Akumulačná nádrž - akú máte?

[Pawel]

Opravdu pěkná práce.

[mapa]

Jak se pozná jestli je přívod shora nebo zdola? Vždyť je tam jen návarek a záleží jen na tobě kam si přivedeš studenou vodu ne?

[sindyk]

No ale ten vlnovec jde nejdřív shora dolů a pak ve spirále nahoru. Tím pádem to už nahoře bere nějaké teplo s sebou dolů.

[tomas]

Jak se pozná jestli je přívod shora nebo zdola? Vždyť je tam jen návarek a záleží jen na tobě kam si přivedeš studenou vodu ne?

Originál vypadá takto:
https://akumulacni-nadrz.cz/obrazky/nakresy/n825.png
přívod studené vody i odvod teplé je shora. Ruší to stratifikaci. Když ta voda stojí tak se ohřeje už nahoře a jak se pustí voda tak teče dolů a dole se zase ochlazuje. Také to velmi ochlazuje vrch nádrže když tam proudí studená voda.
Tak jsem přívod studené vody udělal dole přes přírubu. Teď mám nahoře třeba 50°C a u dna jen 15°C kde to bere tepelné čerpadlo a nemíchá se to.

[ZdZ]

svařoval jste si někdo nerezovou kubíkovku nebo něco podobného ?

[fix]

... ruší to stratifikaci. Když ta voda stojí tak se ohřeje už nahoře a jak se pustí voda tak teče dolů a dole se zase ochlazuje. Také to velmi ochlazuje vrch nádrže když tam proudí studená voda.

Mám podobný typ nádrže a tento problém nepozoruji. V nerezovém vlnovci je cca 35l vody, z toho v té části vlnovce, kdy studená jde rovnou dolů je jen 0,5l.

Nezdá se mi, že by 0,5l vody nějak ovlivňovalo zbývajících 650l v aku. nádrži. Teplotu nádrže měřím v někovika úrovních.

Jinak opravdu pěkná práce

[fix]

Jinak v DZD Dražice je možné pro jejich zásobníky a aku. nádrže objednat náhradní víko (přírubu) s libovolným návarkem / návarky.

Nemusel jsem měnit celý zásobník za jiný, jenom přírubu. Překvapilo mě, že byli ochotní to udělat i pro malý zásobník 200l. Chtěli akorát poslat sériové č. zásobníku, aby to tam pak pasovalo.

[lz1]

Ahojte,
chcel by som poprosiť skúsenejších o radu, prípadne zdieľanie skúseností. Uvažujem o inštalácii solárnch panelov na rodinnom dome svokrovcov (fotoermika, plus fotovoltaika) a akumulačných nádrží. Nie som som si úplne istý či by všetko mohlo fungovať tak ako si predstavujem, pretože jedna vec je teoria, a niečo iné reálna prax.
Skúšam si navrhnúť nejaký systém a pri zohľdnení toho čo chcem aba to vedelo, mi vyšiel pomerne komplikovaný systém...
Uvažujem využívať dve akumulačné nádrže (LMT500 primárne na prípravu TUV; a LVT 500 ako rezervu pre spätné dobíjanie LMT500 a prípadne podporu UK v prechodných obdobiach).
LMT500 s dvoma a výmenníkmi plus modulom DN32 na prípravu TUV). Moja predstava je fototermikou nahrievať objem nádrže cez spodný výmenník. Spodným preto, lebo prirodzenou cirkuláciou by sa postupne nahrieval celý objem nádrže, teplá voda by stúpala nahor a tak by som mohol mať v hornej časti nádrže dostatočne nahriatu vodu pre prípravu TUV. Tiež uvažujem vybaviť túto nádrž elektrickou špirálou dohrievajúcou vodu prebytkami z fotovoltaiky (fotovoltaikou by som chcel prioritne napájať cirkulačné čerpadlá ktoré by boli súčasťou systému).
Tu je jeden z problémov, ktorý chcem prekonzultovať. Na našom paneláku (66 bytových jednotiek) máme inštalovaných cca, 40 panelov (fototermika) na podporu prípravy TUV. Vec sa má tak, že spotreba teplej vody nie je vždy dostatočne vysoká na to, aby počas najteplejšieho leta došlo k dostatočnému vybitiu naakumulovaného tepla, a počas prevádzky systému (8-9 rokov) sa nám už dvakrát stalo, že sa systém prehrial a teplonosná kvapalina vyfučala cez poistné ventily von, takže bolo treba kúpiť novú a naplniť okruh. Súc týmto poučený a predpokladajúc, že prvé roky ani u svokrovcov, kým tam časom nezačneme bývať (my alebo naše deti) spotreba TUV nebude dostatočná na vybitie tepla, považujem toto za reálne riziko, ktorému chcem predísť, pričom by to malo pracovať automaticky. Moja predstava je, že pri dosiahnutí teploty 80°C v strede hornej časti nádrže (meranej teplotným spínačom CT1) by teplotný spínač spustil cirkuláciu média z nádrže LMT cez horný výmenník, cirkulačné čerpadlo AP1 by bolo odstavené po dosiahnutí nižšej teploty (nastavené predvolenou hysterézou teplotného spínača). Po dosiahnutí teploty 90 - 95°C v hornej časti nádrže LMT by teplotný spínač (meranie cez CT2) vydal impulz pre elektrický pohon rolety/markízy (našiel som na jednej stránke polského výrobcu; nie je to lacná záležitosť ale pre asi 3 panely by som to vedel skúsnuť) a spustil by roletu dole, čím by došlo k zakrytiu panelu a zastavil by sa ohrev nádrže, až dokedy by došlo k vychladnutiu nádrže na nižšiu teplotu (65? 70°C?). Potom by teplotný spínač opäť vyslal impulz a došlo by k vytiahnutiu rolety, odkrytiu absorpčnej plochy a obnoveniu náhrevu. Dohrev špirálou cez fotovoltaiku by bol tiež riadený / prepínaný cez kontrolu teploty...
Moje otázky sú nasledovné:
- Máte niekto skúsenosť s takýmto využívaním roliet/markíz na takýto účel osobne?
- Opísaný spôsob používania teplotných spínačov mi príde elegantný, ale ako je to v reále? Napadlo ma, či nebude dochádzať k tomu, že by sa roleta spúšťalo skôr než je predstava, pretože v hornej časti dosiahnem riadiacu teplotu skôr, než by som začal odoberať teplo cez horný výmenník do nádrže LVT...
Budem vďačný za akýkoľvek kritický postreh alebo upozornenie na hocijaké úskalie, ktoré ja nevidím. Už som konzultoval s nejakým kúrenárom, ktorý ma na niektoré chyby upozornil, no ten dáva prednosť skorej štandardným zapojeniam, a toto je proste atyp...
Riešeniu roletou by som dal prednosť pred vybíjaním cirkuláciou v noci, aby sa mi nestalo že vnoci vychladím nádrž a ďalší deň by som nenahromadil dosť tepla ak by bolo zamračené...
Ďalšie problémy v ďalšom príspevku...

[cipis]

Proc ta kombinace? Udelej to vsechno rovnou ve fotovoltaice ... Takhle to je jeste horsi kombinace nez co tady nekteri maji FVE na vodu a FVE na barak.
Tu elektrinu daleko snadneji rozdistribujes, a kdyz presto uz nebude co krmit, tak to proste "jen nechas na strese".

[Kostěj]

...prípadne zdieľanie skúseností...

Před cca 20 lety jsem zvažoval, zda fotovoltaiku či fototermiku, jenže FVE vycházela přes 500kKč, samozřejmě bez baterií. Takže mám na střeše 7m2 fototermiky a s drobnými závadami slouží přes 15 let. Ve sklepě je 750 litrů AKU nádrž s vnořeným bojlerem, ale ta regulace je problém. Nahřívání nad 60°C způsobuje nadměrnou tvorbu vodního kamene, někdy stačí přizvednou izolaci z vršku AKU, někdy tomu musím pomoci zbytečným odběrem horké vody nebo nechat čerpadlo z kolektorů puštěné přes noc. Mezitím jsem si pořídil i fotovoltaiku a tam regulace úplně bezproblémová. A nějaké mechanické rolety na střeše - kdo to bude udržovat v provozu? A ta cena navíc, to prostě musí dnes fotovoltaika podobného výkonu vyjít levněji. Jinak jsem viděl fototermiku s řízeným třícestným ventilem, s chladičem z auta s ventilátorem pod střechou, kde se likvidovalo přehřívání. Dnes už termiku ani náhodou, až se mi stávající termika rozpadne, přijde na její místo dalších 5kWp panelů.

[yare]

Moje otázky sú nasledovné:
- Máte niekto skúsenosť s takýmto využívaním roliet/markíz na takýto účel osobne?
- Opísaný spôsob používania teplotných spínačov mi príde elegantný, ale ako je to v reále? Napadlo ma, či nebude dochádzať k tomu, že by sa roleta spúšťalo skôr než je predstava, pretože v hornej časti dosiahnem riadiacu teplotu skôr, než by som začal odoberať teplo cez horný výmenník do nádrže LVT...

- nad tienením fotoermických panelov som uvažoval aj ja, keď som chcel pred pár rokmi
s nimi riešiť ohrev TUV. Teší ma, že niekto rozmýšla normálne a nie ako môj sused,
ktorý má väčšinu leta 2 z 3 panelov zakryté dekou. A keď je pár dní bez slnka, tak deky
dáva dolu. Ešteže ma rovnú strechu
Majú tie rolety aj koncové snímače polohy?
- neviem, čím to celé chceš riadiť, ale určite by sa to dalo naprogramovať tak,
aby sa roleta spúšťala správne. A možno by pomohlo aj čerpadlo, ktoré by premiešavalo
vodu v zásobníku. Ja mám na cirkulovanie vody v bojleri Grundfos Comfort .

Takhle to je jeste horsi kombinace nez co tady nekteri maji FVE na vodu a FVE na barak.

K tomuto sa vyjadrovať radšej nebudem, lebo zase o tom h...o vieš.

[yare]

Nahřívání nad 60°C způsobuje nadměrnou tvorbu vodního kamene

Mám katexový zmäkčovač vody a zohrievam vodu v bojleri na 75°C. Vodu zmäkčujem zo 14 na cca 5°dH. Mysliš, že kameň sa nadmerne vytvára aj pri takej mäkkej vode. Bojler mam 4 roky a zatiaľ som ho nemal otvorený. Trochu začínam mať obavy, či ho kvôli prípadnému kameňu vôbec aj otvorím.

[rva]

a počas prevádzky systému (8-9 rokov) sa nám už dvakrát stalo, že sa systém prehrial a teplonosná kvapalina vyfučala cez poistné ventily von, takže bolo treba kúpiť novú a naplniť okruh. .

Na tom baráku to máte špatně poskládané. Dole má být expanzka takového objemu, aby při stagnaci pojala všechnu kapalinu, kterou vzniklá pára vytlačí. A pojistné ventily se pak vůbec neotevřou.
Nadbytek teplé vody je vhodné řešit třeba vypouštěním do bazénu - hlavně ženské teplejší vodu ocení a nahradí se tím přirozený odpar. Tak to dělám já.

[pibi]

Mám stejný názor jako cipis výše. O fototermice jsem vůbec neuvažoval, trochu jsem naddimenzoval FVE - 14kWp v panelech, 12kW pustí regulátory. V garáži už mám 750l Dražice s 6kW 3fázovými suchými spirálami, které není problém upravit na nižší výkon, nebo některou použít přímo na DC. Vzal bych i větší, ale musel bych bourat dveře a už jsem línej.
https://www.akoupelnyatopeni.cz/topeni- ... -121680387
2 nádrže po 500l jsou asi nesmysl, jedině by jedna větší neprošla dveřmi, budou mít dost velké ztráty - mají mnohem větší povrch, než jedna větší. Akumulačku budu používat jen pro topení - nouzový kotel na dřevo, na jaře a na podzim přitápění FVE, v zimě kondenzační kotel mimo akunádrž, asi nechám připravit i vstup pro tepelné čerpadlo, i když o něm zatím neuvažuji.

[Vitek]

pibi, já používám 2 x 500 litru v serii a chova se to fantasticky. nevim kde berete bludy že je lepší velká nádrž. kvůli stratifikaci je daleko lepší naopak dlouhá a vysoká nádrž.
nádrže mám ve sklepě v polystyrenove kobce s vatou 70 cm izolantu celkem. je to hodně dobrý.....
20 kW elektrárna vytěžuje max výkonem do nádrží asi 7 kW s tím že prioritu se má nahřát nádrž první odkud je dohřev pro kratkou smyčku bojleru, a dále pak se postupně po natopení přepne na nádrž č. 2. vpodstatě je to asi to nejlepší...

hledal jsem marně od někoho návod tak sem si to musel udělat sám nahřívám na 85 °C, mám asi 50 kWh energie v nich. radiatory mam nizkoteplotní a přes ně proháním 35 °C vodu a uplně v pohodě stačí na jeden den ta nádrž. bud se to před den když sem v práci natopí z FVE, a nebo večer zatopím, spálim 10 kg dřeva a jedu dál. tepelnou ztrátu domu mám ale hodně nízkou díky izolacím na domě ( 30 cm polystyren na stěnách, a na stropě podkroví 26 cm pur a nad kleštinama 35 cm vaty)

nestěžuju si a zimní topná sezona mě stoji 2 m3 dřeva. o 0 kWh ze sítě, ostatní pokryje FVE a klimatizace s rekuperací a dohřevem

Hodně štěstí při výběru vhodné nádrže

[lz1]

2x 500L je najviac čo do uvažovaného priestoru asi dostanem - dole úzkymi schodmi do pivnice, zákruta 90°, druhé dvere, zákruta, taká divná chodbička, dalšia zákrutam dvere 70ky a zákruta do cieľovej miestnosti. Rád by som objemnejšiu, ale bez masívneho búrania by to nešlo. Vyššie straty kvôli väčšej ploche určite budú, preto sa utešujem tým, že aspoň to bude trocha ohrievať strop/podlahu nad tým...
Kombináciu fototermiky a FV uvažujem preto, lebo orientácia plochej strechy (sklon cca. 5°) je síce priaznivá, ale plocha obmedzená. Uvažujem kopírovať sklon strechy, menej priaznivý sklon by mohol sčasti vykompenzovať väčší počet panelov. Chcel by som použiť fototermiku, lebo pri ktorejsi konzultácii si pamätám poznámku, že na dosiahnutie obdobnej teploty FT voči FV by som si vraj mohol vystačiť s menším počtom panelov (údajne zhruba tretina)...

[unicast]

Nahřívání nad 60°C způsobuje nadměrnou tvorbu vodního kamene

Mám katexový zmäkčovač vody a zohrievam vodu v bojleri na 75°C. Vodu zmäkčujem zo 14 na cca 5°dH. Mysliš, že kameň sa nadmerne vytvára aj pri takej mäkkej vode. Bojler mam 4 roky a zatiaľ som ho nemal otvorený. Trochu začínam mať obavy, či ho kvôli prípadnému kameňu vôbec aj otvorím.

Z měkké vody se kámen vytvořit nemůže, protože tou tvrdostí jsou myšleny právě rozpuštěné vápenné a hořečnaté soli, které se pak vysrážejí. Pokud tam nejsou, nemůžou se vysrážet. Naopak katex není dokonalý a tvorbu usazenin jen omezuje.

[cipis]

Podle toho, co tu uzivatele psali, tak fototermika dava "vic" akorat pro primem slunku. Ale jakmile je neco jineho nez uplne jasno, tak to jde do kytek a fotovoltaika to s prehledem valcuje.
Jeden kolektor ma mozna smysl akorat pro duchodce v tom nzulight, ale v takovem to projektu pochybuji.
Ve vysledku bude vzdycky nekde neco chybet. Pochopil bych zapojeni uz existujiciho systemu, co na strese bezi x let, ale jit do noveho?

Jak mas tu strechu velkou, jaka je orientace?

Chcel by som použiť fototermiku, lebo pri ktorejsi konzultácii si pamätám poznámku, že na dosiahnutie obdobnej teploty FT voči FV by som si vraj mohol vystačiť s menším počtom panelov (údajne zhruba tretina)...

[Diablo1st]

Iz1: o akej FVE uvažuješ? Či by fakt nestálo menej spraviť veľkú FVE ako kombinácia fototermiky a fotovoltiky.

[Kostěj]

...že na dosiahnutie obdobnej teploty FT voči FV by som si vraj mohol vystačiť s menším počtom panelov

Ano, ale. Platí to v létě, když je teplo a hodně svítí. Jenže to bývá tolik tepla, že člověk neví, co s ním. Ale pokud je kolem 10°C a po obloze se honí mraky, má termika problém: Než se panely ohřejí a řídící jednotka sepne oběhovku, přijde mrak a panel zase pomalu chladne. Čím je venku chladněji (a ještě fouká vítr) a čím je teplejší voda v bojleru, tím je to horší. Když jsem k termice pořídil první FVE, psal jsem si denní výrobu tepla a elektřiny v kWh. Přes léto vedla termika, ale podzim-zima-jaro dala víc fotovoltaika (7m2 termiky / 10m2 FVE). Ale rozhodnutí je na vás: vaše peníze, vaše volba.