KPM 250 PE od prvopočátku místo olova

[MirdaV]

Stal jsem se majitelem 22 ks článků KPM 250 PE. Je v plánu je použít místo 2 ks startovacího olova 12V/100 Ah, chalupa, panel 550W, měnič Victron MultiPlus 24/1200/25-16, regulace Victron SmartSolar Charger MPPT 100/20 48V, mezi akumulátory mám Victron batery balancer, měření Victron SmartShunt 500A, správa přes Cerbo. Při vybíjení se pohybuji běžně v proudech cca 20 - 25 A.

A k baterii: chci zprovoznit 20 ks článků, dva jsou rezerva. Rozdílové měření v polovině packu (10 a 10 článků) by mi mělo říct, jestli se neděje něco nepředloženého (umí to SmartShunt), balancér nechám zapojen. Finálně články přijdou do dvou beden z dřevotřísky, v současné době mají cca 1,2 - 1,3 V na článek. Akumulátor bude na půdě, v zimě promrzá, v létě horko. Jinde dát nelze. No a prvotní otázky:

- vím že snesou mnoho, ale přece jen, před prvním zapojením, nepropojit je paralelně pro vybalancování? a takto nabít?
- řešit či neřešit propojení hadičkami jednotlivé články? Případně vyvést hadičky mimo krabici?
- zakrýt či nezakrývat z důvodu tepla a větrání?
- kapacitu celku i článků umím měřit, ale je to na dlouho. Má smysl to lámat a natahovat zprovoznění, nebo jít do risku a čekat ja se bude chovat celek? (vím, na tohle není jednoznačná odpověď...)
- nemám originál propojky a matice. Pokud bych někde neobjevil někoho, kdo se bude chtít zbavit originálu, zboří se svět když budou ze železné pásoviny? (vím, propojky se řešily v jiném vlákně)
Založil jsem toto vlákno i proto, že chci následně přidat i zkušenosti s nastavením a průběhem nabíjení i vybíjení.

[sasy]

Tak tyhle baterie jsou zvyklé na dost velké rozdíly teplot.Já je provozuju již mnoho let a asi nejlepší bude je propjit do série na požadované napětí a zapojit do pracovního procesu.Oni se časem v provozu srovnaji.Jinak to chce zjistit stoupání závitu a matice se dají sehnat.Jako propojky jsem nakoupil eloxovanou hliníkovou pásovinu a v místě kontaktu se šouby a maticema jsem odstranil eloxování a spoje jsem nakonzervoval vazelínou.

[thomas.007]

- vím že snesou mnoho, ale přece jen, před prvním zapojením, nepropojit je paralelně pro vybalancování? a takto nabít?
x Paralelní nabíjení je zbytečné možná i kontraproduktivní (různé hustoty elektrolytu a tím i koncové napětí);
- řešit či neřešit propojení hadičkami jednotlivé články? Případně vyvést hadičky mimo krabici?
x Je to vhodné, aby to bylo vyvedené bokem;
- zakrýt či nezakrývat z důvodu tepla a větrání?
x Určitě nezakrývat, ale zakrytí třeba OSB deskou proti prachu nevadí (vodík uteče bokem), sám jsem to tak měl;
- kapacitu celku i článků umím měřit, ale je to na dlouho. Má smysl to lámat a natahovat zprovoznění, nebo jít do risku a čekat ja se bude chovat celek? (vím, na tohle není jednoznačná odpověď...)
x Jestli je možné zapojit komplet 22 článků do serie, je to nejlepší řešení, nabít (já to nabíjel svářečkou Gama160A) a pak vše vybíjet, ideální je když je po ruce měnič a spotřebič co bude žrát cca. 25-50A z baterek, pak sledovat který článek jde ke dnu a ty 2 (3) nejslabší vyřadit;
- nemám originál propojky a matice. Pokud bych někde neobjevil někoho, kdo se bude chtít zbavit originálu, zboří se svět když budou ze železné pásoviny? (vím, propojky se řešily v jiném vlákně)
x Železnou pásovinu jsem nouzově taky měl, ale je na tom ztráta. Jinak jsem si sehnal (original?) měděné propojky, které byly poniklované a s bužírkou a byly OK, jen tak kde to bylo poškrábané, tak se tvořila měděnka...vazelína dost pomůže. Matice se dají sehnat, chce to hledat po šroťáku a mít trochu štěstí nebo jak píše sasy, změřit a koupit nové.

[mwt]

Není potřeba si to dělat tak složité
Louhovky vydrží i hodně škaredé zacházení. K dotazům:

Pokud zvládne Victron nastavit vhodné uživatelské napětí baterií, tak se dá klidně připojit všech 22 článků. Až některý umře, tak se jen vyřadí z baterie a patřičně se upraví nastavení. Výhoda je v tom, že se používá vyšší napětí baterie = menší proudová zátěž článků.

Uložení - pod -30°C tam asi nebude, to horko je horší. Oficiálně do 60°C, asi vydrží i víc, ale je pak problém (právě u těch KPM 250 xx, tedy plastových článků různých provedení) s tuhostí obalu a když je tam fest horko, začíná obal měknout. Jediné, co se pro to dá udělat je postavit článek ne na hrany (například oblíbené stojany z L profilů), ale celou plochou dna na rovnou podložku. A samozřejmě se bude muset kontrolovat hladina elektrolytu a patřičně dolévat.
Tím se dostáváme na propojení hadičkami - buď propojit, nebo vývody zodpovědně ucpat, aby se do článku nedostával vzduch, ale vznikající směs vodík/kyslík mohla unikat. Doporučuji propojit hadičkami, za normálního stavu je nejjednoduší oby konce hodit do PET lahve s vodou (jako zpětný ventil proti vnikání vzduchu do článků) a při potřebě dolít vodu s výhodou využít k dolití celé baterie najednou. Akorát pozor na maximální tlak vody (1 - 2m vodního sloupce maximálně) a po dolití zajistít aby se voda z hadiček dostala ven - na to je nejjednodušší dát jeden konec dolů a druhý přívodní co je nahoře odpojit z přívodu destilované vody. Co je v hadičkách se pak samospádem vytáhne ven. Před započetím tohoto způsobu dolévání vody ale doporučuji zkontrolovat jednotlivé zátky jestli jim funguje automatické uzavírání přítoku. Případně vyčistit, vypláchnout a vyzkoušet. Jinak se článek přelije a je to zbytečná nepříjemnost.
Pozor - u těchto baterií se voda dolévá až tak 3 - 5 hodin po ukončení nabíjení. Při nabíjení stoupá hladina elektrolytu a pokud by se dolilo na max, může v extrémním případě (velký proud, už horší článek, velké rozdíly mezi články) elektrolyt přetéct. Podstatné je mít články uzavřené aby se do nich nedostával vzduch. Ten pak způsobuje degradaci elektrolytu klidně až do stavu, kdy článek téměř ztratí kapacitu a je extrémě měkký.

Nezakrývat, maximálně opravdu proti prachu a náhodnému spadení nějakého kovového předmětu na svorky. I když je to "jen" louhovka, pokud bude v pořádku dokáže i ona vytvořit všelijaké efektní kouřové a ohňové efekty.

Paralelní propojení a měření kapacit je zbytečné. Jednak ty články opravdu nikdy nejsou stejné, jednak i podle předpisu výrobce se mají jednou za čas natvrdo přebít cca 300% kapacity. Tím se rekrystalizují povrchy elektrod a současně se vyrovnají napětí na článcích. A skutečná kapacita se stejně ukáže až po několika cyklech (klidně 10 a víc). Měřit je nejlepší v provozním režimu.

Matice se dají objednat nové, stejně tak zátky nebo těsnění. Co se týká propojek, tak zkusit sehnat, vyrobit z měděné pásoviny a poniklovat (to jsem dělal já pro KPH150, ale tam teklo 500A při startu dieselu v létě, v zimě 800A..). Ale pokud se provozní proudy pohybují někde do 50A, tak klidně z CU plechu - jakéhokoliv - protože i 0,5mm silný plech v šířce cca 25mm má dostatečný průřez. Železo bude rezavět i když je to louhovka a bude namazané. Hliník bych se bál použít - jakmile se dostane i do minimálnho kontaktu s elektrolytem, tak ho louh rozleptá. A co hůř - když se dostanou soli toho rozleptaného materiálu do článku, tak ho mohou tzv. otrávit. A to je jeho konečná. Je to docela podobné tomu, co se může stát u Pb článků.
Jinak jsem viděl propojky udělané z 1,5 Cu drátu namotaného cca 3 závity mezi vývody a sevřeného mezi podložky pod maticí. Taky to fungovalo mnoho let a odběry byly 30 - 50A taky. Jen to není tak hezké a tak bezpečné (při případném zkratu se u klasické propojky nic nestane, ale u těch drátů se spojení mezi články rozprskne a jiskření při tom vzniklé může zapálit kromě materiálů v okolí i případné zbytky vodíku v článku..a fuj, to nechceš.

Obecně - pokusničit s louhovkami je celkem škoda času. Ony mají takové vlastnosti jak z principu, i vývojem upravené tak aby se baterie "zakopnula" někam do rohu a tam fungovala až do konce věků. Měl jsem v ruce i baterku 70 let starou...po dolití vody žila dál, i když "jen" s cca 60% kapacity. To samozřejmě plastové články nedají, ale troufnu si říct, že 30 let ano. Takže po vyladění nabíjecího napětí aby články zbytečně neplynovaly a případného vyřazení vadných kusů pak není do čeho píchnout - prostě to funguje a občas se dolije voda. A když se nedolije, tak to holt taky bude nějak fungovat až do vyschnutí některého článku (a tím asi jeho zničení) ...
Jedna z nevýhod je malá účinnost nabíjení malými proudy (to je problém v zimě - neřešitelný) a pak samozřejmě malá hustota uložené energie - ta popisovaná baterie 22x KPM 250PE bude vážit tak 200kg, v Lithiu by to bylo tak 14kg. V rozměru, který se dá odnést v ruce, tj. vzít si ho s sebou na chatu když tam jedu a mít ho současně jako větší powerbanku pro případnou potřebu někde v terénu.

Sám to řeším tak, že kde můžu mám Lithium. Kde to bezpečnost nebo provozní podmínky nedovolí (mám třeba zařízení na místech, kde musí těch -30°C vydržet a v případě průšvihu i v této teplotě fungovat) tam jsou louhovky. Ale ty obvykle jedou v nějakém záložním, nebo polo-záložním režimu, ne cyklicky jak na FVE.

Takže kdyby tě sada 22x KPM250 PE přestala bavit, hlásím se o ni

[MirdaV]

Prošel jsem prvotní odpovědi a zase mi to přidalo vrásky Koupil jsem 22 článků s tím, že dva se vyřadí časem, a nebo se prostě může stát, že některý bude slabší. V této chvíli všechny drží v rozpětí 1,28 - 1,3 V. Nenabíjel jsem, takto jsem je koupil a jsou v tomto stavu cca 14 dnů. Datasheet střídače říká 19 - 33 V. Kruciš, už jsem plánoval bedny 2x 10 článků Bedny budou mimo jiné řešit rovné dno, jak bylo zmíněno výše.

Ad matice: nejsnazší věc. Je to M16x1,5 a jsou normální (vysoké) nebo nízké. Propojky asi provizorně drátěné a budu řešit následně.

Trochu mám vrásky s proudovým zatížením. Nevěděl jsem a diskuse to říkají na více místech, že NICD chtějí a mají rády spíše vyšší proudy. Já mám vybíjení max. cca 20 - 25 A, nabíjení cca 5 - 15 A podle slunce a odběru. Snad nebude tak zle...

Líbí se mi myšlenka s propojením článků hadicemi s vyústěním do PETky s vodou. Určitě provedu. Sice se bude hůře kontrolovat hladina elektrolytu, ale poradím si.

No a zazněla myšlenka, kdyby mne přestaly bavit... Já s ohledem na promrzající chalupu nepoužiji LiFePo. Olovo má fakt mizernou výtěžnost. Ale na naučení je super. A tak se k NICD uchyluji jako (snad) ke konečnému a dlouhodobému řešení.

Takže nyní: zkontroluji hladiny. Během příštího týdne snad budou bedny, takže je usadím kde mají být, pospojuji a nabiju. Myslím že to půjde přímo Victronem, proste jej přepnu do režimu nabíječky a uvidíme co bude dále.

[mwt]

Prošel jsem prvotní odpovědi a zase mi to přidalo vrásky Koupil jsem 22 článků s tím, že dva se vyřadí časem, a nebo se prostě může stát, že některý bude slabší. V této chvíli všechny drží v rozpětí 1,28 - 1,3 V. Nenabíjel jsem, takto jsem je koupil a jsou v tomto stavu cca 14 dnů. Datasheet střídače říká 19 - 33 V. Kruciš, už jsem plánoval bedny 2x 10 článků Bedny budou mimo jiné řešit rovné dno, jak bylo zmíněno výše.

Ad matice: nejsnazší věc. Je to M16x1,5 a jsou normální (vysoké) nebo nízké. Propojky asi provizorně drátěné a budu řešit následně.

Trochu mám vrásky s proudovým zatížením. Nevěděl jsem a diskuse to říkají na více místech, že NICD chtějí a mají rády spíše vyšší proudy. Já mám vybíjení max. cca 20 - 25 A, nabíjení cca 5 - 15 A podle slunce a odběru. Snad nebude tak zle...

Líbí se mi myšlenka s propojením článků hadicemi s vyústěním do PETky s vodou. Určitě provedu. Sice se bude hůře kontrolovat hladina elektrolytu, ale poradím si.

No a zazněla myšlenka, kdyby mne přestaly bavit... Já s ohledem na promrzající chalupu nepoužiji LiFePo. Olovo má fakt mizernou výtěžnost. Ale na naučení je super. A tak se k NICD uchyluji jako (snad) ke konečnému a dlouhodobému řešení.

Takže nyní: zkontroluji hladiny. Během příštího týdne snad budou bedny, takže je usadím kde mají být, pospojuji a nabiju. Myslím že to půjde přímo Victronem, proste jej přepnu do režimu nabíječky a uvidíme co bude dále.

Jak říkám: nedělat si zbytečně vrásky!

- napětí střídače je maximáně 33V, tj. pro 22 článků je to 1,5V na jeden. Ok - na běžný provoz je to úplně v pohodě, jediná nevýhoda (a současně výhoda) je, že těsně před úplným nabitím už nabíjecí proces nebude tak rychlý. Je to chalupa, dá se očekávat provoz jednou týdně? Pokud ano, tak vlastně většinu času bude plně nabito. A větší napětí je potřeba jen občas, při tom 300% přebití. Ale na to má i při 20 článcích měnič malé maximální napětí. Pak bude nejjednodušší sadu rozdělit na 2x11 článků, přebít a zas zapojit zpět. Pokud...to vlastně vůbec bude potřeba dělat

Pokud jsou nabíjecí proudy v rozmezích 5 - 15A, tak je to v pohodě. Prostě bude jen o trochu menší účinnost nabíjení. Horší by bylo 0,5 - 1,5A, tam by asi přišla polovina nabíjecíh proudu vniveč. Dá se na to dohledat graf, ale komu tím pomůžeme? Co se týká vybíjení, je to úplně jedno. Jen je taková provozní zkušenost: pokud baterie dlouhodobě stojí a pak se začne cyklicky používat, bude pár cyklů trvat, než se "rozpohybuje". Do té doby je měkká napěťově a kapacitně se též chová hůře.

Hladina elektrolytu přece nesouvisí se způsobem dolévání vody?! Když budou automatické zátky v pořádku, dá se dolít častěji a je to. Ale na úroveň hladiny je potřeba vidět, kdyby se dělo něco nekalého. Ony ty originál boxy na plastové baterie mají vtip v tom, že je na rysky na plášti baterie vidět. A baterie se v provozu vždycky stavěla tak, aby se dala hladina zkontrolovat bez otvírání víček. Což - chápu - může být na chalupě problém kvůli místu.

Olovo má své pro a proti. Zas tak bych se mu nebránil. Umím sehnat třeba skoro nové za cenu cca 32Kč/kg. Až dožije, vrátím ho a dostanu 17 - 18 Kč/kg. Takže když si vezmu nějakou polotrakci řekněme 48V/200Ah, tak dám 7 000,-Kč, vrátím ho, dostanu 3800,- Kč. Na chalupě mi vydrží třeba 5 let? To zas nevychází tak špatně... Ale chápu, že když tam není možnost udržet v zimě baterii nabitou (není tam DS), tak se tím to olovo dá zlikvidovat za jednu zimu. Což u NiCd nehrozí. Ale zase na začátku přjde na tolik, že by těch olověných sad bylo víc (třeba 3?). NiCd se vrací hůř (ale jde to).

Promrzání není takový problém. I chalupa má jistě sklep a tam v zimě -30°C nebude nikdy. A když bude, zas nebude nikdo na chalupě LiFePo s tm problém má, ale i třeba tady na fóru nabízené LiIon NMC z elektromobilů to dají. Při kapacitě těch zmiňovaných 250Ah zvládnou 30A vybíjení i v té zimě. A pořád to bude přenosné řešení (lze odvézt s sebou domů a dovézt na chalupu nabité...). Tj. přijedu na chalupu a vím, že u sebe mám 6kWh instatní elektřiny.
To jsou cca 3 hodiny provozu malé kufříkové elektrocentrály Honda a asi 2 litry benzínu... Neboť tu nikdo na rozdíl od FV panelů nevidí, tj. nebude se snažit ukrást - na chalupě...

Pohledů je víc a kazdý má své.

[gupa]

Mám dotaz, je psáno, že je k dispozici solární nabíječ SmartSolar Charger MPPT 100/20 48V. Což není ani na 12V ani na 24, ale na 48V. Jak je zamýšleno tento regulátor použít s 20ks NiCD? Jak je to nyní zapojeno s balancerama na 24V MP 1200? Každopádně NiCd má dle výrobce trvalé dobíjení 1,54V. Občasné až 1.6 kvůli paměťovému efektu. Pro Victron nabíjení mám nastaveno na starřím hliníkovém Victron regulátor s 85A systémově 36V ale napěťově pro 24V.(max 32V) Kvůli odpojování regulátoru. Pro 20 článků. Je i mimojiné možná konfigurace 18čl NiCd, 200-230Wp starší panely napřímo paralelně bez regulátoru. Panely přibližně kopírují se svou MPPT křivkou, nabíjecí křivku. Fungovalo mi to s Victrony na 24V 2 roky než jsem si našetřil na regulátory.

[FRSO]

Mám dotaz, je psáno, že je k dispozici solární nabíječ SmartSolar Charger MPPT 100/20 48V. Což není ani na 12V ani na 24, ale na 48V. Jak je zamýšleno tento regulátor použít s 20ks NiCD? Jak je to nyní zapojeno s balancerama na 24V MP 1200? Každopádně NiCd má dle výrobce trvalé dobíjení 1,54V. Občasné až 1.6 kvůli paměťovému efektu. Pro Victron nabíjení mám nastaveno na starřím hliníkovém Victron regulátor s 85A systémově 36V ale napěťově pro 24V.(max 32V) Kvůli odpojování regulátoru. Pro 20 článků. Je i mimojiné možná konfigurace 18čl NiCd, 200-230Wp starší panely napřímo paralelně bez regulátoru. Panely přibližně kopírují se svou MPPT křivkou, nabíjecí křivku. Fungovalo mi to s Victrony na 24V 2 roky než jsem si našetřil na regulátory.

Mppt 100/20/48 se dá taky nastavit na 36V

[mwt]

Mám dotaz, je psáno, že je k dispozici solární nabíječ SmartSolar Charger MPPT 100/20 48V. Což není ani na 12V ani na 24, ale na 48V. Jak je zamýšleno tento regulátor použít s 20ks NiCD? Jak je to nyní zapojeno s balancerama na 24V MP 1200? Každopádně NiCd má dle výrobce trvalé dobíjení 1,54V. Občasné až 1.6 kvůli paměťovému efektu. Pro Victron nabíjení mám nastaveno na starřím hliníkovém Victron regulátor s 85A systémově 36V ale napěťově pro 24V.(max 32V) Kvůli odpojování regulátoru. Pro 20 článků. Je i mimojiné možná konfigurace 18čl NiCd, 200-230Wp starší panely napřímo paralelně bez regulátoru. Panely přibližně kopírují se svou MPPT křivkou, nabíjecí křivku. Fungovalo mi to s Victrony na 24V 2 roky než jsem si našetřil na regulátory.

Ale on to ten regulátor umí... Díval jsem se na návod, samotného mne to zajímá a přiznávám, že jsem to na začátku moc neřešil - s bateriemi to moc nesouvisí.
A je pravda, že starší panely s napětím +- 30V se daly připojit přímo, fungovalo to bezvadně. Chce to možná diodu kvůli zabránění zpětného vybíjení přes (staré) panely.
Co vím já, tak se u NiCd používá menší napětí 1,35 - 1,4 V pro trvalé dobíjení, při občasné ekvalizaci (dá se to pojmenovat jakkoliv) se ale šlo až skoro na 1,7V. Otázka je, o jakých článcích mluvíme - já o KPM typu P, nebo PE, ale starší články měly trochu jiné podmínky, napětí i elektrolyt. A taky to mírně (ale opravdu mírně) závisí na teplotě.

[MirdaV]

>Jak říkám: nedělat si zbytečně vrásky!

Moc děkuji a fakt si je přestávám dělat. A dostávám přesně ty informace s diskusí, které mi chybí. Děkuji.

> - napětí střídače je maximálně 33V, tj. pro 22 článků je to 1,5V na jeden. Ok - na běžný provoz je to úplně v pohodě, jediná nevýhoda (a současně výhoda) je, že těsně před úplným nabitím už nabíjecí proces nebude tak rychlý.

Přesně totéž mne napadlo, proto jsem stále přemýšlel nad snížením počtu článků. Použiji je všechny.

>Je to chalupa, dá se očekávat provoz jednou týdně? Pokud ano, tak vlastně většinu času bude plně nabito. A větší napětí je potřeba jen občas, při tom 300% přebití.

Běží na tom kamery, lednička, mrazák a podobně. Ale připojení k Temelínu máme.

>Ale na to má i při 20 článcích měnič malé maximální napětí. Pak bude nejjednodušší sadu rozdělit na 2x11 článků, přebít a zas zapojit zpět. Pokud...to vlastně vůbec bude potřeba dělat

Souhlasím, vyřešeno. Chtěl jsem trochu rezervu nahoru (napěťově). Ale pouštím to z hlavy

>Pokud jsou nabíjecí proudy v rozmezích 5 - 15A, tak je to v pohodě. Prostě bude jen o trochu menší účinnost nabíjení. Horší by bylo 0,5 - 1,5A, tam by asi přišla polovina nabíjecíh proudu vniveč.

Uff, ulevilo se mi.

> Jen je taková provozní zkušenost: pokud baterie dlouhodobě stojí a pak se začne cyklicky používat, bude pár cyklů trvat, než se "rozpohybuje". Do té doby je měkká napěťově a kapacitně se též chová hůře.

Je to logické, toto mám načteno.

>Hladina elektrolytu přece nesouvisí se způsobem dolévání vody?! Když budou automatické zátky v pořádku, dá se dolít častěji a je to. Ale na úroveň hladiny je potřeba vidět, kdyby se dělo něco nekalého. Ony ty originál boxy na plastové baterie mají vtip v tom, že je na rysky na plášti baterie vidět. A baterie se v provozu vždycky stavěla tak, aby se dala hladina zkontrolovat bez otvírání víček. Což - chápu - může být na chalupě problém kvůli místu.

Tohle ještě posléze, jestli mohu poprosit, rozebereme. ALE: díky této poznámce vím, že bedna musí být nižší, než je minimální hladina. Již jsem kontaktoval dvorního stolaře, který mi řeže desky a upravil výšku. To půjde.

>Olovo má své pro a proti. Zas tak bych se mu nebránil. Umím sehnat třeba skoro nové za cenu cca 32Kč/kg. Až dožije, vrátím ho a dostanu 17 - 18 Kč/kg. Takže když si vezmu nějakou polotrakci řekněme 48V/200Ah, tak dám 7 000,-Kč, vrátím ho, dostanu 3800,- Kč. Na chalupě mi vydrží třeba 5 let? To zas nevychází tak špatně... Ale chápu, že když tam není možnost udržet v zimě baterii nabitou (není tam DS)

Je tam DS. Vlastně celý účel FV je záloha (jsme na samotě u lesa s výpadky). Já mám zdroj na olovo, ale pouze startovací. A běžná kapacitní výtěžnost mi v průměru vychází na cca 30 procent kapacity. Je to méně než jsem čekal. Nabité je v zimě udržím. Prostě to přepnu na "Keep batteries charged" a co chabý svit dá se spotřebuje, ale baterie budou netknuté.

>tak se tím to olovo dá zlikvidovat za jednu zimu. Což u NiCd nehrozí. Ale zase na začátku přjde na tolik, že by těch olověných sad bylo víc (třeba 3?). NiCd se vrací hůř (ale jde to).

Já jej i vybíjím poměrně opatrně. Ale efekt, viz výše.

>Promrzání není takový problém. I chalupa má jistě sklep a tam v zimě -30°C nebude nikdy.

No... sklep není. Ani technická místnost. Je to chaloupka. 7x6 metrů venkovní rozměr... Proto jsou baterie na půdě Tohle fakt nemá jiné řešení...

>A když bude, zas nebude nikdo na chalupě LiFePo s tm problém má, ale i třeba tady na fóru nabízené LiIon NMC z elektromobilů to dají. Při kapacitě těch zmiňovaných 250Ah zvládnou 30A vybíjení i v té zimě.

Přiznávám, jsem srab. Bojím se ohně. Do NICD jdu i jako do trochu bezpečnější technologie.

>A pořád to bude přenosné řešení (lze odvézt s sebou domů a dovézt na chalupu nabité...). Tj. přijedu na chalupu a vím, že u sebe mám 6kWh instatní elektřiny.
To jsou cca 3 hodiny provozu malé kufříkové elektrocentrály Honda a asi 2 litry benzínu... Neboť tu nikdo na rozdíl od FV panelů nevidí, tj. nebude se snažit ukrást - na chalupě...

Souhlasím. A bylo to psáno bez znalostí místa, elektřinu máme zavedenu. Já ... sakryš, vlastně FV nepotřebuji. Ale na čem bych se učil? Také nepotřebuji jiné klučičí hračky. Ale to jsme jinde Takže ne, nepotřebuji baterii převážet. Ale pokud by byla tato nouze, přesně s argumentem souhlasím. Bylo by to nejjednodušší.

>Pohledů je víc a kazdý má své.

A já za ty odlišné děkuji.

[gupa]

KPM typu P, nebo PE<

P je plast. KPM jsou středně rychlé články. Rozdíl mezi články je velký. Starší v kovu měly (mají) více železnou zápornou elektrodu. Jiné dopování kladné strany v plastu, pokud je to repas nebo nové. Mezi kovem a plastem to moc není je to o otom, že co desetiletí rozdíly jsou spíše v elektrodové hmotě. Mám ale takový dojem, že Ferak s těmito články končí. Suroviny jsou nyní zapovězené, jsou z Ruska, repas je náročná, stát si představuje spolu s EU že takové fabriky budou jen solit poplatky a úplatky za greendeal vyděračství, můj dojem je že olovo a jeho neměřitelnost při zamoření je větší problém než kadmium a celkově vše se výrobně a daňově zdražilo, takže lze vidět, že v nabídce nyní mají nějaké čínské zboží, což je dlouhodobě stálá a stále i nynější politika - vše domácí zlikvidovat a nepodporovat.

[MirdaV]

Tím se dostáváme na propojení hadičkami - buď propojit, nebo vývody zodpovědně ucpat, aby se do článku nedostával vzduch, ale vznikající směs vodík/kyslík mohla unikat. Doporučuji propojit hadičkami, za normálního stavu je nejjednoduší oby konce hodit do PET lahve s vodou (jako zpětný ventil proti vnikání vzduchu do článků) a při potřebě dolít vodu s výhodou využít k dolití celé baterie najednou. Akorát pozor na maximální tlak vody (1 - 2m vodního sloupce maximálně) a po dolití zajistít aby se voda z hadiček dostala ven - na to je nejjednodušší dát jeden konec dolů a druhý přívodní co je nahoře odpojit z přívodu destilované vody. Co je v hadičkách se pak samospádem vytáhne ven. Před započetím tohoto způsobu dolévání vody ale doporučuji zkontrolovat jednotlivé zátky jestli jim funguje automatické uzavírání přítoku. Případně vyčistit, vypláchnout a vyzkoušet. Jinak se článek přelije a je to zbytečná nepříjemnost.
Pozor - u těchto baterií se voda dolévá až tak 3 - 5 hodin po ukončení nabíjení. Při nabíjení stoupá hladina elektrolytu a pokud by se dolilo na max, může v extrémním případě (velký proud, už horší článek, velké rozdíly mezi články) elektrolyt přetéct. Podstatné je mít články uzavřené aby se do nich nedostával vzduch. Ten pak způsobuje degradaci elektrolytu klidně až do stavu, kdy článek téměř ztratí kapacitu a je extrémě měkký.

Mám ja jedné zátce ulomenou jednu trubičku pro hadičku. Já ji ucpu a snad časem seženu novou. Mám plán, vše.propojím hadičkami (je to průměr 10mm) a konce dám do té PETky. Líbí se mi to řešení. Ale dolévání... Dolévá se to hadičkami najednou? Nebo po jedné? A z textu jsem pochopil, je potřeba trochu tlaku, samospádem jen tak to nepůjde.

[mwt]

Mám ja jedné zátce ulomenou jednu trubičku pro hadičku. Já ji ucpu a snad časem seženu novou. Mám plán, vše.propojím hadičkami (je to průměr 10mm) a konce dám do té PETky. Líbí se mi to řešení. Ale dolévání... Dolévá se to hadičkami najednou? Nebo po jedné? A z textu jsem pochopil, je potřeba trochu tlaku, samospádem jen tak to nepůjde.

Buď ucpat, nebo tam narazit do původního otvoru menší trubičku a zalepit čímkoliv aby to trochu těsnilo. Případně šikovný soustruřník vytočí něco vhodnějšího s těmi správnými průměry Zátky se daly objednat, ale tyhle s vývody pro automatické dolévání jsem nezkoušel poptat.

To dolévání: hadičky zapojit stejně jako články do série. Je to proto, aby se případnou zbylou vodou v hadičkách nezvyšovalo samovybíjení. Ale kritické to není, správná destilovaná voda je izolant Ideálně kdyby byly články v jedné rovině, když budou ve dvou řadách nad sebou tak to není zas takový problém. Jen se musí pohlídat ta výška vodního sloupce aby se články ve spodní řadě nepřeliy. Při dolévání se jedna hadička z PET lahve vytáhne (pokud jsou dvě řady nad sebou, tak od té vrchní) a druhá uzavře (třeba zlomit a scvaknout kolíčkem, nebo tam dát ventilek - podle chutě). Ten volný konec se napojí na spodní vývod kanystru s destilkou umístěný nad baterií. No a pak se nechá voda téct tak dlouho, dokud teče do článků. Na kontrolu toho je nejvýhodnější mít indikátor průtoku (taková věc, co se zapojí mezi hadice a otáčením vrtulky indikuje, že voda teče - dá se to koupit), nebo to odhadnout podle klesání vody v kanystru. Články se postupně plní a jak hladina stoupne, ventil v zátce přívod vody uzavře. Až se průtok vody zastaví, je ve všech článcích dolito. Počká se cca 1- 5 minut (nepřehánět, ty uzávěry přítoku vody v zátkách jsou jen plovákové, nijak úžasně netěsní) aby se dolil i případný poslední loudal. Pak se hadička z kanystru odpojí a nechá se nehoře. Ta druhá - uzavřená - se strčí buď do té PET lahve nebo do kanystru a otevře se. Voda, co je v hadičkách se tak vypustí ven. Volný konec hadičky se taky strčí do PET lahve a je hotovo. Všechny články dolité jak mají být, akce na 10 minut.
Pokud se neřeší samovybíjení, klidně se voda v hadičkách může nechat. Při případném plynování se vytlačí ven do PET lahve. To má sice nevýhodu (zvýší se samovybíjení - no jestli o 1mA?), ale taky výhodu, že si člověk nepouští do článků zbytečně vzduch. Pokud je baterie v solárním systému, tak nějaké samovybíjení není třeba řešit, proteče tam tolik Ah, že vliv vody v hadičkách se ani nedá změřit.

[mwt]

KPM typu P, nebo PE<

P je plast. KPM jsou středně rychlé články. Rozdíl mezi články je velký. Starší v kovu měly (mají) více železnou zápornou elektrodu. Jiné dopování kladné strany v plastu, pokud je to repas nebo nové. Mezi kovem a plastem to moc není je to o otom, že co desetiletí rozdíly jsou spíše v elektrodové hmotě. Mám ale takový dojem, že Ferak s těmito články končí. Suroviny jsou nyní zapovězené, jsou z Ruska, repas je náročná, stát si představuje spolu s EU že takové fabriky budou jen solit poplatky a úplatky za greendeal vyděračství, můj dojem je že olovo a jeho neměřitelnost při zamoření je větší problém než kadmium a celkově vše se výrobně a daňově zdražilo, takže lze vidět, že v nabídce nyní mají nějaké čínské zboží, což je dlouhodobě stálá a stále i nynější politika - vše domácí zlikvidovat a nepodporovat.

To o detailech složení elektrod se mi nepodařilo nikde dohledat. Vím o změnách složení elektrolytu, ale o elektrodách v článcích nemám žádné podklady. Je ovšem očekávatelné, že tomu tak bude. Kdepak se dá dostat k nějakým technickým informacím tohoto typu? Zajímalo by mne to docela dost
Co se týká ceny a výroby - ani Ferak, ani nikdo jiný se NiCd články nechlubí nějak hlasitě - ačkoliv je stále vyrábí a provozují. Navíc Ferak patří pod SAFT, takže asi nějaký další rozvoj této technologie moc nehrozí - nebudou konkurovat sami sobě. Že by se na to vozil materiál z Ruska je možné, ale pochybuji, že by Ivani dávali něco výrazně levněji než kdokoliv jiný?
Cena je samostatná kapitola, ale - je v tom kadmium, každá zelený osel u toho slova hýká co může. A znepříjemní tím výrobcům život, ačkoliv by asi nechtěl jezdit vlakem, který zabezpečuje technika napájená z jiných typů baterií... Takže výrobce toho dělá málo, je sešněrovaný předpisy a ptákovinami..a ty baterky mají tak nechutně dlouhou životnost, že aby přežila výroba, musí si nechat zaplatit tolik, aby vydržela do další objednávky. Z toho všeho vychází i cena skutečně astronomická.
Ale NiCd se používat a kupovat bude ještě dlouho. A že by si někdo troufnul koupit NiCd u Číňana? Možná na doma, ale na tu dráhu? To těžko.
Jinak pokud vím, tak SŽDC podepsala před třemi lety nákup NiCd baterií různých kapacit a užití asi za 100 000 000.- Kč Ano, nepletu se, sto milionů- bylo to ve dvou etapách zhruba 1/3 a 2/3 ceny a platilo to na tři roky. Byly v tom jak "naše" Ferak KPM, KPH a pár KPL, ale taky Hoppecke FNC. Tak by mne zajímalo kam ty vyřazené baterie mizí, že se tu neobjevují Za tu cenu toho bylo mnoho vagónů...ale asi si odpovím sám: Dodavatel se domluvil, že vadné a opotřebované baterie za nějaký bakšiš odebere zpět a tím vyhrál jackpot...dostane 2x zaplaceno a ještě materiál na nové zboží :-/ A tupý ouřada je spokojen, jak zeleně mu to myslí a jak na to vyzrál Vyzrál na nás všechny a myslí mu to zeleně - jak nějaké gumě na vojně

[mwt]

Pokud se neřeší samovybíjení, klidně se voda v hadičkách může nechat. Při případném plynování se vytlačí ven do PET lahve. To má sice nevýhodu (zvýší se samovybíjení - no jestli o 1mA?), ale taky výhodu, že si člověk nepouští do článků zbytečně vzduch. Pokud je baterie v solárním systému, tak nějaké samovybíjení není třeba řešit, proteče tam tolik Ah, že vliv vody v hadičkách se ani nedá změřit.

[/quote]

Píšu blbosti!
Voda se v hadičkách nemůže nechat, když jsou baterie na místě kde může mrznout. Kdyby voda zamrzla a články začaly plynovat tak je průšvih hned. Ono by sice někde povolilo těsnění nebo i ta hadička, ale bezpečné to rozhodně není. Pokud se tedy baterii nebude někdo ještě před zimou dostatečně věnovat, tak raději vodu z hadiček vypustit.

[MirdaV]

[

Buď ucpat, nebo tam narazit do původního otvoru menší trubičku a zalepit čímkoliv aby to trochu těsnilo. Případně šikovný soustruřník vytočí něco vhodnějšího s těmi správnými průměry Zátky se daly objednat, ale tyhle s vývody pro automatické dolévání jsem nezkoušel poptat.

To dolévání: hadičky zapojit stejně jako články do série. Je to proto, aby se případnou zbylou vodou v hadičkách nezvyšovalo samovybíjení. Ale kritické to není, správná destilovaná voda je izolant Ideálně kdyby byly články v jedné rovině, když budou ve dvou řadách nad sebou tak to není zas takový problém. Jen se musí pohlídat ta výška vodního sloupce aby se články ve spodní řadě nepřeliy. Při dolévání se jedna hadička z PET lahve vytáhne (pokud jsou dvě řady nad sebou, tak od té vrchní) a druhá uzavře (třeba zlomit a scvaknout kolíčkem, nebo tam dát ventilek - podle chutě)....

Ten popis je zlatý a moc děkuji. Pokusím se sehnat jednu zdravou zátku a pokud se to nepovede, bude prostě jedním koncem ucpaná Následující poznámka s možností zamrznutí je logická a dobrá, já myslím, že v době, kdy bude mrznout, už bude vše na zimu připraveno. Jinak lámal jsem si hlavu jak budu dolévat s nasazenými hadičkami a za mne... vyřešeno. Ted na to opět týden nesáhnu, ale chystají se bedny, a už se těším na další postup. Jo a články budou v jedné rovině vedle sebe, ve dvou blocích tak, aby bylo možno se ke každé dostat

[*CAR*]

Když si do louhu přidáš složku LiOH na 1 litr elitu stačí 1 gram článek vydrží i -40 °C a obzvlášť když bude nějak dobíjen něčím , tak to nebudeš muset řešit - elit se v článku protočí / tedy nestojí .

[MirdaV]

Trochu to vypadá, že to zde usnulo, ale opak je pravdou. Bohužel přišly jiné starosti a baterie na chvíli skončily u ledu. Ale Vánoce, to je ideální čas na dodělávky Kolega se mi nabídl na výrobu propojek a mám v nerezu, hadičky jsem zapojil do okruhu prozatím, delší vývody do lahve s destilkou mám nachystány. Zapojeno a jdu Victronu oznámit, že má nové baterky ...

[sasy]

Ohledně těch zátek.Daji se koupit originál na ty baterie.Já jsem měl také u jedné sady ty na hadičky a vyměnil jsem je za normální.Je to pohodlnější.Jenom nadzvednu víčko a můžu doplnit destilku.Jedno stojí cca 45,-Kč.

[mwt]

Ohledně těch zátek.Daji se koupit originál na ty baterie.Já jsem měl také u jedné sady ty na hadičky a vyměnil jsem je za normální.Je to pohodlnější.Jenom nadzvednu víčko a můžu doplnit destilku.Jedno stojí cca 45,-Kč.

ALe to je zas ***
To co je na fotce JSOU originál zátky. A pro tyto články to tedy nejen není pohodlnější, ale dokonce i horší. Ty zátky s nadzvedáváním víček sice vypadají jednoduše, ale musí se dolévat každý článek zvlášť - což u typu baterií (bílý plast je provedení se sníženou hořlavostí a je neprůhledný a neprůsvitný), které jsou na fotce není nic příjemného, protože není vidět hladinu elektrolytu a do každého článku se musí koukat jak "husa do flašky". "Hadičkové" provedení umožňuje dolít všechny články téměř současně a na správnou hladinu.
Druhá věc, je, že nadzvedávání víček je horší jednak z důvodu možného úniku aerosolů při rychlém nabíjení nebo přebíjení, druhak proto, že těsní daleko méně než hadičkové provedení. To v důsledku způsobuje nejen vysychání elektrolytu, ale zejména jeho degradaci díky tomu, že do článku se lépe dostává vzduch a tedy i CO2. U netěsného víčka totiž daleko lépe uniká směs vodík/kyslík a je nahrazována těžším vzduchem. "Hadičkové provedení je daleko těsnější a pokud je vše v pořádku, tak se v článcích ani dlouhodobě nevyskytne CO2 a elektrolyt je na tom výrazně lépe.

Nemyslím si, že by výrobce byl takový trouba a dal k baterii něco, co je horší než původní řešení. A ani na dráze, kde těchto baterií používali a ještě používají doslova stovky tun nejsou takoví oslové, že by si dali vnutit něco, co je horší než by muselo být.

Zrovna tahle baterie co je na fotce vypadá jako by z pocházela z drážní zabezpečovačky... Takže nejspíš nebude utrápená cyklováním a může být v dobré kondici. Za mně chválím provedení, i ty bedny budou dobře fungovat jako záchytná vana kdyby něco. U propojek pozor, nerez je potvora a má velký odpor. Takže žádné velké proudy, jinak se na propojkách ztratí neuvěřitelně mnoho výkonu Ale zas nekoroduje. Šrouby namazené jak mají být, hadičky správně nasunuté až ke konci hadičníku na zátce. Pěkně udělané. Jediné, co bych kvůli bezpečnosti doporučil, tak shora zakrýt celu sadu nějakou plastovou deskou nebo plexisklem. Kdyby náhodou vypadlo něco kovového z ruky ať nevznikne jiskřivé překvapení.
Držím palce ať slouží a kdyby někdy došlo na výměnu za jinou technologii, hlásím se jako zájemce o celou sadu