doma vyrobený měnič

[berounskygrizly]

Nevím jaké potřebuješ parametry, ale co použít něco takového https://www.conrad.cz/dc-dc-menic-tracopower-ten-6-4812win-48-v-12-v-6-w.k1086412

[? kodl69]

to je zrovna to, co nechci. 1.) cena mi přijde neadekvátní použití, tolik nestojí polovina výkonovejch mosfetů na 6kW měnič jako tohle.
2.) potřebuju vyšší napětí, 12V pro buzení horních mosfetů je skoro málo, něco zmizne na diodě, něco na spodním mosfetu a už jsem skoro na Uvlo (tuším 9V pro IR2127), takže raděj 15V...
3.) jsem psal, že mám XL7035, akorát znemožním funkci vestavěnýmu omezení proudu, tak jak je, protože vlastně zkratuju stávající bočník. Transil na výstup už jistě dám, jednou mi to stačilo
4.) na finální výrobek dám třeba LM5575 https://webench.ti.com/appinfo/webench/scripts/SDP.cgi?ID=1F788A5DBFFBB3D5 kde je to ke shlídnutí, za zlomek peněz toho zbytečně izolovanýho DC/DC
ale teď to potřebuju rozjet bez kouřovejch efektů schéma XL 7035:

moje myšlenka je, dát do + odpor cca 1r, pnp tranzistor BE přes něj a na kolektor odporový dělič k - , abych nasimuloval ten bočník. Viz náčrtek:

bocnik up.png

Nezkoušel někdo z vás něco takovýho? Vím, že nebude výstupní napětí přesně 15V, ale o to mi nejde, jestli to se zatížením o něco poklesne, spíš chci zachovat to omezení proudu

[? josse]

A co ovlivňovat Vfb z bočníku a tranzistoru v kladné větvi ?
Zvedat napětí Vfb děliče, tím dojde k omezování stejně...
Vlastně odejmout 10R odpor, a změnit pin XL kam to vede...

[? kodl69]

taky možnost. Něco z toho zkusím, rád bych, aby to při nějakým náhodným zkratu v elektronice nevyhořelo celý, pokud by se prorazil spínací tranzistor v XL. Akorát přes pin OGND by se to mělo při určitým proudu uplně vypnout, přes FB zůstane výstupní napětí 1.2V, ale to se vybouří na odporu 1R, takže by to mělo fungovat taky.

[? josse]

Jestli je to na napájení budičů, tak bych se nebál možná udělat sériový regulátor na maximálně 5-10mA před tím spínacím, 10mA na vstupu znamená 30 mA na 18V to by mohlo stačit? Architektonicky je nejhezčí to zakomponovat do toho spínače, to je jasné. Já osobně bych možná doporučoval při překročení shutdown, soft-start sekvenci...

[rottenkiwi]

Pre porovnanie, ako to robí Studer In. a Victron En.

[? PavelR]

oba tam maji fetu a fetu ale jeden ma velkej chladic a druhej ne. Zvlastni

[abrams]

Zdravím ,

pěkný . Že by si jeden cenil hliníku víc než-li FETů ?

Elektronům zdar

[? kodl69]

možná u studeru zjistili, že když vymakají buzení, tak jsou ztráty na fetech tak malý, že není co chladit. Victron je úlet, to prostě nejde rozumně napodobit... Ale díky těm mosfetům nad sebou mají nejkratší cesty proudu, o tom žádná...
O podobným řešení jsem kdysi uvažoval, ale náročnost mě od toho odradila. Ona i ta výkonová část PJ po stránce vedení silovky není špatně, ale dál už skoro všecko.
30mA do buzení na 18V? u mýho měniče je to o řád víc, cca 50-70mA na vstupu, z toho skoro 10mA je režie toho mizernýho step down regulátoru od číňana. Když si spočteš, že potřebuješ 20 000 nabít cca 100nF kondenzátor (gate 6ks mosfetů) na 15V za sekundu, a zase vybít na nulu, tak to asi s pár mA nepůjde...

[? Matess]

Krom toho že to je pořeba udělat, tak je potřeba to udělat rychle. K vyšší rychlosti je potřeba nižší odpor cesty proudu ke gateu, nebo vyšší napětí, a nejlépe obojí. Dlouho jsem si hrál s mosfety jakožto otevírám napětím, až jsem zjistil že proud je prostě potřeba, protože parazitní kapacita je svině. Bez osciloskopu to člověk nevidí, ale náběžná hrana je něco co u fetu prostě nechcete, protože v náběžném zapnutí to není super efektivní spínač, ale s trochou nadsázky lineární odpor. U použití fetu jako spínače je vám to jedno, protože spínáte třeba párkrát za den, ale u takového spwm s frekvencí 3kHz - tj 6000 zavření / otevření za sekundu je dokonalé řízení sakra důležité.

[? PavelR]

Na tema buzeni fetu jsem si kodlem69 vymenil mnoho zprav a muzu rict je to odbornik!

Jeste k fotkam co postoval rottenkiwi vyse. studer XTM4000 zvladne 10kw na 5s a na vlastni oci jsem videl externim plc rizeny 3x xtm4000 á cca 6kw trvale. Pak prisla hlaska od baterek ze pokud se na to nevysereme tak se vypnou.
Studer je top HW.

[? josse]

možná u studeru zjistili, že když vymakají buzení, tak jsou ztráty na fetech tak malý, že není co chladit. Victron je úlet, to prostě nejde rozumně napodobit... Ale díky těm mosfetům nad sebou mají nejkratší cesty proudu, o tom žádná...
O podobným řešení jsem kdysi uvažoval, ale náročnost mě od toho odradila. Ona i ta výkonová část PJ po stránce vedení silovky není špatně, ale dál už skoro všecko.
30mA do buzení na 18V? u mýho měniče je to o řád víc, cca 50-70mA na vstupu, z toho skoro 10mA je režie toho mizernýho step down regulátoru od číňana. Když si spočteš, že potřebuješ 20 000 nabít cca 100nF kondenzátor (gate 6ks mosfetů) na 15V za sekundu, a zase vybít na nulu, tak to asi s pár mA nepůjde...

To neříkám. Ten Step-Down nebude dávat žádné špičkové proudy, ten kontinuálně krmí kondenzátory u budičů, až z těchto kondenzátorů, (které mají být mimochodem řadově 10x větší než nabíjená kapacita gate) se odebírají ty špičky na nabití. Když se jeden nabíjí, druhý se vybíjí, to k tomu ustálenému proudu mezi kondenzátorem v Step-Down a budičemi taky přispívá. Spotřebu (nabíjení) gate si dokáže každý spočítat, vybíjení se přemění v teplo tak jako tak. Říkám pouze, že ten Step-Down není třeba nikterak zásadně předimenzovat.

[rottenkiwi]

Dali by sa pre DC-AC menič, použiť aj iné topológie na stranách 33 až 41 v tejto publikácii,
s tým, že by sa ušetrilo na počte kapacitorov, diód či mosfetov/igbt ?
https://pdfslide.net/documents/multilev ... -reer.html

[? PavelR]

Pekna prace ten menic v odkazu. Ovsem peknej vydrb je to ze zverejni kod ale zamerne cast kodu vynechaji a jeste to tam napisou... to nasere.

[? kodl69]

Tak jsem konečně poloprovozně nasadil prasobastl - v napájení modul s XL7035, a všude napráskaný transily na odpovídající napětí...
Jak jsem byl trochu nervózní, tak jsem v jedné větvi můstku nechal jenom dva mosfety - 2.7kW úplně v klidu, po deseti minutách šly na nějakej 45°C bez ventilátoru... Momentálně mám jenom 63A hlavní pojistku (jinou jsem doma nenašel) takže to jenom lechtám, tak do těch 3kW. Ještě nemám nastavenou nadproud. ochranu s proudovým trafem z výstupu a pod, ale první kilowathodina už tím protekla. Zatím se na to chodím se strachem dívat, jestli to nebouchne...
Klidovej odbětr podobně jako PJ, cca 0.4A, elektronika bere na 15V cca 200mA, na 50V je to 50mA, polovina z toho je režie toho XL, celkem pěkně na tom hřeje cívka...
Takže v nejbližší době domaluju výkonovou desku s buzením IR2127 a IXDN614 a nechám jich pár vyrobit.
Spíš by to chtělo někoho , kdo naprogramuje nějaký lepší řízení než je ten EG8010 - ostatně ani na mým kusu nefunguje displej...

[? kodl69]

Budu muset doladit chlazení, a dát tam něco, co spustí větrák nejenom podle teploty, ale i podle odběru, aby to chladilo "předem" Možná to chlazení bude větší oříšek, než jsem si původně myslel. Mám na trafu termostat na 45°C a přijde mi to hodně, než se spustí ventilátor. Máte někdo tip, jak to chlazení řešit trochu na úrovni? řešení typu nechat jet větrák na nižší napětí trvale mi nepřijde jako dobrý. Ostatně ventilátory s PWM řízením ještě nemám...
Obcházel jsem to infrakamerou, a nejvíc hřejí odpory v RC článku, i když jsou 0.5W, ještě omrknu osciloskopem a zvážím, jestli je to nutný "zatloukat" RC článkem tak tvrdě, pak hřeje DC/DC s XL7035 - prostě levná čína, LM5575 v definitivním řešení snad bude podstatně lepší a budu na něj moct zapojit i nějakej 12V ventilátor. No a pak hřejí trafa, původní z PJ, což jsem tak trochu čekal... Mosfety na chladičích ani po půlhodině na cca 2.5kW nejevily známky oteplení, teda jestli je dnes v podvečer 33°C bráno jako oteplení, v místnosti, kde je 25°C. To už se možná víc zahřívá tlumivka a přívodní vodiče k trafům...

[kybos]

Řešil jsem chlazení střídače se čtyřmi čidly DS18B20. Pokud jsou dobře tepelně spojené s kritickými komponentami (trafo, tlumivka a chadiče fetů), funguje to téměř bez zpoždění a původní řízení podle odběru jsem zcela odstavil. Ventilátory jsou v posledním provedení napájené přímo ze vstupu střídače 48V (úspora jednoho měniče a dalších zbytečných ztrát) a jsou řízeny pomocí PWM podle teploty na čidlech. Při minimálním odběru ze střídače (cca 250W) se ventilátory vůbec netočí a plné otáčky mají při cca 40°C na nejteplejším místě systému. Teploty se čtou dvanáctibitově a PWM má 256 hladin, aby se navenek jevilo řízení jako téměř spojité. Prakticky teploty střídače nepřesahují 35°C.
První verze chlazení, která měla ještě svůj separátní měnič na 24V DC chodila hladce na první zapojení. U druhé verze s ventilátory na 48V jsem trochu bojoval se zarušením, ale nakonec se to zvládlo úpravou SW (nesmyslné teploty se ignorují).
P.S.: Odpory v RC článcích mám 2x5W.

[? kodl69]

a kód do arduina pustíš veřejně, nebo jenom pro mě do sz? Asi bych to provedl podobně. Mosfety asi chladit vůbec nebudu, mám kolem chladičů hodně místa a jsou správně orientovaný, ale trafa mají 35°C i když se po nich prakticky nic nechce, asi budu muset ještě trochu vylepšit tlumivku před trafem. Samozřejmě co čert nechtěl, u ventilátoru je zoufale málo místa na manipulaci, zavazí tam expanzka od fototermiky...

[kybos]

Není to na Arduinu, máš PM.

Programování regulátoru ventilátoru IMG_1571.JPG

Zástavba regulátoru ventilátoru IMG_1582.JPG

[rottenkiwi]

Kód do Arduina na ovládanie fanu, napr.
https://github.com/SensorsIot/Controlling-a-fan