Fórum MyPower.CZ

Zdravím všechny,
rád přispěji do tohoto fora. Od začátku bylo snahou navrhnout systém, který bude co nejlépe pracovat a uživatel nebude něják výkonově omezován. Z důvodu zachování velké životnosti bateríí i celého systému = použití co nejmenších proudů - pro nabíjení vybíjení bateríí, bylo zvoleno napětí 48V ( při 10A a 50V lze odebírat 500W, při 20A 1kW atd...), 12V a 24V považuji pro velé proudy za silně nevhodné. Pro 100Ah baterii nepředstavuje vybíjecí a nabíjecí proud do 20A (do 0,2C) žádný problém, dokonce ( dle článku) proudy pod 0,1C působí na baterie regenarativně.
Co je součástí:
4x panel Cannadian solar 30V
4x Acu GEL LONG,12V 100AH - Updated na 8x
2x regulátor nabíjení CXN 40 (Phocos)
1x 3000W(6000W) spřídač)
rozvadeče, nožovka 125A
kabely 2x 10mm pro panely cca15m a 2x25mm pro sřídač cca 4m
Záloha: ČEZ, do budoucna jen invertorová elektrocentrála 900W
Náklady: panely: cca 4x 9000, a cca 10 000 kabely a rozvadeče


Přeji všem krásný den plný sluníčka.

J.

Zdravim, je system nejak zalohovan? Napriklad elektrocentrala / distribucni sit / ... atd .. ?

Zdravím ,
pěkná sestava , já měl také tento aku LONG 12V 100Ah ale cykloval jsem jej 80% a vydržel cca 1,5 roku na soláru
a předtím rok na UPS . teď mám LiFeYPO4 a zaím to vypadá že mě přežijí .
Co všechno napájí ten měnič ? Já mám pro celej dům 2,5kW a zjišťuji že to nestačí .

Elektronům zdar

Ahoj. Tohle se hodně shoduje s mou představou. Nebylo by schéma a typy regulatorů (nepochopil jsem proč jsou 2)? Díky.

Zajímalo by mě jak jsou na tom ty gelovky s max. vybíjecím prodem?
Pokud dobře počítám:
3000/12=250A maximální odběr
250/4 = cca 62 A odběr z jedné gelovky

Když vezmu v potaz účinost, tak jsou gelovky do hodiny prázdné. Má tedy cenu mít 3000W měnič? vždyť na tom si ani nevyperu?

Nebo počítám špatně?

Já bych nebyl tak silně kritický k 12V a 24V systému. Úbytky jsou vzdálenosti přímo úměrné, to je jasné, ale s bateriemi to přece nijak nesouvisí. Naopak čím delší serie napájená jedním regulátorem, tím hůře, protože se může rozbalancovat. Zrovna výše uvedené topologické uspořádání baterií na stojanu není zrovna nejefektivnější. Právě cesta měnič <-> baterie je tou nejkritičtější.

Toul píše:Zajímalo by mě jak jsou na tom ty gelovky s max. vybíjecím prodem?
Pokud dobře počítám:
3000/12=250A maximální odběr
250/4 = cca 62 A odběr z jedné gelovky

Když vezmu v potaz účinost, tak jsou gelovky do hodiny prázdné. Má tedy cenu mít 3000W měnič? vždyť na tom si ani nevyperu?

Nebo počítám špatně?

Tak silný střídač se vyplatí. Jde hlavně o špičkové odběry.

Pokud jde o praní, tak já na 4x200Ah peru když svítí slunce tj. + min. 500W a je to jen krátký zákmit při nahřívání na nějakých 24.6-24.8V (mám 24V systém). Samozřejmě zde by se zdvojnásobení kapacity baterií hodilo. Ostatně mě taky .

Toul píše:Zajímalo by mě jak jsou na tom ty gelovky s max. vybíjecím prodem?
Pokud dobře počítám:
3000/12=250A maximální odběr
250/4 = cca 62 A odběr z jedné gelovky

Když vezmu v potaz účinost, tak jsou gelovky do hodiny prázdné. Má tedy cenu mít 3000W měnič? vždyť na tom si ani nevyperu?

Nebo počítám špatně?

Ten proud 62A je při odběru 3kW. Pračka neodebírá max. výkon po celou dobu praní. Běžná dnešní pračka odebere pro 1 vypraní asi 1kWh a trvá to asi 2 hodiny. Takže to veme z baterek asi 25%.

Souhlasím že baterky nejsou uspořádány zrovna nejlépe, nejenom kvůli délce kabelů ale i s ohledem na možný rozdíl teplot u podlahy a u stropu, když jsou v sérií, může to urychlit rozbalancování.

Gmouse píše:Nebylo by schéma a typy regulatorů (nepochopil jsem proč jsou 2)? Díky.

Patrně proto, že je to 48V systém a použité regulátory jsou na 24V.

Budu asi vypadat jako lama, ale jak zapojím 2 regulatory 24V aby nabíjely 4 baterie v serii?

Gmouse píše:Budu asi vypadat jako lama, ale jak zapojím 2 regulatory 24V aby nabíjely 4 baterie v serii?

Jeden napájí dvě baterie, druhý také dvě. Tam kde je tato dvojice baterií spojená, tam jsou spojeny i regulátory. Samozřejmě mohou se vyskytnout problémy se zeměním, to už záleží na topologii obvodu a typu regulátoru.

Tak nějak jsem tušil, že to asi tak bude, ale spojení těch regulátorů si moc dobře představit neumím. Zřejmě asi opravdu záleží na konkretním typu.

Pro doplnění:
regulátory jsou 12/24V Phocos.
Zapojení je jednoduché:
- 2 panely paraelně a pak celé v sérii z té sériové kombinace je vyvedený střed. Na výstupu ze střechny jsou 3 dráty. 0V, 30V a 60V.
- regulátory jsou zapojené tak, že jeden přerušuje 0V (zeměné+) a druhý přerušuje 60V (zeměné -) tedy vyvedený střed je bez přerušení a zároveň se hlídá každá dvojice baterií zvášť.


J.

Můžu se zeptat proč zapojení s TS-3000 a 2 x Phocos. Nevyšlo by levněji vypustit ty regulátory a použit TN-3000?

Zdravím všechy,
je zajímavé sledovat různé příspěvky na foru, které si ani pořádně nepřečtnou úvodní článek. Zkušenost ï z provozu: odběr se pohybuje kolem 3A, při zapnutí občas skočí na 10A. Provozování stídače na 50V je prostě paráda, asi jsem příliš dimeznoval přívodní kabely (25mm2) stačila by klidně 16. Takže 100Ah LONG provozovaný na max. 33% kapacity (30Ah), vydrží dost dlouho nabitý i (snad) několik let, teoreticky 1000 cyků, protože se vybije jen trošku a už je pak noc. Kamarád má 24V verzi a už to prostě není ono. 12V už raději ne, příliš velké proudy nejsou na baterie vůbec vhodné. Telekomunikace prostě vědí, proč používat 48V, i když mám výhrady na zařízení se zeměným +.

Gmouse píše:Můžu se zeptat proč zapojení s TS-3000 a 2 x Phocos. Nevyšlo by levněji vypustit ty regulátory a použit TN-3000?

Regulátory jsou dva, aby se hlídal jen pár baterií. Tedy po 24V. Ze skušenoustí z IT prostředí je lepší více krabiček, než vše v jednom.

Přiznávám že jsem v tomhle oboru "lama" a asi mi něco uniklo. Každopádně děkuji za odpověď.

BTW: já mám v práci 3 osmiportové switche a byl bych raději kdybych měl jeden s 24mi porty.

Tohle vlánko asi nikdo nečne, nevadí. Regulátory jou 2 a jsou nezávislé na střídači. Dobře se nastavují, brání rozbalancování baterií a výpadě rozbití či navýšení je zbytek zařízení funkční. (střídač ovládá jen 48V a baterie se mohou rozbalancovat). Už vše funguje, první vyrobené kWh.
Doplním ješte schéma zapojení:
PS pro šťouraly: baterie jsou připojeny lankem 25mm2 a mají vybíjecí proud 2000A, odpor 4 mOhm, proto mi nevadí zemění panelů přes dvě baterie.

Zdravím, na ČEZ přepínáte skutečně takto jednoduše jedním stykačem? Nedovedu se v této oblasti rozhodnout - zda-li automatiku přes stykač nebo ručně přepínačem. Díky

Můžu se zeptat jaký stykač jste použil? Teď budu dělat jeden systém, tam jsou normálně 3 fáze z rozvodní sítě a chci to udělat tak, že dám třífázový přepínací stykač který bude řízen napětím z výstupu ostrovního střídače, které bude taky přivedeno na všechny tři přepínané póly (takže v "režimu střídače" budou všechny 3 fáze paralelně, není tam žádný 3F spotřebič ani zásuvka tak to nevadí) a to bude přepínat na výstup do domovního rozvaděče. Jakmile vypadne napětí ze střídače (z jakéhokoli důvodu) tak stykač přepne sám na ten třífázový přívod z rozvodní sítě ..
Akorát nevím jestli existuje třífázový přepínací stykač řízen 230V napětím? Na netu nemůžu takový najít .. jsem spíše do slaboproudu . poradí někdo?

Jirka7 píše:Tohle vlánko asi nikdo nečne, nevadí. Regulátory jou 2 a jsou nezávislé na střídači. Dobře se nastavují, brání rozbalancování baterií a výpadě rozbití či navýšení je zbytek zařízení funkční. (střídač ovládá jen 48V a baterie se mohou rozbalancovat). Už vše funguje, první vyrobené kWh.
PS pro šťouraly: baterie jsou připojeny lankem 25mm2 a mají vybíjecí proud 2000A, odpor 4 mOhm, proto mi nevadí zemění panelů přes dvě baterie.

Jak koukám na to schéma zapojení, tak jestli to chápu správně, tak společný vodič vedoucí od panelů má menší průměr než vodiče, které společné nejsou. Pokud se nepletu, tak by společný vodič měl mít naopak průměr dvojnásobný.
P.S.: Zkuste prosím volit méně konfrontační tón. Konstruktivní diskuse není žádné šťouralství.