravidla sloužily k výdělečné činnosti.
b) Cena práce cena uhlí byla jinde, prostě najmout strojníka a topiče bylo jednodušší, než řešit účinnost stroje.
c) Provozované stroje měly výkony od desítek kW výše, takže fixní náklady se lépe rozložily.

Prostě parní stroj byla mašina, která seděla ve fabrice, k obsluze měla dva chlapy, co měli za sebou příslušné zkoušky, mašina vydělávala penízky a tak to prostě šlo. V cukrovarech parní stroje vydržely do jejich zbourání.

Ale už před sto lety zemědělci a malí živnostníčci věděli, že parní stroj je pro ně naprd a kupovali s radostí k mlátičkám stabilní spalovací motory, jejichž výhody bohatě převýšily nutnost kupovat dražší palivo. A hned jak to šlo, tlačili na elektrifikaci venkova a přešli ze spalováků na elektřinu, levně vyrobenou ve velkovýrobě.

Dráhy už ve 30. letech věděly, ža parní trakce na lokálce je ekonomická zhouba a hledaly náhradu v motorových vozech - ano, za války benzín došel a parní stroje přišly do módy, jenže to neby normální podmínky a hned po válce se od toho ustoupilo.

[brumlaj]

..........A hned jak to šlo, tlačili na elektrifikaci venkova a přešli ze spalováků na elektřinu, levně vyrobenou ve velkovýrobě..........

ti se dnes v hrobě obracejí, jestli se k nim doneslo jak dokážou být distributoři nenažraní.....a že jejich snaha půjde s NTS do kopru.....