Fórum MyPower.CZ

Pěstování plodin ,pomocí hydroponích systémů,může pomoci ke zvýšení soběstačnosti.
V podstatě se jedná o pěstování rostlin v substrátu,kterým může být(perlit,keramzit,vata,kokos,...).
Tyto rostliny jsou zavlažovány automatickým systémem(5-6 x denně) a to buďto pomocí kapilár,nebo napuštěním stolu s květináči.
Rostliny tak dostávají průběžně živiny a nechovají se jako klasické rostliny,že v jednu chvíli mají moc živin a vysokou vlhkost(po zalití) a před dalšim zalitím jsou téměř vyschlé.Mají stále plus minus stejnou vlhkost,atd.Díky tomuto jsou schopny daleko rychleji vykvést,dozrát.Tzn.,že když v hlíně vypěstuji papriky za 98 dní ,tak v hydru je to tak za 70 - 72 dní.
V každém případě uvítám veškeré zkušenosti zde zveřejněné a zároveň jestli budete chtít něco vědět ohledně hydroponií pište.Je toho moc .Rád se podělím se svými zkušenostmi.
Takže ať to roste.
Rozvinul jsem toto téma tady,jelikož ještě neťape mylunch.

Poblíž, u Hrušek, u zásobníků státních rezerv na metan, jsou skleníky které pěstovaly na skelné vatě rajčata celoročně. Nevím jestli ještě fungujou, protože Babiš tu zkoupil tč. kde co, ale byl to ukázkový příklad. Dříve tam naháněli hodně včelaře pro opylení, nyní jsou asi hybridy lépe samosprašné a stačí přítomnost proudu vzduchu. Každopádně je to zajímavé téma, otom šoku suchem a namáčením jsem slyšel že se to aplikuje na bonsaje z čehokoli co má dřevo.

Minulej rok jsem vyzkoušel něco podobného a to aquaponii. Nejlépe se tam dařilo okurkám a řetkvičkám. Salát a kedluben se mi moc nepoved. Mrkev vůbec.
Ale myslím, že podobné téma už tu bylo.

Jak píše gupa,lze pěstovat celoročně.Ta vata je podobná skelné,ale není to to samé.Skelná vata odpuzuje vodu a má tím pádem daleko menší schopnost vodu nasát.(vata na hydroponie má několikrát větší nasákavost).
Jinak při celoročním pěstování je třeba rostliny dosvicovat umělým světlem.Záleží v jaké fázi se nacházíte(růst,květ a plod) a podle toho se volí i světelné spektrum dané (zářivky,sodíkové výbojky a dnes už i ledky).
Na tu mrkev jste použil keramzit?
U kořenové zeleniny si myslím,že nejvhodnější bude perlit smíchaný s kousíčky hydr.vaty.Prodávají se na malinké kousíčky.Nebo kokos.
Dle použitého "substrátu" se volí i hnojiva.

Používám jen keramzit 8-16mm. Zeleninu jsem tam naházel jen tak nějakou. Jde mi víc o to maso co roste dole
Letos zkusím i papriky a nějaké to rajče. Nejdřív musím vyrobit pořádný květník.

Ta vata nebyla nic zvláštního, prodává se v blocích a je to taková našedlá a tvrdší, typuji že dnes se používá na fasády. Dříve se to cpalo do baráku mezi stropy. Chtělo by to určitě padací nůžky na plech protože to bylo na cca 10x15cmx1m profily. Ty se strkají asi do kanálů vzhledově něco jako truhlíky. Má určitě nějaký podíl zpevevňujících složek, bude to normální foukaná technologie kam se přidávají příměsy jako do skla pro zlepšení vlastností. Borax, uhličitany sodné, draselné, prý se do některých vat přidává něco jako formaldehyd, což je významné antiseptikum, což může řešit problém se sepsí. ... Určitě v Brně na Mendelu jsou nějaké práce okolo tohoto.

https://www.google.cz/search?q=pdf+hydr ... z&start=10

Takto vypadá ta rohož,kostka a malé kousíčky té vaty.

Ty obrázky jsou z netu,takže jen pro představu.
Ta rohož je asi metr dlouhá a pasuje do jakéhosi (asi standardního)truhlíku.
Ze spoda rohože se udělají asi po 4 cm šlice(zářezy odshora dolů přes celou rohož) a shora se vyřízne pět křížků ve stejné vzdálenosti od sebe.
Vzniklé trojúhelníky se ohrnou na horu a do vzniklého prostoru se vloží ta kostka se sazenicí.Tím pádem kořeny,které už začínají lézt z kostky pokračují do rohože.
U hydroponií je velmi důležité Ph a Ec.Díky kontrole těchto parametrů je hydroponie rychlejší ve všech fázích(růst,květ,plod).V podstatě rostlině dodáváte pouze živiny,které si kontrolujete.V hlíně je toto více méně složitější,protože hlína sama o sobě obsahuje spoustu zle změřitelných živin a hnojiv.

Mne vyděsil materiál, který srovnával živiny v kupované zelenině nyní a asi před 25 lety. Od té doby nějak na pěstování bakelitu nevěřím. Co já vím co má být v živinách pro kterou rostlinu?

Hydroponie může být zajímavá pro něco, co nikdo nemá vidět..... Já propaguju guerila gardening - ve svém okolí osazuju nevyužité plochy jedlými keři - myslíte si, že dnešní děcka dokážou utrhnout angrešt nebo malinu, na volném prostranství? NE, všechno beze zbytku je tam pro mě.

Asi jsem se špatně vyjádřil ohledně těch živin.Nekontroluje se obsah živin jako takový(kolik procent draslíku,fosforu,...)
Kontroluje se akorát poměr živin ve vodě(to je to Ec).Hnojiva koupíš už namíchané v bio kvalitě.
Například na začátku bude Ec-1,2 a na konci 2,3.Jednoduše řečeno na začátku to bude decka hnojiva na 10 litrů,pak decka a půl a na konci 2 deci.A tím měřákem si změříš jestli namíchaná koncentrace hnojiva je pro danou fázi ok.Samozřejmě když dodržíš poměr,který je uveden v nějaké tabulce na obalu,tak to bude taky OK.To už bude důležitější měřit to Ph.Buďto měřákem nebo papírkem.
Jinak si myslím,že naopak hydroponie je zajímavá pro to,co může každý vidět.
Chystám se letos nainstalovat hydr.systém do skleníku.Chci nasadit papriky( kozí rohy).
A jestli naši "spoluobčané"vietnamské národnosti ,mají rádi hydroponie a umělé osvětlení pro pěstování (toho co nemá být vidět) je to jejich boj.
Já sem rád,že si rosvítím,když jdu na záchod.
Hydroponie je pouze pěstování v jiném prostředí než je hlína s automatickým zavlažováním,...NIC VÍC.

Zdravím všechny pěstitele.
K tématu dodám, že nedávno jsme vydali českou knihu o hydroponii, nyní je k dispozici ke stažení zdarma na http://magazin.specialnizahradnictvi.cz ... hydroponie . Kdo by měl zájem o tuto tématiku, můžete ji dle libosti využít.
za mě je hydroponie skvělá věc, která zpestří koníček nejednomu pěstiteli. Pro někoho možná i cesta k pěstování v budoucnu.
Ať slouží!

Zdarma. Hmm, to se v dnešní době moc nevidí. Za mě palec nahoru.

Ne to funguje podle mne tak, že kniha je vlastně leták s příběhy jak nakupovat určitý výrobek který je nabízen v nějakém odkazu na e-shop. Takže jde v podstatě o lepší leták co lze nalézt ve schránce. Znakem bude absence přesného složení hnojiv, z čeho jsou vyrobeny a receptur na jejich výrobu. V textech těchto typů knih budou překupovat názvy výrobků, nářadí a pomůcek k "vyzkoušení" si hydroponického systému, no a oto jde, utratit přesně u autorů knihy. Něco podobného dělají fabriky s kuchařkami, otevře se taková kuchařka a v každém receptu je nějaký jejich značkový výrobek nutný v kuchyni.

Jsem na to koukal taky až teď. Je to jeden velký PR leták na jeden eshop a jeho produkty. Jenže už mi nejde editovat příspěvek.
Admin by to mohl smazat jako spam.

Jo, dnes mi přišel mail s fotkou nějakého veselého chlapíka as odkazem na jakýsi jejich příběh. Dále ho prý mám rozesílat jako sdílený. Nakonec když se prý chci z newletteru odhlásit, mám kliknout na odkaz níž, jenže on tam žádný není. Takže možná v příštím emailu bude.