Přežití

[rottenkiwi]

Ja mám dobrého psa, len berie psychoframaká a sem tam mu zabudnem dať.

[bednto]

umitecist.jpg

[diablo007]

Jinak ještě existuje jedna cesta,podívat se po okolí a začít odebírat produkty od místního zemědělce,on díky tomu bude mít odbyt a vy produkty a pokud k něčemu dojde,určitě vás nenechá na holičkách,jak se říká.případně začít používat směnný obchod,má to výhodu v tom,že nemusíte dělat vše ale jen něco a navzájem se doplnovat....

U nás tak jedině že bych nakupoval řepku tady se zelenina nepěstuje jsme na jižní morave tady se seje řepka pšenice a kukuřice slunečnici sem skoro nezahledl

[jahodovák]

Nejen zeleninou je živ člověk,zkus ekofarma nebo bio farma,i na moravě jich je dost

[diablo007]

Maso mám svoje zeleninu taky a abych krmil slepice bio pšenici to už by byl luxus . Já nejsem schopen vypěstovat pšenici . Nebo spíš na spotřebu zvířat bych musel osázet tak půl hektarů který nemám a když by byl tak to zužitkuji lépe než na pšenici. Letos zkoušen kukuřici je to pro člověka ručně lépe spracovatelne a výtěžnost z hektarů je i lepší jak u pšenice

[JonasPP]

Za nie davnych čias bola skoro každa rodina sebestačna. Voda v potokoch bola pitna, polnohospodarstvo prekvitalo, každy mal v chlieve aspoň jedno prasa a hladalo, teda kupovalo sa len to nevyhnutne, čo človek nedokazal nijak svojpomocne zadovažiť. Toto nas zachranilo pri druhej svetovej a žiadna kriza nebola pre našich predkov problem, lebo žiadna burza neexistovala.
Teraz, ak chce niekto prežiť zo dňa na deň jeden rok nema šancu. Skoro nikto nič nepestuje, nema v zasobe skoro nič a tož dajake prasiatko v chlieviku sa najde tak zriedka, že to nestoji za zmienku. Môj odhad hladovania celeho Slovenska su 3 mesiace, lebo nastane rabovanie, ale ak by som sa zameral čisto na moju rodinu (5,1/2 člena), tak sa dostanem asi na dva, dva a pol tyždňa, kedy dojdu potraviny, ktore mame v zasobe a asi 3dni podržia plodiny, ktore pestujeme v zahrade. Tento rok nebol na zahradu čas, tak sa toho nepestuje veľa, iba čisto zelenina. Vodu mam v studni, ale som v prostred dediny, tak chce to aj dajaku upravu, pri možnej konzumacii.
Je to pre mňa nepochopiteľne, pre čo ľudia ak maju de, tak nič nepestuju a spoliehaju sa na kupu potravin.

[diablo007]

Každý řeší anglický trávník a jak ho v létě zalévat aby byl zelený. Tohle holky za měsíc zvládly s výběhem a musím říct že uživit je zeleném byla hodně mylná představa takže kdo nemá v červenci tunu zbytečných brambor a kozu na mléko musí zhanet zbytky kde to jde

[jahodovák]

Takže už pomalu se dostáváme k jádru věci,že když každý bude mít něco,tak se obejdeme i bez darmožroutů,kteří nás do tohoto marastu přivedli...

[Gook]

Od doby co jsem vyvěsil ceduli ubylo návštěv.

zlij pes.jpg

Je otázka, zda odradil víc obrázek a nebo azbuka

[unicast]

Francouzská armáda to řeší zlými bojovými housery. Jen se nám nepodařilo zjistit, jakou mají hodnost. Barvu ovšem mají správnou

[joseff]

Maso mám svoje zeleninu taky a abych krmil slepice bio pšenici to už by byl luxus . Já nejsem schopen vypěstovat pšenici . Nebo spíš na spotřebu zvířat bych musel osázet tak půl hektarů který nemám a když by byl tak to zužitkuji lépe než na pšenici. Letos zkoušen kukuřici je to pro člověka ručně lépe spracovatelne a výtěžnost z hektarů je i lepší jak u pšenice

A proč na toho půl hektaru nepustit zvířata přímo? Například slepice? Buď přímo na celou plochu nebo oddělit jednotlivé úseky, které budeš po 14 dnech / měsíci střídat nebo slepičí traktor. Pak pro ně nemusíš nic pěstovat. Když k tomu budou mít na pozemku několik stromů že kterých jim budou padat plody přímo do zobáku, tak není co řešit. Semena trav jsou jako obilí, brouků a žížal si také nasbírají podle libosti. Když jim k tomu přidáš všechny zbytky z domácnosti a biomasu ze zahrady, tak není co řešit a nepotřebuješ žádné obilí. Já už tak roky chovám 10 slepic a jednoho kohouta ve velkém výběhu, stačí jim 300 g obilí (které si v rámci střídání plodin dopěstujeme, kdybych ho neměl, tak bych vyšel i bez obilí) denně nebo obden podle toho, co jiného je zrovna k dispozici, obilí v teplém období máčím přes noc, když je chladněji, tak den nebo dva, takže nabude jednou tolik na objemu. Téměř samy rostou také dýně, slunečnice, kukuřice, cukety, řepa, topinambury... Tím vším je možné zvířatům přilepšovat v zimě. Když jsou rostliny větší, je možné pustit slepice i přímo mezi ně. Také jsem za ty roky zjistil, že slepice sní téměř všechno, záleží jen, jakou to má velikost - podle toho si vybírají. Takže když jim nakrájíš slupky z melounu, červené řepy, celeru, kedlubny... čehokoliv na takové kostičky, které jim vejdou do zobáku, tak je sezobají beze zbytku. Slepicím také chutná pokrájená nať z cibule, česneku, řepy, pór ...

[kodl69]

Řešíte něco, co před 30-ti a více lety byla na každým maloměstě ( o vesnici ani nepíšu) běžná záležitost. Min 800m2 zemědělské zahrady (sadu) kolem domu, králíci, slepice, sem tam někdo prase. O to kdo bude vyžínat meze za domy byl boj, a byly na to rodový práva snad už od 19-týho století. Dnes jsou ty mezky tak zarostlý, že je problém se do toho dostat s křoviňákem, okolo domů jsou trávníky, snad jenom nějaký ovocný stromy zůstaly...

[diablo007]

Maso mám svoje zeleninu taky a abych krmil slepice bio pšenici to už by byl luxus . Já nejsem schopen vypěstovat pšenici . Nebo spíš na spotřebu zvířat bych musel osázet tak půl hektarů který nemám a když by byl tak to zužitkuji lépe než na pšenici. Letos zkoušen kukuřici je to pro člověka ručně lépe spracovatelne a výtěžnost z hektarů je i lepší jak u pšenice

A proč na toho půl hektaru nepustit zvířata přímo? Například slepice? Buď přímo na celou plochu nebo oddělit jednotlivé úseky, které budeš po 14 dnech / měsíci střídat nebo slepičí traktor. Pak pro ně nemusíš nic pěstovat. Když k tomu budou mít na pozemku několik stromů že kterých jim budou padat plody přímo do zobáku, tak není co řešit. Semena trav jsou jako obilí, brouků a žížal si také nasbírají podle libosti. Když jim k tomu přidáš všechny zbytky z domácnosti a biomasu ze zahrady, tak není co řešit a nepotřebuješ žádné obilí. Já už tak roky chovám 10 slepic a jednoho kohouta ve velkém výběhu, stačí jim 300 g obilí (které si v rámci střídání plodin dopěstujeme, kdybych ho neměl, tak bych vyšel i bez obilí) denně nebo obden podle toho, co jiného je zrovna k dispozici, obilí v teplém období máčím přes noc, když je chladněji, tak den nebo dva, takže nabude jednou tolik na objemu. Téměř samy rostou také dýně, slunečnice, kukuřice, cukety, řepa, topinambury... Tím vším je možné zvířatům přilepšovat v zimě. Když jsou rostliny větší, je možné pustit slepice i přímo mezi ně. Také jsem za ty roky zjistil, že slepice sní téměř všechno, záleží jen, jakou to má velikost - podle toho si vybírají. Takže když jim nakrájíš slupky z melounu, červené řepy, celeru, kedlubny... čehokoliv na takové kostičky, které jim vejdou do zobáku, tak je sezobají beze zbytku. Slepicím také chutná pokrájená nať z cibule, česneku, řepy, pór ...

Já je samozřejmě mám puštěné na pozemku ale když slepice nechávám sedět moc se nenapasou takže pšenice jelikož ostatní plodiny v květnu už bývají sezrane a ještě nenarostou. Kachny taktéž . Bohužel mám i ovce které zvládají díky suchům trávu sundat na 5mm ale ty budu rušit takže bude víc trávy pro slepice. Mám i králíky a nadělat jim seno na zimu taky potřebuje svoji plochu . Nevim na jaké hospodařila ploše ale já mám cca 1500m a taková plachá mi vše neutahne

[diablo007]

Řešíte něco, co před 30-ti a více lety byla na každým maloměstě ( o vesnici ani nepíšu) běžná záležitost. Min 800m2 zemědělské zahrady (sadu) kolem domu, králíci, slepice, sem tam někdo prase. O to kdo bude vyžínat meze za domy byl boj, a byly na to rodový práva snad už od 19-týho století. Dnes jsou ty mezky tak zarostlý, že je problém se do toho dostat s křoviňákem, okolo domů jsou trávníky, snad jenom nějaký ovocný stromy zůstaly...

A víceméně máš pravdu učíme se to co kdysi bylo úplně normální . Babička chodila na obecní úřad aby ji přidělili listinu silnice kde může uvázat kozu a nechat ji napást . Ale co si budeme nalhávat já už bych tam kozu nedal za prvé provoz za druhé většina těch mezi u silnice aspoň u nás je vedle poli takže pěkně pohnojeno

[joseff]

Řešíte něco, co před 30-ti a více lety byla na každým maloměstě ( o vesnici ani nepíšu) běžná záležitost. Min 800m2 zemědělské zahrady (sadu) kolem domu, králíci, slepice, sem tam někdo prase. O to kdo bude vyžínat meze za domy byl boj, a byly na to rodový práva snad už od 19-týho století. Dnes jsou ty mezky tak zarostlý, že je problém se do toho dostat s křoviňákem, okolo domů jsou trávníky, snad jenom nějaký ovocný stromy zůstaly...

Přesně tak, já to neřeším, ale dělám to, protože mi to připadá už od dětství úplně normální, prostě jsem to tak viděl, zažil a pokračuju v tom.

[joseff]

Maso mám svoje zeleninu taky a abych krmil slepice bio pšenici to už by byl luxus . Já nejsem schopen vypěstovat pšenici . Nebo spíš na spotřebu zvířat bych musel osázet tak půl hektarů který nemám a když by byl tak to zužitkuji lépe než na pšenici. Letos zkoušen kukuřici je to pro člověka ručně lépe spracovatelne a výtěžnost z hektarů je i lepší jak u pšenice

A proč na toho půl hektaru nepustit zvířata přímo? Například slepice? Buď přímo na celou plochu nebo oddělit jednotlivé úseky, které budeš po 14 dnech / měsíci střídat nebo slepičí traktor. Pak pro ně nemusíš nic pěstovat. Když k tomu budou mít na pozemku několik stromů že kterých jim budou padat plody přímo do zobáku, tak není co řešit. Semena trav jsou jako obilí, brouků a žížal si také nasbírají podle libosti. Když jim k tomu přidáš všechny zbytky z domácnosti a biomasu ze zahrady, tak není co řešit a nepotřebuješ žádné obilí. Já už tak roky chovám 10 slepic a jednoho kohouta ve velkém výběhu, stačí jim 300 g obilí (které si v rámci střídání plodin dopěstujeme, kdybych ho neměl, tak bych vyšel i bez obilí) denně nebo obden podle toho, co jiného je zrovna k dispozici, obilí v teplém období máčím přes noc, když je chladněji, tak den nebo dva, takže nabude jednou tolik na objemu. Téměř samy rostou také dýně, slunečnice, kukuřice, cukety, řepa, topinambury... Tím vším je možné zvířatům přilepšovat v zimě. Když jsou rostliny větší, je možné pustit slepice i přímo mezi ně. Také jsem za ty roky zjistil, že slepice sní téměř všechno, záleží jen, jakou to má velikost - podle toho si vybírají. Takže když jim nakrájíš slupky z melounu, červené řepy, celeru, kedlubny... čehokoliv na takové kostičky, které jim vejdou do zobáku, tak je sezobají beze zbytku. Slepicím také chutná pokrájená nať z cibule, česneku, řepy, pór ...

Já je samozřejmě mám puštěné na pozemku ale když slepice nechávám sedět moc se nenapasou takže pšenice jelikož ostatní plodiny v květnu už bývají sezrane a ještě nenarostou. Kachny taktéž . Bohužel mám i ovce které zvládají díky suchům trávu sundat na 5mm ale ty budu rušit takže bude víc trávy pro slepice. Mám i králíky a nadělat jim seno na zimu taky potřebuje svoji plochu . Nevim na jaké hospodařila ploše ale já mám cca 1500m a taková plachá mi vše neutahne

Jasně, je vždy potřeba najít optimální poměr zvířat na plochu, kterou máme k dispozici. Také nechávám slepice sedět a vezmou a najdou si vše, co potřebují. Často bývá spousta trávy také u sousedů, kteří neví co s ní a považují ji za odpad - ale trávy není nidky dost!:) - stačí jim nabídnout, že mohou vytrhanou trávu nebo posečenou trávu sypat přes plot, nebo dávat v pytli přes plot, většinou to ocení a v době, kdy máš přebytky, je za to můžeš odměnit vajíčky nebo výpěstky navíc. Spousta toho se dá z léta odložit na zimu - třeba když děláme lečo, tak semena paprik odložím, usuším a pak je v zimě přidávám slepicím, stejně tak, když suším švestky, broskve, meruňky... - pecky odložím a usuším a když pak v zimě mrzne, tak ráno vezmu hrst pecek, pomlátím je kladivem a je to - to všechno je alternativa k obilí. V zimě je taky super, aby slepice měly část plochy zastřešenou/zakrytou a nezapadla jim sněhem/nezamrzla, dostanou se pak k půdě a nahrabou/nazobu si všechno, co potřebují. Stačí k tomu vrstva natě z kukuřice/slunečnic/hromada shrabaného listí - pod tím půda nepromrzne a stačí tu biomasu občas odhrnout. Nebo aspoň když napadne sníh, tak slepicím odhrnout pár pruhů až na půdu, aby k ní měly přístup. Všechno si to řekne samo, když má člověk oči otevřené.

[diablo007]

Jelikož hospodářům druhým rokem tak zjišťuji co je a co není efektivní a ovce prostě na malém pozemku nejsou. Trávu od sousedů samozřejmě odebírám . Hodně mulcuji takže se slepice mají v čem hrabat . Ale je to běh na dlouhou trať vrátit pozemku schopnost pořádně plodit posledních 20 let se tam už jen Sekla tráva a nic se do země nevracelo tak obce to teď trošku pohnojili

[joseff]

Jelikož hospodářům druhým rokem tak zjišťuji co je a co není efektivní a ovce prostě na malém pozemku nejsou. Trávu od sousedů samozřejmě odebírám . Hodně mulcuji takže se slepice mají v čem hrabat . Ale je to běh na dlouhou trať vrátit pozemku schopnost pořádně plodit posledních 20 let se tam už jen Sekla tráva a nic se do země nevracelo tak obce to teď trošku pohnojili

Jsi na správné cestě!:) Často se dá využít opravdu všechno to, co by jiní vyhodili - výlisky po výrobě vína, ve kterých jsou tisíce semínek (je to jako obilí), spodina/kvasnice po stáčení vína, výpalky po pálení ovoce (jsou plné pecek, ve kterých jsou jadýrka), staré seno/sláma/vytrhané plevele, které přilákají žížaly, natě, které lidé v super/hypermarketech odlamují/odhazují a můžeš je sliepicím v zimě pokrájet a vyzobou je do posledního kousku... Trsy kopřiv, které necháš růst na některých místech, kde ti to nevadí a občas je můžeš slepicím natrhat a nakrájet. Hodně dělá taky to, že tam, kde ti to nevadí, necháš trávu dozrát do semen - je to opravdu jako obilí. Já tak seču trávu podle potřeby 1-2 ročně. Na konci léta ji pak už nechávám maximálně dorůst, protože o to déle pak slouží slepicím jako potrava - má semena, láká brouky/hmyz a čím je vyšší, tím déle trvá, než zmrzne/promrzne a slouží tak ještě dloho do mrazů jako krmivo.

Máme obrovský ořech, takže slepice dostávají místo obilí i ořechy, které začínají padat jako první a nejsou na upotřebení pro lidi - stačí je ale slepicím pošlapat a jsou za ně vděčné. Míváme jich dost, takže i v mrazech pak slepice dostávají hrst ořechů na přilepšení, aby měly více energie. Dobré je taky zvolit vhodné plemeno, které je přirozeně shánčlivé a temperamentní - já jsem vybral české zlaté kropenky a nelituju.

No a trus zvířat se pak dá zpětně použít tam, kde potřebuješ - rozmočit, nechat týden / 14 dnů zkvasit - můžeš do toho přidat třeba i popel nebo malou vytrhanou/posekanou trávu a po takovém hnojivu roste vše jako divé. Zahrada je pak i bez jakýchkoli vnějších vstupů každoročně stále úrodnější.

[joseff]

Někoho by možná mohlo dráždit to, že zkrmuji ořechy slepicím, ale je to skutečně až poté, co z cca 6 pytlů ořechů z našeho ořešáku (má rozlohu koruny téměř 200 m čverečních, vypumpuje denně hektolitry vody a funguje jako skvělá klimatizace, sadil ho můj děd a vždy, když k němu přijdu nebo plody sbírám, tak na něj s láskou vzpomínám a jsem mu za to vděčný) podělíme celou rodinu a sousedy. Samozřejmě už roste další potomek tohoto stromu pro další generace. Případá mi to lepší, než kupovat hnojené / chemicky ošetřené obilí a nechat ořechy sežrat moly, když vím, že další rok jich bude zase dostatek a vzhledem k tomu, že se jedná o velké papíráky, které by díky slabé skořápce stejně déle než rok nevydržely a nestačili bychom je všechny spotřebovat. Někteří členové tohoto fóra už náš ořešák a jeho dobré plody znají.

[rottenkiwi]

Zaujímavé konzervovanie zemiakov:
https://www.youtube.com/watch?v=Dp4Ekrt4wWU