Fórum MyPower.CZ

LIX píše:Prečo radšej nekúpiš články rovnakej kapacity a nepospájaš to sério-paralelne?

Protože bude mít paralelně pospojovane baterie sériových článků, může dělat za běžného provozu údržbu jedné sady, kterou odpojí a klidně ji může rozebrat, aniž by došlo k blekovému outu.

lopez píše:Zdravím

Vzhledem k tomu, že plánuji rozšíření kapacity aku LiFePo a chci zůstat na 12V, rád bych se zeptal, jaká je praktická zkušenost s provozováním dvou paralelně zapojených baterií článků LiFePo. Nedochází k nějakým nežádoucím jevům, jako např. přílišnému rozbalancování článků?

Konkrétně bych rád spojil dva packy 4x160 Ah a 4x200 Ah. Rád bych mezi ně též dal pojistku, pro případ, že by náhodou nějaký článek klekl. Doporučíte nějaký konkrétní produkt?
(měnič 1500W stabilních, 3000W špička)

Předem děkuji za rady
L.

P.S. Pokud se toto téma na foru řešilo jinde, tak se omlouvám, ale nenašel jsem.

Pokud dáš pojistku do každé sériové sestavy článků, pak tato pojistka Ti bude sloužit jako vyrovnávač proudů (její odpor je o x vyšší, než součet vnitřních odporů článků). Čímž odstraníš problém o kterém píše kodl69 v příspěvku níže. Nevýhodou je nutnost balanceru na každém článku - tedy 8 ks. Něco za něco. No a pokud vytuníš odpojení slabší sestavy při podbití (bistabilní relé), tak jsi schopen využít plnou kapacitu nejslabších článků z každé sestavy......

paralelní spojení různých kapacit není problém, spíš to chce od stejného výrobce, aby měly podobný poměr vnitřního odporu ke kapacitě, tj. aby si při nabíjení a vybíjení rovnoměrně, dle kapacity, rozdělily proud. Při paralelním provozu A123 a winston se při větší zátěži víc odebere z A123, která má menší kapacitu a potom se to vyrovnává proudem mezi bateriemi, takže to není úplně OK.

gupa píše:To mne také stále vrtalo hlavou. Na jediné naco jsem došel je, že by byla nějaká vybíječka s logem na jednotlivý články, ta vybíječka by přepouštěla proud do odporů a podle velikosti odporů a napětí článku by se určovalo jak seskládat články vyšší kapacity k sobě a propojit je do série. jak je seskládat nevím. U NiCd mi to vychází, že by slabší článek byl kombinovaný se silnějším bez obav. Dokonce může být i jeden článek seskládán z více typů nicd článků. U olova nevím ale určitě to není dobré protože dva články mohou mít jiný stupeň nárustu sulfátu, takže jedině stejné a nové. A u lithia si to nedokážu ani představit co by to mohlo dělat, protože elektroda je amorfně nanesena na jakémsi plechu a když je zoxidovaná styčná plocha a afinita mezi plechem a elektrodou klesá, tak nevím jak se proudy mohou přelévat ze strany na stranu.

Uff, to je na mne vyšší dívčí. O přelévání jsem uvažoval pouze při spojování dvou baterií článků o nestejném napětí, ale na to mi soused odborník řekl, že "to se spojí přes odpor". Naštěstí mi vysvětlil, že nejde o odpor úřadů ani široké veřejnosti, ale že něco donese z práce. Další možnost nějakého většího přelévání mne napadla při zkratu nějakého článku a následném snížení napětí takto ochuzené baterie. Což bych právě řešil pojistkou.

gupa píše:Asi bych nějaké slabé série ani nepropojoval, protože trpí více slabších článků než u zapojení články propojit paralelně a potom do série. A u 12V a 3000W na straně 230V, je odhadem nějakých 250 A, takže i pro LiFePO bych takový proud viděl jako přijatelný u kapacity někde 1000Ah/12V. Pod touto hranicí to vidím, že pod kontakty ty plechy na kterých drží elektrodová hmot prostě hoří a za chvíly se odlepí a baterie rychleji změkne.

K elektrárně připojuji zátěž max. 1400W a to ještě jen velmi zřídka. Běžný provoz tak do 500W. Takže o proudech 250A se mi ani nezdá (tedy jen v horrorových snech o zkratu regulátoru).
Jinak v sadě 160Ah jsou všechny články zatím v pořádku, v provozu tak 4 měsíce. Podle sobotního testu kapacity mám k dispozici 188 Ah. Sada 200 Ah bude nová a doufám, že články budou v pořádku.

brumlaj píše:Protože bude mít paralelně pospojovane baterie sériových článků, může dělat za běžného provozu údržbu jedné sady, kterou odpojí a klidně může rozebrat, aniž by došlo k blekovému outu.

Díky. Tedy existuje i technický důvod a ne jen má blbost.

brumlaj píše:Pokud dáš pojistku do každé sériové sestavy článků, pak tato pojistka Ti bude sloužit jako vyrovnávač proudů (její odpor je o x vyšší, než součet vnitřních odporů článků).
Nevýhodou je nutnost balanceru na každém článku - tedy 8 ks. Něco za něco. No a pokud vytuníš odpojení slabší sestavy při podbití (bistabilní relé), tak jsi schopen využít plnou kapacitu nejslbších článků z každé sestavy......

Díky. To jako propojit články pojistkami typu http://eshop.neosolar.cz/pojistka-pro-f ... y-200a-32v? Myslel jsem, že dám pojistku až mezi bloky.
Pro každý blok mám balancér UN4-UTP 4x7,5A. A odpojování AC při podbití mám řešeno pomocí Cell Logeru a relátek.

kodl69:
Díky. Obě sady jsou Winston.

každé sériové spojení článků nechť má jednu pojistku kdekoli v sestavě - bacha na balancéry, ty musí jít vždy přímo na článek. (tedy celkem 2ks, nebo 4 ks - 2 + a 2 - pokud chceš mít jistotu ochrany proti spojení něčeho s něčím, netřeba pojistka ke každému článku) Takže ve variantě 2 pojistky budou tyto pojistky například v kladné větvi každé sestavy a spojení bude z pohledu baterií až za těmito pojistkami (pojistku můžeš použít jako odpínač sestavy za plného provozu druhé sestavy článků, který bude mít také svou -tu druhou- pojistku).

brumlaj píše:každé sériové spojení článků nechť má jednu pojistku kdekoli v sestavě - bacha na balancéry, ty musí jít vždy přímo na článek. (tedy celkem 2ks, nebo 4 ks - 2 + a 2 - pokud chceš mít jistotu ochrany proti spojení něčeho s něčím, netřeba pojistka ke každému článku)

Jasně, už chápu. Díky. Teď ještě jakou? Nožovou? Trubičkovou? Nějakou jinou? Zkušenosti s tím nemám, tak abych nezapojil něco nevhodného.
Omlouvám se, elektrovzdělání nemaje teď otravuji.

typ co jsi psal je o.k., max. proud si změř při plné zátěži. Pojistka chrání proti zkratu, takže klidně těch 200A. Akorát mi připadá drahá, zde na ešopu je za 55,- v českých a ani to není ještě zdaleka v ČR nejlevnější.

Super. Mockrát děkuji.

Jo a neomlouvej se, proto to tu existuje. Kdo se učí, neprohloupí. Možná jsem to dostatečně nezdůraznil - ochrana proti podbití každého článku je nutnost. (např. 2x cellog) A vypínat při vybití libovolného článku!

... a este myslim davat pozor na to, aby kvoli ochrane regulatora system neodpojil baterie skor, ako odpoji vstup z panelov - regulator bez panelov sa moze poskodit. Dobre hovorim?

brumlaj:
CellLog tak mám nastavený a naposledy v sobotu vypnutí ozkoušeno při kapacitním testu baterie. Tuším, že tam mám vypnutí při 2,9 nebo 3 V/článek. Teď ještě nechat udělat další soustavu relé pro druhou sadu článků. CellLog k ní už mám objednaný.

ixo:
To je pravda, ale automatické odpojení panelů nemám. Jen manuální vypínač.
Budu si to muset hlídat sám. Kdybych nějakým nedopatřením systém přetížil, odtavil pojistky a tak odpojil baterie od regulátoru, okamžitě bych to poznal a mohl rychle skočit odpojit panely.
Pokud by k odtavení pojistek došlo při kleknutí některého článku a následném přelívání proudu v době, kdy bych nebyl doma, pak bych musel EPsolar oželet. Což bych asi přežil bez větších následků na duši.

ixo píše:...regulator bez panelov sa moze poskodit. Dobre hovorim?

Regulátor bez panelů je bezpečný, horší je to s regulátorem bez baterie nebo bez zátěže na výstupu s připojenými panely.

Chcel som napísať "regulátor bez batérií", samozrejme.
Keby som to riesil automatizovane, tak najskor asi tak, ze ako prve by som odpojil panely a cez casove rele po chvili samotne baterie.

brumlaj píše:každé sériové spojení článků nechť má jednu pojistku kdekoli v sestavě - bacha na balancéry, ty musí jít vždy přímo na článek.

Mimo téma:
Uvědomil jsem si, že mám - k balancéru i - k Cell Logu napojeno až za bočníkem k BMV, tedy ne přímo na článku. To asi není dobré, co?

na bočníku je úbytek napětí, který se přičítá/odečítá s napětím článku, takže není to správně, ale dej pozor aby Ti spojením zemí různých zařízení netekl jimi proud místo bočníkem..... Mohlo by Ti při těch proudech něco hořet......

Díky za odpověď.

Baterie sa daju zapojit paralelne bez toho aby sa navzajom ovplyvnovali, problem je len ten ze je to dost nakladne.. teda este sa mi nepodarilo zistit ako vyrobit lacnejsie zariadenie ktore by to umoznovalo.
Daju sa pouzit diody na velke prudy, ale maju velky ubitok napatia (0,4V a pod) lepsie by to bolo cez MOSFETy ale tam neviem presne zapojenie aby si baterie nikdy medzi sebou nevymienali potencial. Mozno niekto zbehlejsi v elektronike bude vediet.

victron energy predava zariadenia na to urcene
http://www.victronenergy.com/battery-is ... -isolators
-maju izolator baterii kde je mozne nepatrnym zvysenim napatia z regulatora nabijat aj 3 sady baterii (nepatrne zvysenie o pokles napatia na tranzistoroch 0,03V)

http://www.victronenergy.com/battery-is ... -combiners
-a maju aj kombinator ktory je ale stale cez schottkyho diody a pokles napatia je velky (0,4V), mozno aj to by slo nejakym sposobom spravit cez tranzistory..

kazdopadne tiez riesim tento problem ze mam este stale olovo ktore ma nejakych 80Ah a nove ktore ma 275Ah a skratka rad by som vyuzil este aj tych 80Ah kym baterie nieco vedia drzat..

rad bych se zeptal na jednu vec ohledne paralelniho pospojovani baterii.
Je li 24V system skladan z 2kusu 12V baterii v serii a na tento 24V celek paralelne napojene dalsi stejnym zpusobem, tak zda je dobre propojit i stredove poly mezi bateriema aby byla jakoby kazda 12V baterie take paralelne ?
Nevim zda se mi povedlo spravne popsat, tak prikladam obrazek o 2 sadach pro prehled.

Prerusovana cara je propoj na ktery se ptam.

Nie, stred neprepajaj.

Ak stredy neprepojíte, rýchlejšie odhalíte najhoršiu batériu, resp. tú, ktorá odchádza. Ak naopak stredy prepojíte, budú napätia na všetkých štyroch vyrovnanejšie, čo tej najslabšej pomôže. Z tohto hľadiska by som ich radšej prepojil.

A presne toto je duvod proc se dotazuju foru. Nazory jsou ruzne a tak bych rad vedel pro a proti.
Stat by se nic spatneho z principu myslim nemelo, ale...