Fórum MyPower.CZ

teeeeda .. tomu rikam diskuze Zitra jeste pridam pretlakovy ventil a mrsknu sem nove fotky s upravami pokud to stihnu ...

mypower.cz píše:teeeeda .. tomu rikam diskuze Zitra jeste pridam pretlakovy ventil a mrsknu sem nove fotky s upravami pokud to stihnu ...

ano diskuze to je vlákno funguje pojistné ventily dva pro každý bojlér jeden a za kohouty čerpadla prosím bacha na tu integrovanou zpětnou klapku v nich tu musíte vindat jinak to nebude fungovat.klapku na vstupu už vzdávám jinak mi tady asi ukamenují

Ad speceny termostat - vicemene na ostrovnim systemu paradoxne bezpecnostni vyhoda, ze jsem omezen kapacitou baterii Mozna driv dojdou baterky, nez by se stihl nebezpecne zvysit tlak. I kdyz jeden nikdy nevi ale spocitat se to da. Trojani proste vic nez 5kwh nedaji a moje FVE v lete vic nez 8kwh neda. No jako zase neni to malo

mypower.cz píše:S tema trubkama bilyma plasto/hliniko/plastovyma se dost dobre pracuje, vrele doporucuju - pan v obi rikal, ze se to zatim moc neprodava, mozna to nikdo nezna. Taky jsem vubec netusil ze neco takoveho existuje. Kdepak rezani zavitu na kovovych trubkach, kdepak svarovani, toto je uplne o necem jinem.. Parada. Odted jsem zas o cosi chytrejsi.

ty trubky a přechodky na kov - co to je a jak to funguje? Jak to těsní? Jak se to řeže? Dík.

http://www.alibaba.com/product-gs/58053 ... _male.html

Reze se to zahradnima nuzkama.

Vevnitr se zkosi hrana nozikem...

http://www.tzb-info.cz/277-plasto-hlini ... i-a-sanitu

kybos píše:

abrams píše: Takže o co tu de ?

Jde o stav, když se připeče termostat, pak je každá expanzní nádoba malá.

Od toho je v systému přetlakový, bezpečnostní, havarijní a nevím jak se nazývá jedna a ta sama součástka. U tlakových nádob revidovatelná.

goodbie píše:už vzdávám jinak mi tady asi ukamenují

Nevzdávej, jen změň emoce za argumenty. Abrams to spočítal, doplním popisem.

Pokud nepoteče voda z "kohoutků", bude všude stejný tlak a zpětný ventil jen tupá součástka bez funkce.

Mohou nastat tři stavy:
Budu ohřívat.
Pustím teplou vodu.
Pustím studenou vodu.


Pokud budu ohřívat, voda se roztahuje a to tak, že rychlostí vypočtenou abrams ASI 0,3 deci za hodinu. Tento roztažný efekt zpětný ventil do činnosti neuvede.

Pustím -li teplou vodu tok vody je ve směru průtočném. V činnosti zcela určitě nebude. Jediné co způsobí a to tak, že negativně, zvýší ztráty. Jelikož zobrazované čerpadlo není žádný dravec, již tak malý průtok, bude ještě menší.

Pustím studenou vodu. V tento okamžik poklesne tlak v systému a zpětný ventil se uvede v činnost (snad) a zabrání posuvu vody v potrubí zpětným směrem, a dovolím si odhadnou 10 cm. Při zastavení poklesu tlaku, zase zpět.

Krom zvýšených nákladů, minimálně jednoho spoje navíc a zhoršení funkce je jiný přínos tak minimální až zanedbatelný, že jen dosti značný pitomec by si jej namontoval.

Zajímal by mne odhad lidí zde z fóra - jakou budou mít životnost gumové(?) (EPDM) O kroužky v té přechodce na kov? (nemyslím to nijak špatně, prostě mne zajímá životnost takovéhoto řešení) Je nějak zabráněno kontaktu hliníku z trubky a té mosazi či bronzu, či co to je za materiál té přechodky?

brumlaj píše:Zajímal by mne odhad lidí zde z fóra - jakou budou mít životnost gumové(?) (EPDM) O kroužky v té přechodce na kov? (nemyslím to nijak špatně, prostě mne zajímá životnost takovéhoto řešení) Je nějak zabráněno kontaktu hliníku z trubky a té mosazi či bronzu, či co to je za materiál té přechodky?

Z velkého nadšení nad rychlým řešením podporované lenosti jsem několik propojů tímto způsobem udělal na radiátorech topení.
Pokud nemá protikus dostatečnou dosedací plochu, a to v současnosti nemá kupodivu žádný, tak je jen otázka času, kdy to celé zrezaví. On ten spoj viditelně neteče, droboulilinoučko nepozorovatelně prolíná a to je cesta do pekěl. Takovéto propoje se mi krajně nepovedly. Jde jen o mé naprosto amatérské spojování a závěry.

Zdravím ,

trubka je viditelně tří-pášťová - vrchní mléčný plast , hliník a vnitřní polo-mléčný plast ani voda (či jiné médium) ani mosaz fitinek nepřijde s tím hliníkem do stytu . Ony O-kroužky by měli vydržet dlouho , protože jsou v úplné tmě - na světle se rozpadají .

Střídači , srazil (udělal náběh) jsi při instalaci vnitřní hranu trubky ? Jestli nee , to bude důvod proč to prolíná - ostrá hrana trubky při nasazování zřejmě poškodila O-kroužky , takže pořádně netěsní .

Elektronům zdar

abrams píše:Střídači , srazil (udělal náběh) jsi při instalaci vnitřní hranu trubky ?

Je to velmi zajímavé, ale já s touto technikou před asi 15 roky udělal svůj celý dosti velký dům. Byl jsem z té techniky nadšen. Přijít jak elektrikář se srolovanou trubkou na rameni a škatulkou fitinek, no jak telenovela. Kupodivu se toto mnoho do dnešních dnů nerozšířilo. Nevím proč. Jedna skutečnost mne převelice srala. Jak to bylo namotany v tom klubku, tak ten konec po uřezání byl vždy trošičku nahlej. No a nastal boj. Buď tomu trošičku nahnout konec rozžveknutím, nebo ta nechat tak a smířit se blbým nasazením. Nenašel jsem k tomu vztah.

U druhého domu jsem po předchozích špatných zkušenostech přešel na svařovaný plast. Když už nic jiného, alespoň to nerezaví.

Co se alpexu tyce tak z nej mam udelano cele topeni i plyn (momentalne odpojen). Nemam to teda sroubovany ale lisovany. Tuto cestu jsem zvolil po konzultaci s nekolika topenari a zadny me nezrazoval tak to snad nebyla chyba.
Hlinik je tam jako kyslikova bariera proto pouzito na topeni. PPRkem pry dokaze kyslik proniknout.
Co se me tyce vodu bych v tom nedelal. Zda se mi to komplikovane a pochybuji ze je to levnejsi nez svarovany PPR.
Na PPRku jsou nejdrazsi zastriky a ventily. ikdyz v male dimenzi to neni tak hrozny.

to stridac: kdyz to u me delali tak jsem se dival na lisovaci fitinky. Po ustrihnuti se trubka nasune na trn, ten to predpokladam srovna a pote do fitinky. Tento postup s pomerne velkou lisovaci silou zajisti srovnani trubky.

No ty závity na alpex je pěkný ranec. Pro podlahovku kdy potřebuji pár konců pro společné vyrovnávání tlaků (ty skříňky s měřáky), tak to by šlo, nevím jaká je oproti PPR roztažnost, ale stím kyslíkem mi to moc nejde do hlavy, protože kyslík má svou třídu materiálu jako slitina pro pro tlakové láhve na svařování proto, že prostupuje vším. V podstatě kvůli vyrovnávání tlaků nejde jen tak procházení kyslíku zamezit žádným materiálem co mi je známo. Takové ty komerční chytáky, moc jim nevěřím. A jestli podle diskuzí po dvaceti letech zhnije kotel nebo železný radiátor, nebo železná trubka, tak stím bych si hlavu nelámal, jestli jde o nějakou extremní korozi, tak tu bych hledal v galvanickým článku kvůli použití materiálů. Co vím, stačí dát k mědi zinkové koleno, nebo nějak použít hliník v systému a nemusí to vydržet ani dva roky.

abrams píše:ani voda (či jiné médium) ani mosaz fitinek nepřijde s tím hliníkem do stytu

opravdu ani na čele řezu té trubky? Vždyť je čelo tlačeno proti mase přechodky při dotahování maticí za pomoci svěrného kroužku. Nebo mám moc bujnou fantazii?

brumlaj píše:opravdu ani na čele řezu té trubky?

Principem těsnění u těchto spojů je "stlačený" o kroužek. To čelo trubky netěsní v žádném případě. Jedno je nezvratitelný fakt. Šroubovaný spoj je vždy nějak netěsný.

to gupa: nejsem chemik ani fyzik. klidne je mozne ze kyslik prochazi vsim. Asi je to o mnozstvi nebo alespon jsem to takto pochopil ze PPR kem projde kysliku vize nez medi alpexem ...
Kdyz jsme doma meli topeni z otevrenou expanzkou nahore tak voda byla cerna a znacne smrdela. Udajne toto zpusobuje kyslik. S tlakovym systemem je i po nekolika letech cista a smrdi mnohem mene a hlavne se to v podstate nezavzdusnuje. Ze neco shnije je podle me normalni stav vse ma nejakou zivotnost i kus zeleza jako je kotel.
PPR ma proti alpexu mnohem vetsi roztaznost videl jsem to na vlastni oci. Ale toto lze resit a presto se PPR nepouziva ani na nizkoteplotni topne systemy ktere behaji mnohdy i pod 50C.

Pro zajimavost 1" PPR zastrik ma kritickou teplotu cca 150C Pri nejakych 2,5atm pak dochazi k destrukci. Bohuzel vyzkouseno lidskou chybou...

Ono to není tak jednoduché stím prostupem, obecně vzato tlaky se vyrovnávají, jdeli otlak kyslíku ve směsi vzduhu, také se vyrovnává. Pokud má potápěč kyslíku moc, musí si přimíchat helium k dýchání, pokud má horolezec kyslíku pro své tělo málo musí dýchat vzduch s větším podílem kyslíku nebo čistý kyslík. A oto jde, máme tu prostředí před trubkou, trubku a vnitřek trubky. Jak vnějšek, trubka tak i vnitřek obsahuje nějaký podíl kyslíku. No a Alpex prý funguje tak, že kyslík vytvoří na hliníku oxid a prý jde o ten oxid který je pro kyslík hůře propustný. Dále se používaní uhlíkové nánosy pro PET lahve, hlavně na pivo, kam se kyslík také tlakem dostane a pivo se kazí dříve než je lhůta. Takže by podle těcchto zdrojů by stačilo polepit PPR alobalem. Až se vyčerpá kyslík z PPR který přejde do ohřívané vody, tak další se znějšku už nedostává a vznikla tak kyslíková bariéra.Také nejsem chemik, ale ke svářečce mi nechal plynař kyslíkovou flašku na argon, byl vyláchlá, ale přesto až třetí náplň argonu byla čistá. Prostě ten kyslík se dostal do argonu a vařilo se stím jak s prskavkou.

Dobrý den.

Kamna už jsou asi zapojená, ale přidám také svůj pohled k tomuto tématu, protože něco takového vymýšlím pro rodiče mé drahé ženy. Zapojení využívá termostatického ventilu, který nepotřebuje žádnou elektřinu pro svou funkci a dále hlavně nevyžaduje žádnou činnost uživatele, vše by mělo výt automatické.

1) Když se topí v lázeňských kamnech, přednostně se odebírá teplá voda z kamen.

2) Když teplá voda z l. kamen nestačí, ventil přimíchává teplou vodu z bojleru, do kterého vstupuje předohřátá voda z l. kamen.

3) Když se v kamnech netopí, vše jde z bojleru a vstupuje do něj voda z kamen alespoň přihřátá na pokojovou teplotu.

4) Když se netopí, ani není voda v bojleru, no tak inu teče studená.......

Celé je to obšlehnuté z katalogu ventilu ESBE, který se dá stáhnout. Správné by bylo doplnit to o další směšovák, který by zabránil případnému opaření, ale to už je vkusu každého soudruha.

Zároveň toto řešení nevylučuje přidání běhového čerpadla, jak již bylo řešeno. Vyžadovalo by to asi ale i nějaké zpětné klapky.
Ke stažení zde, strana 131:
http://www.esbe.cz/download/catalogue_2 ... 3_CZ_4.pdf

střídač píše:

brumlaj píše:opravdu ani na čele řezu té trubky?

Principem těsnění u těchto spojů je "stlačený" o kroužek. To čelo trubky netěsní v žádném případě. Jedno je nezvratitelný fakt. Šroubovaný spoj je vždy nějak netěsný.

Původní dotaz zněl zda a jak je zamezeno kontaktu hliníku s mosazí/bronzem.

brumlaj píše:

střídač píše:

brumlaj píše:opravdu ani na čele řezu té trubky?

Principem těsnění u těchto spojů je "stlačený" o kroužek. To čelo trubky netěsní v žádném případě. Jedno je nezvratitelný fakt. Šroubovaný spoj je vždy nějak netěsný.

Původní dotaz zněl zda a jak je zamezeno kontaktu hliníku s mosazí/bronzem.

Zdravím ,

odpověď zní ne . Na dně mezikruží fitinky kam je dotlačena trubka je plastový kroužek zamezující tázanému kontaktu .
Na obrázku Adminem zveřejněném výše vidět není , ale ukazuje na něj šipka s popisem "Insulator" .

Nic není na věky ... ani PPR , ani Alpex , ani měď , ani ocel a ani my .

Elektronům zdar