doma vyrobený měnič

[? Jozef51]

Johnny, odkial su trafa? Ze sa daju vyrobit spickove trafa to viem. Mam pozicane dva kusky 2kW toroidov so spotrebou pod 2W pri pripojeni na siet. Asi plati - bez dobreho trafa vyrobit dobry LF menic je nemozne. Len kto to trafo vie spravit...
A som rad, ze sa Ti dari.

[Johnny.sk]

Ak by to slapalo az do 6kW pri spotrebe naprazdno 35W tak sa to blizi k studerom XTH. To by bolo velmi slubne, lepsie ako spotreba 4/5kW axpertov (samo chyba bypass a pod ale menic by bol lepsi).
Takze som zvedavy na vysledky.

Bypass nie je problem. Ja mam ale bypass vyrieseny externe kedze bypass Axpertu ma velku spotrebu. Takze tu ho neriesim v ramci invertora.
Dokonca som pozeral prifazovacie riadenie k takejto dosticke. Ale mne je zbytocne. Aj tak som do "badania" nasypal dost dolarov
Ale moznosti su..

[Johnny.sk]

Johnny, odkial su trafa? Ze sa daju vyrobit spickove trafa to viem. Mam pozicane dva kusky 2kW toroidov so spotrebou pod 2W pri pripojeni na siet. Asi plati - bez dobreho trafa vyrobit dobry LF menic je nemozne. Len kto to trafo vie spravit...
A som rad, ze sa Ti dari.

Oslovil som viacero firiem zo Slovenska ale jediny vyhovujuci mojim poziadavkam su KBtrafo.sk
Stretol som sa s nimi aj osobne potom ako som mal problem s predchadzajucou dvojicou a trosku ma zasvätili do tejto problematiky a napr mam vinute 230V primar/14V sekundar, rozdiel je minimalny ale mechanicka odolnost je vyssia. Lebo cez tak hrube vinutie by sa to tensie vinutie mohlo lamat a zavity by nemuseli byt rovnako dlhe ked by vysiel zavit zrovna do medzery hrubsieho vinutia.. Atd.
Taktiez existuje hranica kvality/ceny. Vyssia kvalita potom je uz nasobne drahsia. Takze top z nizsej kvality staci a je to este za rozumnu cenu.
Skúsenosť s trafami do invertorov uz dokonca mali.

[? kodl69]

Takže trafo vyřešeno? To, že blíž jádru dají tenčí drát je celkem jasný, ostatně síťový trafa jsou takhle dělaný, tak proč to dělat jinak

[Johnny.sk]

Ano, trafa vyzera ze su vyriesene. Skusim do buducna este odniekial zohnat vykonnejsie trafo aby nemuseli byt 2ks spajane, ak to bude dobry pomer cena/vykon. Cakam na lacnejsiu verziu tochto cinskeho invertora bez posilnenia budenia a postavim z tych mensich 2500VA traf 2 samostatne invertory. Skusim tam nejake hranicne stress testy.. co to znesie (predsa len lacnejsie komponenty na znicenie). Zvazujem moznost 2 invertorov.. Prvy slabsi ktory bude bezat jesen-zima (do 2,5kW) a tento druhy (7,5kW) osadim prifazovacou elektronikou, a v pripade odberu nad 2kW necham prifazovat vacsi menic a relatkom prepnut potom vystup pocas behu z 2,5kW na 7,5kW. Ale to je len taka myslienka. Predsa len nizsi kludovy odber na mensom a asi aj ucinnost vyssia. Uvidim podla merani.

[? kodl69]

pokud budeš úspěšnej s tím přifázováním, tak to bude super věc hodná následování. Samotná elektronika měniče cca 2kW bere včetně buzení fetů nějakejch 5W, takže to není ohledně klidové spotřeby vůbec problém.
Máš někde odkaz na to řízení s přifázováním?

[Johnny.sk]

Nemam. Je to UPS SPWM Driver module, ale samostatny ho neviem najst. Len na predrazenej 7.5kW doske so vstavanym bypass relatkom.

[Johnny.sk]

Ak by to slapalo az do 6kW pri spotrebe naprazdno 35W tak sa to blizi k studerom XTH. To by bolo velmi slubne, lepsie ako spotreba 4/5kW axpertov (samo chyba bypass a pod ale menic by bol lepsi).
Takze som zvedavy na vysledky.

6kW musi dat ako nic. Ja ratam so 7.5kVA stalych ze udrzi a pretazitelnost na 8.5kW do 15minut.
Pretazitelnost 9kW do 10sec.
Moj axpert 4kW naprazdno 50W
Uz mam doma kliestak len som chory tak mam pauzu..ale ta ucinnost mi neda spat

[? kodl69]

myslíš tohle?
tady není egs, ale nějakej procesor, ostatně výpočetní výkon se dá koupit za padesátikorunu, ale nedokážu nikoho přesvědčit, aby to naprogramoval, já, jako slepovač vzorovejch prográmků pro arduino to jistě nedokážu.
Nejsem si ale jist, jestli je to fakt zasynchronizovaný, popis je na mě moc čínsky...
Spíš vidím problém při spolupráci dvou měničů jinde, je potřeba, aby si mezi sebou řekly, kolik kterej dává, a nějak se dorovnávaly, podobně jako moduly zdrojů v rack provedení pro telekomunikace, tam je vstup/výstup "Load share " kterej funguje jako vstup/výstup, tj pokud jeden zdroj dává 10A, je tam např. 1V, druhej dává 20A jsou tam 2V a tím pádem to říká tomu prvnímu, aby přidal, a takhle jich je propojenech třeba 10 a vzájemně se regulují, aby se žádnej neflákal. tak nějak to musí být i u akspertů, který jedou paralelně...
Asi bude jednodušší se u domácích výtvorů držet nohama na zemi a nedělat měniče přes 3-4kW, kde začíná jít s cenama komponentů prudce nahoru a začínají značný technický potíže...
Jestli to není tajný, kolik stálo to "dvojtrafo"?

[Johnny.sk]

Nemyslel som konkretne tento.. ale v podstate pozeram ze je to to iste.. akurat hodne lacnejsie ako ten co som nasiel ja.
Aha, to ma nenapadlo sa opytat predavajuceho ci to pouziva EGS, ale viem ze to pouziva zero-crossing detection. A ano skutocne so synchronizuje ked prepina na utility a aj ked prepina naspat. V zasade to prepina na siet ked klesne bateria pod nastavenu hodnotu a prepne naspat az ked napatie stupne. Do vtedy sa prepne do stand-by.
V tejto cene sa mi to uz celkom zacina pacit
Ja naprogramujem kde-co a ked si neviem rady tak mam dvoch lepsich koderov na jednocipaky kde je potreba 99,9% spolahlivost. Skus do PM popisat predstavu co by si ocakaval a uvidime..
Jasne, moduly do telekomunikacie poznam. Dokonca som testoval take moduly co si takto delia fotovoltaiku, taketo veci tam slapu dobre ale MPPT tam bolo dost lenive.
Nie je to tajne. Kazdy si moze kupit 510eur +- posta atd.
Meral som ucinnost vyrobeneho menica, urobil som nejake doladenia a priemer 93%
A to priemer znizila hodnota pri 320W kedy je ucinnost pod 83% inac sa mi podarilo pripojit viac zataze a 4,2kW tahal bez problemov pri 96% ucinnosti takze
Este nejake drobnosti doladim a bude to mozno nejake % viac.
Akurat som si vsimol trosku zvlastnosti v napati pri roznych zataziach, takze urcite este tlmivku zmenim a stiahnem napatie. Poradil si ale bez problemov pri 4kW zatazi +-2kW
Teplota invertora nesla nad 40°C , nemal som ale cas na niekolko hodinovy test no najblizsie spravim s termosnimkami.
Snad do konca roka sfinalizujem.

[? PavelR]

uvaha mozna blba:
sit a menic oproti sobe trosku ujizdi - co detekovat minimalni rozdil napeti mezi fazemi a v tu chvili prepnou.
- ma nekdo zmereno jak rychle to oproti sobe ujizdi aby se necekalo dlouho?

Co myslite?

[Johnny.sk]

Ono to moze byt "trosku" ale niekedy to je cela polvlna..
Takto..vo vacsine spotrebicov je to jedno. Ja to teraz prepinam natvrdo. Problem maju ale motory. Hlavne chladnickovy je maly a nema zotrvacnost takze 8z10 prepnuti len pocut ze s nim trhlo/trosku zmení zvuk /a podobne ale 2z10 su v inej casti polvlny a motor pocut ako blokne a stoji az vypne ochrana motora. (vacsinou sa rata s tym ze byvaju mikrovypadky siete a moze nastat to ze sa motor chladnicky takmer zastavi a znova sa hned rozbieha)
Takze som prepinal siet vtedy ked nesla chladnicka ani tepelne cerpadlo. (iba ak to bolo nevyhnutne)

[rottenkiwi]

Aký plyv má na životnosť FET-ov jadro a počet závitov tlmivky ?
Ak tam má byť 60 uH a použije sa 40 uH alebo 160 uH ?
Je lepšie mať jednu, alebo 2 alebo 4 s tenším káblom ?

Všimol som si, že Číňan u klonov XTH používa iný počet závitov a iný tvar vodiča
oproti originál Studerom. Má to vplyv len na idle spotrebu alebo aj na životnosť FET-ov ?

Je pravda, že nižšie vstupné napatie meniča znamená aj nižší idle prúd
a podobne a nižšie výst. napatie === nižší idle prúd ? / napr. 47 a 58 V /

[rottenkiwi]

Bude tu na fóre dostupná niekedy takáto skladačka, aby sa človek doma mohol s tým hrať ?
https://secondlifestorage.com/image/pzacrd

[? kodl69]

co bys potřeboval, naservírovat to na podnos, nebo si to dokážeš objednat sám? Odkazy na všechny potřebný komponenty včetně trafa ze Slovenska máš tady ve vlákně, a chránič a odrušovací člen, svorky - je normální maloobchod. Zajímavý je použití těch odrušovacích filtrů u každýho vývodu, a dotyčnej je hodně prase ohledně barevnýho značení (nebo je to amík, nestudoval jsem to)

[hurvayz]

Ahoj Johnny, jako más ucinnost. Konecne jsem se k tomu po roku dostal. Volnobeh odber 0,25A 59V, Odber 870W- 91,59% , 1680W 88%. Dál jsem netestoval zatím. Trafa jsou ze studera 4kW. Deska 6,5kW 60V. Výstup drzi hezky okolo 222V i pri ruznych odberech. Az dam silnejsi privod dam mu napít.

[Johnny.sk]

Ahoj hurvayz, asi si to preskocil v texte.. pisal som 16.12.:

Meral som ucinnost vyrobeneho menica, urobil som nejake doladenia a priemer 93%
A to priemer znizila hodnota pri 320W kedy je ucinnost pod 83% inac sa mi podarilo pripojit viac zataze a 4,2kW tahal bez problemov pri 96% ucinnosti takze

Este robim nejake pokusy, merania a filtre, no vyzera to ze klesne odber naprazdno.
Ja som vystup daval na 235V aby v zatazi ak klesne napatie nebolo nizko no vystupne napatie naprazdno dost ovplyvnuje odber naprazdno

[hurvayz]

Ahoj. Jo jsem slepý.. taky si zkusím pohrát. Učinnost máš pěknou, to se mě zatím nedaří. Uvidíme.

[rottenkiwi]

Krivka účinnosti musí byť, v každom bode na osi x, ktorý odpovedá výkonu,
v určitom intervale od najnižšej možnej účinnosti, kedy berieme pomer
najnižšieho AC nameraného výkonu, ergo yac1 - 2.5 % a najvyššieho DC výkonu,
ydc1 + 2.5 % a až do maxima, kde berieme pomer najvyššieho AC nam. výkonu
ergo yac2 + 2.5 % a najnižšiejho DC výkonu ydc2 - 2.5 %, pričom 2.5 %
je odchýlka merania napr. týmto kliešťákom: UNI-T UT216C

Alebo akú máte chybu merania ? Vačšiu ako 2.5 % alebo menšiu ?

Ono je pekné zobrať do tabuĺky hodnoty, ktoré sa mi páčia,
ale metrologický ústav to aj tak pomerá ako hovorí norma.

Keď Studer má problém dostať sa pod 93 %, tak neverím tomu, že
nejaká neoptimalizovaná skladačka s odbuka - dobuka kondmi,
čínskou doskou a drotmi len tak na blind v priestore bude sa čo
len blížiť Studeru.

Tiež je pekné zobrať nejaký priemer ako sa mi hodí, ale EU
účinnsosť je nejako definovaná a ak chceme veci porovnávať,
tak by sme to mali dodržať, alebo nakresliť celú krivku úč.,
od 0 W záťaže, až po x násobok max. kontinuálneho odberu.

[? kodl69]

Taky bych to viděl na zanšnou nepřesnost při měření, třeba už jenom proto, že se měří AC napětí a proud a ne výkon s ohledem na fázový posuv, a navíc se měří napětí *proud, takže chyba se násobí, a tím pádem když se to sejde, může být pro měřáky s TP2.5 1.025*1.025 =1.0506 což je víc než 5% a to je chyba měření na DC straně, to stejný na AC straně a už to máme +- 10%, + chyba vzniklá měřením zdánlivýho výkonu místo činnýho (zátěž jistě není čistě odporová) a už měříme domácí čísla (hausnumera). Pokud budu věřit tomu, že tvoje multimetry máš aspoň zkontrolovaný proti sobě, že ukazují všechny s chybou méně než procento mezi sebou, tak bude reálná chyba cca 5% + neznámá chyba vlivem komplexní zátěže místo odporové. Varná konvice má krom odporu i indukčnost a stejně tak všechny běžný topný tělesa...
Takže účinnost je 93% +-15%. To bych bral jako odpovídající údaj. Mě se kdysi u DC/DC měniče podařilo vypočítat z naměřenejch hodnot účinnost 110% . Pochvíli bádání jsem zjistil, že chybu způsobuje měření střední hodnoty napětí (proudu) místo true RMS, což u zvlněnýho napětí i proudu na vstupu i výstupu DC/DC měniče způsobilo tuhle chybu. A tvůj měnič může s obyč multimetrama dělat podobný kouzla.
Co se celkem shoduje s realitou, tak je měření účinnosti kalorimetricky: Změří se teplota částí aparátu (infrakamerou nejjednodušej), pak se to zavře do těsné polystyrénové bedny, zapne, a nechá nějakou dobu jet s určitou zátěží, po vypnutí se změří teplota hlavních částí (v tomhle případě asi trafo a chladiče) a pomocí měrné tepelné kapacity se vypočte, co zůstalo jako teplo v měniči. Pořád je to více méně odhad, ale v podstatě bez možnosti zásadní systémové chyby, kde vyjde účinnost nad 100%. Další možnost je měřit teplotu a množství vzduchu procházejícího chlazením za ustálených podmínek, ale to už je o dost náročnější...