Německo uzavře všechny své uhelné elektrárny
Napsal: pát čer 14, 2019 11:46 am
Dobrý den,
máme tu pátek, a to znamená článek ke čtení, zamyšlení a diskuzi. Tentokrát se podíváme k našim západním sousedům.
Přeji hezký den.
Karel Kilián
Německo uzavře všechny své uhelné elektrárny
Sousední Německo chystá během následujících 19 let uzavření všech svých 84 uhelných elektráren a v budoucnosti hodlá spoléhat především na obnovitelné zdroje energie. Země, která je jedním z největších světových spotřebitelů uhlí, tak hodlá splnit své mezinárodní závazky, kterými chce přispět ke zmírnění klimatických změn.
Největší evropská země byla dlouhodobě lídrem ve snižování emisí oxidu uhličitého, nicméně v posledních letech začala v tomto směru poněkud zaostávat. Oznámení tedy znamená snahu o významný posun v tomto ohledu.
V současnosti představují uhelné elektrárny 40% podíl na německé výrobě elektřiny. I zde ale došlo k zásadnímu posunu, neboť ještě před několika lety spalování uhlí tomuto segmentu jednoznačně dominovalo.
Německo chce zpátky na špičku
„Je to historický úspěch,“ uvedl Ronald Pofalla, předseda bezmála třicetičlenné vládní komise, na tiskové konferenci v Berlíně po více než 21 hodin trvajícím jednání. Tomu předcházely více než sedm měsíců dlouhé neshody, nicméně nakonec všechny strany dospěly k jednoznačnému rozhodnutí: „V Německu nebudou do roku 2038 žádné elektrárny spalující uhlí.“
Doporučení komise následně přijala vláda pod taktovkou kancléřky Spolkové republiky Německo Angely Merkel. Návrh počítá s výdaji ve výši kolem 40 miliard eur (asi 1 bilión korun), které budou nutné na zmírnění dopadů tohoto rozhodnutí v uhelných regionech.
„Je to velký okamžik pro německou politiku v oblasti klimatu, která by mohla naší zemi znovu učinit lídrem v boji proti klimatickým změnám,“ řekla Claudia Kemfert, profesorka pro energetickou ekonomii v německém Institutu pro ekonomický výzkum. „Je to také důležitý signál pro svět, že to Německo opět s bojem proti klimatickým změnám myslí vážně.“
Ani uhlí, ani atom
Rozhodnutí přestat používat uhlí navazuje na dřívější odvážný krok energetické politiky německé vlády, která se v důsledku havárie japonské Fukušimy v roce 2011 rozhodla ukončit provoz všech svých jaderných elektráren do roku 2022. Dosud bylo zavřeno 12 z 19 elektráren tohoto typu.
Rozhodnutí zastavit atomové elektrárny bylo v té době tvrdě kritizováno jako bezohledné. Oponenti se obávali zvýšení cen elektřiny a snížení konkurenceschopnosti německého průmyslu vůči zahraničním soupeřům. Tento krok byl také často označován jako zbytečný, neboť žádná jiná evropská země v tomto směru Německo nenásledovala.
Plán na ukončení provozu uhelných a jaderných elektráren znamená, že Německo bude muset více využívat zdroje obnovitelné energie. Do roku 2040 musí tímto způsobem získávat 65 až 80 % vyrobené elektřiny.
Německo nese následky své minulosti
Německé emise kysličníku uhličitého výrazně stouply na počátku devadesátých let. Mohlo za to především spojení s původním východním Německem s velmi silně znečišťujícím průmyslem. Obě země se v té době spoléhaly na uhelné elektrárny jako na významný zdroj elektřiny. Důvodem byla zejména nízká cena uhlí.
Předchozí vlády původně plánovaly rozšířit počet uhelných elektráren, aby kompenzovaly snížení výroby jaderné energie. Stávající proekologické kroky se mohou dotknout 20 000 pracovních míst přímo závislých na uhelném průmyslu a dalších 40 000 pracovních pozic, jež s ním nějakým způsobem souvisí.
Panel, který doporučil uzavřít všechny uhelné elektrárny, zahrnoval šéfy vlád spolkových zemí, ale i zástupce průmyslu a odborů, vědce a ekology. Německo bylo dlouho považováno za světového lídra v boji proti klimatickým změnám, ale v posledních letech bylo nuceno uznat, že nesplní svůj cíl do roku 2020 snížit emise CO2 o 40 % proti roku 1990. Reálný očekávaný výsledek se pohybuje kolem 32 %.
Závazek celého světa
Německo a téměř dalších 200 zemí z celého světa se v roce 2015 v Paříži dohodly na klimatickém programu, jehož cílem je udržet globální oteplování „hluboko pod“ 2 stupni Celsia a usilovat o omezení růstu na 1,5 stupně.
Planeta se od předindustriálních časů oteplila přibližně o 1 stupeň Celsia v důsledku nárůstu skleníkových plynů. jejichž koncentrace roste údajně následkem lidské činnosti. Vědci tvrdí, že svět již zažívá následky v podobě stoupajících hladin moře, intenzivnějších hurikánů a požárů.
Kemfert uvedla, že rozhodnutí o zastavení provozu uhelných elektráren pravděpodobně povede k tomu, že Německo bude schopno splnit cíl snížení emisí oxidu uhličitého do roku 2030 o 55 % a do roku 2050 dokonce o 80 % proti stavu z roku 1990.
Úplně jednoduché to nebude
„Je dobré, že Německo má nyní jasný plán pro postupné vyřazování uhlí a jsme na cestě k tomu, abychom se stali bezuhlíkovými,“ řekl člen komise Martin Kaiser, výkonný ředitel společnosti Greenpeace Germany.
Doporučení komise obsahuje podmínku, že cíl postupného vyřazování bude každé tři roky přezkoumán. Konečnou lhůtu lze rovněž posunout až o tři roky - do roku 2035. Dopady opatření budou značné a vyžadují, aby do roku 2022 byla odstavena čtvrtina uhelných elektráren v zemi s kapacitou 12,5 gigawattů.
Do roku 2030 by mělo v Německu zbýt asi osm uhelných elektráren, které vyrábějí 17 gigawattů elektřiny, uvedla komise. Problémy se čekají především v původních východoněmeckých regionech, kde existují obavy, že by krajně pravicové strany mohly těžit z očekávané ztráty průmyslu v blížících se volbách.
Zdroj: latimes.com
máme tu pátek, a to znamená článek ke čtení, zamyšlení a diskuzi. Tentokrát se podíváme k našim západním sousedům.
Přeji hezký den.
Karel Kilián
Německo uzavře všechny své uhelné elektrárny
Sousední Německo chystá během následujících 19 let uzavření všech svých 84 uhelných elektráren a v budoucnosti hodlá spoléhat především na obnovitelné zdroje energie. Země, která je jedním z největších světových spotřebitelů uhlí, tak hodlá splnit své mezinárodní závazky, kterými chce přispět ke zmírnění klimatických změn.
Největší evropská země byla dlouhodobě lídrem ve snižování emisí oxidu uhličitého, nicméně v posledních letech začala v tomto směru poněkud zaostávat. Oznámení tedy znamená snahu o významný posun v tomto ohledu.
V současnosti představují uhelné elektrárny 40% podíl na německé výrobě elektřiny. I zde ale došlo k zásadnímu posunu, neboť ještě před několika lety spalování uhlí tomuto segmentu jednoznačně dominovalo.
Německo chce zpátky na špičku
„Je to historický úspěch,“ uvedl Ronald Pofalla, předseda bezmála třicetičlenné vládní komise, na tiskové konferenci v Berlíně po více než 21 hodin trvajícím jednání. Tomu předcházely více než sedm měsíců dlouhé neshody, nicméně nakonec všechny strany dospěly k jednoznačnému rozhodnutí: „V Německu nebudou do roku 2038 žádné elektrárny spalující uhlí.“
Doporučení komise následně přijala vláda pod taktovkou kancléřky Spolkové republiky Německo Angely Merkel. Návrh počítá s výdaji ve výši kolem 40 miliard eur (asi 1 bilión korun), které budou nutné na zmírnění dopadů tohoto rozhodnutí v uhelných regionech.
„Je to velký okamžik pro německou politiku v oblasti klimatu, která by mohla naší zemi znovu učinit lídrem v boji proti klimatickým změnám,“ řekla Claudia Kemfert, profesorka pro energetickou ekonomii v německém Institutu pro ekonomický výzkum. „Je to také důležitý signál pro svět, že to Německo opět s bojem proti klimatickým změnám myslí vážně.“
Ani uhlí, ani atom
Rozhodnutí přestat používat uhlí navazuje na dřívější odvážný krok energetické politiky německé vlády, která se v důsledku havárie japonské Fukušimy v roce 2011 rozhodla ukončit provoz všech svých jaderných elektráren do roku 2022. Dosud bylo zavřeno 12 z 19 elektráren tohoto typu.
Rozhodnutí zastavit atomové elektrárny bylo v té době tvrdě kritizováno jako bezohledné. Oponenti se obávali zvýšení cen elektřiny a snížení konkurenceschopnosti německého průmyslu vůči zahraničním soupeřům. Tento krok byl také často označován jako zbytečný, neboť žádná jiná evropská země v tomto směru Německo nenásledovala.
Plán na ukončení provozu uhelných a jaderných elektráren znamená, že Německo bude muset více využívat zdroje obnovitelné energie. Do roku 2040 musí tímto způsobem získávat 65 až 80 % vyrobené elektřiny.
Německo nese následky své minulosti
Německé emise kysličníku uhličitého výrazně stouply na počátku devadesátých let. Mohlo za to především spojení s původním východním Německem s velmi silně znečišťujícím průmyslem. Obě země se v té době spoléhaly na uhelné elektrárny jako na významný zdroj elektřiny. Důvodem byla zejména nízká cena uhlí.
Předchozí vlády původně plánovaly rozšířit počet uhelných elektráren, aby kompenzovaly snížení výroby jaderné energie. Stávající proekologické kroky se mohou dotknout 20 000 pracovních míst přímo závislých na uhelném průmyslu a dalších 40 000 pracovních pozic, jež s ním nějakým způsobem souvisí.
Panel, který doporučil uzavřít všechny uhelné elektrárny, zahrnoval šéfy vlád spolkových zemí, ale i zástupce průmyslu a odborů, vědce a ekology. Německo bylo dlouho považováno za světového lídra v boji proti klimatickým změnám, ale v posledních letech bylo nuceno uznat, že nesplní svůj cíl do roku 2020 snížit emise CO2 o 40 % proti roku 1990. Reálný očekávaný výsledek se pohybuje kolem 32 %.
Závazek celého světa
Německo a téměř dalších 200 zemí z celého světa se v roce 2015 v Paříži dohodly na klimatickém programu, jehož cílem je udržet globální oteplování „hluboko pod“ 2 stupni Celsia a usilovat o omezení růstu na 1,5 stupně.
Planeta se od předindustriálních časů oteplila přibližně o 1 stupeň Celsia v důsledku nárůstu skleníkových plynů. jejichž koncentrace roste údajně následkem lidské činnosti. Vědci tvrdí, že svět již zažívá následky v podobě stoupajících hladin moře, intenzivnějších hurikánů a požárů.
Kemfert uvedla, že rozhodnutí o zastavení provozu uhelných elektráren pravděpodobně povede k tomu, že Německo bude schopno splnit cíl snížení emisí oxidu uhličitého do roku 2030 o 55 % a do roku 2050 dokonce o 80 % proti stavu z roku 1990.
Úplně jednoduché to nebude
„Je dobré, že Německo má nyní jasný plán pro postupné vyřazování uhlí a jsme na cestě k tomu, abychom se stali bezuhlíkovými,“ řekl člen komise Martin Kaiser, výkonný ředitel společnosti Greenpeace Germany.
Doporučení komise obsahuje podmínku, že cíl postupného vyřazování bude každé tři roky přezkoumán. Konečnou lhůtu lze rovněž posunout až o tři roky - do roku 2035. Dopady opatření budou značné a vyžadují, aby do roku 2022 byla odstavena čtvrtina uhelných elektráren v zemi s kapacitou 12,5 gigawattů.
Do roku 2030 by mělo v Německu zbýt asi osm uhelných elektráren, které vyrábějí 17 gigawattů elektřiny, uvedla komise. Problémy se čekají především v původních východoněmeckých regionech, kde existují obavy, že by krajně pravicové strany mohly těžit z očekávané ztráty průmyslu v blížících se volbách.
Zdroj: latimes.com