Vliv mikrocyklování na životnost

[střídač_N]

.....Kam by jste navrhoval LC vřadit při provozu s více měniči? Taky nejsem zběhlý v počítání LC (spíše RLC), zkusíte to prohnat mozkem a kalkulačkou? Jen tak rámcově, mám dojem, že i tak budou náklady nepřiměřené
Jinak, jak Vy vidíte vliv oněch mikrocyklů na životnost aku?

Bral jsem to spíš jako úvahy co by kdyby. Ono ta indukčnost má i úskalí. Pokud by se u střídače náhle zmenšil odběr, a cívka by byla právě plně nabuzena, mohlo by to dát asi dost velké napětí, jež by nemusel střídač ustát. Tudíž asi experimentovat a počítat. Možná, že by jen přibil další kus matrošu s mizivými účinky.

O vlivu na mikrocykly nemám potuchy, neb s tím nic nenaděláme. V obecné rovině má baterka ráda jen nabít a následně vybít. Cokoli jiného je vždy ke škodě životnosti. Tudíž asi jediné smysluplné řešení je, naprat tam co nejvíc baterkové kapacity a radovat se, že to dlouho vydrží. No, ale kde na to vzít.

[pezizka]

Taky pravda, nejlepší by pro životnost bylo aby nedělala vůbec nic Ale to je trochu blbost, že ano Chtěl jsem jen poukázat, že vliv mikrocyklů na životnost na úrovni sinusovky je asi tak zanedbatelný že nemá cenu cokoliv řešit. Troufám si říct že se najde mnoho dní kdy aku ať už jakékoliv takovýchto "cyklů" absolovuje miliony Myslím tím stav kdy se mění během sinusovky nabíjení/vybíjení. Pokud by to bylo až tak závažné asi by jsme kupovali aku vlastně furt Je to jen názor, odhad.

[střídač_N]

....... Troufám si říct že se najde mnoho dní kdy aku ať už jakékoliv takovýchto "cyklů" absolovuje miliony.......

V "mém" řešení HDC-FVE řeším i tuto oblast naprosto primitivním způsobem. Když jde z panelů dostatek, je střídač napájen jen z nich. Nebylo to primárním účelem, leč je to důsledek. Podmínka je, "z panelů dostatek", pak FET spínačem baterku odpojím, napětí na sběrnici je nastaveno a udržováno bez MPPT na 58-60V a jede to jen tak. Přijde mrak poklesne napětí a na toto údobí se baterka připojí, odejde mrak, odpojí. Pokud není baterka, je tato nahrazena AC DC zdrojem jenž nahrazuje její funkci. Když je onen "z panelů dostatek" nabíjím baterky nabíječem DC DC jenž taky spínám FET spínačem, nebo jsou napojeny napřímo, když je malý odběr. Panely mapětí na sběrnici ustojí. a tak jsou baterky nabíjeny jen kolísavým proudem.

[JiříK]

Schéma prosím! To mě zajímá!

[střídač_N]

Schéma prosím!

Jak jsem již několikrát zmínil, vše bude doloženo. I když to jsou ve své podstatě jen komparátory a spínače, přece jen to zase až tak triviální není. Do konce roku to jistojistě bude.

[pezizka]

V "mém" řešení HDC-FVE řeším i tuto oblast naprosto primitivním způsobem. Když jde z panelů dostatek, je střídač napájen jen z nich. Nebylo to primárním účelem, leč je to důsledek. Podmínka je, "z panelů dostatek",

No to je prima, ale pokud je "dostatek" z mých panelů tak se taky mění jen velikost proudu dobíjení. To co jsem zmínil je nabíjení/vybíjení nikoliv nabíjení malým/vysokým proudem. Tak v čem je rozdíl? Patrně jsem to nějak nepobral Nebo nějaká klička fyziky

[střídač_N]

....Nebo nějaká klička fyziky

Snad uvažujeme o stejných fyzikálních událostech, tudíž kličky nebudou.
Pokud panely "nedávají" tolik energie, co vyžaduje odběr, pak zákonitě musí za všech okolností, je li připojena baterka, občas dojít ke stavu, že je odběr z baterky a v průhěhu sestavování sinusovky i nulový, tudíž je baterka i dobíjena, v jiné části sinusovky vybíjena.

Ten problém spočívá v tom jak velké pole panelů mám.
Pokud je malé, je pravděpodobné, že toto nabíjení/vybíjení bude po větší část dne, pokud bude pole velké, nabíjení/vybíjení bude po menší část dne. Baterky to možná ocení v životnosti a pokud je dám do stabilně tepelného prostředí, mohu se těšit z dlouhého jejich života.

[josse]

Rozdělme to na dvě části, změny toku proudu baterii:

A) protože má měnič malé akumulační kondenzátory 100x za sekundu (50Hz AC)-20kHz(PWM) jednoznačně chyba měniče a má smysl doplnit kapacitu těsně k měniči který to způsobuje, jde to opravit. Je jedno jestli je to měnič na AC, nebo regulátor, jiný, greenbono, triak regulátor, ... Spousta možností, všechny jsou velcí nepřátelé baterek a je třeba je eliminovat!

B) změny regulérní zátěže na AC. Například termostat při pečení flákoty. S tím půjde těžko něco udělat, prostě svítí málo a chvíli nábíjí a chvíli vybíjí. Baterkám to nevadí tolik, nejsou tak velké špičky.

Bavit se tu o desítkách Faradů je zbytečné, stačí daleko méně v kombinaci s feritovými jádry a malinké prodloužení vodičů.

Slíbil jsem v jiném vlákně pokus napojit k měniči přímo vysokoproudé články, ještě jsem se Otou neviděl. Můj axpert totiž trpí tím A). A tudíž si myslím že to bude rychle vidět na opotřebení článků.

[rva]

Na bateriích 350 Ah mám bočník, na kterém jsem osciloskopem na kanálu 1 měřil napětí. Kanál 2 mám jen proto, abych viděl, že neměřím nějaký šum. Neznám indukčnost ani další parametry baterie, ale z orientačního výpočtu vychází, že proud do baterie se celkem dost mění.
Dopustil jsem se opomenutí něčeho podstatného? Protože mikrocyklování proudem C17 se mi zdá celkem dost.

Kód: Vybrat vše

Odhad mikrocyklování baterie      
Pomocí osciloskopu bylo měřeno střídavé napětí na bočníku baterie      
Jmenovitý proud bočníku   A   300
Jmenovité napětí bočníku   mV   75
RMS napětí na bočníku   mV   5,03
Výpočet RMS proudu bočníkem   A   20,12


2018-09-07 Bocnik.jpg

[abrams]

Zdravím ,

selský rozum mi říká že to vzhledem k okolnostem v pořádku .
napájející HF měnič je zatěžována pulsním odběrem dle PWM řízení DC/DC zvyšujícího měniče .
napájející LF měnič je zatěžována kladným "chlupatým" sínusem 50Hz + PWM modulací sekající sínus vlnu .

Žlutá chlupatá housenka na osciloskopu mi připadá jako vliv LF měniče .

Elektronům zdar

[rva]

O mikrocyklování jsem našel relevantní dokument na https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S030626191630808X. Měřící cyklus neodpovídá stavu, když je baterie nabitá a proud vlivem mikrocyklování mění směr, ale je příznivější - proud teče vždy stejným směrem.

1-měřící cyklus.jpg

Přesto zjistili, že články rychleji degradují a ta nejvyšší frekvence (14.8 kHz) byla nejhorší.

2-Vliv mikrocyklování na kapacitu.jpg

[rottenkiwi]

ALe tých 10 Hz im robí dobre.

[rva]

Tak jsem sestrojil špičkové zařízení na testování vlivu mikrocyklů na životnost. A hned jsem do něj vložil prvního obětního beránka - fake článek 18650 od Číňanů, který na sobě nese hrdý nápis 5 000 mAh a přitom v dobách nejlepší kondice nepokořil 300 mAh. Kapacitu (vybíjení proudem 500 mA)+ vnitřní odpor budu měřit v nabíječce BT-C3100.
Cykly jsou 10 kHz a článek je zatěžován střídavě, tedy žádné nabíjení, vybíjení - simuluje to stav, kdy jsou baterie nabité a běží regulátor a měnič.
Doufám, že test takto špatného článku něco brzy ukáže - minimálně chyby měření. Optimisticky to je základ pro měření nějakého normálního (malého) článku a následně, pokud se ukáže, že mikrocyklování je problém, i hledání způsobu, jak mu zabránit.

2019-03-22 Mikrocyklování.jpg

2019-03-22 15.06.14.jpg

2019-03-22 15.06.53.jpg

2019-03-22 15.07.06.jpg

2019-03-22 15.07.41.jpg

2019-03-22 17.30.02.jpg

[youda]

...fake článek 18650 od Číňanů, který na sobě nese hrdý nápis 5 000 mAh a přitom v dobách nejlepší kondice nepokořil 300 mAh.

[rva]

Pokračuje experiment s mikrocyklováním. Zatím to vypadá takto:

2019-05-02 Mikrocyklování.jpg

Článek 1, na který jsem byl hodnější a zatěžoval ho menším proudem, odmítl z neznámých důvodů spolupracovat a čeká na pitvu. Možná je uvnitř ochranný obvod, kterému se něco nezdálo. Naměřená kapacita mírně rostla, jako by mu mikrocykly vlévaly nové lithium do žil.
Článek 2, zatěžovaný mikrocykly o proudu asi 1C (jeho aktuální kapacity), což je kolem 180 mA, snad pomalu ztrácí dech a jeho kapacita začíná klesat. Článek se nehřeje.
Experiment pokračuje - jednou týdně cyklování vždy přeruším a hodím článek do nabíječky, kde 3x provedu kapacitní test.

[střídač_N]

....Experiment pokračuje.......

Chválihodný a prospěšný test. Podporuje mé zkušenosti, přirozeně nepodložené testy kvůli vlastní lenosti.
Mám obavy, že se jen a jen potvrdí to, co již několik let prorokuji. Nabít, vybít, nedržet připojené ke střídači. Je jen drobná otázka, jak toho dosáhnout.

[kodl69]

Spíš než tohle by bylo zajímavý otestovat nějakej článek z 5 let staré baterky z NB, protože tam si toho mikrocyklování užíval celou dobu života...
JInak chvályhodnej počin, a měřicí aparaturu hodnotím, prostě co dům dá a dá se použít, proč ne...

[střídač_N]

....otestovat nějakej článek z 5 let staré baterky z NB, protože tam si toho mikrocyklování užíval celou dobu života...

Je to smutný, ale tam si toho dobra nic neužil. Mikro cyklus je nabíjení a vybíjení, hlavně při sestavování sinusovky.

[Matess]

tohle už ale snad není o mikrocyklování... to je snad o špatných kondenzátorech v měniči, ne?

[střídač_N]

tohle už ale snad není o mikrocyklování... to je snad o špatných kondenzátorech v měniči, ne?

Je i není.

Jednou jsem chtěl měřit proud jenž teče do střídače a baterky a použil jsem jak kybos říká, přístroj jenž mám na to "fajnový měření", PK111. Něco to ukázalo, ale bylo to o dost míň než ukazoval výstup. Tudíž jsem dlouho bádal a měřil, až mi konečně došlo, že měřím přístrojem jenž je na střídavý proud.
I dnes mám na přívodu k střídači bočníček a onu čínskou krabičku jež měří proud a je vidět, že v některých okamžicích poměru spotřeby a výroby přístroj ukazuje, že je baterka nabíjena, ač je spotřeba stejná, nebo větší než dodávka. Ony jsou ke střídači vždy nějaké přívody, tudíž indukčnosti a tak by nám ty kapacity byly vcelku k ničemu. Protože instalovat kapacity na spotřebu několika KW, aby nedocházelo k jevu mikro cyklování bychom asi nezaplatili. V každém případě instalovat něco kapacity těsně u střídače by bylo ku prospěchu baterek.

Prostě smiřme se s tím, že mikro cyklování nastává a je to další zdroj poklesu kapacity našich drahých baterek. Snažme se pochopit kdy to nastává nejvíce a tyto okamžiky, pokud to jde eliminovat. Baterky nám to oplatí delší životností.