Fórum MyPower.CZ

Zdravím ,

následující "kecání" je o možnostech domácího měření FV panelů .

Jelikož je každý FV panel od výroby jinačí , a nebo po nějakém čase používání se projeví vady , je dobré je včas
odhalit , nejen kvůli případné reklamaci ale především aby se nekumulovaly případné ztráty .

Veškerá měření ve vlastním zájmu provádějte za co možná nejvhodnějších klimatických podmínek

1) FV panely zapojené paralerně :
a) předpokladem maximální výtěžnosti jsou FV panely se stejným nominálním napětí (počtem článků)

b) při zatížení je na všech panelech stejné napětí , ale každý může přispívat různým proudem podle nom. výkonu
18V 5A + 18V 7,1A + 18V 7,6A ..... = 18V xxxA do regulátoru

c) jsou-li všechny FV panely v pořádru , celkový okamžitý výkon před reg. by se měl přibližovat součtu nom. výkonu
všech panelů (ideálně 1000W m2 , kolmý osvlit a 25°C panelů) , příjemný letní den bez mraků s teplotou vzduchu
kolem 30°C a přibližně kolmý osvit dají takřka přesné měření

d) je-li okamžitý celkový výkon výrazně horší než by měl být , pokud je to možné doporučuji přeměřit jednotlivé
FV panely .

e) na výstup FV panelu připojit voltmetr a vhodný ampérmetr se zátěží (výkonné rezistory nebo autožárovky)
o přiměřeném výkonu vzhledem k měřenému panelu . Při připojené zátěži musí napětí +/- odpovídat napětí jako
před regulátorem z důvodu maximální přesnosti . Odpovída-li naměřený proud nom. proudu na štítku panelu
v rámci uvedené tolerance , tak je tento FV panel je v pořádku .

f) je-li naměřený proud výrazně nižší , s panelem nebube něco v pořádku , v tomto případě doporučuji přidávat
zátěž , dokud proud z FV panelu +/- odpovídá nom. proudu na štítku panelu . Napětí na voltmetru klesne na
nějakou hodnotu , která přibližně vypoví o stavu panelu . Každý panel má bypass diody , které přemostí slabou
větev panelu aby mohl procházet maximální proud , ale tím poklesne napětí jelikož je slabá větev panelu
vyskratována z důvodu poškozeného článku či článků .

2) FV panely zapojené do série :
a) předpokladem maximální výtěžnosti jsou FV panely se stejným nominálním proudem

b) při zatížení je na všech panelech stejný proud , ale každý může přispívat různým napětím
36V 5A + 35V 5A + 24V 5A..... = xxxV 5A do regulároru

c) ) jsou-li všechny FV panely v pořádru , celkový okamžitý výkon před reg. by se měl přibližovat součtu nom. výkonu
všech panelů (ideálně 1000W m2 , kolmý osvlit a 25°C panelů) , příjemný letní den bez mraků s teplotou vzduchu
kolem 30°C a přibližně kolmý osvit dají takřka přesné měření

d) je-li okamžitý celkový výkon výrazně horší než by měl být , pokud je to možné doporučuji přeměřit jednotlivé
FV panely .

e) na výstup FV panelu připojit voltmetr a vhodný ampérmetr se zátěží (výkonné rezistory nebo autožárovky)
o přiměřeném výkonu vzhledem k měřenému panelu. Při připojené zátěži musí proud +/- odpovídat proudu jako
před regulátorem z důvodu maximální přesnosti . Odpovída-li naměřené napětí nom. napětí na štítku panelu
v rámci uvedené tolerance , tak je tento FV panel je v pořádku .

f) je-li naměřené napětí výrazně nižší , s panelem nebube něco v pořádku , napětí na voltmetru klesne na
nějakou hodnotu , která přibližně vypoví o stavu panelu . Každý panel má bypass diody , které přemostí slabou
větev panelu aby mohl procházet maximální proud , ale tím poklesne napětí jelikož je slabá větev panelu
vyskratována z důvodu poškozeného článku či článků .

Obojí měření mají za cíl najít oslabenou větev v panelu . Pro reklamaci by toto měření mohlo postačovat , jelikož
by se při reklamaci vada panelu měla projevit i při testech v akreditované zkušebně .

Budete-li mít jakékoli připomínky či totazy , rád se je pokusím zodpovědět . Chibi v textu vyhrazeny

Elektronům zdar

Chtěl bych doplnit následující tvrzení:
> "celkový okamžitý výkon před reg. by se měl přibližovat součtu nom. výkonu všech panelů (ideálně 1000W m2 , kolmý osvlit a 25°C panelů) příjemný letní den bez mraků s teplotou vzduchu kolem 30°C a přibližně kolmý osvit dají takřka přesné měření "
Toto navádí k představě, že při takovýchto podmínkách panel má dodávat svůj jmenovitý výkon. To ale není celkem tak a to právě z důvodu teploty. Z literatury a praxí ověřen mám poznatek, že teplota panelu se dá odhadnout při bezvětří jako asi 1,5 - násobek okolní teploty. Běžný panel na bázi krystalického křemíku má teplotní součinitel výkonu někde v rozmezí -0,35 až -0,50 %/°C, většinou kolem 0,43. Je to dáno teplotní závislostí napětí (záporná) a proudu (kladná ale malá).
Takže pokud máme teplotu okolí 30°C, teplotu panelu můžeme odhadnout na 1,5 x 30°C = 45°C. Výkon panelu při této teplotě oproti STC výkonu klesne o 20 x 0,43% = 8,6%.
Dále je nutno počítat z úbytkem napětí na kabelech k panelům. Třeba u mne s třemi paralelními 220W panely s Umpp = 30,6V a Impp = 7,2A na 25m kabelu o průřezu 2x6mm2 klesne napětí při proudu 20A o cca 2V na jednom pólu, tzn. celkem o 4V. Takže i kdyby napětí na střeše bylo 30V, ve sklepě mám při plném proudu 26V. A opravdu teď v létě to bylo tak, že v sluneční den jsem dosáhl max. takových 16A celkově při asi 27V.
Takže pokud nejsme s měřákem hned u panelů a pokud je teplo, tak je odchylka 10% - 20 % v pořádku. Doporučuji si prohlédnout statistiky na stránkách http://statistiky.sollaris.cz/, kde je to téměř u všech elektráren dobře pozorovatelné - v létě dosahují max. výkon asi 0,8 - násobek jmenovitého.
V tomhle jsou mnohem lepší panely z amorfního křemíku, mají ten koeficient jenom kolem 0,20%/°C a jsou levnější, ale zase potřebují větší plochu.
Jinak při instalaci jsem udělal jednu věc a sice - natáhl jsem si tenký vodič od jednoho pólu panelů, paralelně se silovým až dolů k regulátoru. Mám tak možnost změřit skutečné napětí na panelech a také orientačně proud jako úbytek na silovém vodiči. Doporučuji

Standartní testovací podmínky ve zkušebnách jsou 1000W m2 , AM 1,5 a teplota 25°C , to o čem jsem tu psal je má
zkušenost při měření 22 panelů na plitké střeše . máte pravdu v tom že teplota panelů byla 45°C +/- 3°C , ale osvit byl
cca 1300W m2 (přesně to nevím , ale daleko od pravdy sem nebyl) . Po tomto měření jsem reklamoval panely u
dodavatele který je všechny odvezl k přezkoušení s výsledky +5 % -3 % oproti mému měření .
Navíc celkový výkon na FV střídači byl téměř shodný se součtem mých měření .
Jasně , doma to člověk nezměří uplně přesně , ale pokud je v panelu prdlej článek tak se to zjistit dá !
A věrte mi , že jeden vadnej článek DEGRADUJE celou sérii .

Elektronům zdar

Jasně, samozřejmě vadný článek má u krystalických panelů zásadní vliv (amorfní a některé další tenkovrstvé panely mají diodu přes každý článek takže tam je to těžké rozeznat).
Ano pokud byl osvit vetší, tak to mohlo kompenzovat pokles vlivem teplotní závislosti.
Jaké výsledky jste vlastně naměřil? Byly panely vadné?

Zdravím ,
jelikož se mělo jednat o 180Wp panely , skutečný výkon kolem 120Wp byl hodně pod tolerancí dodavatele 10% .
Dlouhodobě se mi nezdály výkony a výroba tak jsem se o to začal zajímat , reklamace byla úspěšná a dostal sem
nové panely .

Elektronům zdar

Zdravím,
tak jsem rád, že tu je probíráno měření panelů mám na chatě jeden panel SG 72-106 Wp a nemůžu se stále dostat k plnému nabití baterie. Regulátor byl na reklamaci a je dobrý a tak chyba bude asi v panelu. Napětí přímo na panelu je kolem 17,5 voltů a tabulkově by mělo být 21,6.
Ale neumím změřit s Multimetrem jaký je proud. Mohl by sem někdo dát schéma jak ho zapojit?
Nebo jak změřit proud na krátko?
Předem děkuji, že se mně někdo ujme.

multimer se dava do serie neboli mezi plus a minus panelu vlozis ampermetr POZOR musi to ten multimer umět. neboli musi byt do 10 amper jinak ho odpali.

Zdravím ,

dneska jsem se konečně dostal k pokusům s FV panely .
Prvním na řadě byl rozbitý FCP 210Wp , na první pohled nevipal špatně , ale improvizované měření ukázalo max. výkon
45W při cca 14V přičemž nominál je 210Wp při 21V .
Na následujících fotkách jsou svítící články , jasnější místa jsou v pořádku = funkčtní a tmaná jsou v ****** : a Z těcho záběrů je dosti patrné že tento panel je nepoužitelný .

Následoval rozbitý FCP 270Wp , měření výkonu ukázalo max. 200Wp při cca 35V , nominál by měl být 270Wp a 36V . a Tento FV panel je docela v pořádku , má sice rozbité sklo , ale je stále provozuschopný .

K focení jsem použil netbook s externí webovou kamerou bez IR filtru .

Elektronům zdar

To je dobrý, a to jsi do těch panelů pustil proud aby svítil v IR oblasti, nebo to funguje pasivně?

Zdravím ,

bez proudu by to nešlo . Já jsem do 12-ti článků postil 12V , neboli 1V / článek . Čím víc tím víc to svítí ale i více
hřeje což může poškodit jak článek tak plasty kolem . Ten 1V/článek je docela akorát , svítí a moc se nehřeje .

Elektronům zdar

Na to že to je web kamerou tak je to pěkná práce. Gratuluji. Tahkle to vypadá profi kamerou (multikrystal). Ty černá místa nemusí znamenat úplnou smrt článku, například v tomto případě panel splňuje výkon a má dokonce o 2 Wp navíc...

Myslíte, že se dá měřit výkon panelů ampérmetrem "nakrátko" (prostě měřákem zkratovat výstupy panelu)? Dá se nějak spočítat, kolik bych měla naměřit, je-li měřený panel přes oddělovací diodu paralelně k jiným panelům (měřit těsně za panelem, před diodou)? Zatím občasně proměřuju jenom napětí před jednotlivými diodami při zatíženém systému, případně měřím napětí na diodách, ukazuje to všechno zhruba stejně, takže mám pocit, že měřím jen "panel nějak funguje".

Já funkci panelů ani neměřím:-) mám vždy 4panely na jeden ampérmetr. jen občas zakryju jeden článek panelu a sleduju jestli je pokles dodávaného proudu stejný při stejném zakrytí postupně všech panelů.

AHA

Zdravím ,

jhladiku , to je moc pěkná fotka , podle mě ta hluchá místa na článcích ale degradují danou sérii .

Co se týká měření FV panelů zkratem ampérmetru , tak se dá zjistit leda zktatový proud , to ale nic nevypovídá
o skutečném výkonu . Doporučuji měřit proud s do série zapojeným odporem .
Například : FV panel 36V 5A = 7,2Ohmu (36/5=7,2) , pak měřit proud a napětí .
Podrobnější postup je na začátku tohoto vlákna .

Elektronům zdar

Já si dovolim nesouhlasit s tvrzením, že zkratový proud nic neříká (samozřejmě za předpokladu, že je panel vpořádku a nic mu není). Potom se jeho zatěžovací charakteristika podobá ideálnímu zdroji napětí, a to až do určitého zatěžovacího proudu, který je lehce pod Ik, tedy zkratovým proudem (je to asi 0,9 - 0,95 Ik), z toho se podle mého dá poměrně dobře ten výkon odhadnout. Pokud má panel zkratový proud mnohem menší při plném a kolmém osvitu, než by měl být (nebo než je proud v bodě max. prac. výkonu udávaným výrobcem), je asi něco špatně ....toť muj názor

Ještě pro jistotu dodám, že takto se chovají poly a multikrystaly, jakou mají zatěžovací charakteristiku amorfy netuším...

abrams píše:Zdravím ,

jhladiku , to je moc pěkná fotka , podle mě ta hluchá místa na článcích ale degradují danou sérii .

Co se týká měření FV panelů zkratem ampérmetru , tak se dá zjistit leda zktatový proud , to ale nic nevypovídá
o skutečném výkonu . Doporučuji měřit proud s do série zapojeným odporem .
Například : FV panel 36V 5A = 7,2Ohmu (36/5=7,2) , pak měřit proud a napětí .
Podrobnější postup je na začátku tohoto vlákna .

Elektronům zdar

a to je právě ono. Degradují, ale nemusí to být tak hrozné jak vypadá....

ResHacker píše:Já si dovolim nesouhlasit s tvrzením, že zkratový proud nic neříká (samozřejmě za předpokladu, že je panel vpořádku a nic mu není). Potom se jeho zatěžovací charakteristika podobá ideálnímu zdroji napětí, a to až do určitého zatěžovacího proudu, který je lehce pod Ik, tedy zkratovým proudem (je to asi 0,9 - 0,95 Ik), z toho se podle mého dá poměrně dobře ten výkon odhadnout. Pokud má panel zkratový proud mnohem menší při plném a kolmém osvitu, než by měl být (nebo než je proud v bodě max. prac. výkonu udávaným výrobcem), je asi něco špatně ....toť muj názor

Nepřibližuje se panel spíše ideálnímu zdroji proudu? (mezi Imp až Isc) Měním napětí, proud zůstává relativně konstatní....

Teoreticky by se to odhadnout dalo, změřím mu Isc a Uoc (proud do zkratu a napětí na prázdno) přepočtu přes jednotlivé koeficienty Isc a Uoc a pak výsledek vynásobím a mám výkon [W].