Fórum MyPower.CZ

Milí přátelé, dovolte dotaz.
Plátám střechu té své poustevny Fatrafolem (hydroizolace + 2x10cm=20 cm EPS 100, lepeno PUR pěnou, nekotveno + separační textilie + Fatrafol) s plánem dát na Fatrafol kačírkovou lištu, separační textilii a na ni 3-5 cm kačírku.
Plánuji na tuto střechu dát naplocho "rozptylové panely" (pozn. "zimní panely" otočené na jih více nakolmo mám dole na zahradě). Původní záměr byl ony panely na střeše (střecha 8x3 m) přichytit závitovkami k nějakým dlaždicím položeným na kačírek, vrtat do Fatrafolu nechci.

Dotaz: ovládá někdo Bernoulliho rovnici natolik, že by věděl, zda lze panely Jinko 225 Wp jen tak položit přímo na kačírek bez dalšího uchycení?

Ještě poznámka: jednou nad ránem, převalujíc se v postali jat akutním záchvatem anemosolaritiy ("těch panelů bude přece málo, mám sice ty jižní, ale východ a západ to nechytá prakticky vůbec, atd. ...") mne napadlo kačírek na střechu vůbec nedávat a přitížit Fatrafol jen větším množstvím panelů. Ale to je asi už úplná blbost, ne?

Beton jako zátěž není drahý a panely mít pres šroub kotveny do něj . Když vezmeš dlaždici 40x40 stojí 45kc a váží cca 16kg polozis na kacirekas a vyřešeno

Na rovne strese mam podobnou skladbu. EPS, alkorplan, geoska, drenazni nopka, geo, substrat.
Na to jsem polozil nejlevnejsi dlazdice z hornbachu a k tomu uz profily na panely, pozink Lka. Tzn bych to moc nekomplikoval, radu cca 12m drzi dlazdice v metrovem rastru. Zatim to ustalo vsechno.

Pritizit kacirkem volnou plochu asi ano, pokud tedy neni folie kotvena skrz EPS do nosne vrstvy.

diablo007 píše:

Beton jako zátěž není drahý a panely mít pres šroub kotveny do něj . Když vezmeš dlaždici 40x40 stojí 45kc a váží cca 16kg polozis na kacirekas a vyřešeno

Mám 12panelu položených na střeše kde je skoro rovina a přežilo to i vichřici.
Pokud opravdu leží na střeše a není šance že by je podfoukl vítr tak bych se toho asi moc nebál. Při té první vichřici jsem měl bobky ale teď už větší vítr neřeším a nejsem na pozoru...

Panel leží minimálně na kabelu a ten tím pádem vytvoří škvíru na podfouknuti pokud ti to drží tak ti to přeji

Pod panelom to bude nevetrane, bude vyssia teplota panela. Nizsi vykon a rychlejsia degradacia..

Vyssia vlhkost moze preniknut do junction boxu.

Volne polozeny panel zdvihne vietor. Murphy....

Mám na ploché střeše volně ložený solární profil a k němu chycených 5 panelů. Bylo to dočasně a zatím je to dočasně několik roků. A zatím se nic nehlo.

Tak znovu velmi děkuji všem!

Jen dotaz.Z čeho máš tu hydroizolaci na té střeše a jaký fatrafol jsi použil 810?

Je velký omyl si myslet, že když něco nemůže podfouknout vítr, tak to nemůže odnést.
Vítr na střeše generuje i vztlak a tah, tzn dokáže zvednou věc která leží uplně plošně.
Zkusím dohledat výpočet statika na rovnou střechu a jsou tam vyjádřené i tyto síly.

willcz píše:

Je velký omyl si myslet, že když něco nemůže podfouknout vítr, tak to nemůže odnést.
Vítr na střeše generuje i vztlak a tah, tzn dokáže zvednou věc která leží uplně plošně.
Zkusím dohledat výpočet statika na rovnou střechu a jsou tam vyjádřené i tyto síly.

Panel neco vazi, a pokud bude svazane pres profil a jistota dalsimi betonovymi dladicemi a nebude moznost doopravdy podfouknout na vztlakove sily bych hazel bobek, praxe je vic jak nejaky radoby vypocty.

Janma píše:

Jen dotaz.Z čeho máš tu hydroizolaci na té střeše a jaký fatrafol jsi použil 810?

Hydroizolace jsou pásy tuším GLASTEK 40 SPECIAL MINERAL. Jde o betonový strop (panel), na který jsem nejdřív dával penetraci a na tu ty pásy vařil plamenem.
Ano, klasický Fatrafol 810.

Takže ještě jednou díky, vychází to jasně - kačírek i něco betónového jsou na místě. Ještě medituji, zda levnější (vs. méně pracnější) budou ty závitovky nebo ehlinik.cz a solární profil, ale to se už doladí.

Zavitovky doporucuju v pripade pouziti z nerezi.
nerezka.cz

Tak ještě odkaz pro ty, kteří by měli (jako já) chuť přitížení podcenit.
https://www.pro-doma.cz/poradna/pritize ... atecne-52/

Marsal64: U vyskovych budov je to trochu jina kava. Ty snad mas jen max.2 patra ne???
U vyskovych budov se to da prirovnat k instalaci vetrne elektrarny.(pri zemi prd a nad vyskou 10m a vice jiz i neco ziskas)

NOPARasito píše:

Marsal64: U vyskovych budov je to trochu jina kava. Ty snad mas jen max.2 patra ne???
U vyskovych budov se to da prirovnat k instalaci vetrne elektrarny.(pri zemi prd a nad vyskou 10m a vice jiz i neco ziskas)

Aha... Jasně, je to jednopatrová garáž s kamrlíkem, trochu z kopce, tak na jedné straně téměř 5 m od země. Jo, tak to budu nějak optimalizovat, možná nakonec větší množství dlaždic (kačírek se brzy zabordelí a rozkvete, žejo).
A proč mi připomínáš tu mou skvělou přízemní větrnou elektrárnu?!

marsal64 píše:

NOPARasito píše:

Marsal64: U vyskovych budov je to trochu jina kava. Ty snad mas jen max.2 patra ne???
U vyskovych budov se to da prirovnat k instalaci vetrne elektrarny.(pri zemi prd a nad vyskou 10m a vice jiz i neco ziskas)

Aha... Jasně, je to jednopatrová garáž s kamrlíkem, trochu z kopce, tak na jedné straně téměř 5 m od země. Jo, tak to budu nějak optimalizovat, možná nakonec větší množství dlaždic (kačírek se brzy zabordelí a rozkvete, žejo).
A proč mi připomínáš tu mou skvělou přízemní větrnou elektrárnu?!

Nepřipomínám, ja sám osobně měl, ale ve výšce cca 11m a tam vím, že foukalo úplně jinak jak v 5m nad mym domem, a taky mam zkusenost jak fouka na 20m bytovce, pri instalaci anteny. A to byl podzimni vanek a moc prijemny to nebylo. A to jeste, kdyz jsem se znamym montoval na brigade telefonni vysilace, to teprv byla pecka . Takze cim vetsi vyska tim robustnejsi a kurtovana nebo zatizena konstrukce, popr. i plotny zatizeny kacirkem.

Po poradách zde jsem realizoval zamýšlené křížové propojení dvou Axpertů.

Youda mi prorokoval v případě realizace katastrofu biblických rozměrů, která zatím nenastala, ale mám doktorát z teologie, tak takové varování musím vzít vážně a rád si od vás nechám věc okomentovat. Schéma viz níže. Mám pak úplně dole ještě konkrétní dotaz.

Využívám dva přepínače 2x8 označené "Zdroj" a "Záloha".

Přepínač "Zdroj"
Poloha 1 - Výstup měniče 1 připojen do rozvaděče, výstup měniče 2 připojen na vstup měniče 1 (může modifikovat přepínač "Záloha", viz níže)
Poloha 0 - Všechny výstupy odpojeny
Poloha 2 - Výstup měniče 2 připojen do rozvaděče, výstup měniče 1 připojen na vstup měniče 2 (může modifikovat přepínač "Záloha", viz níže)

Přepínač "Záloha"
Poloha 1 - Vstupy a výstupy měničů jsou propojeny podle přepínače "Zdroj"
Poloha 0 - Všechny vstupy měničů jsou odpojeny
Poloha 2 - Vstupy obou měničů jsou napojeny za záložní přívod (Nyní kabel od souseda, později generátor)

Vnímané výhody:
- jde o jednofázový ostrov, takže jeden měnič zálohuje druhý, využití plné kapacity baterií
- při poruše jednoho měniče stačí přepnout přepínač na druhý
- při laborování na jedné části jde do rozvaděče elektřina z druhého měniče, vše "funguje"
- v budoucnu mohu jednu větev povýšit na 48V a druhou nechat na stávajících 24V

Vnímané nevýhody:
- dva měniče = dvě klidové spotřeby
- pro aktuální spotřebu za slunce se nevyužije plná kapacita panelů. Toto se jeví jako nevýhoda největší, v případě mé "poustevny" je ovšem hlavním cílem přežít zimu bez častého startování generátoru, takže tato nevýhoda je pro mne relativní. Přepínač panelů, který by vše dovedl k dokonalosti, zatím tedy nechystám .
- celkový výkon není součtem výkonu obou měničů, ale jen jednoho z nich
- aby záloha a další výhody byly funkční, nedává příliš smysl používat jiné spotřebiče než na 230 V ("vše přes rozvaděč")

Dotaz:
Stále tápu se zapojením PE. U Axpertů podle všeho není propojení PE a N, podle toho, co jsem změril, L a N "plavou" tak, že PE je přibližně uprostřed mezi nimi. Při zkouškách zde popisovaného křížového připojení při využití zálohy od souseda, kde PE a N je propojeno, se "nic nestalo", v rozvodu byly pak potenciály na L a N podle očekávání (a proudové chránič by pak fungovaly, kdyby něco). Vyplývá z toho, že mohu PE a N propojit? Ale je problém ponechat fungovat vše, jak je, jako jakousi "IT síť bez izolačních parametrů"?

P.S.
Ten menší rozvaděč dole se zeleným světýlkem čeká na Foxtrot .

Takze jsem to pochopil, mas 2 Axperty, ale vzdy jen pulku z paralelniho provozu a pulku z vstupu z panelu.
Klidova spotreba je jako kdyz jedou oba!!!
Pochopil jsem to spravne????
Ja totiz jedu nepretrzite 2Axperty v paralelu, mam do nich panely teoretickejch celkove 17kWp smerovosti JV, JZ cca. 50/50.
Dle tveho zapojeni bych prisel o vyhodu 8kW na menici trvale a o cca 5-7kWp/h panelu.