HV BMS

[Mex]

Zdravím.
Pánové, nemáte prosím nějaký zaručený tip na HV BMS?
Řekněme tak pro 200-320V, tj. pro 64-100 článků?

Nemáte prosím někdo třeba tuhle distribuovanou BMS od GWL?
https://shop.gwl.eu/Battery-Management- ... h-4-0.html
Ten koncept se mi líbí, jsou to modulky na každý článek, a prakticky neomezeně rozšiřitelné.

Jen to vychází dost draho. Ty moduly na prostřední články (kterých je samozřejmě nejvíc) stojí kolem 19 USD.
Přitom je to velice jednoduchá elektronika, inteligenci tomu dává ATtiny24, pak už je tam jenom výkonový tranzistor a nějaké levné smetí.
Takže materiálové náklady tak třetinové proti prodejní ceně, a to ještě při nákupu v malém.

Případně máte nějaké praktické zkušenosti s překrýváním balancérů s toroidem?
Třeba s takovým: https://vi.aliexpress.com/item/1005003132170432.html
Použít balancér třeba pro 24 článků, ale nasadit ho jen na 22 článků a ty krajní vždy překrýt s dalším blokem 22 článků.
To by snad mohlo fungovat, ne?

Díky za případné tipy.

[mopadzi]

s komunikací s měničem? Jakým?

[Mex]

No to podle toho, co bych byl schopen sehnat (myšleno jakou BMS).
Ve finále by to bylo připojeno k Solaxu. Ten umí kromě svého vlastního protokolu snad dneska i protokol Pylontech, takže takto by se asi dalo domluvit s ledasčím.

Ale v nejhorším by se to dalo prohnat i přes nějakou další elektroniku. Třeba přes MQTT nebo i jen přes nějaký procesor.
Tohle už nevidím jako klíčový problém, elektroniku celkem umím, a s CANbusem jsem toho už udělal dost.
Mám pocit, že jsem někde zahlídl projekt, kdy borec zajistil kompatibilitu komunikace právě přes MQTT server. To mi přijde šikovné.

A pro úplný začátek by to mohlo jet jen v režimu Olovo, tj. jen s nastavením napěťových a proudových limitů.
A vymazlit to až později.

[mopadzi]

pošlu PM

[kodl69]

A co takhle toto: https://github.com/stuartpittaway/diyBMSv4 akorát nevím, jestli ten pylontech protokol není jinej pro 48V baterky a rpro HV, tohle emuluje USx000 kostky... Modulky ti v podstatě nahotovo osadí jlcpcb, mám upravenou verzi pro montáž přímo na články, a ten kontroler není žádná atomová věda. 100 článků jistě zvládne, jenom nevím, jak je to s bezpečností...

[Mex]

Díky moc za tenhle tip.
To vypadá opravdu zajímavě.
Jen by to chtělo udělat ty moduly v provedení přímo pod šroub, jak to má třeba to GWL a jak to máš asi udělané i Ty.
Osazování pro mě není žádný problém.

On to omezuje na max. 32 sériově zapojených článků. Tak to bude chtít pořádně zkouknout, proč tam to omezení je. Jestli je to nějaké principiální omezení, nebo to tak jenom zvolil.

S napěťovým dimenzováním prvků na jednotlivých modulech souvisí i otázka na tu BMS od GWL.
Tam použili jako výkonový prvek na každém modulu IGBT tranzistor. Ale nenapadá mě proč.
IGBT se hodí na vysokonapěťové spínání. Pro nízká napětí se moc nehodí, protože má velký úbytek v sepnutím stavu.
Ale ten modul na jednom článku přece pracuje jen s napětím toho jediného článku. Napětí celého stringu se na něho nemá jak dostat.
Nebo mi něco uniká?

[kodl69]

pokud ten tranzistor vyzařuje přímo teplo, tak tuším, proč. 1.) je to zemědělská technologie. Zrovna neměli žádnej mosfet, kterej by se otevřel na 3V a navíc nemusí pouřívat výkonovej odpor, vyhřeje to přímo ten igbt.
32 článků - mám obavy, aby to nebyl počet registrů. Ta řídící deska nemá nějaký extra izolační mezery, ty modulky taky ne, tak možná aby to bylo do 120V jmen. napětí.

[glottis]

jestli ten tranzistor je jen jako riditelny odpor tak proc ne. Davat tam mosfet neni nic moc, protoze ho ridit v linearni oblasti je tezke. Kdyz se to nepovede, je to zkrat a pri poruse mosfetu taky zkrat a musel by tam byt odpor. Klasicky tranzistor zase potrebuje proud do baze a tim se to zase zeslozituje. igbt je pak mozna dobra volba. Do gatu asi nic netece a pritom to pujde lip ridit. Jak to ma bipolarni tranzistor pri poruse nevim.

[Mex]

pokud ten tranzistor vyzařuje přímo teplo, tak tuším, proč. 1.) je to zemědělská technologie. Zrovna neměli žádnej mosfet, kterej by se otevřel na 3V a navíc nemusí pouřívat výkonovej odpor, vyhřeje to přímo ten igbt.
32 článků - mám obavy, aby to nebyl počet registrů. Ta řídící deska nemá nějaký extra izolační mezery, ty modulky taky ne, tak možná aby to bylo do 120V jmen. napětí.

Díky za odpověď.

K tomu výkonovému tranzistoru - asi ho fakt použili pro vyzáření výkonu. Je pak ale zvláštní, že tam nedali nějaký běžný levný bipolár.
Já jim nechci kritizovat jejich zapojení. Mně to vrtá hlavou proto, jestli jsem nepřehlídl něco významného, když tam dali (zdánlivě zbytečně) součástku na hodně vysoké napětí.
Na té DIY BMS tam borec dal běžný malý FET a k tomu pár výkonových odporů.

Max. 32 článků: jaké registry prosím myslíš? Nějaké Modbusové nebo jaké?
Ono to možná bude všechno jednodušší. Ten borec v nějakém videu varuje ve stylu "... pozor, je tam více než 50V ...".
Takže on asi nebude moc velký kamarád s vyššími napětími. A to se zřejmě promítlo i do jeho návrhu.
Opět: v žádném případě to není kritika nebo hejtování. Jen snaha si ujasnit limity a potenciál;ní problémy.

Rozhodně ta myšlenka distribuovaného měření a balancování, a centralizované silové části s odepínáním, slow-startem atd., se mi moc líbí.
A protože jsem byl kdysi hloubkový potápěč a mám rád nezávisle zálohované systémy, tak ještě asi doplněno o druhý nezávislý sytém monitorování napětí a možná i teplot článků. To už by bylo jen po sekcích po 24 článcích (to se ještě běžně vyrábí). Ten záložní systém by uměl v případě fakt kritické situace jen zatáhnout za nějaký Central stop.

[Mex]

jestli ten tranzistor je jen jako riditelny odpor tak proc ne. Davat tam mosfet neni nic moc, protoze ho ridit v linearni oblasti je tezke. Kdyz se to nepovede, je to zkrat a pri poruse mosfetu taky zkrat a musel by tam byt odpor. Klasicky tranzistor zase potrebuje proud do baze a tim se to zase zeslozituje. igbt je pak mozna dobra volba. Do gatu asi nic netece a pritom to pujde lip ridit. Jak to ma bipolarni tranzistor pri poruse nevim.

No zrovna bipolár by se asi v lineární oblasti řídil líp než IGBT, řekl bych.
Možná snad proto, že IGBT má stejnou teplotní závislost jako FET. Tedy že se zvyšující teplotou mu roste odpor a omezuje tak proud.
Ale je to všechno jen spekulace.

[glottis]

nikdy jsem je nepouzil ale co ted koukam na charakteristiky, nevypada to uplne zle na tohle pouziti

urcite se daj najit kusy, ktere budou mit smysluplny proud i pri plnem napeti clanku na gatu. Skoro mi to prijde "linearni" zavyslost proud na napeti gatu

https://en.wikipedia.org/wiki/Insulated ... transistor