Správné zacházení s LIFePO4

[jahodovák]

https://www.youtube.com/watch?v=p21iZVFHEZk

[rottenkiwi]

Pri starej baterke, nebude mať človek 13 minút ako v tom videu, ale skrat nastane okamžite,
ako aj uvoľnenie energie vo forme tepla, v závislosti na množstve energie v baterke.

Tiež baterka nebude mať okolo seba vzduch, možno nebude na betóne,
ale bude niekde uzavretá, napr. na lodi v drevennej krabici.

Teraz záleží, či na ten skratovaný článok, budú ešte napojené ďalšie paralalne
a ako budú istené, resp. aký materiál a prierez budú mať prepojky.

[abrams]

Zdravím ,

trochu inspirace jiskření https://www.youtube.com/watch?v=DpQeDcEpEn0 .

Elektronům zdar

[svango]

vyborna poznamka z videa je, ze vsetky doteraz reportovane poziare tychto bateriovych rackov sa stali pri instalacii.

[Ronn]

To co ovlivňuje životnost standardních typů Li aku je teplota.
Teplota aku vzniká:
- při nabíjení - empirický odhad při proudech nad 0,2C
- při vybíjecích - opět zhruba při proudech nad 0,3C
- pro přebíjení
- při provozu v ambientní teplotě nad 30•C

https://forum.mypower.cz/viewtopic.php? ... 050#p77992


Ohledně zahřívání… myslím, že rottenkiwi zde kdysi uveřejnil odkaz na práci, která to hezky popisuje. http://www.uc.pt/en/efs/research/EESEVS ... haEtAl.pdf

Měřeno na 90Ah LFP.

Ta práce mě nakopla k ověřování … Pomocí teploměru se sondou jsem sledoval vliv in/out proudu na teplotu.
Zajímala mě teplota mezi jednotlivými články… a pozor… teplota mezi články byla vyšší o 6°C (na závěr nabíjecího cyklu a u nových LFP 300Ah; 0,2C in; nabíjení z SOC20% na 95%, okolní teplota 24,6°C)
Proto jsem snížil nabíjecí proud na max 0,1C (shodně jako v citované práci 30A) a dostal jsem se na podobné hodnoty účinnosti:

Když nabíjím/vybíjím vyšším proudem než 30A, učinnost jde dolů a (měřeno multiplusem) a teplota AKU roste. Pokud nabíjím ~30A (0,1C) teplota mezi články se drží do 2°C nad okolní teplotu.

Jediné, co mi nesedí je C rate. Není to 0,3 C ale prostě 30A.

Protože je podzim a dny jsou kratší, zato více oblačnosti, přišel čas připojit paralelně druhý LFP batterypack (od Oty, cca 250Ah). Nabíjení jsem povolil až na 50A a teploty (mezi články) jednotlivých AKU se drží do 27°C respektive 2,5°C nad okolní teplotu.

No a teď přemýšlím jak AKUPACK uchladit a udržet na 20°C Máte nějaké tipy /zkušenosti, pls...?

[rottenkiwi]

No tak najbližšie dám Dallas sondy medzi články a budem logovať, sám som zvedavý.

[rottenkiwi]

Zaujímavé merania robí tento pán.
A tiež vidno, ako sa dá zničiť LiFEPO, 10 A prúdom, ak zle spočítate SOC.
https://www.youtube.com/watch?v=KAKfHn5fwo8

[rottenkiwi]

Teraz som dokončil meranie teplott LiFEPO Winston 100 Ah, zapojených 2P4S + 2P4S,
dokopy s nom. kapacitou 400 Ah @ 12.8 V. Teplotné čidlá Dallas DS18B20 boli umiestnené
do medzery cca. 3 až 4 mm, medzi dva články spojené paralelne, do stredu vzhľadom na šírku
a cca. 6 cm od vrchného plastového okraja.

Merané bolo cez Wemos D1 a cez WIFI poslané do Orange Pi.

Merala sa teplota medzi 1. a 2. článkom a medzi 3. a 4., merala sa ambietná teplota,
meral sa prúd do bateriek / charge / a prúd z bateriek / discharge /, tiež je prepočítaný
prúd v A vyhľadom na nom. kapacitu, ergo A / Ah, tzv. C rate.

Delta je rozdiel nameranej teploty čidlom a ambientnej teploty.

Pri odbere 232 A bol zapnutý 20 W ventilátor, ktorý bol nasmerovný na články a bol v činnosti
až do konca merania.

[volente]

Zaujímavé merania robí tento pán.
A tiež vidno, ako sa dá zničiť LiFEPO, 10 A prúdom, ak zle spočítate SOC.
https://www.youtube.com/watch?v=KAKfHn5fwo8

No práve že nevidno, len obhovoreno v jazyku ktorému nerozumiem.

[rottenkiwi]

Ja som mal zas opačný problém, hľadal a čítal som všetko v angličtine, takže toto
fórum som našiel len náhodou, keď som hľadal niečo od Victronu.

V tom videu 57:53 ukazuje, ako mu skoro zhorel dom a musel celý deŃ vetrať
ten nasladlý smrad.

Tiež tu: http://www.cruisersforum.com/forums/arc ... -p-21.html

Podobne dopadli všetci, ktorí dali na odporúčanie výrobcu a veselo nabíjali do 4.0 V per cell,
resp. tí, ktorí mali BMS, ktoré im vyťahalo baterky až do 0 V.

[ota]

Ten chlap v tom videu mluví a mluví a mluví.
Neni mu pořádně rozumět a nevím kdo by měl čas dokoukat to do konce.
Vlastně, kdo má vůbec čas koukat na ta videa...

[rottenkiwi]

To je chlap, čo konštruuje ebicykle, ebiky, eutá, ktorý opravuje battery packy, či
už na 400 alebo 700 V DC, opravuje Tesly, Bolty, Leafy, jeho videá sú bežne cez 2 hod,
a myslím, že vie toho o baterkách v FVE či eutách dosť.

[volente]

To je pěkné, ale není čas se dívat na video kde se nic neděje 40 minut a výkladu nerozumím.

[rottenkiwi]

Lenže tu sme sa začali baviť o teplote, písal o tom Ota, a práve v tom videu,
keď si ho človek pustí 10x rýchlejšie resp. si ho prekliká, je ukázané, ako
sa hreje baterka pri 1 C a prečo výrobca bateriek odporúča euto nabíjať
až 3 hodiny po intenzívnej jazde s nízkym koncovým SOC.

Ten človek v tom videu, má za sebou niekoľko rekordov v konštrucii eut.

[Ronn]

...Dallas DS18B20 boli umiestnené do medzery cca. 3 až 4 mm, medzi dva články spojené paralelne, do stredu vzhľadom na šírku a cca. 6 cm od vrchného plastového okraja. Pri odbere 232 A bol zapnutý 20 W ventilátor, ktorý bol nasmerovný na články a bol v činnosti až do konca merania.

Takže jsi měřil už se zapnutým aktivním vzduchovým chlazením...
Budu předpokládat RH 50%. Proč je to podstatné => To co chladí je vodní pára,nikoliv vzduch sám o sobě... když tak doplň, neb každý 1°C je o 7% více páry...
Předpokládám, že měřená mezera byla ventilátorem chlazená... čti: čidlo bylo ochlazováno => neměřilo. Když průběh testu zopakuješ se zalepenou mezerou/nebo bez profukování vzduchem, dostaneš se na větší teplotní rozdíly.

Jaké musely být teploty uvnitř? ještě ve 14:56 odhaduji 28°C ...v 15:22 bylo uvnitř článku ~32°C ( průběh teploty vs C rate, který byl od 15:16 0,2 a teplota dále stoupala i se zapnutým chlazením)

U mě zatím vychází jako chlazení kombinace udržování batterybanku v teplotě okolo 15°C s oplachem vzduchu.

[rottenkiwi]

No odhadujem tak 47 % až 58 %, lebo moj merač vlhkosti je akosi zaseknutý medzi.

No tie čidlá neboli chladené prúdom z ventilátora, lebo na tej strane odkiaľ fúkal
ventilátor sú články tak natesno, že tam nie je ani 0.3 mm medzera.

Začal som merať, až ked prešli mraky, predtým mali baterky okolo 25 *C.
Ventilátor som zapol, až keď začal ten odber 232 A, predtým bol vypnutý.

Rozmýšľam, či je možné ponoriť články cca. 1 cm od vrchu plastu do vody
v nerezovej nádobe a tú chladiť 10 W čerpadlom s radiátorom v zemi.

[beethowen]

Rozmýšľam, či je možné ponoriť články cca. 1 cm od vrchu plastu do vody
v nerezovej nádobe a tú chladiť 10 W čerpadlom s radiátorom v zemi.

Budeš mít otevřenou vodní hladinu, v blízkosti které je RH 100%. Budeš potom patrně řešit zase záležitosti ohledně koroze na kontaktech. Myslím, že do 0,3C netřeba řešit chlazení. To je taky hodnota kde by jsme se měli pohybovat, pokud chceme dát bateriím dlouhou životnost.

[střídač_N]

.....To co chladí je vodní pára,nikoliv vzduch sám o sobě...

....U mě zatím vychází jako chlazení kombinace udržování batterybanku v teplotě okolo 15°C s oplachem vzduchu.

No, nějak mi to nejde dohromady, že by na začátku přestala fungovat fyzika, udělal si drobounkou pauzičku, a na konci zase začala.

[youda]

Střídači,
jakou pauzičku ve fungování fyziky máš na mysli?

Suchý vzduch opravdu chladí hůře, než vzduch nasycený vlhkostí. Podobně se někdy používá tzv. adiabatické chlazení - rozprášením vodních kapiček do vzduchu okamžitě klesne jeho teplota a vzroste chladící schopnost.

Adiabatický efekt se používá například u venkovních jednotek průmyslových klimatizací, kdy se ve velkém vedru sepne navíc vodní postřik. Také Seznam.cz má adiabatické chlazení udělané ve své serverovně v Počernicích.

[střídač_N]

......jakou pauzičku ve fungování fyziky máš na mysli?....

To co chladí je vodní pára,nikoliv vzduch sám o sobě, chlazení kombinace udržování batterybanku v teplotě okolo 15°C s oplachem vzduchu.


Ten problém přece není v tom, že voda chladí lépe něž vzduch, ale, nikoliv vzduch sám o sobě

V mé fyzice vzduch sám o sobě chladí, neb je hmotný. Doufám, že dále se tím netřeba zajímat, nebo dodat i fyzikální podstatu přenosu .....