Fórum MyPower.CZ

mixman píše: Regulacia SSRka spinaneho v nule na jednotlive polvlny by mohla chodit dobre ale asi iba s dostatocnou kapacitou akku, kedy zataz nerobi velke skoky napatia a aku nieco aj podrzia.

SSR spínané v nule nerobí žiadne rázy ani skoky napätia, podľa kybosa to ide ako víno ! Mám dvojstupňové odvádzanie prebytkov, na tretí stupeň nemám dosť výkonu. Spínam z 960 WP do 500 + 250 W, v ideálnych podmienkach by to už chcelo radšej 500 + 500 W, prepojím to tak v najbližších dňoch. Doporučujem radšej kaskádu ako iba jeden stupeň.
Menič nijako netrpí, viac dostal zabrať, keď som predtým spínal kaskádu stykačmi.

vlkazajac píše:

mixman píše: Regulacia SSRka spinaneho v nule na jednotlive polvlny by mohla chodit dobre ale asi iba s dostatocnou kapacitou akku, kedy zataz nerobi velke skoky napatia a aku nieco aj podrzia.

SSR spínané v nule nerobí žiadne rázy ani skoky napätia, podľa kybosa to ide ako víno ! Mám dvojstupňové odvádzanie prebytkov, na tretí stupeň nemám dosť výkonu. Spínam z 960 WP do 500 + 250 W, v ideálnych podmienkach by to už chcelo radšej 500 + 500 W, prepojím to tak v najbližších dňoch. Doporučujem radšej kaskádu ako iba jeden stupeň.
Menič nijako netrpí, viac dostal zabrať, keď som predtým spínal kaskádu stykačmi.

Nemyslel som to tak zeby pri spinani v nule boli nejake razy, ved to som aj pisal predtym ale islo mi o to ze pri spinani celych polvln bude urcite vacsi pokles napatia na akku nez pri spinani fazovo co ale zasa robi vacsie razy pre menic. Preto sa radsej priklanam k rieseniu spinanim v nule alebo pwm spinanim usmernenho napatia.

To dV/dt nie je pri frekvencii polvĺn 100 Hz žiadna téma. Menič len jemne ševelí a neverím, že mu to nejako ubližuje. Myslím, že rozhodujúce je nezapínať neprimerane veľkú záťaž.

vata píše: O vytěžování přebytků pomocí SSR za měničem jsme už tady samozžejmě mnoho diskutovali a hodně z nás má své vlastní bohaté zkušenosti. Já začala s SSR spínaným v nule, spínací cykly v řádech jednotek Hz, a musím říct, že měnič ani baterie mi z toho nějak šťastné nepřipadaly - jsou to zkrátka pěkné rázy. Pak jsem přešla na regulační SSR řízené napětím, které se generuje z PWM řídícího PLC, a od té doby nechci jinak. Jde to v rozvaděči slyšet a velmi mírně to ruší AC síť, ale jde o skutečně plynulou regulaci. Ve VALCu jsem nechala oba algoritmy, v současné verzi může být ale aktivní pouze jeden z nich.

Vato, takže máš teď fázové řízení, protože ty analogové SSR regulují fázově. Je to tak?

mixman píše: Kazdopadne zrejme budem skusat tretiu moznost bez SSR ku ktorej sa najviac priklanam. No uvidime ako dopadnu testy, tam by ta regulacia mohla byt plynula bez razov na AC strane. Samozrejme s dobre dimenzovanym usmernovacom, kapacitou na DC strane, spinacim prvkom a taktiez nezabudnut na odrusenie.

Na to pozor, kapacita za usměrňovačem zatíží měnič pouze ve špičkách sinusovky. Proud přes diody poteče pouze v době kdy napětí na sinusovce přesáhne napětí kondenzátoru, jen v tom okamžiku se diody otevřou. Rázy mohou být ještě horší. Z toho důvodu se musí ve zdrojích s usměrňovači a kondenzátorem používat PFC.
Problém dělá ten kondenzátor A bez něj je pro regulaci ten usměrňovač zbytečný.

tomas píše: Vato, takže máš teď fázové řízení, protože ty analogové SSR regulují fázově. Je to tak?

Program v SDS nastavuje střídu PWM výstupu, na který je připojený převodník PWM -> 0-10V z jehož výstupu je řízeno regulační SSR. Takže mám teď fázovou regulaci, protože to napětím řízené SSR spíná... fázově
Nicméně v konfiguraci SW je možné zvolit, zda použít PWM výstup nebo starší metodu pomocí spínání D0, který v provedení SDS Macro dokáže sepnout dostatečný proud pro rozsvícení optočlenu na SSR spínajícím v nule. Frekvence takového spínacího cyklu je nastavitelná a bavíme se o cca 1Hz, ve kterém je D0 (a tím pádem i SSR) sepnuto po dobu třeba 0,5 sec. Ve výsledku dělá i tahle (pro mě zastaralá) regulace to co má, drží napětí baterie na limitu, akorát u toho řve měnič a blikají světla v domě a zřetelněji mikrocykluje baterie.
A proto jsem přešla na tu fázovou regulaci, u které nic neřve, ani nebliká, akorát v měniči to vrčí a bojler alikvotně zpívá.

Jo jo souhlasím. A jen mne tak napadá že by to teoreticky mohlo jít i s obyčejným fázovým SSR (levnější, tyristory, triak atd..) s klasickým pulzním vstupem a bez převodníků. Jen by bylo asi nutné jiné zapojení toho SSR nebo by SDS Macro muselo snímat sinusovku a počítat úhel otevření toho triaku v SSR a podle toho mu posílat impulzy. Tak ty impulzy řeší samo to analogové SSR. Tak jak to máš je to také dobré.
Jen já musím řešit větší výkon, např. 3kW těleso nevím nevím jak by ten zpěv měniče vypadal.

tomas píše:Na to pozor, kapacita za usměrňovačem zatíží měnič pouze ve špičkách sinusovky. Proud přes diody poteče pouze v době kdy napětí na sinusovce přesáhne napětí kondenzátoru, jen v tom okamžiku se diody otevřou. Rázy mohou být ještě horší. Z toho důvodu se musí ve zdrojích s usměrňovači a kondenzátorem používat PFC.

Samozrejme ze by sa ratalo s PFC-ckom kedy sa to cele chova ako odporova zataz alebo minimalne nejaky LC filter na 50Hz (100Hz).

vata píše:Frekvence takového spínacího cyklu je nastavitelná a bavíme se o cca 1Hz, ve kterém je D0 (a tím pádem i SSR) sepnuto po dobu třeba 0,5 sec. Ve výsledku dělá i tahle (pro mě zastaralá) regulace to co má, drží napětí baterie na limitu, akorát u toho řve měnič a blikají světla v domě a zřetelněji mikrocykluje baterie.

Ja to idem skusit s frekvenciou 10Hz co by mohlo byt plynulejsie nez pri 1Hz.

Taktiez som na regulaciu skusil frekvencky menic pre motor (kedze mi len tak lezal doma) kde vystupom je sinus, je to zaujimave hlavne z dovodu plynulej regulacie analogovym vstupom do menica pripadne komunikacnym rozhranim, no trochu drahsie riesenie

Nevím jestli to tu už zaznělo, ale těleso v boileru, alespoň to klasické suché je složené z více vláken. Takže stačí tyto vlákna oddělit a spínat jednotlivě. U 2kW tělesa tak získáme odstupňování výkonu po 500W. (alespoň si myslím, že je složená ze 4 vláken)

dracekvo píše:Nevím jestli to tu už zaznělo, ale těleso v boileru, alespoň to klasické suché je složené z více vláken.

Asi jak které. Zrovna držím v ruce suché topné těleso průměr 46mm, délka 5 článků (cca 29 cm), 230V/1kW (ELTOP 5003/008). V jeho deseti drážkách je protažena jediná spirála, nějaké přepojování na jiný výkon není možné.

No ale když ji rozstříháš tak můžeš změnit aspoň napětí
Jak to udělal i Danyk skoro dole na této stránce:
http://danyk.cz/reg60v.html

Pls, ako pri bojleri riadenom PWM zapájate špirálu? Odpoja sa na špirále pôvodné vodiče z bojlera a napriamo sa na špirálu pripojí PWM modulované 230V napätie z meniča? Ide o to, že bojler asi naďalej potrebuje nepretržitý zdroj napájania z verejnej siete (kvôli elektronike alebo hoci len indikácii ohrevu...) - tak je, že?

Podla toho aky mas bojler, ak ma nejaku elektroniku, tak sa napoj priamo na spiralu. Inak ak je jednoduchy, ze len spirala s termostatom tak pohodicka.

Odoslané z Lenovo Vibe Z2 Pro.

Vacsiniou tam byva aj nejaka svetelna signalizacia ohrevu - to by uz vyzadovalo napajanie z verejnej siete, alebo sa to da tiezi napojit na PWM zdroj s tym, ze to bude svietit / blikat podla PWM regulacie?

Ta svetelna signalizacia byva vacsinou dutnavka na 230V a tu klidne na PWM mozes pripojit.

Odoslané z Lenovo Vibe Z2 Pro.

Zkusil jsem ten vytěžovač od "Kybos" do přímotopu 3 kW a funguje dobře. Jen protože mám nadbytek panelů, tak když napětí dál stoupá, tak se začne dost hřát horní rezistor 820 Ohm, na kterém vystoupá napětí až na 16 V a pak je ztrátový výkon 0.3 W. Bez pozorovatelného vlivu na funkčnost jsem ho zvýšil až na 5k6. Nevím, jestli tam ostatní dávají výkonnější rezistor?

Maximální velikost horního odporu 820 R je závislá na velikosti vnitřního odporu SSR. Jeho hodnota se dá zjistit přibližně tak, že se na vstup SSR připojí maximální přípustné napětí (32 V) přes mA-metr, zjistí se proud a hodnota vnitřního odporu se vypočítá jako podíl maximálního vstupního napětí (32 V) sníženého o 1,6 V (červená LED) a naměřeného proudu. Hodnota tohoto odporu (společně se spodní 820 R) určuje majoritní část proudu (je nutno přičíst cca 1 mA na dělič a cca 1 mA minimálního proudu pro spodní TL 431). Minimálně takový proud musí zajistit horní TL431 s příslušnými odpory aniž by se změnilo napětí mezi vývody + 24 a +48 V (napěťový offset).
Přípustnou hodnotu horního odporu 820 R je možno zjistit i experimentálně a to tak, že připojíme V-metr mezi svorky +24 V a +48 V a při sepnutém SSR postupně zvyšujeme jeho hodnotu až do stavu kdy SSR rozepne nebo se napětí mezi svorkami zvýší. Je to ale rizikové, neboť se při tom nesmí překročit maximální přípustné napětí TL431. Experimentálně zjištěnou hodnotu odporu pro finální osazení o čtvrtinu snížíme (regulační rezerva horní TL431).

Díky, mám nad čím přemýšlet.

mám nějakou droboť, a přemýšlím jak jí použít na vytěžovač

Zdravím, potřeboval bych poradit. Máme malý ostrov. Panely Silfab 4X 380W, regulátor Epever XTRA4410N 12/24V 40A, baterie AGM 2x 12V 150Ah a to vše připojené na měnič napětí 24V/2000W čistý sinus (4000W špičkově). Na měnič teď běží lednice, mrazák, TV a Notebook. Přebytků je hodně, baterie je poměrně rychle plná. Chtěl bych realizovat vytěžování do bojleru Dražice 100L 1f 2100W. Spirálu bych asi upravil na 1000W.

Pročetl sem tu snad vše ohledně Kybos vytěžovače, ale pořád mě není jasné, co kam po realizaci toho vytěžovač připojit, aby to fungovalo. Mohl by prosím někdo nakreslit schéma pro mě, pro blbečka, abych tomu porozuměl?

Mockrát děkuji