Fórum MyPower.CZ

Při mých úvahách jsem se zamyslel, jak zjistit správně skutečnou výrobu FVE. Nejsem si jist, jak se to správně měří, ale předpokládám, že elektroměrem až za měničem ???

Účinnost systému by mohla tedy potom být (proud_z_panelů * napětí_z_panelů) / elektroměr_za_měničem ??

No je více možností a záleží na pohledu každého jednotlivce. Někto měří energii dodanou do bateríí, někdo odebranou z bateríí a někdo až za měničem elektroměrem.
Samozřemě pokud změřím energii dodanou panelama a odečtu energii odebranou z měniče, tak dostanu součet ztrát při dobíjení bateríí a na měniči.
Měření elektroměrem má tu nevýhodu, že v něm není zaznamenaná spotřeba z DC části.

No realny cislo je vzdy az elmer za menicem + elmer DC rozvodu pokud nekdo ma.
Ten vypocet by ti spocital nejakej nesmysle pac U*I je okamzity vykon. A taky by ti vyslo vetsi cislo nez 1 cooz je blbost.

Pocital bych ucinnost tak, ze se sectou vyroby za nejake obdobi z reglu tedy vstup FVE a timto vetsim cislem se podeli mnohzstvi vystupu na elmeru ma menicem.

Takovy cisla nejdou dost dobre delat za kratky obdobi pac to nic nerika. I mesic bych rekl je malo. Idealni obdobi je rok kdy nastanou vsechny druhy provozu FVE ... ono to ma jinou ucinnost z reglu primo do bojleru pres menic prebytky nez energie, ktera se akumuluje.

Já jsem se rozhodl měřit až za měničem. Spotřebu DC větve mám malou. Účinnost celé FV by mne sice taky zajímala, ale není prioritní. Důležité je pro mne množství energie, kterou neodeberu od ČEZu. S tím souvisí i energie do baterií, kterou stejně nakonec proženu měničem.

Takže já měřím výrobu na DC straně pomocí čidla amploc 200A připojeného k micrologu. Abych měl přehled i o výrobě a účinnosti střídače, tak měřím pomocí vestavěných čidel do střídače (mám hybridní střídač STUDER), údaje vyčítám pomocí arduina (studerduino) a pokouším se údaje strkat do nadřízeného dohledového systému (zatím raspberry). no a jako správný fotovoltaický maniak ničemu nevěřím, tak ještě měřím výrobu pomocí elektroměru za střídačem.
Všechny metody jsou dobré a moc se to od sebe neliší.
Nejucelenější a nejpravdivější je microlog, protože mám hodně velkou stálou DC spotřebu (cca 40W). (24 x 40W = 960Wh za den).
Takže mám cca 1 kWh denně DC spotřebu. (modem na internet, router, switch, + všechny hračky arduina, raspberry apod.)

Zdravím ,

no , ja su téměř na druhém konci stupnice přístupu k měření . Výrobu FV odečítám z reglu , výrobu měniče z el. měru , a DC spotřebu na 3,96kWp nemám . Jednou za čas (vspomenu-li si) tak na kus papíru zapíšu čísílka z el. měrů . Starám se především o to aby to jelo co nejdéle nebo-li z DS brat co nejmíň , kolik , kdy a jak to vyrobilo je mi v grafech na prd ... nic proti ajťákům . Určitě se shodneme že čím víc , tím líp .

Elektronům zdar

Ja mam jako logy zatim dva papiry A4 a jednu tuzku kazdeho prvniho opisu stavy elmeru ... FVE, prebytky bojler a DS.

Tak nejak zjistuju ze vlastne vic neni potreba. Pro vypocet uspor jsou to cisla zkreslena. Pac minimalne bojler bych neohrival elektrinou.
Na druhou stranu je celkem jedno kolik FVE vyrobí dulezite je kolik se odebere ze site. Zjistuji ze abych se dostal pod megawatu budu muset dosti rozsirit.

Valc mi měří spotřebu v AC podle dat z AC elektroměrů a reálný proud tekoucí do baterií a DC proud měniče. ValcMonitor mi sbírá data o výrobě z regulátorů a je schopen porovnáním dat z regulátorů i z VALC SDS spočítat efektivitu měniče i ztráty technologie a ostatní DC spotřebu. No a samozřejmě mi to měří i odběr kupované energie, takže mám přehled o míře soběstačnosti, všechno se to zobrazuje i v přepočtu na peníze, takže vzniká i ekonomický úhel pohledu, není-li to tabu

Wagoneer píše:Já jsem se rozhodl měřit až za měničem. Spotřebu DC větve mám malou. Účinnost celé FV by mne sice taky zajímala, ale není prioritní. Důležité je pro mne množství energie, kterou neodeberu od ČEZu. S tím souvisí i energie do baterií, kterou stejně nakonec proženu měničem.

Já se rozhodl stejně, tedy elektroměr za měničem.

ALE ..... ale zajímá mne účinnost systému, protože bych se mohl hodně toho naučit, tzn. lépe spotřebovat. Dělal jsem si vlastní jednoduchý systém měření pomocí RPI a elektroměrů. Snímám data a analyzuji a snažím se co nejvíce snížit maximální spotřebu, či spíše ji rozprostřít.

Moje úvaha se opírá o to, že menší proud, menší ztráty = lepší efektivita systému. Jinými slovy, pokud zapnu 2 rychlovarky v jednu dobu, budou ztráty větší, než 2x rychlovarka zapnutá po sobě. Aspoň v to doufám, ale třeba rozdíl bude minimální.

Proto mne napadlo, jak vlastně kdo měří. Osobně se přikláním k "výroba" = elektroměr za měničem.

No nejlepší je samozřejmě měřit všude kde to jde

Může být menší proud, ale při dostatečném přůřezu kabelů by to nemělo až tak vadit. Taky může záležet při jakém zatížení má měnič nejvyšší účinost.

Jen dotaz na Vata, jak přenášíš udaj z elektroměru do automatu?

dracekvo píše:Jen dotaz na Vata, jak přenášíš udaj z elektroměru do automatu?

Velmi jednoduše - SDS má vyhrazené 4 optické vstupy právě pro SO výstupy elektroměrů. Po HW stránce jde o optovstupy s vlastním napájením, po SW stránce jsou to perzistentní počítadla impulsů a různé metriky - např poměr 1Wh na impuls. Za měničem mám elektroměr a za hlavním jističem DS taky svůj vlastní, takže stačilo jen dovést kablíky. Valc v SDS to jen přeposílá dál, a valcMonitor už s tím dále cvičí- jednak počítá okamžitý příkon, jednak spotřebu za delší časové úseky. Poměrem příkonu měniče v DC a spotřeby v AC pak počítá účinnost měniče. Ztráty na měniči se pak rozpouštějí do DC spotřeby, které mám v průměru 0,7kWh denně, z toho asi tak třetina jsou právě ztráty.
Na tohle vyčíslení ztrát zatím nemám sestavu - vidíte, dobrá inspirace Uživatelé bez DC okruhu by ovšem měli vidět v DC spotřebě právě pouze ztráty měniče a ostatní odběr technologie rozvaděče, tam není co počítat.

Aha, ale to počítám je nějaký průmyslový elektroměr, tj na klasický domovní se asi takto připojit nedá.

Jde o obyčejné digitální 1f elektroměry s velikostí 1M, nekalibrované za pár stovek. Vidíte - já naopak žila v domnění, že impulzní výstupy SO jsou úplně všude, i když u Křižíků bych je ani já nehledala

Impulsní výstupy mají snad všechny elektronické elektroměry, co jsem viděl. Bohužel napojit se na fakturační elektroměr DS je docela problém. Zkoušel jsem to a po sdělení ceny instalace jsem si raději koupil vlastní elektroměr, protože to vyšlo levněji, nehledě k tomu, že fakturační elektroměry mají obvykle horší impulsní konstantu. Ten co mám doma má 100 imp./kWh, kdežto mnou zakoupený ma 1000 imp./kWh

xmasin
Kolik za to chtěli?

Slyšel jsem že klidně okolo tisícovky (za zpřístupnění S0). Samozřejmě se to asi liší podle dodavatele.

Na skutečný výnos panelů bych asi měřil hned výstup ze solárního pole (U+I).

no je otazka k cemu by to cislo co by vyslo za panelama vubec bylo ....

Slyšel jsem že klidně okolo tisícovky (za zpřístupnění S0). Samozřejmě se to asi liší podle dodavatele.

Hm, to mi nepřijde nějak nehorázné - v porovnání s nutností koupit svůj elektroměr a někam ho umístit, předělat rozvaděč atd. Záleží na konkrétní situaci.

honzasl píše:xmasin
Kolik za to chtěli?

Mám pocit, že jsem to spočítal asi na 2500 Kč (ČEZ). Musel bych si sám koupit optický oddělovač, k němu 24V zdroj a instalace stála cca 1000 Kč. Ale to jsou ceny tak 3 roky staré, ale nepředpokládám, že by se nějak výrazně změnily.

ano, cena sedí 1000 za montáž Tebou dodaného optického oddělovače, který ovšem splňuje podmínky (je na white listu) příslušné DS. A pozor, to co platí u SME neplatí u VČE (obě jsou jeden ČEZ).........