Fórum | MyPower.CZ

Dovolím si ještě pro Youdu účinnosti:

Whispergen:
2. Špičková celková účinnost až 107% (tepelná: 96%, elektrická: 11%)
http://www.zelenezpravy.cz/mikrokogeneracni-jednotka-do-rodinnych-domu-%E2%80%93-whispergen/

Specifikace Sunmachine pelety:
Účinnost elektrická 20 - 25%
http://www.bhkw-prinz.de/sunmachine-pellet-bhkw-mit-stirlingmotor/141
Zde uvádí i cenu:
Der Preis der Sunmachine lag bei ca. 23.000 €.

kodl69 píše: Jak je řešená ta el. část, generátor synchronní přímo na síť, nebo nějakej DC meziobvod a střídač?

Malé kogenerace to mají velmi jednoduché, levné a spolehlivé. Mají klasický asynchronní motor jako generátor a startér v jednom. A ten se při startu připojí k síti přes softstart (u těch lepších frekvenční měnič) a roztočí kogeneračku na asynchronní otáčky následně regulace přidá palivo a otáčky vzrostou na synchronní a motor začne pracovat jako generátor. A je sfázováno a synchronizováno. Přidáváním a ubíráním paliva se následně reguluje výkon a asynchronní motor/generátor se drží stále sfázovaný se sítí. Teoreticky by tam mohl být i rekuperační (obousměrný) frekvenční měnič potom by nezáviselo na otáčkách. Ale to jsem ještě nikde neviděl, bylo by to složitější, dražší a asi i méně účinné, i když by to potom mohlo umět i fázový posuv a regulovat jalovinu.
Myslím že u toho Stirlingu to bude podobné. Pokud se nedosáhne potřebných synchronních otáček (rozdílu teplot?) tak to nebude vyrábět nic a jen se to bude točit jako motor.

tomas píše:Malé kogenerace to mají velmi jednoduché, levné a spolehlivé. .....

Malé kogenerace, stejně jak každý jiný točivý stroj mají jen podstatnou nectnost. Jednou se přestanou točit. A jelikož do toho točivého stroje nikdo nevidí, není ani náznak toho, kdy to točení ustane. No a jak bývá u těchto zlomyslných strojů zvykem, přestanou svoji točící funkci plnit v ten nejnemožnější okamžik.

Samozřejmě s tím se musí počítat, všechno stárne, izolace, kondenzátory i polovodiče, atd... A ten kdo potřebuje řešit nějaké kritické napájení od zlomyslných strojů ten si musí připlatit za jejich zálohy. Je to o penězích a kompromisech.

pro zajímavost nabídka od inresol https://www.inresol.se/home
The current end customer price for a V2-6 engine alone is 80,600 swedish kronor ( this includes only the control system.)
If you were interested in also receiving the power inverter ( the V2-6X package), this is priced at 94,900 kr.
Na youtube jsou i videa.

A to je to co to zabíjí 250 000Kč.

rottenkiwi píše:Tak som počítal:
32 x 200 Ah Sinopoly ..===.. 6000 €
8 x 180 Ah Banner ....===....1300 €
36 x 280 Wp / 10 kWp / === 4600 €
Spolu : --------------------------- 11900 €.
...

Mozem sa opytat preco kombinacia LiFePO a olova? alebo len koli moznosti nabijat aj v mrazoch?

Dobrý den.
Ve své FVE mám kombinaci olova a Lifepo. Mám to teprve necelý týden, ale podle prvních testů to vypadá, že tak kde Lifepo napěťově končí tak olovo začíná. Když začne Lifepo slábnout (blíží se ke 3V na článek) tak jeho funkci postupně přebere olověná baterie, která je v tu dobu ještě značně nabitá. Samozřejmě je třeba mít na Lifepo balancery, aby se nepodrazil některý článek. A v případě že BMS Lifepo odpojí tak olovo zůstává jako záloha. Hlavně kvůli reglum.
Na svém systému mám na měniči nastavené tyto hodnoty napětí. Hodnoty pro nabíjení z DS jsou stejné jako pro regly.
Nabíjení 55,2V, float 54V.
Přepnutí měniče na DS 50V.
Vypnutí měniče při ostrovním provozu 47V.

Při 50V už Lifepo dojíždí, ale olovo má ještě cca 80% kapacity. Při dojetí na 47V by měla v olověné baterce cca 1/3 kapacity zbýt.
Popsal jsem zde svoji zatím krátkodobou zkušenost, rád si to nechám od zkušenějších "zkolaudovat" .

Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P.

Mám boost také na 55,2 ale olovo mám typu VRLA AGM. Vytěžovače udržují převážnou část dne napětí na 54,1 nebo 54,4 V aby nebylo LiFePO dlouho na vyšším napětí a aby se nabíjelo pěkně pozvolna nízkým proudem.

Martin P píše:
... Nabíjení 55,2V, float 54V. ...

To sa mi zdá príliš nízke napätie, aj pre absorpciu, aj pre float.

Dni sa skracujú, tak float môže byť na zimu ešte o niečo vyšší, ako v lete. Návod na nabíjanie olova je k dispozícii ? Teplotná kompenzácia funguje ?

AGM VRLA staniční baterie pro UPS se podle návodu mají nabíjet převážně napětím 2,27 V na článek. 55,2 V je pro 24 článků (48 V nominál) 2,3V na článek, tedy ještě o 30 mV víc (pokud jsou v pokojové teplotě) než doporučuje výrobce.

Treba vziať do úvahy spôsob použitia, v tomto prípade ide jednoznačne o cyklickú prevádzku. Haze to má takto :


http://www.akumulator.sk/editor/filesto ... %20agm.pdf


... Při dojetí na 47V ...

To bude rýchla smrť !

Doporučil bych k přečtení zejména tu poslední větu. Chápu ji tak, že není vhodné aplikovat nabíjecí napětí 2,4V denně pro dosažení maximální životnosti.

Staničné batérie ďakujú za dlhovekosť extrémne nízkemu počtu cyklov, ktoré sa predpokladajú. Nie je preto ani dôvod rýchlo ich nabíjať, niekedy sa odporúča dostať ich na float napätie do 48 hodín, bez absorpcie. Prúd 0,25 C je krajná hranica pre rýchle dobitie.
Fotovoltike takéto režimy nevyhovujú a treba dobiť v priebehu cca 4 - 12 hodín, podľa sezóny. Zďaleka však netreba nabíjať prúdmi 0,25 C, to by zodpovedalo razantnejšiemu vybitiu pod SOC 80%. To je hranica rozumného využitia olova.

Konkrétne, na dobitie cca 1,0 - 1,2 kWh tečie po ráne do mojej 400 Ah batérie cca 8 A, kým sa dosiahne úroveň float. Netreba sa ponáhľať a treba časť prúdu z panelov odkloniť do spotreby. Ak by som v zime neznížil nočnú spotrebu, musel by som zvyšovať nabíjací prúd, ktorý už nemusím mať... a čas tiež nie.

kybos píše: Chápu ji tak, že ......

I když jsem mizernej angličtinář, ta poslední věta, nebo spíš její část dává význam, "že ne více jak jednou za měsíc". Z kontextu lze pochopit, že je míněno právě nabíjení na 2,4V. Toto bývá doporučení u většiny trakčních a i jiných akumulátorů a v nabíjecí hantýrce to je ona equalizace-vyrovnání. LFP musí mít různé udělátka k tomuto kroku, u olova stačí pořádně "povařit", ale jen jednou za měsíc.

Ja by som rád zvýraznil zaujímavosť prvej vety, ktorá hovorí, že :

Odporúčaná metóda nabíjania staničnej batérie je nabíjať prúdom nie väčším ako 0,25C až po napätie float 2,27 V/ článok.

... a nie viac !!! To znamená, že vzhľadom na zriedkavosť potreby nabíjania staničnej batérie nie je potrebné zvyšovať napätie až po absorpciu. Tá sa zvykne vykonávať 1 - 2 krát za rok kvôli známym priaznivým účinkom na vyrovnanie napätia článkov.

Vrátime sa do FVE a musíme akceptovať minimálne dve odlišnosti :
1/ Cyklujeme tak často, že sa vzďaľujeme podmienkam stanice a MUSÍME použiť absorpciu po každom vybití.
2/ Nemôžeme vybíjať hlboko z časových dôvodov a z dôvodu dosiahnutia primeranej životnosti.

Ešte pripomienka k tomu grafu - ide o nabíjanie úplne vybitého článku. Nás by mala zaujímať jeho časť nad 80 %, povedzme.

vlkazajac píše:Treba vziať do úvahy spôsob použitia, v tomto prípade ide jednoznačne o cyklickú prevádzku. Haze to má takto :

HAZE.jpg

http://www.akumulator.sk/editor/filesto ... %20agm.pdf


... Při dojetí na 47V ...

To bude rýchla smrť !

Dobrý den.
Normální dojezd je na 50V, kdy se měnič přepne na DS. Těch 47V je rezervní kapacita pouze pro případ výpadku DS a současného vybití hlavní baterie. Tudíž ta smrt zas až tak rychlá nebude.
V případě provozu v této napěťové hladině bude možno používat jen světla, lednici a komunikace. Vše ostatní bude mít zákaz provozu. Rezervní kapacita je spočítána na 16 hodin omezeného provozu (od večera do rána), poté nastoupí založení agregát.
Edit: nebo se rozední a slunce zahájí svoji práci.

Plné přeji a jsem s pozdravem. Martin P.