Tepelné ztráty nemovitosti

[mypower.cz]

Hoj, moc to sem nepatri, ale presto se zeptam, kdyztak at to admin smaze pokud to bude hodne off topic.

Loguju si ted uz dele v ramci ladeni stability jisteho projektu arduinem a cidlem DS18B20 teplotu u me na stole a sleduju jak seto chova v souvislosti s ruznymi zmenami, napriklad zapnuti plynovych kamen, prilozeni do krbovek, prudke vyvetrani, nezatopeni v noci, nezatopeni vice dnu, prilozeni behem noci.

No zajima me jedna vec. Da se (verim ze urcite da) spocitat tepelna ztrata budovy, kdyz vim, ze vytapeny prostor ma objem X m3 a teplota pri vypnuti tepelneho zdroje klesne o t stupnu za T hodin? Z toho by se dalo urcit jak moc musim topit (jakym vykonem) abych udrzel konstantni teplotu. Samozrejme nejlepsi lek na tepelne ztraty je zateplit, to je jasne.

Jen prosim pokud se nekdo touto problematikou uz zabyval a nebo by dokazal primo zde napsat vzorecek, ze ktereho by se na zaklade vyse uvedenych znamych parametru dala vypocitat tepelna ztrata (unik tepla) dejme tomu v kWh, coz si dokazu jako jednotku predstavit, kolik to zhruba je, budu vdecen. Predstavuju si to tak, ze pokud moje 6kW krbovky pojedou hodinu naplno, budou zhavit dobela az budou skoro skakat, znamena to 6kWh tepelne energie. Je to totez jako bych 6kWh elektricke energie poslal do odporoveho topneho telesa? Nebo do infra zarice? To asi az tak uplne ne, ze? To je jeho prikon, ne tepelny vykon. Da se spocitat tepelny vykon takoveho topneho telesa?

Diky za pripadne vysvetleni a objasneni problematiky, mozna to bude zajimat i ostatni.

EDIT: U krbovek to tezko zmerim, jak vykonne zrovna jsou - nemam na to vybaveni. Kdyz ale zapnu plynovky, ktere maji v jednom z rezimu papirove vykon 4kW, necham je hodinu jet, teplota stoupne, vypnu plynovky a teplota klesne za hodinu zpet na puvodni hodnotu jaka byla pred zapnutim, znamena to ze tepelne ztraty budovy jsou 4kWh? Rozumim tomu spravne?

EDIT2: ne.. to fungovat nebude.. protoze uz behem jejich zapnuti se projevuji ztraty a unik tepla.. Tak ted jsem z toho jelen, jak dospet k nejakemu rozumnemu cislu. To bych musel umet vypnout ztraty, zapnout plynovky, pak vypnout plynovky a zapnout ztraty .. coz jaksi je nerealizovatelne.. Takze se musi se ztratama pocitat i behem ohrevu, jenze ja je neznam .. hmhmhm ...

[xmasin]

Tepelné ztáty objektu se počítají jednak na výpočtovou teplotu (mezi -12°C a -18°C podle lokality) a hlavně se počítají podle vytápěného objemu prostoru včetně konstrukcí a pak podle skladby všech vnějších konstrukcí (podlaha, strop, okna, stěny atd.). Vcelku dobrý program na výpočet tepelné ztráty domu je ke stažení tady http://hestia.energetika.cz/. Po zadání konstrukcí je schopen spočítat přibližnou tepelnou ztrátu objektu a je možné i simulovat různé změny v konstrukci domu (výměna oken, zateplení) a je i vidět kolik lze danou změnou ušetřit a za jakou dobu se vrátí (musí se zadat cena paliva a cena úpravy konstrukce). Pro přesný výpočet je potřeba využít služeb nějakého stavebího inženýra, který se zabývá výpočtem topení pro projekty vytápění. Pro přibližnou představu, podle mě, stačí uvedený program. Já sám vytápím plynovým kotlem zrekonstruovaný dům a u kotle jsem schopen odečítat výkon kotle podle modulace hořáku a při aktuálním počasí a venkovní teplotě -12°C mi vypočtená a skutečná hodnota vcelku seděla. Jinak dobré stránky pro tuhle problematiku jsou http://www.tzb-info.cz.

[lwq]

Neni to asi primo odpoved co bys chtel... Ale napadlo me, ze by mohlo byt zajimave merit teplotu na vicero mistech, kde se cekaji uniky... A to jak Dallasy tak treba i IR cidlem. To by melo pomoci pri zateplovani.

Neuvazoval jsi o zatepleni pomoci baliku slamy a prodysne omitky?

Jo a mimochodem... Pri rozdilu teplot co je ted venku a uvnitr by TEG(ci stirling) mohl makat vic nez slusne

[atom]

Stačí sečíst třeba kolik tepla se za 24h protopilo a pokud se teplota nesnížila ani nezvedla, tak to vydělíš 24hodinama, tak máš tu tepelnou ztrátu při průměru venkovní teploty v době měření. Čím delší doba měření, tím přesnější výsledek. Počasí by mělo být konstatní, žádné výkyvy, žádné sluníčko co by nám to oknem ohřívalo.

Např. mám krbovky s 12kW, regulovatelnost 3,9-12,1kW, přijdu večer domů po práci a mám tu 18°, zatopím v 19hodin, a topím tak odhadem na 60% výkonu až do půlnoci, to už tu mám 23° kdy naposledy přiložím a jdu spát, propálil jsem cca 7 hodin *60%*12kW tedy asi 50kWh. Druhý den ráno mám 21°, večer ještě 20° tak topit nebudu, druhý den odpoledne mám zase 18°. Za 48hodin sem tedy protopil 50kW, a dostal se stejnou výchozí teplotu.

Takže mám tepelnou ztrátu 1kW při průměrné venkovní teplotě například 0°C

Není to extra přesné, ale určitě to není pod 0.5kW a určitě né nad 2kW. Je to možná přesnější než sendvičová metoda jednotlivých konstrukcí, kdy u starého domu neznáme přesně jednotlivé vrstvy a vlastnosti materiálů stejně jen odhadujeme.

[Pavel.Simon]

Ešte by som pridal ľudsky efekt. Človek vraj má cca. 100 až 150 W tepelných výkon. Pri jedinom človeku doma to asi nie je nejak podstatne, ale my sme trebárs 4 dospeli a to už je 400 do 600 W tepla, teda okolo 0,5 kWh "prikurovanie".

[mypower.cz]

Ešte by som pridal ľudsky efekt. Človek vraj má cca. 100 až 150 W tepelných výkon. Pri jedinom človeku doma to asi nie je nejak podstatne, ale my sme trebárs 4 dospeli a to už je 400 do 600 W tepla, teda okolo 0,5 kWh "prikurovanie".

jj .. clovek je zdroj tepla.. taky jsem kdesi cetl ze srovnatelny se 100W. Podobny i kdyz mensi efekt maji domaci zvirata tipuju ze kocour ma 40W, 3 kotata ktere tu mam jsou kazde tak 20W, to mame 40+20+20+20 = dalsich 100W. Dohromady dame 200W hnedka

Faktem ze kdyz je cela rodina doma a dum je skutecne pasivni, tak mozna jedine vytapeni, ktere je potreba jsou sami ti lide, kteri se tam zdrzuji. To bych se i nedivil, kdyby tomu tak skutecne bylo.

[rob.brno]

TZ objektu je rovna energii, kterou je třeba dodat, aby se teplota uvnitř nezměnila, za předpokladu, že se nemění ani teplota venku. Dodávám méně energie, teplota uvnitř klesá, dodávám více energie(než je TZ) teplota uvnitř stoupá. S tím určení TZ z poklesu vnitřní teploty to bude problematické, protože do hry vstupuje ještě i naakumulované teplo v konstrukci domu.
Experimentálně (pokud nejsou známé parametry venkovní konstrukce objektu nebo jsou komplikované) by to šlo nahrubo odečíst z elměru nebo plynoměru(který by byl jen pro topné zařízení) za nějakou delší časovou jednotku. Potíž je opět v tom, že do hry vstupují další zdroje tepla: lidi v domě, slunce, vaření a další spotřebiče vydávající tepla.

[SJM]

Bylo by vhodné doplnit, že vše dosud k tématu uvedené platí při bezvětří a při 100% těsnosti pláště objektu. Při větrání uniká z objektu vzduch a s ním i teplo, v případě rekuperace se únik tepla sníží.

[kybos]

Jen prosim pokud se nekdo touto problematikou uz zabyval a nebo by dokazal primo zde napsat vzorecek, ze ktereho by se na zaklade vyse uvedenych znamych parametru dala vypocitat tepelna ztrata (unik tepla) dejme tomu v kWh, coz si dokazu jako jednotku predstavit, kolik to zhruba je, budu vdecen. ...

Tepelné soustavy jsou obvykle relativně složité a jejich matematický popis (model) se obvykle zjednodušuje soustavou vyššího řádu s dopravním zpožděním. Dynamické chování takového modelu se řeší soustavou diferenciálních rovnic v Laplaceově transformaci. Vzhledem k tomu, že se model většinou zjednodušuje a reálná měření teplotních diferencí jsou zatížena v praxi nemalou chybou, je výhodnější zjišťovat tepelnou ztrátu v ustáleném stavu, než ji počítat z dynamického chování soustavy. Pro dosažení prakticky vyhovující přesnosti lze na realizovaném RD určit tuto TZ tak, že se logují hodnoty interiérové, exteriérové teploty a dodané energie v ekvidistantních časových intervalech za dostatečně dlouhé období (nejlépe pod mrakem bez solárních zisků - v současné době ideální), tak aby se vyfiltrovalo kolísání interiérové teploty a akumulace budovy a vnitřního vybavení, při čemž se interiérová teplota udržuje pokud možno stabilní. Pro účely měření je nejvhodnější použít elektrickou energii jako zdroj tepla, jelikož ji lze snadno a poměrně přesně měřit a rozdíl mezi příkonem a výkonem topidla je zanedbatelný (u plynu už to tak přesně neplatí a energie pevných paliv je měřitelná v amatérských podmínkách s ještě nižší přesností) . Naměřené hodnoty vyneseme do souřadnic výkon a rozdíl teplot, proložíme je přímkou (například metodou nejmenších čtverců) a aproximací odečteme hodnotu pro 32 až 38°C (dle oblasti - interiér +20°C exteriér -12, -15 nebo -18°C). Výpočet lze celkem snadno realizovat i v amatérských podmínkách pomocí dvou čidel a elektroměru s impulsním výstupem.

[mypower.cz]

Hm, tak podle meho dnesniho logovani teploty a topenim plynovkama na 1kW horak (protoze mam motorovou pilu v servisu a tak docasne drevo bylo nahrazeno plynem) jsem zjistil, ze moje chata ma pri (a ted nevim kolik bylo venku stupnu dneska ... 2 - 3 ?) stupnich ztratu o neco mene nez 1kW.



Zhruba od 10h do 17h (uprostred ta rovna mirne stoupajici cara) jel 1kW horak na plynovkach a teplota lehoucce stoupala.. Pak sem to vypnul, udelal rychle vyvetrani a zapalil krbovky.

To je docela dost ta ztrata, ne ? Rekneme 800W? leti do luftu ven netesnostma. No je mi to jasne .. admine zatepli... bo zmrznes voe ..

[xmasin]

Obávám se, že je to ztráta pouze místnosti případně patra kde se topilo plynovými kamny, nebo stejná teplota byla i v ostatních částech domu?

[mypower.cz]

Chata je na patra, aktualne jsou vytapene pouze dve prostredni patra mezi nimiz jsou jen schody, vice pruduchu zatim nemam ale planuju, protoze se to teplo skrz schody dostava nahoru prilis pomalu. Kamna jely ve spodnim patre uprostred mistnosti, teplotni cidlo mam v patre na stole, proto je tam patrné hadám i to zpozdeni po zapnuti plynovek, nez to prolezlo do patra. Takze vlastne by to mohly byt ztraty spodni mistnosti i vrchu dohromady.

[matej]

Z webu http://www.eub.sk/projekt/vykon-na-jeden-rodinny-dom :

Vzorec pre výpočet potrebného tepelného výkonu
V x ^T x K = Kcal/h

V - objem vykurovanej miestnosti
^T - rozdiel medzi vonkajšou teplotou a požadovanou teplotou
K - tepelný koeficient

K = 3,0 - 4,0 Jednoduchý drevený objekt alebo oceľová neizolovaná hala
K = 2,0 - 2,9 Jednoduchá konštrukcia, jednoduchá tehlová vrstva, jednoduché okná, jednoduchá strecha, slabá izolácia
K = 1,0 - 1,9 Bežná konštrukcia, dvojitá tehlová vrstva, pár okien, bežná strecha, čiastočná izolácia
K = 0,6 - 0,9 Moderná konštrukcia, dvojitá izolovaná tehlová vrstva, pár dvojitých utesnených okien, silno izolovaná podlaha, dobre izolovaná strecha

Príklad na požadovaný tepelný výkon:

RD - šírka 10m, dĺžka 12m, výška 3m, V = 360 m3
vonkajšia teplota -20°C, požadovaná vnútorná teplota +20°C, ^T = 40°C
Moderná konštrukcia, dobre izolovaný - koeficient K = 0,6
360 x 40 x 0,6 = 8 640 Kcal/hod.

1 Watt = 0,86 Kcal/hod. (3,41254 BTU/hod.)

8 640 / 0,86 = 10 046 W = 10 kW

[gupa]

Chata je na patra, aktualne jsou vytapene pouze dve prostredni patra mezi nimiz jsou jen schody,...

U tohoto by byl ideální krbový výměník v zapojení samotížném např. podle odhadu už stačí pro propojení výměník -radiátor 1´´ trubka, zapojený dole a dotápěl by prakticky odpadním teplem nad krbem vrch. Nejhorší tepelné poměry jsou v otevřených patrech. Řeší se to podlahovým topení, které výkyvy kompenzují a vytváří tak lepší tepelnou pohodu.

[mypower.cz]

Chata je na patra, aktualne jsou vytapene pouze dve prostredni patra mezi nimiz jsou jen schody,...

U tohoto by byl ideální krbový výměník v zapojení samotížném např. podle odhadu už stačí pro propojení výměník -radiátor 1´´ trubka, zapojený dole a dotápěl by prakticky odpadním teplem nad krbem vrch. Nejhorší tepelné poměry jsou v otevřených patrech. Řeší se to podlahovým topení, které výkyvy kompenzují a vytváří tak lepší tepelnou pohodu.

Rad bych to nejak vic vycucnul to teplo z krbovek .. napadu je spousta ale vzdycky me od realizace odradila cena. Kolik tak odhadujete cenu na neco takoveho? Zatim nejlevneji mi vychazi dira v podlaze primo nad krbovkama zakryta necim podobnym jako tohle. Ovsem kdyz nekde ve srotu zeleza sezenu klasicky zelezny rost (skrabak na blato na botach), obrousim a natru, tak to muze byt jeste levnejsi.

[hanyseek]

problem, ktery resi admin je snadno resitelny. ja jsem kamnar a puvodnim vzdelanim matfyzak, takze jsem se problemem vypoctu tepelnych ztrat budov dost intenzivne zajimal, no a neni to zadna veda. strucne: existuji 2 pristupy, pricemz paradoxne oba vedou temer do stejneho cile...
1. tepelna ztrata = objem mistnosti x tzv. kamnarska konstanta , ktera je 45 w/m3 pro totalne spatnou izolaci, 32,5 pro stedni kvalitu a 22,5 pro dobrou izolaci, dale je kategorie 12,5 W/m3 pro nizkoenergeticke domy - vypocet je pro jezevciky, ale pokud clovek umi odhadnout, kterou konstantu pouzit, ci jake mezihodnoty mezi nimi , tak to funguje fakt dobre, kupodivu
2. temer uplne presna metoda je pocitat prostup tepla skrze konstrukce... to je ten koeficient U, ktery je udavan na novych oknech... pricemz U je nic jineho nez 1/R , kde R je tepelny odpor konstrukce, ktery se da snadno spocist, pokud clovek zna tloustky vrstev "d" a jejich koeficient prostupu tepla "lambda"... pricemz R = d/lambda a celkove tedy U= 1/(R1+R2+...+Rn), kde n je pocet vrstev (napriklad omitka, osb deska, izolace, dreveny oblkad apod.)

no a pokud clovek zna U obvodovych sten a podlahy a oken a dveri a stropu ci strechy, tak dostanu tepelnou ztratu takto:
Tztr = U x rozdil teplot uvnitr a nevku (vetsinou +20- (-15)) x plocha v m2

kdyz jsem nas stary dum propocitaval exaktne dospel jsem temer ke stejnym zaverum jako pri pouziti kamnarske konstanty 32,5

mejte se a klidne se ptejte na honza@krivonozka.cz chapu, ze vysvetleni neni mozna uplne srozumitelne...

[hanyseek]

jinak ohledne vypoctu tepelneho odporu je mozne si pomic zde: http://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vyp ... konstrukci

je to velmi dobry zdroj koeficientu prostupu tepla apod.

[honzaL]

Ešte by som pridal ľudsky efekt. Človek vraj má cca. 100 až 150 W tepelných výkon. Pri jedinom človeku doma to asi nie je nejak podstatne, ale my sme trebárs 4 dospeli a to už je 400 do 600 W tepla, teda okolo 0,5 kWh "prikurovanie".

jj .. clovek je zdroj tepla.. taky jsem kdesi cetl ze srovnatelny se 100W. Podobny i kdyz mensi efekt maji domaci zvirata tipuju ze kocour ma 40W, 3 kotata ktere tu mam jsou kazde tak 20W, to mame 40+20+20+20 = dalsich 100W. Dohromady dame 200W hnedka

Někde jsem četl, že člověk, který se směje vydá 200W. Doporučil bych nějakou TV s groteskami po celý den. Otázka je, zda ta TV nevezme více než je přírůstek od smějících se lidí (zkuste rozesmát rodinu bez ní). Obávám se ale také, že celý den se smějící člověk taky spotřebuje více potravy.

[spider207]

problem, ktery resi admin je snadno resitelny. ja jsem kamnar a puvodnim vzdelanim matfyzak, takze jsem se problemem vypoctu tepelnych ztrat budov dost intenzivne zajimal, no a neni to zadna veda. strucne: existuji 2 pristupy, pricemz paradoxne oba vedou temer do stejneho cile...
1. tepelna ztrata = objem mistnosti x tzv. kamnarska konstanta , ktera je 45 w/m3 pro totalne spatnou izolaci, 32,5 pro stedni kvalitu a 22,5 pro dobrou izolaci, dale je kategorie 12,5 W/m3 pro nizkoenergeticke domy - vypocet je pro jezevciky, ale pokud clovek umi odhadnout, kterou konstantu pouzit, ci jake mezihodnoty mezi nimi , tak to funguje fakt dobre, kupodivu
2. temer uplne presna metoda je pocitat prostup tepla skrze konstrukce... to je ten koeficient U, ktery je udavan na novych oknech... pricemz U je nic jineho nez 1/R , kde R je tepelny odpor konstrukce, ktery se da snadno spocist, pokud clovek zna tloustky vrstev "d" a jejich koeficient prostupu tepla "lambda"... pricemz R = d/lambda a celkove tedy U= 1/(R1+R2+...+Rn), kde n je pocet vrstev (napriklad omitka, osb deska, izolace, dreveny oblkad apod.)

no a pokud clovek zna U obvodovych sten a podlahy a oken a dveri a stropu ci strechy, tak dostanu tepelnou ztratu takto:
Tztr = U x rozdil teplot uvnitr a nevku (vetsinou +20- (-15)) x plocha v m2

kdyz jsem nas stary dum propocitaval exaktne dospel jsem temer ke stejnym zaverum jako pri pouziti kamnarske konstanty 32,5

mejte se a klidne se ptejte na honza@krivonozka.cz chapu, ze vysvetleni neni mozna uplne srozumitelne...

ja som povodne stavar a pocital som vzdy druhou metodou, vysledky boli vzdy velmi zaujimave a presne, len to bolo pomerne vela drbacky..
akurat pred par dnami som natrafil aj na tu prvu metodu pomocou koeficientov a myslim, ze na hruby odhad to staci.. resp. ked clovek naberie prax kedy aku konstantu pouzit tak to moze byt naozaj dost presne

jo inak na skole sme na pocitanie pomocou druhej metody mali fajny soft zvany Ztraty, bol sucastou balicka Tepelna technika od Svoboda Software.. celkom jednoduchy program (balicek programov) a tie veci co to vedelo.. netusim ale ci sa to da bezne zohnat (za penizky urcite ano)

[Roger]

Nejak mi neni jasne, na jaky rodil teplot ta kamnarska konstanta je stavena? A druha metoda, drbacka, ono ty inziniri to stejne daji spocitat studentum

Ešte by som pridal ľudsky efekt. Človek vraj má cca. 100 až 150 W tepelných výkon. Pri jedinom človeku doma to asi nie je nejak podstatne, ale my sme trebárs 4 dospeli a to už je 400 do 600 W tepla, teda okolo 0,5 kWh "prikurovanie".

jj .. clovek je zdroj tepla.. taky jsem kdesi cetl ze srovnatelny se 100W. Podobny i kdyz mensi efekt maji domaci zvirata tipuju ze kocour ma 40W, 3 kotata ktere tu mam jsou kazde tak 20W, to mame 40+20+20+20 = dalsich 100W. Dohromady dame 200W hnedka .

Ledaze ten kocour vazi 15 kg a ma horecku

Ad zatepleni,

1. na kolik vyjde 1m2 rozumneo vnejsiho nejlevnejsiho zatepleni podle vas? Puvodne jsem si myslel, ze tak 200,- (100 polystyren za 60,-?), no pak jsem videl nejake ropocty okolo 1000,-/m2 :-//

2. Podlaha, teplo unika do podlahy stejne, jako do stropu? Jak zaizolovat starou podlahu na baraku, nez kobercem?