Fórum MyPower.CZ

Já jsem D57 nechtěl i když mi ho nabízeli. D25d má v současné době nejnižší cenu za 1 kWh v době NT. To už je dle mého názoru výhodnější předimenzovat TČ tak, aby v krajním případě mělo dostatečný výkon na to, aby stihlo potřebné množství tepla dodat za 8 hodin denně.

Vôbec nemám predstavu o ekonomike TČ v závislosti na veľkosti. Tak by som mal dve otázky:
1/ O koľko by bolo predimenzované čerpadlo drahšie a oplatilo by sa to ?
2/ Existuje vôbec nejaká štatistika, ktoré čerpadlá sa najviac oplatia podľa cena / úžitok ? Alebo tiež ináč - koľko vydám za TČ ročne, ak počítam aj s jeho obnovou /výmenou ?

ad 1) Zvýšení výkonu TČ na dvojnásobek nemá za následek zvýšení prodejní ceny TČ na dvojnásobek.
Pokud budu uvažovat striktně energeticky, pak při přechodu z tarifu D57d (kde z důvodu malého rozdílu cen VT a NT nemá smysl blokovat chod TČ v době VT a mohu jej tedy provozovat 24 hodin denně) na tarif D25d (kde budu TČ výhradně využívat jen v době NT) bych potřeboval třikrát větší výkon TČ pro pokrytí daných tepelných ztrát. Limitem výkonu se z praktických důvodů pro běžné RD stává ale jiný faktor a to je druh pohonu TČ. Existuje určitý výkonový limit do kterého se pohon TČ řeší jako jednofázový a nad tuto hranici již pouze jako třífázový, kde je využití případného solárního zdroje problematičtější. Navýšení osmihodinového časového limitu lze u FVE provést pomocí akumulátoru. Už to ale není zadarmo a je nutno přičíst odpisovou cenu akumulátoru. Při použití LiFePO to ale pořád může být ještě ekonomické řešení, když k tomu připočeme možnost volby vhodného času provozu v době, kdy lze očekávat vyšší COP.

ad 2) Ekonomická návratnost TČ je trochu loterie, jelikož u daného kusu nelze s jistotou předpovědět jeho životnost. Trh tepelných čerpadel je poměrně mladý a nestabilizovaný a životnost je navíc závislá i na jednotlivých typech u daného konkrétního výrobce. Trh je tak dynamický, že v době, kdy lze ověřeně zjistit životnost nějakého typu TČ konkrétní značky, se tento daný typ již nevyrábí a životnost následného typu již může být zcela odlišná dle sofistikovanosti kurvítek výrobcem namontovaných do nového typu.

Řešení dané problematiky je možno provést tak, že se buď vsadí na TČ laciného typu s vysokou sériovostí výroby s předpokladem životnosti cca jednu pětiletku a nebo zariskovat a vsadit na dražší typ a věřit, že přežije dvě pětiletky. Jedním z informačních zdrojů pro určení přibližné životnosti TČ může být délka poskytované záruky. Levnější typy TČ mají většinou i nižší COP, což prodlužuje návratnost.

fukuši píše:Není lepší změnit sazbu D25 na D57 kde máš VT 2,18Kč a NT 1,98Kč vše s dph než čarovat nabíjením a vybíjením?
Je to trochu úředničení ale vyplatí se to.

Sazbu měnit nechci z několika důvodů.
- lenost, protože pokud bych měl reagovat na aktuální nabídky, tak bych možná nedělal nic jiného.
- nelíbí se mi paušální náklady, preferuji sazbu, kde jsou nižší a to i proto, že s postupným rozšířováním se závislost na DS snižuje, ale paušální náklady jsou citelnější
- nízký tarif 8 hodin denně je pro mne dostatečně dlouhý
Odhaduji, že se mi náklady do FV budou rychleji vracet (i když se nikdy nevrátí), než v případě, že několik zimních měsíců bude FV zahálet. V tom grafu jsou vlastně úspory v prosinci dány hlavně tím, že nabíjím v NT a ušetřím tedy v době VT.

Ahoj, na papíru a v hlavě jsem si zkoušel porovnávat tarify, jestli FVE nevypnout na zimu, zatím mi to vychází taky lépe pro D25d a v NT nabíjet. V VT nulovou spotřebu. S tím topením na to jdu trošku jinak. Uvažuju o TČ s příkonem cca 1kW které by bylo napájené z FVE a NT a zbytek přenechat současnému plynovému kotli. Potřebuji cca 33MWh tepla ročně, ale odhad je, že na skoro 50% by to malé TČ stačilo. Provozovat TČ pouze když je možnost vysokého COP. Pak by i to opotřebení nemuselo být rychlé. A taky přemýšlím o změně jističe na takový, který dokáže nabít baterie v prosinci. Ani o kousek větší. To jsou ty fixní náklady které mi přijdou nehorázně velké k poměru k těm ostatním položkám.

33MWh ročně? To bude asi menší zámek, co vytápíš. Můj osobní rekord byl 22MWh v domě se skoro 300m2 obytné plochy, kde se topilo na "trenkový teploty" a dokonce se elektrikou celoročně ohřívala TUV, ale kdysi dávno, kdy kWh v D45 stála pod 1Kč. Ale stačilo něco polystyrénu, rekonstrukce podkroví, vyměnit okna, a FT pro ohřev TUV po 3/4 roku a jsem zhruba na polovině. Ale neohřívám a nikdy jsem neohříval žádnou vodu v topným systému, a plyn mi nesmí do baráku, vybuchuje...
Pro srovnání, původní výpočtová tep. ztráta domu byla 19kW a teď je 9kW.

kodl69 píše:33MWh ročně? To bude asi menší zámek, co vytápíš. Můj osobní rekord byl 22MWh v domě se skoro 300m2 obytné plochy, kde se topilo na "trenkový teploty" a dokonce se elektrikou celoročně ohřívala TUV, ale kdysi dávno, kdy kWh v D45 stála pod 1Kč. Ale stačilo něco polystyrénu, rekonstrukce podkroví, vyměnit okna, a FT pro ohřev TUV po 3/4 roku a jsem zhruba na polovině. Ale neohřívám a nikdy jsem neohříval žádnou vodu v topným systému, a plyn mi nesmí do baráku, vybuchuje...
Pro srovnání, původní výpočtová tep. ztráta domu byla 19kW a teď je 9kW.

Nezateplených cca 240m2, trenýrková teplota, nezateplená půda, sklep, ... Dům z 1937 cca.

Odesláno z mého SM-G920F pomocí Tapatalk

Návod jsem v podstatě napsal. Nejlevnější energie je ta nespotřebovaná.

Tak jsem se přinutil orientačně spočítat (snad tam není zásadnější chyba) za poslední dva roky, co by přinesla změna sazby z D25d (akumulační, 8 hodin denně levný tarif), na D57d (tepelné čerpadlo, 20 hodin NT, cena VT a NT je skoro stejná). Levnější (8 041,-Kč oproti 10 621,-Kč - úspora 20%) zůstává D25d při potřebě dobíjet baterie v NT, aby se minimalizovala spotřeba ve VT. Kromě tohoto je potřeba brát do ůvahy i další věci, které výhodnost toho kterého tarifu mohou i obrátit.
1. Dobíjení baterií neprobíhá s účinností 100%, takže bez toho by byla spotřeba v NT nižší. Na druhou stranu toto dobíjení probíhá v zimě a vzniklé ztrátové teplo se využije na ohřev baráku jako přímotop.
2. Životnost baterek se sníží, protože prodělávají více cyklů. Na druhou stranu ale takto baterie přinášejí úsporu i přes zimu a tedy se rychleji zaplatí.
3. A samozřejmě s tím, jak se elektrárna bude rozšiřovat a spotřeba z DS bude klesat, tak bude ve výhodě tarif D25d kvůli menším platbám za jistič.

Právě jsem poslal žádost na změnu tarifu na D01d kde je 3x25A za 23Kč/měsíc,uvidíme co provede ERU na rok 2019_?!

Zdravím ,

marko250 píše:Právě jsem poslal žádost na změnu tarifu na D01d kde je 3x25A za 23Kč/měsíc,uvidíme co provede ERU na rok 2019_?!

dej vědět jestli Ti to umožní - D01d je pro rekreační objekty , u normáně obydlenýho domu by mohli brblat .

Elektronům zdar

A to ti řekl kdo? D01 a D02 jsou normální základní tarify, jde jenom o to, že na D01 je dražší elektrika, a nižší stálej plat...

kodl69 píše:A to ti řekl kdo? D01 a D02 jsou normální základní tarify, jde jenom o to, že na D01 je dražší elektrika, a nižší stálej plat...

JJ, a není u těch tarifů ještě jiné kritérium, třeba množství odebraných kWh, nebo objekt s menší spotřebou-chata ??
Myslím to tak kdysi bylo, ale nemám teď už takový přehled, tak to netvrdím.

D01d a D02d jsou základní jednotarifní sazby pro objekty, které nemají nárok na jinou sazbu (třeba bojler, vytápění nebo chaty - ty mohou mít, ale nemusí sazbu D61d). Rozdíl je pouze v paušálu a ceně za přenos elektřiny, klidně mohu mít D01d pro místo s odběrem 10MWh, ale od určité hranice odběru se to láme, kdy vychází lépe D02d i při vyšším paušálu, ale nižší ceně za přenos elektřiny. D01d se typicky využívá v bytech, kde je vše na plyn nebo centrální zásobování teplem a na elektriku jede jen svícení a běžné spotřebiče. Pro normální dům je lepší D02d a stačí když se na elektrice vaří a už vyjde D02d lépe i když je vše ostatní na plyn. Pokud je v odběrném místě trvalá spotřeba v řádu 100 - 150W tak už se vyplatí "topné" sazby i za cenu vyššího paušálu.

D01d je tarif možný do 2MWh spotřeby za rok(bez výrobny).Mám to schváleno od 20.12.2017

Další rok s FV a nějaké souhrny
Je vidět, že spotřeba stále roste. Jedná se o spotřebu elektřiny v domácnosti, teda nejsou v tom zahrnuty ztráty v elektrárně (klidová spotřeba Axpertů a podobně) Jedná se o měsíční úsporu při srovnání, kdyby v domácnosti nebyla FV elektrárna. Ukazuje důležitost baterií pro maximalizaci spotřeby z FV a minimalizaci z DS. I při maximální snaze spotřebovat FV energii hned při výrobě a neakumulovat jí do baterek se toto v zimě vůbec nedaří a i přes léto se 30% energie do domácnosti dodává z baterek. Jedná se o počet 100% cyklů, počítaný jako (energie, prošlá bateriemi v kWh) / (kapacita baterií v kWh)

Pro srovnání zasílám graf spotřeby elektřiny agregovaný po měsících. Aby byla možnost srovnání, odečetl jsem spotřebu na vytápění. Přelévání energie z VT do NT bylo spuštěno až v říjnu 2017. Od srpna 2017 byl navýšen výkon FVE z 6,0 na 7,5 kWp.

Je vidět, že to máme velmi podobné. Ten rozdíl v zimních měsících vidím v tom, že jako pesimista měřím (až na jednu výjimku - DC do podlahového topení) AC na výstupu z měničů a AC na domovních hodinách. Takže všechny ztráty při převodu NT-VT a i ztráty v obou Axpertech se projevují jako nižší výroba FV. Prostě je beru jako ztráty, které souvisí s během elektrárny.

Tak takovýhle ztráty by mi v zimě asi sežraly většinu výroby, měnič už nebyl zapnutej cca 2 měsíce a denní spotřeba z FV je 1-1.5kWh, jestli bude počasí jako dnes do konce týdne, tak budu hledat nabíječku od elektrokola na nouzový dobití baterek, loni na to taky jednou došlo.

Ztráty jsou vysoké, naštěstí se v zimě jedná o teplo, které vyhřívá barák. Pro představu, jaká je výroba panelů jsem tam doplnil výrobu jednoho ze tří FV polí (toho, které je připojeno na EPSolar a má 3 kWp). Jsou to údaje z EPSolaru, tak předpokládám, že je výroba optimisticky nadhodnocena. Ze zbývajících dvou polí, která jsou připojena na Axperty, tato data nemám, protože Axpert je nezaznamenává.
Samozřejmě mám snahu tyto ztráty snížit. Zatím běží stále oba Axperty a stále mají na výstupu 230V. Zvažuji na noc, kdy se nezapínají žravé spotřebiče, jeden vypínat a nechat běžet jen jeden, na který by se přepnul celý barák, ale je to další komplikace v zapojení. Stejně tak je obtížné používat jeden Axpert v úsporném režimu, kdy si testuje zatížení fáze, protože na obou fázích jsou stále nějaké drobné spotřebiče.
Dlouhodobě spíš počítám s dalšími (bazarovými) panely na různé světové strany, aby nebyly současně osluněny a mohly být tyto stringy připojeny paralelně na jeden regulátor bez nebezpečí přetěžování. Místa na střechách mám dost.