Fórum | MyPower.CZ | Obnovitelné zdroje energie - energetická soběstačnost | Právě je ned črc 22, 2018 1:41 pm


jaké diody

Polykrystalické, monokrystalické, amorfní, nebo jejich kombinace? Zapojení panelů, provozní napětí a proud, montáž panelů, vliv počasí na panely (zima, kroupy, bouřka), jištění panelů před bouřkou, atd.
Další

jaké diody

Příspěvekod vla » pon bře 07, 2016 1:15 pm

Můžete poradit jaký typ diod připájet do Fv panelu za poškozené? Mám na střeše jeden panel, který se chová divně, je v sestavě a špatně dostupný, takže bych raději měl nějaké diody doma až ho demontuji, pokud by bylo třeba vyměnit. Díky. Vla.
vla
 
Příspěvky: 429
Registrován: čtv bře 12, 2015 10:18 pm
Reputation: 35

Re: jaké diody

Příspěvekod solárník » pon bře 07, 2016 1:28 pm

Jsou ty panely v sérii? Pokud ne a jsou jen paralelně, tak diody vyhodit a jiné nedávat. Zbytečně zvyšují riziko požáru.
solárník
 
Příspěvky: 1398
Registrován: pát bře 15, 2013 7:53 pm
Reputation: 51

Re: jaké diody

Příspěvekod vla » pon bře 07, 2016 1:33 pm

Ano, jsou v serii.
vla
 
Příspěvky: 429
Registrován: čtv bře 12, 2015 10:18 pm
Reputation: 35

Re: jaké diody

Příspěvekod solárník » pon bře 07, 2016 3:37 pm

Například tady
http://www.st.com/st-web-ui/static/acti ... 034029.pdf
je dokument výrobce pro výběr vhodné bypass diody pro solární panely. Jestli umíš anglicky, popřípadě přeložit.

Pokud vím, tak se používají Schottky diody v podstatě dimenzované minimálně na proud stringu a nějaké rozumné vyšší napětí (45V a víc), aby se tak snadno neprorazily, což by opět mohlo způsobit požár. Lze ale v podstatě v nouzi použít i normální diody, ztráty budou lehce vyšší. Poměrně důležitý je jejich velký povrch, aby se dobře chladily při zátěži. Proto bývají většinou použité takové tlusté "špekáčky".

V dokumentu navrhují například tyto
http://www.st.com/web/en/resource/techn ... 002518.pdf
což jsou low drop schottky / 45V / 2x10A. Vývin škodlivého tepla závisí na velikosti forward voltage drop (Vfm, graf číslo 11 v datasheetu výše)

Určitě bych to nepodceňoval to dimenzování, pokud si to dobře pamatuju, tak většina požárů , které vznikají přímo nahoře na panelech jsou kvůli proražené schottky diodě.
solárník
 
Příspěvky: 1398
Registrován: pát bře 15, 2013 7:53 pm
Reputation: 51

Re: jaké diody

Příspěvekod xxtt » pon bře 07, 2016 4:00 pm

solárník píše:Jsou ty panely v sérii? Pokud ne a jsou jen paralelně, tak diody vyhodit a jiné nedávat. Zbytečně zvyšují riziko požáru.
Aby si nekdo nemyslel, že pokud jsou panely paralelne, že diody nejsou treba žádné. Jsou, ale seriove s panelem, ne antiparalelne, jako v prípade seriového razení.
Bez diod pri paralelním razení více panelu také hrozí zničení neosvetleného panelu.
Nemám rád vysoké napetí stringu práve kvuli požáru. Pri 800V stringu jsem jednou takhle nekde natáhl 10 cm oblouk. Používám paralelní razení panelu 50-60V.
xxtt
 
Příspěvky: 297
Registrován: úte pro 22, 2015 12:43 am
Reputation: 16

Re: jaké diody

Příspěvekod solárník » pon bře 07, 2016 4:05 pm

To by se musely do paralelních stringů přidávat vnější sériové diody k panelům. O tom jsem zatím nikde ale neslyšel (?).
solárník
 
Příspěvky: 1398
Registrován: pát bře 15, 2013 7:53 pm
Reputation: 51

Re: jaké diody

Příspěvekod xxtt » pon bře 07, 2016 6:41 pm

solárník píše:To by se musely do paralelních stringů přidávat vnější sériové diody k panelům. O tom jsem zatím nikde ale neslyšel (?).

To asi proto, že se vetšinou panely radí seriove, a profesionálne také stylem, co string, to vlastní kanál mppt.

Profi meniče mávají na vstupu i nekolik kanálu mppt. Napetí stringu bývá max kolem 600V, ale jsou experti, co to ženou na 800V, a pak semtam hledají poruchy vyplývající z izolační pevnosti kolektoru, která bývá dost často mezi 1kV až 1.5kV vuči rámu, protože je treba pričíst 550V špičkovou hodnotu výstupu meniče, pokud ten není a často nebývá galvanicky oddelený (neoddelené jsou zpravidla účinnejší).

Pokud teda razením do serie dosáhnu 600V (co není z hlediska požární bezpečnosti nic moc rešení), a také vyčerpám počet stringu na meniči, nebo počet meniču, tak nezbývá, než radit panely, nebo stringy paralelne, pokud násobný proud umím zpracovat.

Tam jsou pak nutné seriové diody v každém prípade. Standardne se nedávají, protože seriové spojení je častejší.
Jinak se muže reálne stát, že pracující osvetlené kolektory nacpou výkon do náhodou zastíneného a zničí ho. Kdo nedá, zbytečne riskuje.

Stejnou funkci mají "standardne na panelech montované" antiparalelní diody pri seriovém razení panelu, zastínený kolektor je ostatníma prepólován (stává se spotrebičem), a výkonové ztráte na nem brání antiparalelní dioda.

Každé paralelní razení kolektoru normálne vyžaduje seriové diody. Nedelá se to často proto, že obvykle jeden osvetlený string nedokáže zničit jeden neosvetlený celý string, ale dejmetomu 3-4 stringy už ano. Proto se dá tolerovat i 2, možná i 3 paralelní, ale více bych neriskl, nepovažuju to za profesionální prístup. FV panel není navržený tak, aby spolehlive rozptýlil ztrátu cizích 3 panelu. Ale už i 2 paralelní stringy/panely bez diod mohou mít horší mppt.

Diody jsem pri paralelním razení použil, je to jistejší, technicky čistejší rešení, ne moc práce, a prijatelná/zanedbatelná výkonová ztráta. Vyhnu se riziku poškození neosvetleného panelu.
Naposledy upravil xxtt dne pon bře 07, 2016 6:52 pm, celkově upraveno 1
xxtt
 
Příspěvky: 297
Registrován: úte pro 22, 2015 12:43 am
Reputation: 16

Re: jaké diody

Příspěvekod solárník » pon bře 07, 2016 6:50 pm

Znám lidi, co mají 10 až 20 panelů (každý o 72 článcích), všechny paralelně do jednoho MPPT regulátoru. Tedy žádné sériové panely. Nikdo o žádných diodách nemluvil, v souvislosti se zapojením.
solárník
 
Příspěvky: 1398
Registrován: pát bře 15, 2013 7:53 pm
Reputation: 51

Re: jaké diody

Příspěvekod xxtt » pon bře 07, 2016 6:53 pm

solárník píše:Znám lidi, co mají 10 až 20 panelů (každý o 72 článcích), všechny paralelně do jednoho MPPT regulátoru. Tedy žádné sériové panely. Nikdo o žádných diodách nemluvil, v souvislosti se zapojením.
To je amatérizmus. Zbytečne riskují. Mppt také nepracuje jak má. Více jak 2-3 panely , nebo stringy paralelne bych bez diody neriskl. Technika se trápit nemá.
Naposledy upravil xxtt dne pon bře 07, 2016 6:58 pm, celkově upraveno 1
xxtt
 
Příspěvky: 297
Registrován: úte pro 22, 2015 12:43 am
Reputation: 16

Re: jaké diody

Příspěvekod solárník » pon bře 07, 2016 6:58 pm

No to jsou většinou lidi s 12V rozvodem, co jsem tak viděl. Tam je zase zbytečné navyšování napětí před regulátorem na škodu pro účinnost.
solárník
 
Příspěvky: 1398
Registrován: pát bře 15, 2013 7:53 pm
Reputation: 51

Re: jaké diody

Příspěvekod xxtt » pon bře 07, 2016 7:04 pm

12V je pruser už pro auto, netož pro solár, rozvod. Dost, že nejedou na šťávu z citronu. Ješte tak karavan.

Minimum by melo být 24V, pak 48, lépe asi 60V, nebo 230 VDC až 360VDC pro vetší plochy. Jít výš bych zvažoval i pro desítky kW.
xxtt
 
Příspěvky: 297
Registrován: úte pro 22, 2015 12:43 am
Reputation: 16

Re: jaké diody

Příspěvekod solárník » pon bře 07, 2016 7:34 pm

No každý solární panel by měl mít v neosvětleném stavu určité napětí, při kterém začne vést proud, stejně jako analogická sada sériových diod. Otázkou je, jestli je možné, aby napětí na stejném panelu, ale osvíceném, dokázalo toto napětí nějak podstatně převýšit.

Pokud jsou panely v perfektním stavu, tak mi přijde, že forward úbytek napětí článku, jakožto diody, musí být zákonitě vyšší (nebo téměř rovno), než jeho fotoelektrické napětí, jinak by nefungoval. Tedy by zpět ani u neosvětleného panelu téct nemělo téměř nic. Ovšem u panelu s poškozeným (zkratovaným) článkem, nebo více články, tam už to asi bude velký problém. A taky u nestejných panelů.

Lépe řečeno - fotoelektrické napětí článku bude asi přímo určeno a omezeno forward úbytkem napětí na tomto článku, neboť přebytek napětí zkratuje.

Ale třeba se v nějaké úvaze pletu.

Ale myslím si, že je to potřeba rozebrat, právě kvůli lidem s paralelními panely.
solárník
 
Příspěvky: 1398
Registrován: pát bře 15, 2013 7:53 pm
Reputation: 51

Re: jaké diody

Příspěvekod xxtt » pon bře 07, 2016 8:12 pm

solárník píše:Otázkou je, jestli je možné, aby napětí na stejném panelu, ale osvíceném, dokázalo toto napětí nějak podstatně převýšit.
To napetí, pri kterém neosvetlený kolektor začne vést proud je zhruba stejné, jako jeho napetí naprázdno krát asi 0.7 , kdežto mppt osvetleného je nekde kolem 0.85. Velké prevýšení tam není, takže jaký je skutečný maximální ztrátový výkon nejakého zacloneného kolektoru lze zjistit pripojením na jemu napsané napetí naprázdno a zmerení proudu. Jeden panel muže dodat zaclonenému jenom svuj výkon, více panelu i víc. Príšte to možná nekdy pri slunci zmerím, kolik to opravdu je. V každém prípade ale mppt trpí, protože panely nejsou na streše kvuli tomu aby si navzájem braly výkon. Pokud zaclonený panel vydrží trvale své napetí naprázdno, tak samotná bezpečnost instalace neutrpí.

Dosti podobný problém vzniká pri paralelním razení FETu bez vyrovnávacích odporu, nebo vetví. 2, nejvíce 3 paralelne vetšinou prípadný problém, nesoulad pri dobrém dimenzování ustojí, avšak čím vetší počet, tím vetší riziko pri nekdy i malé odchylce. Číňané toto asi nikdy nereší.
xxtt
 
Příspěvky: 297
Registrován: úte pro 22, 2015 12:43 am
Reputation: 16

Re: jaké diody

Příspěvekod xxtt » pon bře 07, 2016 8:20 pm

solárník píše:že forward úbytek napětí článku, jakožto diody, musí být zákonitě vyšší (nebo téměř rovno), než jeho fotoelektrické napětí, jinak by nefungoval.
Fungoval. Proto ale také má relativne nižší účinost bežne kolem 10% , vetší část zrekombinuje zpet na teplo práve na tom samém PN prechodu. Kdyby proud netekl i zpetne, účinnost by stoupla. To má dlouhé koreny ješte i v termodynamice. Píše se dokonce, že FV článek není tepelný stroj, není to pravda. Pouze ta vstupní teplota je pomerne vysoká (6500K) ale i tak se rozumná účinnost dosahuje pomerne težko. Širokopásmovou plošnou diodu schopnou detekovat širokopásmový šum = bílé svetlo nejde udelat bez obtíží. Statistika dílčích procesu hraje významnou roli.
xxtt
 
Příspěvky: 297
Registrován: úte pro 22, 2015 12:43 am
Reputation: 16

Re: jaké diody

Příspěvekod rottenkiwi » pon bře 07, 2016 8:51 pm

Netreba si zamieňať pojmy. Existuje jednofotónový fotovoltaický efekt,
dvojfotónovýfotovoltaický efekt a fotoelektrický efekt.
Jeden je netepelný prenos elektrónov. Druhý vyrazenie e- z látky. Slnko má spektrálny typ G2, ergo teplotu 5777 K.
Tam sa dá aj dočítať čo je Galvaniho a Fermiho medza a z toho určiť napatia, pri roznych typoch
dopadajúceho ionizačného žiarenia.

Ľudia sa napr. boja WiFi či BluTúúúút, či mobilov, ktoré vyžarajú neionizujúce
žiarenie, ktoré sa može dostať "pod kožu" max. na 10na-11 metra, a vyvolá rozkmyt na priemer atómu :)

Keby mal mobil výkon 1300 W ako microwave, potom by rozkmital molekuly vody, lebo sú polárne,
a tým by sposobil nahriate tkaniva od vody. Lenže mobily nemajú vyžrovanie 1300 W do malého
priestorového uhla.

A tiež je zaujímavé ako to robia baktérie a rastliny :)
https://en.wikipedia.org/wiki/Electron_transport_chain
BTC: 1LWBcqUCX4UiTgzxTmsfyL83KG8DQiq2gd LTC: LX4UmmYHzT293zcJJ4BjTcPTRSHoLWLDn7
Vodík LiFePO charge BMS SEI formation Float IBM Quantum NREL eff. 787 Dreamliner Issue Rado Danilák Online-monitoring
Uživatelský avatar
rottenkiwi
 
Příspěvky: 1518
Registrován: pát úno 13, 2015 2:24 pm
Bydliště: SO, SK
Reputation: 59

Re: jaké diody

Příspěvekod solárník » pon bře 07, 2016 9:14 pm

xxtt: bohužel nemám dostatek času když je světlo, tedy to nemám jak změřit. Pokud provedete nějaké měření, dejte určitě vědět výsledky.

Pokud je to tedy skutečně tak, jak říkáte, pak je tedy otázka jaké parametry diod použít.
Pokud tedy uvažujeme v čistě paralelním zapojení panelů jednu diodu u každého panelu, pak jednoznačně Schottky diody, které mají nejnižší dopředný úbytek napětí. Dimenzování proudem alespoň na proud panelu (ovšem tady většinou katalogově platí čím vyšší max proud Schottky diody, tím nižší úbytek napětí na ní). Zbývá otázka jaké bezpečnné závěrné napětí musí zvládnout. Při fatálním zkratu panelu patrně celé Voc tedy napětí naprázdno s nějakou rezervou. To je ovšem velmi nepravděpodobný případ. Normálně by asi stačilo velmi nízké závěrně napětí o několika voltech. Na tak nízké napětí existují i Schottky diody s úbytkem pouze okolo 0,15V, tedy by ztráty byly opravdu minimální. Bohužel by pak ale nebyla moc velká rezerva možného poškození jednotlivých panelů.
solárník
 
Příspěvky: 1398
Registrován: pát bře 15, 2013 7:53 pm
Reputation: 51

Re: jaké diody

Příspěvekod xxtt » pon bře 07, 2016 9:56 pm

rottenkiwi píše:Ľudia sa napr. boja WiFi či BluTúúúút, či mobilov, ktoré vyžarajú neionizujúce
žiarenie, ktoré sa može dostať "pod kožu" max. na 10na-11 metra, a vyvolá rozkmyt na priemer atómu
To, čo ide "pod kožu" z mobilu je indukovaný prúd, ktorý sa vo vodivom prostredí mení na teplo. Účinok sa predpokladá do hĺbky 5-10mm, vlna sa netlmí tak rýchlo, ako si napísal. Slušné pole je aj za niekoľko mm kože. Najcitlivejšie sú vlásočnicové objekty, cievy, nervy.
xxtt
 
Příspěvky: 297
Registrován: úte pro 22, 2015 12:43 am
Reputation: 16

Re: jaké diody

Příspěvekod xxtt » pon bře 07, 2016 10:03 pm

solárník píše:xxtt: bohužel nemám dostatek času když je světlo, tedy to nemám jak změřit. Pokud provedete nějaké měření, dejte určitě vědět výsledky.

Pokud je to tedy skutečně tak, jak říkáte, pak je tedy otázka jaké parametry diod použít.
Pokud tedy uvažujeme v čistě paralelním zapojení panelů jednu diodu u každého panelu, pak jednoznačně Schottky diody, které mají nejnižší dopředný úbytek napětí. Dimenzování proudem alespoň na proud panelu (ovšem tady většinou katalogově platí čím vyšší max proud Schottky diody, tím nižší úbytek napětí na ní). Zbývá otázka jaké bezpečnné závěrné napětí musí zvládnout. Při fatálním zkratu panelu patrně celé Voc tedy napětí naprázdno s nějakou rezervou. To je ovšem velmi nepravděpodobný případ. Normálně by asi stačilo velmi nízké závěrně napětí o několika voltech. Na tak nízké napětí existují i Schottky diody s úbytkem pouze okolo 0,15V, tedy by ztráty byly opravdu minimální. Bohužel by pak ale nebyla moc velká rezerva možného poškození jednotlivých panelů.
Používám trochu mimoseriozne proudove lepší diody obyčejné (ne schottky) protože když se jim dá takový chladič, že je to za slunce a za horka ohreje na kolem 80C, tak mají témer poloviční úbytek (v souladu s jejich charakteristikami). Dá se to tak udelat proto, že jde o proudový zdroj, a dioda je minimálne, jak píšete namáhaná záverne. Charakteristika je pak podobná schottky diodám. Ty nízkonapeťovejší schottky dobre neznám. Pri tech 50V tím obetuju tech zhruba 0.3V. Oni se docela dobre samoregulují. Čím více se ohrejí, tím více klesne na nich úbytek, a klesne topný výkon.
xxtt
 
Příspěvky: 297
Registrován: úte pro 22, 2015 12:43 am
Reputation: 16

Re: jaké diody

Příspěvekod rottenkiwi » pon bře 07, 2016 10:16 pm

Zvažujem k 2x260 Wp sériovo pridať paralelne, ďalších 2x260 Wp sériovo, pripojené na jeden EpSolar Tracer 40 A/1040 Wp/24.
Budú vedľa seba, ale popoludní bude cez ne prechádzať postupne tieň susedovho komína.
Takže nastane situácia, 1. postupne tienený, 2.,3.,4. netienený, potom, časť. 1. a 2. tienená
a 3.,4. netienený, atď. až nakoniec, 1.,2.,3., netienený 4. tienený.
Treba tam diódy, alebo nie ? Aké a prečo ?
https://en.wikipedia.org/wiki/Schottky_barrier
https://en.wikipedia.org/wiki/Zener_diode
https://en.wikipedia.org/wiki/Negative_resistance
Aký chladič potrebujú ? Čo na ten chladič dať ? Teplovodivú/elektronevodivú pastu alebo teplovodivú podložku ? Akú ?
BTC: 1LWBcqUCX4UiTgzxTmsfyL83KG8DQiq2gd LTC: LX4UmmYHzT293zcJJ4BjTcPTRSHoLWLDn7
Vodík LiFePO charge BMS SEI formation Float IBM Quantum NREL eff. 787 Dreamliner Issue Rado Danilák Online-monitoring
Uživatelský avatar
rottenkiwi
 
Příspěvky: 1518
Registrován: pát úno 13, 2015 2:24 pm
Bydliště: SO, SK
Reputation: 59

Re: jaké diody

Příspěvekod solárník » pon bře 07, 2016 10:19 pm

xxtt: Stejnou závislost vykazují i Schottky diody.

Například MBR1645 mají max reverz 45V (vhodné pro většinu mono a polykrystalů), úbytek při 5A a 25°C je 0,48V (zhruba polovina nebo méně než klasická dioda) a při 150°C a 5A už je to jen 0,34V.

Jeden z nejnižších úbytků má například 19TQ015. Ale má max reverz bohužel jen 15V. Tedy jen pro panely s maximálně třetinou vadných/zkratovaných článků.
při 25°C 5A má úbytek 0,28V
při 100°C 5A už jen 0,17V
při 100°C 1A už jen 0,12V

p.s. Někdo má střechu značně stíněnou mnoha překážkami. Tam není ani možné provozovat sériové stringy.
solárník
 
Příspěvky: 1398
Registrován: pát bře 15, 2013 7:53 pm
Reputation: 51

Další

Zpět na Fotovoltaické panely

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník

cron
Reputation System ©'