Začít je nutno s měřením. Bez reálných naměřených hodnot nemá smysl provádět větší investice. Spolehlivou VE, která má vydržet fungovat desetiletí a nemá být nebezpečná svému okolí, se pravděpodobně nepodaří zajistit za pár korun. Měření větru nemusí být příliš nákladné. Rychlost větru je nutné měřit v dostatečné výšce, optimálně ve výšce budoucí osy rotoru. S určitou mírou nepřesnosti (dle povahy okolního terénu) lze provést přepočet cílových hodnot i z menší výšky. Já jsem začal měřit před cca dvaceti lety, kdy v okolí zamýšlené VE bylo jen pole ve výšce 4m. Amatérský anemometr, který jsem si tenkrát postavil a profesionálním anemometrem ocejchoval, běží dodnes.
měření.JPG
Amatérský anemometr DSC_1085cor.JPG
Anemometr byl vyroben z toho co dům dal. Tři hliníkové naběračky našroubované na unašeči z magnetofonu, ke kterému jsem doplnil kuličkové ložisko. O vyhodnocení se staral laciný cyklocomputer. Zápis naměřených hodnot jsem prováděl denně. Po roce měření jsem se po vyhodnocení získaných údajů rozhodl pro stavbu. Zvolil jsem (po několika neúspěšných ammatérských konstrukcích) profesionální výrobek od firmy Agroplast Olešnice, který prodělal důkladné zkoušky ve větrném tunelu a firma byla schopná garantovat jeho bezpečný provoz až do větru síly orkánu. Takové testy nejsou zrovna laciné a při amatérských konstrukcích se většinou neprovádí.
větrník DSC_1074.JPG
VE má jmenovitý výkon 0,75kW a je schopná špičkově při optimálním zatížení dodat 1kW. Ochrana proti přetočení je dvojstupňová. První stupeň je elektronická regulace elektrodynamickou brzdou a druhý stupeň je mechanické sklápění osy rotace ze směru větru. Stožár je příhradový dvakrát kotvený, má dvanáct metrů (dnes bych volil vyšší) a stojí na základu z necelých šesti kubíků betonu.
Patka stožáru DSC_1086.JPG
Zemnění je provedeno z 25m zemnícího pásku a 18m zinkovaných 6/4" trubek.
Konstrukce dnes již třináct let odolává vlivům počasí, bez závad přežila orkán Kyril i jiné větrné smršti.
Jedinou závadou, která se vyskytla ještě v záruční době byla porucha tlumiče kmitů ocasní plochy, kterou dodavatel promptně a bezplatně odstranil.
Povolovací řízení pro stavební povolení bylo poměrně komplikované. Úředníci nedělali žádné výjimky a potřeboval jsem skoro stejný počet razítek jako na stavbu Temelína (chybělo asi jen razítko jaderné bezpečnosti). V zákonech v té době nebyl pro stavbu elektrárny stanoven výkonový limit. Zajištění potřebných razítek pro povolení stavby mi trvalo pět let.
Musel jsem změnit v průběhu řízení i projekční kancelář (ta nová měla silnější právnické zázemí). Je potřeba se připravit kromě standardních požadavků (statický výpočet, geologický průzkum, mapování tras tažných ptáků...) i na různé jobovky, jejichž řešení není až tak snadné. Například posudky urbanistů a architektů (VE by hyzdila horizont města), posudky ochránců přírody (VE funguje jako sekačka na ptáky), posudek hygieniků z hlediska hlučnosti (zatím nepostavené VE), posudky vodoprávního odboru (během povolovacího řízení ujelo úředníkům pravítko a najednou se parcela ocitla v ochranném pásmu vodního zdroje druhého stupně, kde se nesmí ani rýt, natož kopat nějaké základy). Pozornost je nutno věnovat i záměrům urbanistů, kteří (přesto že ve městské kase nebyly peníze na opravu přístupové cesty v majetku města) přece jen nějakou dotaci vydolovali, aby mohli na sousední parcele vysázet větrolam.
DSC_1073.JPG
A necelých deset let po spuštění této malé VE o čtyři a půl kilometru dál vyrostlo devět VE o výkonu 2MW s 80m stožáry, které již horizont města nehyzdí, ptáky nesekají, leteckému provozu nepřekážejí a vůbec nehlučí.
konkurence o 4,2km dál a o 340m výš DSC_1326.jpg
Nemáte oprávnění prohlížet přiložené soubory.
7,5 kWp poly Renesola JJZ + 3x Tristar MPPT60 (>49 MWh) + 48V VRLA 180 Ah + LiFePO 540 Ah + UPS 8kW (OPTI-Solar SP8000-SW) + 3F nabíječka 4,8kW (DELTA) Start: 2012